[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s přísl. (výrok I.), žalobu ohledně vícežalované částky [částka] s přísl. zamítl (výrok II.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.).

2. Takto nalézací soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni (dále jen„ krajský soud“) pod sp. zn.: [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“) s tím, že celková doba trvání řízení v délce 7 let a 8 měsíců je nepřiměřená. Dále se žalobkyně domáhala náhrady škody [anonymizováno] výši [částka], jež představuje náhradu nákladů soudního řízení, resp. náklady na ustanoveného znalce [příjmení] [příjmení]. Konečně se žalobkyně domáhala částky [částka], jež představuje náklady na její právní zastoupení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jenž věc převzal po Mgr. et. Mgr. [příjmení], a částky [anonymizováno] výši [částka], jež je tvořena zbytečně vynaloženými náklady na úkony právní služby protistrany, když soud mohl rozhodnout na prvním, maximálně na druhém jednání a neměl řízení zatížit rozsáhlým dokazováním včetně ustanoveného znalce.

3. Žalovaná uznala nepřiměřenost délky řízení a po projednání nároku poskytla relutární náhradu [anonymizováno] výši [částka]. Vycházela ze základní částky [částka] na rok trvání řízení, když základní částku zadostiučinění snížila o 25 % z důvodu složitosti řízení a o 10% z důvodu podílu žalobkyně na řízení. Náhradu materiální škody odmítla, neboť k její náhradě neshledala zákonný důvod.

4. Nalézací soud provedl důkaz spisem Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Následně věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, [anonymizováno] znění pozdějších předpisů (dále též„ OdpŠk“), jehož konkrétní ustanovení citoval.

5. Ohledně náhrady škody [částka] představující náhradu nákladů za právní [anonymizováno] žalobkyně advokátem, [anonymizováno] [příjmení], v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka], stejně jako ohledně náhrady škody [anonymizováno] výši [částka] spočívající v nákladech na ustanoveného znalce a nároku na náhradu škody [anonymizováno] výši [částka] představující náhradu nákladů řízení dospěl k závěru, že tyto nároky nejsou po právu opodstatněny, proto v tomto rozsahu žalobu zamítl.

6. Ohledně náhrady nemajetkové újmy [anonymizováno] výši [částka] za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] seznal nárok zčásti důvodným. Vzal za prokázáno, že posuzované řízení trvalo [anonymizováno] vztahu k žalobkyni od [datum], kdy podala žalobu ke krajskému soudu. Řízení [anonymizováno] vztahu k ní trvalo do [datum], kdy nabylo právní moci konečné rozhodnutí [anonymizováno] věci, tj. 7 let a 8 měsíců. Dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobkyni vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Posuzované řízení bylo složitější, žalobkyně se na délce řízení [anonymizováno] smyslu obstrukčním nepodílela, v postupu orgánů moci byl shledán do určité míry nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení s běžným významem [anonymizováno] žalobkyni.

7. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem [anonymizováno] žalobkyni a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobkyni, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění [anonymizováno] formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze [anonymizováno] výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích.

8. Základní částku odškodnění stanovil s odkazem na judikaturu [název soudu] a Nejvyššího soudu ČR tak, že za posuzované soudní řízení v délce trvání 7 let a 8 měsíců, soud přiznal žalobkyni základní částku [anonymizováno] výši [částka], když vycházel z částky [částka] za první dva roky a z částky [částka] za každý další rok řízení a částky [částka] za jeden měsíc řízení. Zhodnotil následně veškerá kritéria stanovená [anonymizováno] možné snížení či zvýšení základní částky odškodnění. Dospěl k závěru, že posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení skutkově i hmotněprávně složitější, proto základní částku odškodnění snížil o 10 %. Dále pak dospěl k závěru, že základní částku odškodnění nutno zvýšit o 10 % [anonymizováno] do určité míry nekoncentrovaný postup krajského soudu. Přihlédl rovněž k tomu, že k důkazním návrhům účastníků byl krajský soud značně velkorysý a vyčkával, až účastníci své důkazní prostředky vyčerpají, což za hospodárné rozhodně označit nelze, Uvedené skutečnosti byly důvodem, proč soud dospěl k závěru o navýšení základní částky zadostiučinění o 10 %.

9. [anonymizováno] další zvýšení či snížení základní částky odškodnění neshledal soud zákonný důvod. Uzavřel tak, že přiměřené zadostiučinění činí [částka]. Nicméně žalovaná poskytla již žalobkyni částku [částka], proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni již jen [částka] a žalobu na zaplacení nemajetkové újmy [anonymizováno] zbývajícím rozsahu ([částka]) neshledal důvodnou a žalobu zamítl. Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti [anonymizováno] zvýšení či snížení základní částky.

