pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku částku [částka] s příslušenstvím (výrok I), co do částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok III). Takto rozhodl o požadavku žalobkyně na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí jednak délkou [anonymizováno], které bylo vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované [anonymizováno]“), jednak nezákonným rozhodnutím, které bylo představováno usnesením o zahájení [anonymizována dvě slova] a dále vynaložené [anonymizováno] na obhajobu a hotové výdaje za účast na [anonymizována dvě slova].

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k těmto závěrům. Posuzované [anonymizována dvě slova] trvalo ve vztahu k žalobkyni od [datum], kdy bylo vydáno usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], do [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Celková délka [anonymizováno] ve vztahu k žalobkyni činila 6 let a 2 měsíce. Stát odpovídá za nesprávný úřední postup orgánů veřejné moci spočívající v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a takovou odpovědnost je nutné posuzovat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s judikaturou Nejvyššího soudu, která se týká zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zejména se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]). Soud prvního stupně přitom s ohledem na provedené dokazování dospěl k závěru, že celková délka posuzovaného [anonymizováno] byla nepřiměřená a že žalobkyni proto náleží zadostiučinění ve formě finanční náhrady. Při stanovení výše tohoto finančního zadostiučinění postupoval soud prvního stupně podle zmíněné judikatury Nejvyššího soudu, který pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za první dva roky a dále pak za každý další rok [anonymizováno]. Soud prvního stupně po zhodnocení celkové délky [anonymizováno] a konkrétních okolností, které k takové délce přispěly, vyšel z částky [částka] za první dva roky [anonymizováno] a pak za každý další rok. Základní částku za celou dobu trvání [anonymizováno] tak vyčíslil na [částka]. Tuto částku následně upravil v závislosti na zjištěných okolnostech případu vztahujících se ke skutečnostem uvedených v § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu. Dospěl přitom k závěru, že je namístě základní částku snížit celkem o 30 % z důvodu složitosti [anonymizováno] jak po stránce skutkové, tak i procesní (§ 31a odst. 3 písm. b/ zákona o odpovědnosti za škodu), neboť v průběhu posuzovaného [anonymizováno] bylo třeba provádět rozsáhlé dokazování zahrnující též vypracování znaleckých posudků, výslechů 10 svědků, spis byl opakovaně předkládán odvolacímu soudu k přezkumu vydaných rozhodnutí. Žalobkyně sama se na délce [anonymizováno] nepodílela, naopak přispěla k urychlení celkové délky [anonymizováno], a proto soud prvního stupně navýšil základní částku pro toto kritérium o 20 % (§ 31a odst. 3 písm. c/ zákona o odpovědnosti za škodu). Z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d/ zákona o odpovědnosti za škodu) pak soud prvního stupně podmínky pro úpravu základní částky neshledal. Význam posuzovaného [anonymizováno] pro žalobkyni (§ 31a odst. 3 písm. e/ zákona o odpovědnosti za škodu) shledal sice jako typově zvýšený, s ohledem na to, že typový význam [anonymizována dvě slova] byl zhodnocen v rámci jiné nemajetkové újmy na straně žalobkyně a zvýšení základní částky odškodnění i v rámci tohoto nesprávného úředního postupu by znamenalo duplicitní hodnocení tohoto kritéria, již pro význam [anonymizováno] základní částku odškodnění nemodifikoval. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že z titulu odškodnění nemajetkové újmy, jež byla žalobkyni způsobena nepřiměřenou délkou posuzovaného [anonymizováno], žalobkyni náleží částka [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni poskytla pouze nefinanční konstatování porušení práva, soud prvního stupně tuto částku žalobkyni přiznal.

