o zaplacení 1 171 735,10 Kč s příslušenstvím a vzájemném návrhu o zaplacení 1 813 223 Kč,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 171 735,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 710 000 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75% p.a. z částky 314 600 Kč od 14. 6. 2024 do zaplacení (výrok I.), dále rozhodl, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované částku 1 813 223 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 1 813 223 Kč od 11. 11. 2024 do zaplacení oproti povinnosti vydat žalobkyni technologické zařízení rozkladu ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení specifikované ve smlouvě o dílo ze dne 26. 2. 2021 (výrok II.), a současně rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení o žalobě částku 162 900,82 Kč (výrok III.) a o povinnosti žalobkyně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu částku 169 011,32 Kč.

2. Výrokem I. soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 1 171 735,10 Kč z titulu nezaplacené ceny díla dle smlouvy o dílo ze dne 26. 2. 2021 ve znění dodatku ze dne 10. 2. 2022. Předmětem smlouvy bylo zhotovení technologického zařízení pro rozklad ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení (dále též i jako „dílo“ či „pyrolýzní pec“ či „pec“). Žalobkyně tvrdila, že dílo bylo řádně dokončeno, předáno a uvedeno do provozu nejpozději dne 31. 3. 2023. Příkon všech současně užívaných hořáků nikdy díky technologii přívodu plynu a softwarovému nastavení nepřesáhne 50 kW. Přesto žalovaná neuhradila část ceny díla vyúčtovanou fakturami, a to 710 000 Kč (faktura splatná ke dni 31. 12. 2021) a 314 600 Kč (faktura splatná ke dni 15. 4. 2024). Žalovaná tím porušila smluvní povinnost uhradit cenu díla, přičemž žalobkyně zohlednila smluvní pokutu za prodlení s uvedením díla do zkušebního provozu.

3. Žalovaná se žalobou na zaplacení doplatku ceny díla nesouhlasila. Zdůraznila, že žalobkyně jako zhotovitel díla od počátku věděla, jaké parametry má splňovat jeden cyklus rozkladu ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení v pyrolýzní peci, avšak dodané zařízení splňuje sjednané parametry pouze z 25 %. Dodané zařízení nesplňuje sjednané parametry výkonu a kapacity, neboť při jednom cyklu pyrolýzy zpracuje pouze cca 25 % požadovaného množství (namísto 16 kusů materiálu o hmotnosti cca 400 kg pouze 4 kusy o hmotnosti cca 100 kg). Jednatel žalobkyně se seznámil s obdobným zařízením v [adresa] a prohlásil, že žalobkyně je schopna takové zařízení pro žalovanou vyhotovit. Žalovaná si vedle počtu kusů vymínila maximální příkon 50 kW. Žalovaná proto dne 16. 5. 2024 vyzvala žalobkyni k odstranění vad díla, lhůta k odstranění vad byla stanovena do 31. 8. 2024. Žalobkyně vady neodstranila ani se o to nepokusila. Proto žalovaná dne 21. 10. 2024 od smlouvy odstoupila. Smlouva se odstoupením ruší od počátku, žalobkyně nemá nárok na doplacení ceny díla.

4. Výrokem II. soud prvního stupně rozhodoval o vzájemném návrhu žalované, kterou se žalovaná (v pozici žalobkyně) domáhala po žalobkyni (v pozici žalované) zaplacení částky 1 813 223 Kč s příslušenstvím proti vydání movité věci (technologického zařízení – pyrolýzní pece). Dílo zhotovené žalobkyní je stiženo podstatnými vadami. Jednak neplní sjednané parametry výkonu a kapacity, což činí provoz zařízení ekonomicky neakceptovatelným, jednak má dílo podstatnou vadu spočívající v překročení smluvně stanoveného limitu příkonu (90 kW namísto max. 50 kW), což znemožňuje získání povolení k provozu. Vzájemný návrh žalovaná odůvodňuje tím, že dopisem ze dne 21. 10. 2024 odstoupila od smlouvy o dílo a vyzvala žalobkyni, aby nejpozději do 10. 11. 2024 uhradila na účet žalované již zaplacenou cenu za dílo ve výši 1 813 223 Kč, což žalobkyně neučinila.