10. Proti tomuto rozsudku do jeho vyhovujícího výroku o věci samé I. a akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkla nesprávné právní posouzení věci, pokud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží další finanční odškodnění nad rámec již mimosoudně přiznaného odškodnění. Zdůraznila, že posuzované řízení bylo velmi náročné, zejména z hlediska právního posouzení sporu. Délka řízení byla ovlivněna rovněž i skutkovou složitostí sporu, [anonymizováno] věci byl zpracováván znalecký posudek z oboru stavebnictví. Zpracování znaleckých posudků vyžaduje přiměřený čas a má vliv na celkovou dobu řízení. Obě strany sporu činily [anonymizováno] věci množství podání a navrhovaly velké množství listinných důkazů, přičemž soud za řízení musel o provedení či neprovedení všech těchto důkazů rozhodovat. Žalovaná tak hodnotila rozhodnutí nalézacího soudu stran snížení základní částky zadostiučinění o 10 % s ohledem na značnou skutkovou i právní složitost sporu za podhodnocené. Vzhledem ke konkrétním okolnostem případu považovala za adekvátní snížení základní částky zadostiučinění o 25 %, k čemuž dospěla rovněž v rámci mimosoudního řešení sporu.

11. Dále argumentovala, že nalézací soud měl zohlednit při stanovení výše zadostiučinění jednání žalobkyně, která významně přispěla k délce posuzovaného řízení. Žalobkyně během posuzovaného řízení opakovaně sdělovala soudu, že je schopna a ochotna se s žalovanou dohodnout mimosoudně. Za účelem mimosoudní dohody se strany sporu zúčastnily mediace, přičemž mediační jednání rovněž přispělo k délce řízení. Oba účastníci požádali o odročení jednání na neurčito za účelem smírného řešení sporu, které nakonec nebylo úspěšné. Žalobkyně, přestože byla v posuzovaném řízení pánem sporu, projevovala v řízení nanejvýš liknavý přístup, kdy úkony v řízení opakovaně činila až na výzvu soudu, případně až po opakovaných urgencích ze strany soudu (doložení listinných důkazů k žalobě, sdělení návrhu na znalce, předložení otázek na znalce apod.). Žalobkyně se dále na délce řízení podílela žádostmi o odročení a o prodloužení lhůty k vyjádření. Žalovaná tak dovozovala, že nalézací soud měl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění zohlednit jednání poškozeného.

12. Dále argumentovala, že nalézací soud nedůvodně navýšil základní částku zadostiučinění o 10 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci. Z odůvodnění rozsudku se podává, že soud přihlédl k tomu, že soud v posuzovaném řízení byl velkorysý k důkazním návrhům účastníků, kdy v průběhu řízení připouštěl doplnění skutkových tvrzení. Takový procesní postup soudu není nesprávným úředním postupem, za který by bylo možno činit stát odpovědným. Nalézacímu soudu nepřísluší přezkoumávat postup toho kterého soudce v posuzovaném řízení, jinak by v podstatě suploval činnost nalézacího soudu, kterým v této věci není. Pakliže nalézací soud shledal nekoncentrovanost postupu nalézacího soudu v tom, že urgoval žalobkyni k zaplacení zálohy na znalecký posudek s prodlevou, žalovaná namítla, že soud rovněž uvedl, že v daném období soud nebyl nečinný, z čehož plyne, že tato prodleva soudu neměla na délku řízení žádný vliv. Pakliže došlo k prodlevě s ustanovením znalce, je třeba zohlednit, že na této prodlevě se podíleli sami účastníci, kteří značně liknavě přistupovali ke svým vlastním účastnickým povinnostem. Zvýšení o 10 % z důvodu postupu soudu tak dle žalované není namístě.

13. Odvolacímu soudu navrhla, aby v napadeném vyhovujícím výroku změnil rozsudek nalézacího soudu tak, že žalobu zamítne.

14. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně a odvolací argumentaci zcela odmítla. Poukázala na délku samotného konečného rozhodnutí a dovozovala, že posuzované řízení nebylo skutkově složité, drtivá většina důkazních návrhů byla nadbytečná. Poukázala i na to, že v průběhu posuzovaného řízení se opakovaně pokoušela o smír, avšak žalovaná s ním nikdy nesouhlasila a pokud již dohoda uzavřena byla, tak ji nedodržela. Odvolacímu soudu navrhla, aby rozsudek v napadené části potvrdil.

15. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

16. O skutkových okolnostech – průběhu posuzovaného řízení – nebylo mezi účastníky sporu a nalézací soud je zjistil správně a úplně. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem nalézacího soudu, jakož i názorem samotné žalované, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a že žalobkyni náleží odškodnění imateriální újmy v penězích.

