o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Rozsudkem označeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a výrokem II. zavázal žalobce povinností zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve třídenní pariční lhůtě k rukám jeho právního zástupce.

2. Podle odůvodnění rozsudku dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba není opodstatněná. Po provedeném dokazování soud věc posoudil dle pojistné smlouvy, dle zvláštních pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku a dle § 2758 a násl. o. z. Konstatoval, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce provedl práce na motorovém vozidle spočívající se výměně kompresoru za nový. Tyto práce provedl vadně, neboť v rozporu se servisním postupem nevyčistil vzduchový systém od nečistot a ty způsobily následné poškození kompresoru. Soud ve shodě se žalovanou dovodil, že na tuto situaci dopadá výluka z pojištění uvedená v čl. 5 písm. 1 bodu a) zvláštních pojistných podmínek ZPPVV [spisová značka] (resp. čl. 6 odst. 1 písm. a) ZPPVV [spisová značka]). Ta stanoví, že pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného hradit újmu vzniklou na samotné provedené práci, což dle soudu dopadá právě na situace, kdy je poškozenému způsobena škoda nikoli vadou použitého výrobku, ale chybně provedenou prací. Nelze tak podle soudu aplikovat čl. II bod 1.2 smlouvy, který hovoří o majetkové újmě vzniklé na věci, na které pojištěný vykonával objednanou činnost, pokud k poškození nebo zničení věci došlo tím, že objednaná činnost byla provedena vadně. V daném případě nevznikla poškozenému újma na věci, neboť vozidlo nebylo v důsledku činnosti žalobce nijak poškozeno, a nedopadá tak podle názoru soudu na věc čl. II bod 1.2 smlouvy. Rovněž nebyl vadný použitý kompresor, a nejedná se tak ani o škodu způsobenou danou výrobku. Vadu vykazovala pouze samotná žalobcem provedená práce, v jejímž důsledku došlo až k následnému poškození kompresoru, což je podle soudu prvního stupně situace krytá výlukou z pojištění dle čl. 5 (resp. 6) odst. 1 písm. a) zvláštních pojistných podmínek. Proto, jak již bylo u vedeno, žalobu zamítl a o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce včasné odvolání, v němž specifikoval odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a g) o. s. ř. Vytkl soudu, že převzal lakonickou a nic neříkající argumentaci žalované, aniž by se obtěžoval se jakkoli vypořádat s argumentací žalobce. Poukázal na to, že dle pojistné smlouvy je žalovaný povinen nahradit poškozenému újmu, jež mu vznikla v souvislosti s činností žalobce uvedenou v živnostenském listu (čl. II. odst. 1 smlouvy), jež vznikla na věci, kterou žalobce převzal k provedení objednané činnosti (čl. II. odst. 1 bod 1. 1. smlouvy), a jež vznikla na věci, na které pojištěný vykonával objednanou činnost, pokud k poškození nebo zničení věci došlo tím, že objednaná činnost byla provedena vadně (čl. 6, bod 2 písm. h) zvláštních pojistných podmínek. Všechny uvedené podmínky byly v daném případě podle názoru žalobce splněny. Aplikace výluky z pojištění dle čl. 5 odst. 1 písm. a) ZPP, na niž odkázala žalovaná, není podle názoru žalobce na místě. Zdůraznil, že tvrzení žalované je zcela nejednoznačné a není z něj jasné, na jaké vlastně okolnosti se pojištění vztahuje na jaké nikoli. Smlouva a pojistné podmínky jsou podle názoru žalobce nejednoznačně koncipovány z jediného důvodu, a to zajistit možnost se účelově vyhýbat plnění z pojištění. Poté žalobce předestřel dvě vzájemně si zcela odporující ustanovení, a o čl. II. odst. 1 bod 1a 2 pojistné smlouvy a čl. 5 odst. 1 písm. h) ZPP a zdůraznil, že snahou žalované je vytvořit si prostor k odmítání plnění. Žalovaná v řízení vůbec nevysvětlila rozpor mezi uvedenými ustanoveními, ani se o to nepokusil. V této souvislosti žalobce odkázal na ust. § 557 o. z., podle nějž připouští-li použitý výraz různé výklady, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo jej použil jako první. Pojem vadně poskytnutá práce je podle žalobce vágní a nejasný. Odkázal též na ustanovení § 556 o. z. a uvedl, že účel, pro který žalobce smlouvu uzavíral, byl samozřejmě žalované znám. Tímto účelem bylo, aby byl žalobce pojištěn pro případy, kdy vlastními profesními chybami při své podnikatelské činnosti způsobí újmu. Nadto, žalovaná je odborníkem v oblasti pojišťovnictví, žalobce však nikoli, žalovaná tedy vystupuje v tomto vztahu v pozici silnějšího subjektu ve smyslu § 5 odst. 1 o. z. Dále žalobce zmínil i to, že při neurčitosti právního jednání je třeba posoudit úmysl jednajících stran, přičemž stěžejní je úmysl žalobce, jenž nejasnost smluvních ujednání nezpůsobil. Odkázal v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]. V závěru pak poukázal žalobce na to, že obdobnou argumentaci předestřel již před soudem prvního stupně, ten se s ní však nikterak nevypořádal a posvětil nepoctivý přístup žalované. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a pro případě, že by shledal meritorní rozhodnutí věcně správným, navrhl, aby bylo na rozhodnutí o nákladech řízení aplikováno v jeho prospěch ust. § 150 o. s. ř., neboť žalovaná patří mezi tzv. bohaté subjekty, jež ve světle judikatury Ústavního soudu mají dostatečný aparát k tomu, aby hájily svá práva prostřednictvím vlastních sil. Soudu navíc vytkl, že se odůvodněním přiznaných nákladů vůbec neobtěžoval.