5. Žalobkyně se vzájemným návrhem nesouhlasila. Dle ní bylo dílo zhotoveno a předáno dle smlouvy, což dokládá předávací protokol z 21. 12. 2021, servisní zápisy z února 2023 a protokol o měření emisí z 30. 3. 2023 s kladným výsledkem. Podle žalobkyně smlouva neobsahuje žádné ujednání o „provozní kapacitě“ zařízení, tudíž tvrzená nemožnost zpracovat 16 kusů transformátorů v jednom cyklu není vadou díla. Žalovaná si u žalobkyně objednala pec dle smlouvy a nevymínila si konkrétní vlastnost díla, že bude schopno na jeden tzv. pyrolýzní cyklus zpracovat 16 kusů traf jednoho konkrétního typu. Odstoupení žalované od smlouvy je proto neplatné a neúčinné a vzájemný návrh na vrácení zaplacené části ceny díla postrádá právní základ. Žalobkyně dále namítá, že i kdyby soud dospěl k závěru o existenci vady, žalovaná neuplatnila právo z vady včas.

6. Soud prvního stupně dospěl po obsáhlém a podrobném dokazování ke skutkovému závěru, že před uzavřením smlouvy o dílo žalovaná, zastoupená jednatelem [jméno FO], sdělila jednateli žalobkyně [jméno FO], že by potřebovala zařízení na zpracování dílců, které se jí hromadí v provozovně, které dříve vypalovali v [adresa] ve společnosti [právnická osoba]. [jméno FO] se znal s majitelem [právnická osoba]. a s jejich pecí byl rovněž seznámen. Po obhlídce areálu žalované, kde mu byl předveden materiál, který je třeba vypálit, v obrovském množství (hromada 100m x 5m x7m), sdělil, že je schopen takové zařízení zkonstruovat. Dne 26. 2. 2021 byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo, kterou z větší části formuloval jednatel žalobkyně. Předmětem smlouvy bylo zhotovení technologického zařízení – pyrolýzní pece – určené k rozkladu ochranných pouzder elektrických a elektronických zařízení, s cenou sjednanou na 3 338 000 Kč včetně DPH a s termínem uvedení do zkušebního provozu nejpozději do 1. 10. 2021. Zařízení bylo vedle jednoznačné hranice celkového příkonu do 50 kW blíže specifikováno odkazem na projektovou dokumentaci, která v době podpisu smlouvy nebyla vyhotovena. Na základě množství zpracovávaného materiálu, prostoru, kde měla být pec umístěna, maximálního příkonu, konstrukčních možností byla vymezena konstrukce pece. Konkrétní ekonomická efektivita ani garantovaná kapacita cyklu nebyla sjednána, ale bylo přislíbeno, že se bohatě vejdou do čísel, za která vypalují v [adresa], kde také proběhly základní zkoušky výpalu. Dne 22. 12. 2021 žalobkyně dodala pec do areálu žalované, její přijetí stvrdil podpisem na protokolu [jméno FO]. Teprve následně dne 10. 2. 2022 strany podepsaly dodatek ke smlouvě o dílo, kterým se zhotovitel zavázal uvést dílo do zkušebního provozu nejdéle do 28. 2. 2022 včetně. Žalobkyně v průběhu zkušebních výpalů přizvala ke spolupráci [jméno FO], specialistu v oboru technologických zařízení spaloven. Ten konstatoval, že pec je neodporně navržena, použité postupy jsou zastaralé. Díky absenci počátečních experimentálních zkoušek nemohla být správně stanovena její kapacita ani velikost. Po několika zásazích včetně konstrukční změny umístění hořáků a jejich výměny za silnější, přesahující součtový výkon 60 kW, a opakovaných zkouškách s různým množstvím brzd a traf [jméno FO] dospěl k závěru, že pec je provozuschopná a schopná provádět termickou degradaci (pyrolýzu) ekologicky a bezpečně, avšak pouze při omezené vsázce materiálu. Při obsazení trafy, kterých se fyzicky vejde na palety 16, proběhne účinný pyrolytický proces pouze při vsázce 4 kusů. Žalovaná postupně uhradila na cenu díla 1 813 223 Kč. Neuhrazena po započítání smluvní pokuty zůstala částka 1 171 735,10 Kč. Žalovaná zaslala žalobkyni v květnu 2024 výzvu k odstranění vad, což žalobkyně odmítla s tím, že dílo považuje za dokončené. Žalovaná dne 21. 10. 2024 odstoupila od smlouvy s odůvodněním, že dodané zařízení nesplňuje sjednané parametry výkonu a kapacity, neboť při jednom cyklu zpracuje pouze přibližně čtvrtinu požadovaného množství, což činí jeho provoz ekonomicky neefektivním.

