pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě (podané dne [datum]), kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady škody za vynaložené obhajné a částky [částka] jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova] (vždy s příslušenstvím ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení).

3. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že proti žalobci bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] na základě usnesení příslušného policejního orgánu ze dne [datum] pro zvlášť [anonymizována dvě slova] zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), písm. b) trestního zákoníku, který měl být spáchán ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno pro skutek, který měl spáchat žalobce jako zaměstnanec [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] na pozici vedoucího referátu kontrolního oddělení, když měl vykonávat svou činnost v rozporu se zákonem o správě daní a poplatků a v rozporu s daňovým řádem a měl tímto jednáním způsobit škodu velkého rozsahu přesahující 1 miliardu [anonymizováno]. Žalobce si vzal zvoleného obhájce. Žalobce byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] zamítl odvolání státní zástupkyně. Žalobce byl trestně stíhán od [datum] do [datum] a hrozil mu trest odnětí svobody v trvání 5 až 12 let nebo propadnutí majetku. Žalobce byl dne [datum] zadržen v chatové osadě [anonymizováno], v poutech byl transportován na místo svého trvalého bydliště v [obec] a byla u něho provedena domovní prohlídka. Přitom byl vystaven zvědavosti sousedů. Ze zadržení byl propuštěn následující den navečer (na svobodě tak byl omezen cca 35 hodin). Žalobce již od 15 let trpěl depresivními stavy. U žalobce byla diagnostikována periodická rekurentní depresivní porucha a žalobce je pro depresivní stavy v invalidním důchodu od roku 2012. V roce 2014 žalobce opustila manželka a žil sám na chatě. Manželství žalobce bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (rozvodový soud nezkoumal příčiny rozvratu manželství). [anonymizována dvě slova] bylo medializováno, ale v článcích se neobjevilo ani jméno žalobce ani jeho fotografie; bylo informováno pouze o tom, že obvinění čelí pracovnice [anonymizována dvě slova] a její bývalý šéf.

4. Svědkyně [jméno] [příjmení], přítelkyně žalobce, uvedla, že v době [anonymizována dvě slova] se od žalobce odklonili jeho přátelé, manželka a nakonec i sousedé v chatařské kolonii. V době [anonymizována dvě slova] žalobce trpěl nespavostí a nočními můrami. Přestal mít zájem o svoji zahradu a psa. Manželství žalobce bylo rozvedeno i proto, že manželka vlastnila nějaké nemovitosti na [anonymizováno] a bála se, aby nepropadly v případě odsouzení žalobce.

5. Žalobce vypověděl, že manželka se od něho naprosto odklonila v době [anonymizována dvě slova]. V době [anonymizována dvě slova] žalobce nadužíval alkohol a byl kvůli tomu i [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] v [část obce]. V době [anonymizována dvě slova] mu finančně pomáhaly děti, které se sice po zahájení [anonymizována dvě slova] od něj na určitou dobu odvrátily, ale v současné době má s nimi dobrý vztah; syn jej pravidelně navštěvuje a chodí mu pomáhat. (dcera žije v [obec]). Ve svém okolí vnímá značné ochlazení vztahů.

6. Žalobce uplatnil své nároky předběžně u žalované dne [datum]. V rámci předběžného projednání nároku přiznala žalovaná žalobci náhradu za náklady obhajoby za celkem 26 úkonů právní služby po [částka] a 1 půl úkon ve výši [částka] a příslušných 27 režijních paušálů po [částka] a příslušnou DPH. Žalovaná nepřiznala žalobci náhradu za úkony právní služby prostudování spisu dne [datum], [datum], [datum] a písemného podání závěrečné řeči ze dne [datum] (kdy žalobce za tento úkon požadoval náhradu odměny ve dvojnásobné výši). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že obhájce žalobce tyto úkony právní služby skutečně vykonal, avšak žalovaná je nepovažovala za účelné. Žalovaná tak na tomto základě zaplatila žalobci částku [částka] dne [datum] jako náhradu škody za vynaložené obhajné. Jinak konstatovala porušení práva žalobce a poskytla žalobci omluvu jako (dostačující) kompenzaci ve věci náhrady nemajetkové újmy.

7. Žalobce vzal následně žalobu částečně zpět co do uhrazené částky a v tomto rozsahu bylo řízení usnesením soudu I. stupně ze dne [datum] zastaveno.