3. K nároku žalobkyně na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že se s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu nejprve zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobkyni náleží zadostiučinění v penězích. Při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházel především z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a následků způsobených [anonymizováno] řízením v osobnostní sféře poškozené, přičemž přihlédl i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Pokud jde o povahu [anonymizována dvě slova], soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně byla stíhána pro podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 a), 2 e) a 3 a), b) t. z. ve stadiu pokusu, přičemž žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v rozsahu [číslo] let. Tento druh [anonymizována dvě slova] s sebou nenese vyšší míru společenského odsouzení, jako je tomu například u trestných činů násilných nebo se [anonymizována dvě slova], nicméně třeba zohlednit, že trestná činnost měla mít vztah právě k exekutorské [anonymizováno] vykonávané žalobkyní. Pro výši trestu, která žalobkyni hrozila a pro vztah [anonymizována dvě slova] k profesi exekutorky, kterou žalobkyně vykonávala, tak soud prvního stupně dospěl k závěru, že toto kritérium hovoří jednoznačně pro závěr o poskytnutí finančního zadostiučinění. Soud prvního stupně rovněž vycházel z případů, u nichž byla řešena stejná nebo obdobná trestná činnost. Délku [anonymizována dvě slova] v trvání 6 let a 2 měsíce soud prvního stupně v rámci této nemajetkové újmy nehodnotil, když žalobkyně byla samostatně odškodněna za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky [anonymizováno]. Pokud jde o následky [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry žalobkyně, soud prvního stupně neshledal v tomto případě zvláštní okolnosti, které by nebylo možno podřadit pod povahu [anonymizována dvě slova], délku [anonymizována dvě slova], či zásah do osobnostní sféry a které by bylo třeba zohledňovat nad rámec těchto kritérií. S ohledem na povahu [anonymizována dvě slova] judikaturu Nejvyššího soudu ([spisová značka]) provedl soud prvního stupně srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy a dospěl k závěru, že částka [částka], kterou již žalovaná dobrovolně žalobkyni plnila, plně odpovídá srovnávaným případům a je tedy důvodná. [anonymizováno] na právní zastoupení a hotové výdaje pak po podrobném zohlednění jejich účelnosti a výpočtu soud prvního stupně shledal důvodnými ve výši [částka].

4. O náhradě nákladů [anonymizováno] soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř.

5. Proti tomuto rozsudku, jeho zamítavému výroku II., podala žalobkyně včasné odvolání. V něm podrobně rozebírala, z jakých důvodů je toho názoru, že veškerá jí uplatněná majetková újma jí měla být soudem prvního stupně přiznána, když krácení obhajného zaplacené žalobkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] a krácení jejích hotových výdajů (amortizace vozidla) nejsou důvodná. Soud prvního stupně o těchto žalobkyní vynaložených nákladech rozhodl čistě formalisticky. Žalobkyně nesouhlasila se závěry [anonymizováno] prvního stupně týkajícími se výše přiznaného zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného [anonymizováno]. Jednalo se o nejzávažnější, nejrizikovější a nejnepříjemnější možné [anonymizováno], které proti ní mohlo být státem vedeno, a již z tohoto důvodu měl soud prvního stupně zvolit základní výši odškodnění při horní hranici rozpětí předvídaného Nejvyšším soudem. Dále žalobkyně namítala nesprávné zhodnocení zákonných kritérií soudem prvního stupně, když základní částka neměla být snižována z důvodu složitosti jak po skutkové tak právní stránce. Soud prvního stupně taktéž nenavýšil základní částky z důvodu téměř ročního průtahu před Krajským soudem v Českých Budějovicích, kdy písemné vyhotovení usnesení vyhlášeného dne [datum] trvalo 11 měsíců. Soud prvního stupně rovněž nikterak nezohlednil nezákonný postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova], kdy žalobkyně opakovaně namítala podjatost policie a [anonymizována dvě slova] v [obec]. Stejně tak nebyl zohledněn dopad [anonymizována dvě slova] na podnikání žalobkyně, když z tohoto důvodu žádala o zvýšení základní částky o 50 %. Žalobkyně setrvala na svém požadavku zadostiučinění za zásah [anonymizována dvě slova] do jejího života ve výši [částka], když zopakovala svou argumentaci uvedenou před soudem prvního stupně s tím, že srovnání posuzovaného [anonymizováno] s jinými věcmi tak, jak bylo provedeno soudem prvního stupně, není přiléhavé. Soud prvního stupně nezohlednil její vyšší věk, vdovský [anonymizováno] a závažnost [anonymizována dvě slova] pro ni v závěru její bezúhonné kariéry. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek [anonymizováno] prvního stupně změnil a žalobě zcela vyhověl.