7. Po právním posouzení dle § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a dle § 1915 o. z. dospěl soud prvního stupně k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve znění dodatku ze dne 10. 2. 2022. Tuto smlouvu posoudil soud dle § 556 odst. 1 a 2 o. z. jako určitou a nepřisvědčil námitce žalované o absolutní neplatnosti smlouvy z důvodu neurčitého vymezení předmětu díla. Zhodnotil, že před uzavřením smlouvy se žalobkyně seznámila s množstvím a materiálem, který má být daným zařízením zpracován, byla informována o tom, jaké konkrétní zařízení je takového výpalu schopno a s výsledkem jeho užití na předmětné díly se osobně seznámila, stejně jako byla seznámena s prostorem, ve kterém má být předmětné zařízení instalováno. Lze proto uzavřít, že předmět smlouvy byl vyspecifikován dostatečně určitě.

8. Soud prvního stupně dále učinil závěr, že nebyla ze strany žalobkyně předvedena způsobilost pece sloužit svému účelu. Schopnost zařízení instalovaného žalobkyní provádět pyrolýzu na pouze 4 kusech traf v jednou cyklu vylučuje způsobilost takového zařízení sloužit svému účelu, kterým bylo zpracování (metodou pyrolýzy), byť postupně, ohromného množství nahromaděných dílců traf a brzd. Žalobkyně tak svým neodborným postupem zapříčinila, že nebyla správně stanovena kapacita ani velikost komory, která s ohledem na omezenou kapacitu tepla, které je možné do ní přivést, za současného užití zbývající technologie, není schopna pyrolýzní proces provést ekologicky a bezpečně. S ohledem na uvedené soud s odkazem na § 2604 o. z. a dle § 2605 odst. 1 o. z. dospěl k závěru, že žalobkyně dílo neprovedla, neboť jej nedokončila. Žalobu na zaplacení doplatku ceny díla včetně příslušenství zamítl, neboť nemohla nastat jeho splatnost (výrok I. napadeného rozsudku).

9. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), které přiznal v řízení o žalobě úspěšné žalované (výrok III. napadeného rozsudku).

10. Při posouzení vzájemného návrhu soud prvního stupně vycházel z § 1915 o. z, § 1968 o. z., § 1969 o. z. a § 2001 o. z. Uzavřel, že žalobkyně, která se zavázala uvést dílo do zkušebního provozu do 28. 2. 2022, přičemž do dne vyhlášení rozsudku nedokončila dílo, je v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. V souladu s § 1977 o. z. a § 1978 o. z. žalovaná stanovila žalobkyni opakovaně lhůtu k odstranění vad nejpozději do 31. 8. 2024, na což žalobkyně reagovala předžalobní výzvou k zaplacení doplatku ceny díla s tím, že dílo považuje za řádně dokončené. Žalované tak vzniklo právo od smlouvy odstoupit, což dopisem ze dne 21. 10. 2024 učinila a vyzvala žalobkyni k vrácení již zaplacené částky 1 813 233 Kč. Současně uvedla, že je připravena obratem vydat předmět díla. Pro platné odstoupení od smlouvy si musí strany dle § 2991 a násl. o. z. vzájemně vydat, oč se obohatily. V případě žalované jde o zařízení pyrolýzní pece a v případě žalobkyně se jedná o částku 1 813 223 Kč. Soud žalované přiznal vedle této jistiny rovněž zákonný úrok z prodlení od 11. 11. 2024 ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění (výrok II. napadeného rozsudku).

11. Nad rámec uvedeného závěru soud prvního stupně uvedl, že ke shodnému závěru by dospěl, i pokud by jeho závěr o nedokončení dílo neobstál, neboť byly naplněny podmínky pro odstoupení od smlouvy ze strany žalované pro podstatné vady díla. Vada díla spočívá v tom, že žalobkyně v rozporu se smlouvou vyměnila instalované hořáky za hořáky s větším výkonem, které překračují maximální smlouvou sjednaný limit pro součtový příkon. Takové porušení smlouvy považoval soud za podstatné, neboť již při sjednávání smlouvy si strany byly vědomy, že účelem tohoto požadavku ve smlouvě bylo vyhnout se nutnosti procesu veřejnoprávního schvalování provozu zařízení nad výkon 50 kW. Žalobkyně dle soudu v tomto ohledu vědomě zhotovovala dílo s podstatnou vadou. Za další vadu díla lze považovat rovněž nedodání díla v požadované kvalitě. Schopnost pyrolýzního procesu pouze na 4 trafech, ačkoliv je dodána pec, která jich pojme 16, nemůže představovat dle soudu střední jakost. Ve vztahu k této vadě nelze žalované vytýkat opožděné uplatnění vad, když upozorňování na případnou vadu v množství vypalovaného materiálu žalovaná činila již od prvních pokusů o výpal v předmětné peci.