8. Zjištěný skutkový [anonymizováno] posuzoval soud I. stupně podle příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“).

9. Soud I. stupně dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady odpovědnosti státu za škodu.

10. U nároku na náhradu nákladů obhajoby zůstala po zpětvzetí žaloby mezi účastníky spornou částka [částka] požadovaná k náhradě za pět úkonů právní služby (prostudování spisu ve dnech [datum], [datum] a [datum] a závěrečná řeč ve formě písemného podání na soud dne [datum] účtovaná jako 2 úkony, byť odměně za 5 úkonů právní služby po [částka], za 5 režijních paušálů po [částka] a 21 % DPH by odpovídala částka [částka]). Soud I. stupně na rozdíl od žalované dospěl k názoru, že odměnu za uvedené úkony je na místě uznat jako účelně vynaložené náklady právní služby (k tomu odkázal i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 2289/21) s ohledem na obsáhlost spisového materiálu. Také závěrečnou řeč v písemném podání považoval za účelný úkon právní služby v [anonymizováno] řízení učiněný v zájmu obžalovaného žalobce, avšak na rozdíl od žalobce přiznal náhradu jen za 1, nikoliv 2 úkony právní služby, jak požadoval žalobce, neboť k navýšení na dvojnásobek ve smyslu [ustanovení pr. předpisu], neshledal důvod. Žalované proto uložil zaplatit žalobci z tohoto titulu částku [částka] (4 × [částka] + 4 × [částka] + 21 % DPH ve výši [částka]) s příslušenstvím; důvodným pak neshledal uplatněný nárok v částce [částka] s příslušenstvím.

11. U odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] (ve výši [částka]) vycházel z toho, že žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání zvlášť závažného [anonymizováno] zneužití pravomoci úřední osoby, žalobci hrozil trest odnětí svobody v trvání 5 až 12 let nepodmíněně, žalobce měl svou [anonymizována dvě slova] způsobit škodu přesahující 1 miliardu korun a dalo se předpokládat uložení nepodmíněného trestu. [anonymizována dvě slova] probíhalo 4 roky a 5 měsíců a žalobce tak byl dlouhou dobu ve [anonymizováno] nejistoty, jak [anonymizována dvě slova] skončí. S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že je namístě poskytnout žalobci za nemajetkovou újmu zadostiučinění v penězích, což odpovídá obecně sdílené představě spravedlnosti a slušnosti (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z hlediska výše náhrady imateriální újmy pak přihlédl k rozhodnutím, na která poukazoval žalobce (rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]). Případy, které ke srovnání navrhl žalobce, se soudu I. stupně jevily jako příhodnější, než případy navržené žalovanou, u nichž soud neshledal, že by zde byly stejné prvky s případem žalobce, když v uvedených případech trvalo [anonymizována dvě slova] kratší dobu a byly v nich prokázány nižší dopady do osobnostní sféry poškozených. Soud I. stupně pak sám poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], kdy nezákonné [anonymizována dvě slova] poškozeného pro [anonymizována dvě slova] porušování povinností při správě cizího majetku značně zasáhlo do osobnostní sféry poškozeného (vliv na rodinný, společenský a profesní život, ztrátovost manažerské funkce, znatelné snížení příjmů a vliv na kariérní růst), poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 2 až 8 let, [anonymizována dvě slova] však trvalo (jen) 1 rok a 9 měsíců a bylo značně medializováno. V tomto případě bylo přiznáno zadostiučinění [částka] ([částka] za měsíc) a soud I. stupně považoval tento případ za nejblíže srovnatelný. Dále i poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], kdy se jednalo o odškodnění nemajetkové újmy v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] přijímání úplatků a porušování povinností při správě cizího majetku, [anonymizována dvě slova] trvalo 3 roky a 10 měsíců a poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání dvou až osmi let, kauza byla značně medializována a u poškozeného byla prokázána újma v profesní sféře a značné dopady do rodinného a společenského života. Poškozený byl stíhán vazebně. Odškodnění bylo přiznáno ve výši [částka] ([částka] za měsíc). Konečně soud I. stupně poukázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], kde poškozený byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a pro [anonymizována dvě slova] porušení povinností při správě cizího majetku, poškozenému hrozila [anonymizováno] sazba 2 až 8 let a měl svou [anonymizováno] způsobit rozsáhlou škodu ve výši [částka], [anonymizována dvě slova] trvalo 3 roky a 10 měsíců a kauza byla značně medializována a byly prokázány zásadní dopady do profesní sféry poškozeného (zde byla přiznána náhrada ve výši [částka], což odpovídá [částka] měsíčně).