4. Žalovaná se k odvolání písemně vyjádřila a shrnula závěry soudu prvního stupně o tom, že uplatněná pojistná událost je kryta výlukou z pojištění dle čl. 5 (resp. 6) odst. 1 písm. a) ZPP. Za podstatné označila to, že smlouva byla uzavřena mezi podnikateli, a žalobce se tak nemůže dovolávat postavení slabší smluvní strany. Pokud žalobce uvádí, že chtěl uzavřít smlouvu, která by kryla škody vzniklé jeho zákazníkům vadně provedenými pracemi, tak ve skutečnosti takovou smlouvu neuzavřel. K navrhované aplikaci ust. § 150 o. s. ř. na rozhodnutí o nákladech řízení poznamenal, že argumentace žalobce je nepřiléhavá, neboť teze vyslovené Ústavním soudem se týkají státních subjektů, nikoli subjektů soukromého práva. Ve stovkách případů byla už žalované náhrada nákladů přiznána. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu žalobcova odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je třeba popřát sluchu.

6. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném pro spolehlivé zjištění skutkového stavu a na základě zjištěných skutečností učinil správné skutkové závěry, které však podle názoru odvolacího soudu nehodnotil přiléhavě po právní stránce. Pojistnou smlouvou [číslo] si žalobce sjednal se žalovanou pojištění v rozsahu jednak obecné odpovědnosti a jednak odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku. Ve smlouvě pak bylo výslovně sjednáno, že v souladu s čl. 6 bodem 2 písm. b) DPPOP se ujednává, že pojištění se vztahuje i na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit poškozenému majetkovou újmu vzniklou na věci, která není ve vlastnictví pojištěného, kterou však pojištěný a) převzal na účelem provedení objednané činnosti, b) převzal do oprávněného užívání. V souladu s článkem 6, bodem 2, písm. h) ZPPVV se ujednává, že pojištění se vztahuje i na právním předpisem stanovenou povinnost pojištěného nahradit poškozenému majetkovou újmu vzniklou na věci, na které pojištěný vykonal objednanou činnost, pokud k poškození nebo zničení věci došlo tím, že objednaná činnost byla provedena vadně. Pojištění se vztahuje i na následnou újmu z toho vyplývající. V dané věci bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobce je podnikatelem v oboru oprav silničních vozidel, jakož i to, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena shora citovaná pojistná smlouva [číslo]. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] provedl žalobce v rámci své podnikatelské činnosti (tedy při činnosti uvedené v jeho živnostenském listu) svému zákazníkovi [jméno] [příjmení] výměnu vzduchového kompresoru na vozidle [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Přibližně po dvou měsících se na vozidle objevila závada, a následně bylo v autorizovaném servisu, který navštívil poškozený, garančním technikem zjištěno, že kompresor byl poškozen nečistotami ve vzduchovém systému, které nebyly při montáži, resp. před ní, vyčištěny, a příčinou vzniku škodné události byla tedy neodborná montáž kompresoru žalobcem. Poškozený požadoval původně vrácení celé zaplacené částky za opravu [částka], která se skládala z ceny odvedené práce ve výši [částka] a z ceny vzduchového kompresoru ve výši [částka], následně se však žalobce s poškozeným dohodli na zaplacení částky ve výši [částka]. Tuto částku také žalobce vyplatil poškozenému z vlastních finančních prostředků dne [datum] prostřednictvím dobropisu z téhož dne. Následně žalobce uplatil u žalované škodní událost, v průběhu řešení věci byl žalobce likvidátorem žalované ujištěn, že požadovaná částka bude žalovanou vyplacena, nicméně později obdržel od žalované odpověď ze dne [datum], v níž žalovaná sdělila, že pojištění se na tuto událost nevztahuje s odkazem na čl. 5 odst. 1 písm. a) ZPPVV. Soud prvního stupně na základě takto zjištěného stavu učinil závěr, jenž zcela kopíroval argumentaci žalované, že totiž na zmíněnou škodní událost dopadá výluka z pojištění uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) ZPPVV [spisová značka] (resp. čl. 6 odst. 1 písm. a) ZPPVV [spisová značka]), která stanoví, že pojištění se nevztahuje na povinnost pojištěného hradit újmu vzniklou na samotné provedené práci. Odvolací soud ovšem tuto argumentaci nesdílí.