12. O náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 169 011,32 Kč.

13. Proti rozsudku podala v celém rozsahu včasné odvolání žalobkyně. Soudu prvního stupně vytkla, že správně provedl všechny navržené důkazy, avšak dospěl na jejich základě k nesprávnému skutkovému závěru. Žalobkyně především nesouhlasí se skutkovým závěrem, že ekonomická efektivita ani garantovaná kapacita cyklu sjednána nebyla, ale bylo přislíbeno, že se „bohatě vejdou do čísel, za která vypalují v [adresa].“ Z provedených důkazů tento závěr dle žalobkyně nevyplývá. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s tím, že nebyla předvedena způsobilost pece sloužit svému účelu, z čehož vyplývá závěr soudu o nedokončení díla. Dle žalobkyně naopak jí vyrobené zařízení plní účel, pro který bylo vyrobeno, nastaveno a dodáno. Dále žalobkyně napadá závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně v rozporu se smlouvou vyměnila instalované hořáky za hořáky s větším výkonem a s tím, že žalobkyně vědomě zhotovovala dílo s podstatnou vadou. Nebyla to žalobkyně, kdo vyměnil hořáky, ale došlo k tomu po dohodě mezi žalobkyní a žalovaným. Za tuto kvazivadu nemůže nést zhotovitel odpovědnost. Dle žalobkyně nelze přisvědčit ani argumentaci nalézacího soudu ohledně střední jakosti tak, jak ji soud použil. Jako nesprávný hodnotí žalobkyně i závěr soudu týkající se střední jakosti pece v počtu 8-12 traf. Žalobkyně závěrem zdůraznila, že pyrolýzu, tedy tepelný rozklad pevných látek, lze v peci bezpečně a ekologicky provádět za dodržení instalovaného výkonu hořáků celkem 50 kW, při tomto výkonu je možno pec naplnit zcela, pokud se budou zpracovávat brzdy, ale jen ze čtvrtiny, pokud se do pece vkládají k pyrolýze trafa. Dle žalobkyně je omezený výkon pece dán omezenou objednávkou ze strany žalované na 50 kW. Je fyzikálně nemožné postavit pec o výkonu 50 kW, která by uměla zpracovat 16 traf najednou v čase, který se objednateli vyplatí. Není odpovědností zhotovitele, aby pec uměla zpracovat plnou kapacitu traf bezpečně, ekologicky a s instalovaným výkonem hořáků v součtu do 50 kW. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě o zaplacení doplatku ceny díla vyhoví, vzájemný návrh zamítne a přizná žalobkyni náhradu nákladů řízení.

14. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek jako věcně správný potvrdil.

15. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

16. Dle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

17. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

19. Dle § 2590 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

20. Dle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

21. Dle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

22. Dle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

23. Dle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

24. Dle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

25. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

26. Dle § 2002 odst. 2 o. z. strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

27. Dle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

28. Dle § 2106 odst. 2 věta třetí o. z., neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo od smlouvy odstoupit.

29. Dle § 1977 o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

30. Dle § 1978 odst. 1 o. z., zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

31. Dle § 2594 odst. 1 o. z., zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče.

32. Odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkový závěr. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i přiléhavě právně posoudil. Odvolací soud se s tímto právním posouzením zcela ztotožňuje.

33. Správný je především závěr soudu prvního stupně, že smlouva o dílo ze dne 26. 2. 2021 je platná. Soud prvního stupně se podrobně vypořádal s námitkou žalované, týkající se neurčitosti vymezeného předmětu díla, a z toho vyplývající (dle žalované) namítané neplatnosti smlouvy. Nelze nic vytknout závěru soudu prvního stupně, že předmět díla byl popsán dostatečně určitě a v tomto odvolací soud na jeho podrobné odůvodnění pro stručnost odkazuje. Odvolací soud dále v této souvislosti považuje za podstatné, že z provedeného dokazování (především z výslechu svědka [jméno FO]) vyplynulo, že před uzavřením smlouvy se žalobkyně seznámila s množstvím a povahou materiálu, který má být daným zařízením zpracován, byla informována o tom, jaké konkrétní zařízení je takového výpalu schopno (pec v [adresa]), žalobkyně prostřednictvím svého jednatele potvrdila, že předmětnou (vzorovou) pec zná (přičemž jednatel žalobkyně při svém výslechu potvrdil, že zná i jejího majitele), s výsledkem jeho užití na předmětné díly se osobně seznámila, stejně jako byla seznámena s prostorem, ve kterém má být předmětné zařízení instalováno. Za těchto skutkových okolností lze uzavřít, že předmět smlouvy byl vymezen dostatečně určitě, takový závěr je rovněž v souladu s § 574 o. z.