12. Ve srovnání s těmito věcmi bylo v projednávané věci prokázáno, že u žalobce došlo k zásahu do jeho osobnostních práv zejména v místě jeho současného bydliště v obci Trhová. [anonymizována dvě slova] mělo [anonymizováno] dopad do psychické sféry žalobce, kdy nejistota a stres z [anonymizována dvě slova] přispěly ke zhoršení [anonymizována dvě slova] žalobce. Naproti tomu nebyly prokázány dopady do profesní sféry žalobce, neboť žalobce (již) byl v invalidním důchodu. Již před zahájení [anonymizována dvě slova] byly vztahy mezi manžely narušeny a po zahájení [anonymizována dvě slova] došlo pouze k dovršení rozpadu manželství žalobce rozvodem. V článcích, které informovaly o [anonymizována dvě slova] v tzv. kauze„ tiskař“, nebyl žalobce nikdy jmenován a nebyla zveřejněna jeho fotografie, soud proto měl za to, že medializace neměla zásadní dopad do osobnostní sféry žalobce. Navíc konstatoval, že medializace trestních věcí je důsledkem zásady veřejnosti [anonymizováno] řízení, za což stát nenese odpovědnost (k tomu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na základě těchto úvah dospěl k závěru, že je namístě přiznat peněžité zadostiučinění za nezákonné [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] (s příslušenstvím), což odpovídá zhruba částce [částka] za měsíc. Ve zbývající částce [částka] (s příslušenstvím) neshledal žalobu důvodnou.

13. Uzavřel, že žalobci přísluší celkem [částka] ([částka] + [částka]) s vyčísleným příslušenstvím a že co do částky [částka] ([částka] + [částka]) s příslušenstvím není žaloba důvodná, a proto ji v tomto rozsahu zamítl.

14. Povinnost k náhradě nákladů řízení uložil žalované podle výsledku řízení (§ 142 odst. 3, § 146 odst. 2 o. s. ř).

15. Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci včas odvolání.

16. Žalobce podle obsahu odvolání podal odvolání proti zamítavému výroku II. o věci samé. Nesouhlasil s odůvodněním rozsudku ohledně požadované náhrady za odměnu obhájce za úkon – závěrečná řeč, když žalobce požadoval za tento úkon dvojnásobek sazby odměny ve smyslu § 12 advokátního tarifu. K závěrečné řeči je nutno přistupovat odpovědně, neboť jde o jeden z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější úkon obhajoby. Sepis tohoto podání zabrala obhájci jeden pracovní den, a proto je nárokováno i zvýšení odměny.

17. Co se týče náhrady nemajetkové újmy, soud nevzal v potaz, že žalobci kromě vysokého nepodmíněného trestu hrozila i poměrně vysoká náhrada škody. I to byl jeden z důvodů, proč došlo k definitivnímu rozpadu manželství žalobce. Žalobce prožíval po celou dobu strach z vězení a ze své ekonomické likvidace. Soud I. stupně měl také více zohlednit zásah do sféry rodinného života v době [anonymizována dvě slova] i okolnosti zatčení žalobce, což bylo pro žalobce i jeho bývalou manželku velkou ostudou. Žalobce také poukázal na seznam rozhodnutí odvolacích soudů, když z této tabulky vyplývá, že odškodnění za 1 měsíc [anonymizována dvě slova] se pohybuje v rozmezí částky [částka] až po částku [částka]. Závěrem zmínil nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], z něhož citoval části podstatné pro projednávanou věc s tím, že stát nesmí závažnost nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] bagatelizovat přiznáním nepřiměřeně nízké nebo dokonce jen symbolické náhrady. Navrhl, aby bylo žalobě i v zamítnuté části vyhověno.

18. Žalovaná odvoláním brojila proti vyhovujícímu výroku I. o věci samé. Nesouhlasila s rozhodnutím soudu I. stupně o přiznání náhrady nákladů obhajoby. Měla za to, že uplatněné 3 úkony za prostudování spisu nepředstavují účelně vykonané úkony, když bylo možné prostudovat spis najednou v rámci jednoho nahlížení (zde odkázala na nálezy Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] a [ústavní nález]). Stejně tak nesouhlasila s odměnou za písemnou závěrečnou řeč.