6. Proti rozsudku podala odvolání rovněž žalovaná, a to proti vyhovujícímu výroku I. V něm uvedla, že posouzení výše zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizováno] je nesprávné, když soud prvního stupně podle jejího názoru nesprávně hodnotil jednotlivá zákonná kritéria, především složitost posuzovaného [anonymizováno], když bylo rozhodováno o četných procesních návrzích žalobkyně. Soud prvního stupně rovněž nedostatečně zhodnotil kritérium počtu stupňů soudní soustavy, pro které mělo dojít ke snížení základní částky o dalších 10 %. Žalovaná dále nepovažovala za důvodné přiznání žalobkyni náhrady majetkové újmy v podobě cestovného ve výši [částka] a nákladů na pořízení fotokopií z [anonymizováno] spisu ve výši [částka] a [částka], a dále rozporovala účelnost některých úkonů právní služby advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná proto závěrem navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek [anonymizováno] prvního stupně tak, že žalobu zamítne ještě co do částky [částka].

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v mezích podaného odvolání napadené rozhodnutí včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že tato odvolání nejsou důvodná. Odvolací soud především odkazuje na podrobné a vyčerpávající odůvodnění rozsudku [anonymizováno] prvního stupně, když soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i v zásadě přiléhavě právně posoudil.

8. Pokud jde o nárok žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy způsobené jí nepřiměřenou délkou posuzovaného [anonymizováno], odvolací soud plně souhlasí se závěry, které soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku vyjádřil. Soud prvního stupně správně vycházel z § 31a zákona o odpovědnosti za škodu i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu, zejména pak ze sjednocujícího stanoviska ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]. Jak soud prvního stupně uvedl, výše peněžitého zadostiučinění je dle zmíněné judikatury poskytována v rozmezí od [částka] do [částka] za každý rok trvání [anonymizováno] s tím, že za první dva roky [anonymizováno] náleží zadostiučinění ve výši jedné poloviny těchto částek. Pokud soud prvního stupně základní částku tohoto odškodnění odvodil od částky [částka] za rok, dostatečně zohlednil skutečnost, že se nejednalo o extrémní délku [anonymizováno], když k navyšování základní částky nad základních [částka] se zpravidla přistupuje u [anonymizováno], jejichž délku lze považovat za extrémní, tedy přesahující 10 let. V této části tedy odvolací soud nemá, co by rozsudku [anonymizováno] prvního stupně vytkl. Stejně je tomu i ve vztahu k hodnocení jednotlivých kritérií, která zákon i zmíněná judikatura Nejvyššího soudu určuje jako rozhodná pro stanovení konečné výše finančního zadostiučinění, kterou odvolací soud považuje za přiměřenou odškodňované újmě. Námitky obou účastnic týkající se nesprávného hodnocení a následně nedostatečného snížení či zvýšení základní částky podle jednotlivých zákonných kritérií, nepovažuje odvolací soud za důvodné, když soud prvního stupně veškerá zákonem stanovená a judikaturou [anonymizována dvě slova] rozvedená kritéria důkladně posoudil a na základě těchto závěrů učinil téměř odpovídající a správné závěry o snížení či zvýšení základní částky odškodnění.

9. Odvolací soud pouze považuje za ne zcela správné hodnocení kritéria významu [anonymizováno] pro poškozenou (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk), když [anonymizována dvě slova] se podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva řadí mezi [anonymizováno], která mají typově zvýšený význam pro účastníky, a je tedy na místě základní částku odškodnění pro zvýšený význam [anonymizováno] pro poškozenou navýšit. Odvolací soud, s ohledem na závažnost [anonymizována dvě slova], pro který byla žalobkyně stíhána, a zákonem stanovenou [anonymizováno] sazbu za tento [anonymizována dvě slova], přistoupil k navýšení základní částky o 30 %, což ve výsledku znamená navýšení přiznaného zadostiučinění o [částka].

10. Pokud se týká žalobkyní akcentovaného nesprávného posouzení individuálně zvýšeného významu [anonymizováno] pro žalobkyni z důvodu jejího vyššího věku, odvolací soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (např. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), ze které vyplývá, že za takové osoby lze považovat osoby starší 75 let, což nebyl případ žalobkyně.