34. Co se týče jakosti a kvality předmětu díla (pece), souhlasí odvolací soud se skutkovým závěrem soudu prvního stupně, že tato výslovně nebyla v písemné smlouvě sjednána ani konkrétním číselným určením kilogramů zpracovávaného materiálu ani přesným počtem kusů. K závěru soudu prvního stupně, že v takovém případě bylo na žalobkyni, aby předmětné dílo, pokud jde o kapacitu a schopnost zpracování určených dílců (trafa a brzdy), plnila ve střední jakosti ve smyslu § 1915 o. z., uvádí odvolací soud, že aplikace § 1915 o. z. na smlouvu o dílo je vyloučena, neboť § 2095 o. z. obsahuje speciální ustanovení, které vhodněji požaduje jakost k účelu patrnému ze smlouvy, jinak k účelu obvyklému. Z tohoto ustanovení odvolací soud dovodil, že velikost pece a kapacita pece měla být žalobkyní jako odborníkem navržena tak, aby odpovídala prostoru, kde bude zařízení umístěno, deklarovanému účelu zpracování obrovského množství hromadících se dílů brzd a traf, a zároveň, aby zařízení co do časového a množstevního fungovalo jako v dosud žalobkyní využívaném zařízení na vypalování ve společnosti [právnická osoba] v [adresa], která byla pro žalobkyni před uzavřením smlouvy ze strany objednatele označena jako „vzorová pec“ (to vše však za současného dodržení požadavku žalované na maximální příkon hořáků do 50 kW). Z § 2095 o. z. plyne, že pokud jakost, množství a provedení nejsou ve smlouvě ujednány, plní zhotovitel v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. V tomto smyslu sám jednatel žalobkyně při svém výslechu připustil, že „pec navrhli velkou, aby se tam vešly tři vrstvy s tím, že pokud to na 3 vrstvy nejde, tak aby to bylo aspoň na 2 vrstvy…“ (viz protokol o výslechu jednatele [jméno FO] na č. l. 34). Dále vyplývá i z výslechu jednatele žalované [jméno FO], že chtěli pec velkou, aby se tam dalo vypálit 400 kg, a sám jednatel žalobkyně navrhl pec tak, aby se dalo vypalovat ve dvou patrech, což odpovídá 16 kostkám typu trafo (viz výslech jednatele [jméno FO] na č. l. 123).

35. Byl-li při uzavření smlouvy o dílo jasně a zřetelně deklarován účel pece (byť v ústní podobě) tak, že má pec být schopna zpracovat velké množství nahromaděného materiálu v areálu žalované, jehož vzorek si mohla žalobkyně prohlédnout, v obdobném množství, rozsahu a časovém horizontu jako zařízení v [adresa], pak bylo na žalobkyni, aby vyrobila pec, která takového postupu bude schopna, konkrétně že bude v obdobném časovém horizontu v příslušných počtech cyklů zpracovávat v plné kapacitě jak dílce typu trafa, tak dílce typu brzd, a to ekologicky a za současného dodržení smluveného příkonu. Z toho dle odvolacího soudu plyne, že bylo na žalobkyni jako zhotoviteli a odborníkovi, za něhož se vydávala ve smyslu § 5 o. z. a dle § 2590 o. z., aby dílo provedla s potřebnou péčí. Odbornou péčí se přitom rozumí výkon činnosti zhotovitele při vytvoření, resp. provedení díla, jaký by vykonal profesionál, tzn. subjekt odborně vzdělaný a znalý pravidel legis artis, rozumný, zkušený a pečlivý. Pokud pak zhotovitel nemá pro provedení díla potřebné odborné znalosti, schopnosti či dovednosti, pak tato péče zahrnuje i schopnost včas rozpoznat jejich potřebu a opatřit součinnost osoby, která je má (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání, 3. aktualizace, Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 2590 o. z.).