19. V případě nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] nesouhlasila se zhodnocením míry intenzity zásahu do sféry žalobce. Provedením účastnického výslechu žalobce a svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] považovala za nepřípustné překročení zásady koncentrace řízení a zásady projednací a měla za to, že k výslechu svědkyně nemělo být vůbec přihlíženo. Poznamenala, že žalobce byl již v minulosti pravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] za obdobnou [anonymizováno] činnost (žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem, byla mu uložena povinnost k náhradě škody ve výši [částka] a byl mu uložen trest zákazu zaměstnání na finančních úřadech po dobu pěti let). Na nemajetkovou újmu vzniknuvší žalobci je tak nutno nahlížet jako na situaci osoby, která se [anonymizována dvě slova] vystavuje sama. Nedokázala si představit zhoršení [anonymizována dvě slova] žalobce vlivem [anonymizována dvě slova], když žalobce byl již v té době v nejhorším stupni invalidního důchodu několik let. Zásahy do rodinné sféry žalobce rovněž nepovažuje za prokázané, když manželství nebylo funkční ještě před zahájením [anonymizována dvě slova] a následně došlo k logickému vyústění v rozvod manželství. Neodpovídá za to, že (bývalá) manželka žalobce hovořila s kamarádkou v chatové osadě, díky níž vešlo do povědomí sousedů [anonymizována dvě slova] žalobce. Soudu předložila 3 rozhodnutí, kterými chtěla prokázat, že tvrzené zásahy do osobnostní sféry žalobce nejsou v příčinné souvislosti s [anonymizována dvě slova], neboť vznikly daleko před jeho zahájením. Nadále proto zastává názor, že jí poskytnuté zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva a vyslovení omluvy je dostačující kompenzací v dané věci. Závěrem pak upozornila na nepřezkoumatelnost části výroku I. o věci samé o kapitalizovaných úrocích z prodlení z částky [částka], neboť při výši úroku 8,05 % vychází částka [částka]. Soud přitom rezignoval na jakékoli odůvodnění uložení této povinnosti žalované. Žalobce v rámci petitu žaloby požadoval úrok z prodlení právě ve výši 8,05 % a nic na tom nemění okolnost, že soud I. stupně v usnesení o částečném zastavení řízení uvedl, že žalobce nadále požaduje (mimo jiné) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé v části o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z této částky změněn tak, že žaloba bude zamítnuta, a v části výroku I. ohledně úroků z prodlení z částky [částka] bude změněn tak, že bude žalované uložena povinnost k zaplacení úroků z prodlení v kapitalizované výši [částka].

20. Odvolací soud, aniž bylo třeba nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), přezkoumal z podnětu podaných odvolání rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.).

21. Soud I. stupně provedl potřebné důkazy, z nichž správně zjistil skutkový [anonymizováno] věci (není žádného důvodu, aby nebylo přihlíženo k výpovědi svědkyně [příjmení], jak namítá žalovaná), a zjištěný skutkový [anonymizováno] věci v podstatně (s určitými výjimkami) posoudil správně i po právní stránce.

22. Podle ustálené judikatury je nárok na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny ústavně zaručeným základním právem (viz např. nálezy ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [ústavní nález] ([spisová značka] [anonymizováno] 73; [číslo] Sb.) a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [ústavní nález] ([spisová značka] [anonymizováno] 233), bod 10 odůvodnění). V souladu s čl. 36 odst. 4 Listiny upravuje podrobnosti a podmínky pro uplatnění tohoto základního práva zákon o odpovědnosti státu za škodu.

23. V případě [anonymizována dvě slova], které skončilo zproštěním obžaloby, se vychází z předpokladu nezákonnosti usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] jako rozhodnutí podle § 8 odst. 1 OdpŠk.

24. Mezi účastníky není sporu o tom, že na základě nezákonného rozhodnutí o zahájení [anonymizována dvě slova], ve kterém byl žalobce zproštěn obžaloby, je dána odpovědnost žalované za újmu, která nezákonným [anonymizována dvě slova] žalobci vznikla jak ohledně nároku na náhradu škody za vynaložené obhajné, tak i nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] podle OdpŠk.