11. Také při posouzení druhého zažalovaného nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] soud prvního stupně nepochybil, když při svém rozhodování vyšel z hledisek vymezených zejména v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy [anonymizováno] věci, z délky [anonymizována dvě slova] a z dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby s tím, že forma a případná výše zadostiučinění přitom nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Po promítnutí správných skutkových zjištění, která na podkladě provedeného dokazování soud prvního stupně ve vztahu k tomuto nároku učinil, a ze kterých vyplynuly zjevné závažné negativní vlivy, které posuzované [anonymizována dvě slova], při němž byla žalobkyně po velmi dlouhou dobu ohrožena mnohaletým trestem odnětí svobody, mělo na její osobní, rodinný i pracovní život, pak rovněž přiléhavě uzavřel, že je i z tohoto titulu namístě jí přiznat odškodnění finanční. V intencích judikatury Nejvyššího soudu, reprezentované například rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], provedl soud prvního stupně srovnání s obdobným případem [anonymizována dvě slova] soudního exekutora, kterému bylo při obdobných [anonymizována dvě slova] i sociálních dopadů přiznáno za téměř identicky dlouhé [anonymizována dvě slova] částka odškodnění ve výši [částka]. Na rozdíl od srovnávaného případu však v nyní posuzované věci byla poškozená (žalobkyně) na sklonku své pracovní kariéry, kdy v okamžiku skončení posuzovaného [anonymizováno] již byla ve věku přes 70 let, a z tohoto důvodu vnímala dopady [anonymizována dvě slova] do její osobnostní sféry na sklonku své bezúhonné pracovní kariéry citlivěji, než v porovnávané věci. Odvolací soud proto částku odškodnění z těchto důvodů navýšil o [částka]. Jinak v této části je napadený rozsudek [anonymizováno] prvního stupně správný odpovídající judikatuře Nejvyššího soudu, a proto lze plně odkázat na argumentaci v něm uvedenou.

12. Konečně odvolací soud souhlasí i s posouzením třetího nároku uplatněného žalobkyní, a to majetkové újmy spočívající v nákladech vynaložených na obhájce žalobkyně v [anonymizována dvě slova] a její hotové výdaje. Odvolací soud v této části rovněž plně odkazuje na podrobné a vyčerpávající odůvodnění [anonymizováno] prvního stupně, když s velmi podrobným rozborem jednotlivých úkonů právní služby tak, jak jej učinil soud prvního stupně, souhlasí, a proto na něj pro stručnost svého rozhodnutí odkazuje. Jak správně uvedl soud prvního stupně, pokud jde o žalobkyní požadovanou amortizaci jejího vozidla, tedy základní náhradu za l km jízdy, ta je upravena pouze v § 157 zákoníku práce a vztahuje se na výpočet cestovních náhrad při pracovních cestách zaměstnanců (příp. osob samostatně výdělečně činných), kteří použili k pracovní cestě vlastní motorové vozidlo se souhlasem zaměstnavatele. To však není případ žalobkyně, která použila své motorové vozidlo jako soukromá osoba. Amortizace představuje synonymum pro pojem odpis, který se používá u většiny položek dlouhodobého majetku a vyjadřuje opotřebení takového majetku v důsledku používání nebo nepoužívání – zastarávání tohoto majetku a nelze jí podřadit pod pojem skutečné škody, neboť se jedná o fiktivní částku sloužící pro účely účetnictví. Námitka žalované, že žalobkyni neměla být přiznána ani jinak náhrada cestovného k [anonymizováno] do [obec] osobním automobilem, nýbrž pouze veřejnou hromadnou dopravou, je nepřípadná. Odvolací soud souhlasí s žalobkyní, že s ohledem na okolnosti daného případu, především její věk, [anonymizována dvě slova] a vzdálenost od místa bydliště, byly jinak [anonymizováno] cestovného osobním automobilem žalobkyně, vynaloženy účelně. Rovněž [anonymizováno] spojené s pořízením fotokopií ze spisu odvolací soud považuje za účelně vynaložené

13. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek [anonymizováno] prvního stupně ve výroku II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. částečně změnil a žalobkyni přiznal na odškodnění nemajetkové újmy dalších [částka]. Jinak jej v tomto výroku, ve vyhovujícím výroku I. a výroku III. o nákladech [anonymizováno] podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

14. O nákladech odvolacího [anonymizováno] odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když oba účastníci byli ve svých nárocích zčásti úspěšní a zčásti neúspěšní.