7. Žalobce se žalovanou zcela jednoznačně uzavíral pojistnou smlouvu, jíž hodlal pojistit svá případná pochybení při výkonu své podnikatelské činnosti. Uzavřel smlouvu, jejíž rozsah byl stanoven tak, že se jedná o pojištění obecné odpovědnosti podnikatele a pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vadou výrobku. V bodu 1.1 smlouvy bylo zakotveno, že se pojištění vztahuje na povinnost pojištěného (žalobce) nahradit poškozenému újmu vzniklou na věci, již pojištění převzal za účelem provedení objednané činnosti, a v bodě 1.2. pak bylo jednoznačně ujednáno, že se pojištění vztahuje i na povinnost pojištěného nahradit poškozenému majetkovou újmu vzniklou na věci, na které pojištění vykonával objednanou činnost, pokud k poškození (zničení) věci došlo tím, že objednaná činnost byla provedena vadně. Z uvedených ustanovení je jednoznačně zřejmé, že pojištění sjednané touto smlouvou se právě na souzenou škodní událost vztahuje. Žalobce jako podnikatel v oboru opravy silničních vozidel, převzal k opravě automobil poškozeného (oprava spočívala ve výměně kompresoru), a tím, že došlo následně po opravě k poruše činnosti namontovaného kompresoru, zcela jednoznačně došlo k majetkové újmě na automobilu jako celku, tedy na věci, na které žalobce vykonával objednanou činnost (výměnu kompresoru). Opačný výklad by muselo vést ke zcela absurdnímu závěru, že ať se na automobilu či jiné věci porouchá jakýkoli její díl či součástka, nikdy nejde o škodu na věci (automobilu) jako takové. Skutečnost, že k újmě na věci (automobilu) došlo tím, že objednaná činnost, tedy výměna kompresoru, byla provedena pojištěným podnikatelem vadně, není žádných pochybností, neboť toto bylo prokázáno odborným vyjádření revizního technika autorizovaného servisu. Daná situace tak naprosto přesně odpovídá ujednání o rozsahu pojištění v pojistné smlouvě a nemůže na tom nic změnit ani zavádějící a nejasně formulovaná teze ve zvláštních pojistných podmínkách o výluce z pojištění, která vyznívá zcela opačně než ujednání obsažené ve vlastní pojistné smlouvě. Vlastní text smlouvy je pro jejího účastníka prioritní. Na základě textu pojistné smlouvy měl žalobce legitimní očekávání, že bude pojištěna jeho podnikatelská činnost v tom směru, že bude z pojištění hrazena újma, kterou způsobí na věci převzaté k výkonu své činnosti v důsledku pochybení při profesním postupu, a je tedy na místě, aby na základě smluvního ujednání žalovaná žalobci vzniklou újmu nahradila. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že poškozenému zaplatil jím posléze požadovanou částku [částka] přesto, že újma vznikla původně ve vyšším rozsahu, odvolací soud s ohledem na shora uvedenou argumentaci změnil dle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. Ke změně rozhodnutí přistoupil za situace, kdy soudem prvního stupně byl správně zjištěn skutkový stav, a věc bylo třeba posoudit jinak jen po právní stránce, nebylo proto třeba ani doplňovat ani opakovat dokazování.

8. Vzhledem ke změně prvoinstančního rozhodnutí musel odvolací soud znovu rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V obou případech postupoval dle § 142 odst. 1 o. s. ř., pro odvolací řízení ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., tedy podle procesního úspěchu ve věci samé, a proto přiznal žalobci náhradu nákladů, jež účelně vynaložil v obou stadiích řízení. Před soudem prvního stupně jde o náhradu za čtyři úkony právní služby po [částka], čtyři paušální náhrady po [částka], náhradu cestovného na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové vzdálenosti 416 kilometrů osobním automobilem tovární značky Škoda Octavia, [registrační značka] v celkové výši [částka], náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen tarifu) za deset půlhodin v celkové výši [částka], částku odpovídající 21 % DPH, jejímž je právní zástupce žalobce plátcem, a částku [částka], jež byla zaplacena na soudním poplatku – celkem [částka]. Za řízení před odvolacím soudem je náhrada nákladů tvořena dvěma odměnami za právní službu advokáta po [částka], dvěma náhradami hotových výdajů po [částka], náhradou cestovného na téže trase jako v řízení před soudem prvního stupně a totožným automobilem v celkové výši [částka], náhradou za deset půlhodin promeškaného času po [částka] v celkové výši [částka], částkou odpovídající 21 % DPH z odměn a náhrad a částkou [částka] zaplacenou na soudním poplatku z odvolání – celkem [částka]. Náhrada nákladů je splatná k rukám právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.)