25. Soud I. stupně správně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím z této částky za dobrovolně neodškodněnou škodu spočívající v zaplacené odměně obhájce žalobce za prostudování spisu (3 úkony) a za písemný sepis závěrečné řeči (1 úkon právní služby). V daném případě je podstatné, že obhájce žalobce převzal zastoupení až [datum], tedy několik dnů před zahájením hlavního líčení ([datum]) a musel vynaložit opakovaně čas k nastudování obsáhlého spisu (o mnoha svazcích) pro řádnou obhajobu žalobce (k tomu také i rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], na které poukázal i soud I. stupně).

26. Závěrečná řeč je pak stěžejním úkonem v [anonymizováno] řízení v rámci práva na obhajobu, a jestliže obhájce podal závěrečnou řeč písemně k [anonymizováno] soudu, je nutno i na toto podání nahlížet jako na účelně vynaložený úkon směřující k řádné obhajobě žalobce v [anonymizováno] řízení. Je zde ovšem také důvod přiznat i náhradu za zvýšenou odměnu za podání písemné závěrečné řeči, jak požadoval žalobce podle [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále i jen„ Vyhláška“), když se jednalo o složitou [anonymizováno] věc v daňových záležitostech, pro žalobce velmi významnou.

27. Nároku uplatněnému žalobcem na náhradu škody za vynaložené obhajné je proto třeba plně vyhovět i v původně zamítnuté částce [částka] s příslušenstvím (když žalobce požadoval i méně, než tyto náklady představovaly, jak již na to poukázal i soud I. stupně – zde je soud vázán rozsahem uplatněného nároku - § 153 odst. 2 o. s. ř.).

28. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2).

29. Zásadně se uplatní princip (zmíněný Nejvyšším soudem vyjádřený například též v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), podle něhož jen sama existence nezákonného rozhodnutí nepresumuje vznik imateriální újmy u dotčené osoby. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce a vznik nemajetkové újmy v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi.

30. Soudy jsou povinny při stanovení formy a výše zadostiučinění za nezákonné [anonymizována dvě slova] vždy pečlivě zvažovat veškeré (mnohdy jedinečné) okolnosti případu. Obzvláště důsledně musí zohlednit všechny nepříznivé následky způsobené nezákonným [anonymizováno] řízením, dotýkající se zejména osobní integrity stěžovatele, včetně jeho rodinného a pracovního života a jeho finanční sféry. Platí tedy, že soudy musí "posuzovat podobné případy důsledně a individualizovaně, na základě řádně zjištěného skutkového [anonymizováno] tak, aby rozsah odškodnění zásadně co nejvíce odpovídal způsobené újmě, a nikoliv hodnotit jednotlivé články řetězu jen a pouze z formálního hlediska, aniž by se přihlédlo k materiální podstatě věci. Nemohou postupovat paušálně a mechanicky bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu a zájmům konkrétní posuzované osoby, nebo odkazovat na nepoužitelné statistické údaje" (nález sp. zn. [ústavní nález], bod 35).

31. V projednávané věci dospěl soud I. stupně ke správnému závěru o tom, že žalobci byla předmětným [anonymizována dvě slova] ústícím ve zproštění obžaloby (neboť označený skutek nebyl [anonymizována dvě slova]) způsobena nemajetková újma, k jejíž nápravě nepostačuje toliko konstatování porušení práva a omluva, kteroužto kompenzaci poskytla žalovaná, ale je třeba ji nahradit penězi, když jen samotné nezákonné [anonymizována dvě slova] citelně zasáhlo (nikoli nevýznamně) do osobního života žalobce. Je v souladu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, aby se z hlediska obecné slušnosti žalobci peněžité satisfakce za nezákonné [anonymizována dvě slova] v projednávané věci dostalo. Zásah do práv žalobce je navíc o to citelnější, bylo-li [anonymizováno] řízení skončeno zprošťujícím rozsudkem, v němž bylo konstatováno, že skutek, z něhož byl žalobce obžalován, nebyl [anonymizována dvě slova] (viz nález sp. zn. [ústavní nález], bod 20 odůvodnění in fine). Pro stanovenou formu zadostiučinění v projednávané věci je za daných okolností přitom nerozhodné, že žalobce byl v minulosti odsouzen v jiné věci rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] k podmíněnému trestu odnětí svobody (ohledně údajně obdobné [anonymizována dvě slova], jak tvrdila žalovaná v odvolání). V této souvislosti soud I. stupně správně nepřiznal relevanci srovnávacímu materiálu, na který poukazovala žalovaná.