17. Nicméně odvolací soud se odchyluje od právního posouzení nalézacího soudu v posouzení jednotlivých důvodů [anonymizováno] krácení či naopak zvýšení základní částky odškodnění, kterou nalézací soud správně stanovil [anonymizováno] výši [částka]. Ztotožňuje se se závěrem nalézacího soudu o tom, že posuzované řízení bylo skutkově, ale i právně složitější. V jeho průběhu bylo navrženo množství důkazů a není úkolem soudu v kompenzačním řízení posuzovat, zda tyto důkazy byly či nebyly relevantní a zda je soud v posuzovaném řízení měl provádět nebo zamítnout návrh na jejich provedení. Stěžejním důkazem se pak stal znalecký posudek, rovněž náročný, když byl závislý na klimatických podmínkách (znalec z tohoto důvodu žádal o prodloužení lhůty k jeho zpracování). Z tohoto důvodu odvolací soud dospěl k závěru, že základní částka odškodnění měla být snížena nikoli o 10 %, jak to učinil nalézací soud, ale o 15 %.

18. Odvolací soud se odchyluje od právního posouzení nalézacího soudu, pokud ten dospěl k závěru, že je namístě zvýšit základní částku odškodnění o 10 % z důvodu nekoncentrovaného postupu soudu. Posuzování důkazních návrhů v posuzovaném řízení není v kompetenci kompenzačního soudu, jak bylo vyloženo shora, takže oním nekoncentrovaným postupem rozhodně nelze rozumět skutečnost, že v posuzovaném řízení soud prováděl důkazy, které kompenzační soud nepovažuje za relevantní. Lze zdůraznit, že to byla zde žalobkyně, která liknavě přistoupila ke splnění své povinnost zaplatit zálohu na znalecký posudek, kterou splnila až na základě urgence soudu po sedmi měsících, a sám nalézací soud konstatoval, že ani v tomto mezidobí nebyl soud nečinný. Odvolací soud proto neshledává zákonný důvod [anonymizováno] zvýšení základní částky odškodnění [anonymizováno] postup orgánů státní moci.

19. [anonymizováno] další snižování či zvyšování základní částky odškodnění pak odvolací soud [anonymizováno] shodě se soudem nalézacím neshledává zákonný důvod. Matematickým výpočtem by tak bylo možno dospět k závěru, že žalobkyni náleží odškodnění [anonymizováno] výši 85 % základní částky, tedy částka [částka].

20. Nicméně odvolací soud [anonymizováno] zde souzené věci vyšel ze závěru Nejvyššího soudu prezentovaného v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], v němž se Nejvyšší soud přihlásil k závěru prezentovanému v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], že rozmezí základní částky, z níž se vychází při určování výše přiměřeného zadostiučinění, je pouze orientační, a byť se jedná o důležité východisko, nezbavuje obecné soudy nižších stupňů povinnosti individuálního posouzení každého případu a v závislosti na něm stanovení adekvátního zadostiučinění, a to (eventuálně) i mimo toto rozpětí.

21. [anonymizováno] zde souzené věci lze pak nalézacímu soudu vytknout, že nevzal v potaz, že jednání bylo soudem dvakrát odročováno z důvodu nouzového stavu v důsledku covidové pandemie a to ze dne [datum] na den [datum] a následně z téhož důvodu na [datum]. Tím se posuzované řízení prodloužilo o 7 měsíců a to bez zavinění soudu.

22. Dále pak nutno vzít v potaz, že soud, stejně jako účastníci řízení, jednali zcela správně a v souladu s právem, pokud preferovali mimosoudní dohodu před soudním rozhodnutím. Nicméně skutečnost, že po dobu mimosoudního jednání řízení nepokračovalo, nelze klást k tíži ani účastníkům ani soudu, který rozhodně nechyboval, pokud účastníky ke smíru vedl (§ 100 odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

23. Tyto okolnosti vyplývající z individuálního posouzení této věci pak odvolací soud hodnotí jako zásadní, [anonymizováno] které v této věci není namístě pouhý matematický výpočet částky odškodnění, ale nutno přihlédnout právě k individuálním okolnostem, které posuzované řízení provázely. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že částka [částka], kterou žalovaná poskytla žalobkyni dobrovolně, je plně postačující k přiměřené náhradě nemajetkové újmy žalobkyně právě s ohledem na mimořádně okolnosti posuzovaného řízení.

24. Z uvedeného důvodu změnil za použití ust. § 220 odst. 1, písm. a/ o. s. ř. rozsudek v napadené části tak, že žalobu zamítl.

25. Originárně pak rozhodl i o nákladech řízení před soudy obou stupňů. V řízení byla v konečném výsledku žalovaná plně úspěšná. Bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalované před nalézacím soudem činí celkem [částka] a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. [anonymizováno] spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 4 úkony žalované v tomto řízení (vyjádření k žalobě, příprava a účast na jednání soudu dne [datum] a účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]). Náklady žalované před odvolacím soudem činí celkem [částka] a sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. [anonymizováno] spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony žalované v odvolacím řízení (podání odvolání a příprava a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]). Celkem tedy náklady řízení na straně žalované před soudy obou stupňů činí [částka] Lhůta k plnění je určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.