32. Odvolací soud se tudíž déle zabýval otázkou výše této peněžité náhrady.

33. Soud I. stupně se v napadeném rozsudku přidržel judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2012) a při svých úvahách o přiměřené výši peněžního zadostiučinění pro žalobce zohlednil zejména povahu [anonymizováno] věci, délku [anonymizována dvě slova] a dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby.

34. Pro správné stanovení dispozice § 31a odst. 2 OdpŠk jako normy s relativně neurčitou hypotézou je ovšem kromě zohlednění uvedených kritérií také potřebné, aby v konečném důsledku výše soudem přiznaného odškodnění odpovídala výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích (poměřováno zejména s ohledem na zmíněná kritéria) shodují. Výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě skutkově obdobném. Významnější odchylka je v tomto směru možná jen tehdy, bude-li též soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Bez srovnání požadavku na poskytnutí zadostiučinění s jinými případy zpravidla nebude možno učinit závěr, že právě žalobcem požadovanou částku (nebo i jakoukoli jinou) lze považovat za přiměřené zadostiučinění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

35. Je ovšem nutno i připomenout, že výše přiznané peněžité náhrady přitom nesmí být jen symbolická, ale musí vždy naplnit požadavky plynoucí z čl. 36 odst. 3 Listiny a principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.

36. V nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] Ústavní soud uvedl, že, "jestliže stát zasáhne do života člověka nedůvodným [anonymizována dvě slova], poškodí či dokonce zničí jeho postavení ve společnosti a mnohdy i v rodině, musí výše odškodnění odpovídat takovému zásahu. Výše odškodnění nemateriální újmy totiž jistým způsobem vypovídá i o úctě státu k soukromému a veřejnému životu jednotlivých lidí. A mohlo by být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují nově přiznávaná, byla opravdu dostatečná" (bod 16. odůvodnění). Stát tedy nesmí závažnost nemajetkové újmy způsobené nezákonným [anonymizována dvě slova] bagatelizovat přiznáním nepřiměřeně nízké nebo dokonce jen symbolické náhrady. V návaznosti na to Ústavní soud již dříve podotkl, že zákon o odpovědnosti státu za škodu "zavazuje stát absolutně, objektivně, a je nezbytné, aby ten pochybením vzniklé škody (újmy) nahradil v maximální možné míře" (nález ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [ústavní nález] ([spisová značka] [anonymizováno] 773)). Jedná se totiž o tu nesmírně důležitou a od právního státu neoddělitelnou oblast, kdy stát dozírá sám na sebe" (body 25 a 26 odůvodnění nálezu sp. zn. [ústavní nález]).

37. Soud I. stupně provedl potřebné srovnání s jinými případy peněžité satisfakce za nezákonné [anonymizována dvě slova], kdy při rozličných individuálních případech nezákonného [anonymizována dvě slova] byla poškozeným přiznána nemajetková újma v širokém rozpětí od [částka] za měsíc až do [částka] za měsíc. Žádný z případů není přímo typově srovnatelný s případem žalobce (soudu I. stupně se jevil jako nejlépe srovnatelný rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 69 [spisová značka] – i ten se však ve více jednotlivostech liší). V projednávané věci byl žalobce vystaven [anonymizována dvě slova] a tím i stresu a nejistotě delší dobu, hrozil mu vyšší trest a vysoká náhrada škody a byl více zasažen v osobní rovině po psychické stránce v důsledku svého předchozího [anonymizována dvě slova]. Žalobce byl také v důsledku zadržení omezen na osobní svobodě, ale nebyl stíhán vazebně. Naproti tomu žalobce ani netvrdil, že by u něho došlo k zásahu do profesního života, jako tomu bylo v bližších srovnávaných případech. Případ žalobce byl sice také medializován, ale bez uvedení jména a podoby žalobce.

38. Je proto třeba vycházet z toho, že v projednávané věci nezákonné [anonymizována dvě slova] trvající 4 roky a 5 měsíců citelně zasáhlo zejména do osobního života žalobce. Žalobce byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] zneužití pravomoci úřední osoby při správě daní a hrozil mu vysoký trest 8 – 12 let odnětí svobody a propadnutí majetku a náhrada vysoké škody přesahující 1 miliardu [anonymizováno]. Po dobu [anonymizována dvě slova] čelil stresu a nejistotě, kdy a jak [anonymizována dvě slova] skončí. Žalobce byl zadržen v chatové osadě [anonymizováno] a přiveden v poutech k domovní prohlídce v místě svého trvalého bydliště v [obec], čemuž přihlíželo okolí. V důsledku [anonymizována dvě slova] byl vystaven zejména psychickým i finančním problémům (kdy musel být podporován synem). Žalobce trpěl od mládí psychickou chorobou provázenou depresivními stavy a byl z těchto důvodů od roku 2012 v invalidním důchodu a tento [anonymizována dvě slova] žalobce byl výrazně poznamenán probíhajícím [anonymizována dvě slova] (úzkosti, nespavost, noční prožitky, snížení celkové výkonnosti). Manželství žalobce sice nebylo plně funkční, ale [anonymizována dvě slova] uspíšilo rozvod manželství. [anonymizována dvě slova] se negativně dotklo dětí žalobce a jeho matky. [anonymizováno] věc byla sice medializována, ale žalobce nebyl označen jménem a vyobrazen na fotografii (i tak osoby obeznámené s případem žalobce mohly žalobce ztotožnit).

39. Po zhodnocení rozhodných okolností a kritérií s přihlédnutím k tomu, aby odškodnění nemajetkové újmy bylo přiměřené a nikoli jen symbolické, dospěl odvolací soud k závěru, že takovým odpovídajícím odškodněním je vyšší náhrada, než přisoudil soud I. stupně, a to ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobci již bylo soudem I. stupně (nepravomocně) přisouzeno [částka] (s příslušenstvím), je třeba přisoudit ještě [částka] (s příslušenstvím).

40. Soud I. stupně správně určil výši kapitalizovaných úroků z prodlení v souvislosti s prodlením žalované při dobrovolném zaplacení náhrady za obhajné, když soudem určené kapitalizované úroky ve výši [částka] představují žalobcem uplatněný požadavek na 8,05 % roční úrok z prodlení (kterým je soud vázán - § 153 odst. 2 o. s. ř.) z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum].

41. Odvolací soud proto z těchto důvodů rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku I. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný. V zamítavém výroku II. ohledně částky [částka] s příslušenstvím z této částky rozsudek soudu I. stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že i v tomto rozsahu žalobě vyhověl, jinak rozsudek soudu I. stupně v tomto výroku jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

42. Podle výsledku řízení uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení účelně vynaložených žalobcem před soudy obou stupňů (§ 142 odst. 1, 3, § 146 odst. 2 věta druhá, § 224 odst. 1, 2 o. s. ř.).

43. Náklady řízení žalobce v řízení před soudem I. stupně sestávají z odměny jeho právního zástupce za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a sepis žaloby) po [částka] (z tarifní hodnoty [částka] + [částka] = [částka] – § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), § 12 odst. 3 Vyhlášky), z odměny za 1 úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby ohledně částky [částka]) po [částka] (z tarifní hodnoty [částka] – § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) Vyhlášky), z odměny za 3 úkony právní služby (tři účasti zástupce žalobce u jednání před soudem I. stupně) po [částka] (z tarifní hodnoty [částka] + [částka] = [částka] – § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 3 Vyhlášky), šesti paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 Vyhlášky) a náhrady 21 % DPH ve výši [částka] (počítáno z částky [částka] – § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.) a zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši [částka], to je celkem [částka].

44. Náklady odvolacího řízení žalobce sestávají z odměny jeho právního zástupce za 1 úkon právní služby (podání odvolání) po [částka] (z tarifní hodnoty [částka] + [částka] = [částka] – § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k ), § 12 odst. 3 Vyhlášky), jedné paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 Vyhlášky) a náhrady 21 % DPH ve výši [částka] (počítáno z částky [částka]; § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.), to je [částka].

45. Celkem tak náklady řízení žalobce před soudy obou stupňů představují částku [částka].

46. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 15 dnů od právní moci rozsudku vzhledem k tomu, že k vyplacení plnění z rozpočtových prostředků jsou nezbytné zákonné administrativní úkony.