36. Taková péče dle odvolacího soudu zahrnovala i profesionální vypracování projektové dokumentace a ověření potřebných parametrů pece pro deklarovaný účel, zejména pak ověření materiálu, který daná pec bude zpracovávat, jeho chemické složení a rovněž vykonání příslušných experimentálních zkoušek, to vše za dodržení příkonu 50 kW. Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na jednoznačný závěr svědka [jméno FO], který uvedl, že bez takto stanovených experimentálních zkoušek nelze přesně nadimenzovat příslušné zařízení. Odvolací soud považuje za důležité zmínit, že svědek [jméno FO] označil naprojektování a zhotovení pece bez těchto vstupních údajů dokonce za „amaterismus“ (viz protokol z jednání na č. l. 104 spisu). Pokud by pak žalobkyně odhalila, že při příkonu 50 kW není schopna pec zpracovat potřebné množství dílců typu trafa, pak bylo jejím povinností na tuto skutečnost žalovanou jako objednatele dle § 2594 odst. 1 o. z. upozornit, což (jelikož nepostupovala s potřebnou odbornou péčí), neučinila.

37. Odvolací soud se ztotožňuje rovněž se závěrem soudu prvního stupně, že dílo nebylo dokončeno ve smyslu § 2604 o. z. a § 2605 odst. 1 o. z., neboť nebyla předvedena způsobilost pece sloužit svému účelu. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že zařízení vyrobené a instalované žalobkyní je schopno provádět pyrolýzu pouze na 4 kusech traf, což je pouze 25 % její kapacity. Tento závěr vyplývá z výslechu svědka [jméno FO] a rovněž pak i z výslechu jednatele žalobkyně, [jméno FO], který výslovně uvedl, že „zkoušeli jsme zvyšovat dávky, co se tam vejde, a dopracovali jsme se k tomu, že bez dalšího chlazení komory pec zvládne asi 4.“ Jednatel rovněž uvedl, že do pece se vejde hodně „plat“, asi 16. Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že když prováděli zkušební výpal na plnou vsázku (16 ks traf), tak „z toho lítal černý kouř“. Dle svědka takto na plný výkon pec provozovat nelze, a proto se omezila vsázka na 4 ks traf. Zařízení dle svědka [jméno FO] lze provozovat bezpečně a ekologicky pouze při omezené vsázce materiálu, tedy cca pouze na 4 ks traf. Skutečnost, že v takovém případě pec nesloužila svému účelu, jednoznačně vyplývá z výslechu svědka [jméno FO], který uvedl, že pokud by za tohoto předpokladu prováděli pyrolýzu materiálu, který potřebují zpracovat, trval by tento proces 10 let, což je absolutně nesmyslné. Z toho důvodu také pec není již od roku 2022 ke svému účelu žalovanou využívaná.

38. Odvolací soud pak považuje za správný právní závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně svým neodborným postupem zapříčinila, že nebyla správně stanovena kapacita ani velikost komory, která s ohledem na omezenou kapacitu tepla, které je možné do ní přivést, za současného užití zbývající technologie, není schopna pyrolýzní proces provést ekologicky a bezpečně. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že během uvádění pece do zkušebního provozu bylo zjištěno, že pokud by měla pec fungovat na plnou vsázku traf, cca 12-16, musela by se pec zvětšit (viz výslech svědka [jméno FO] na č. l. 109). Zkušební výpal byl proveden s uspokojivým výsledkem pouze při omezené vsázce kusů traf (maximální počet) 4, žalovaná s takovým řešením zásadně nesouhlasila a po zkouškách provedených v říjnu 2023 (rok po smluveného termínu uvedení do provozu!) trvala na dokončení celého zkušebního procesu v plné vsázce. Variantní řešení ze strany odborného poradce za stranu žalující svědka [jméno FO] (spočívajícím např. v dodání analyzátoru kyslíku, stejně jako zvětšení pece), byly pro žalovanou ekonomicky naprosto nepřijatelné (náklady až 1,5-2 milionů). Další návrhy byly pro žalovanou neakceptovatelné (např. zpracování dílců typu transformátory jen jejich rozrušením a následnou degradací, zejména pro časovou neefektivitu, nutnost ochlazování, opakování cyklu, zajištění bezpečnosti práce, nutností obsluhy). Další navržená varianta (doplnění programu skladbou zpracovaných dílů s cílem využití maximální ložné plochy vsazené palety s omezeným počtem ks trafa s doplněním palety o dílce typu brzdy) nebyl v plné vsázce ze strany žalující proveden, ačkoliv žalovaná žalobkyni dle emailové korespondence k tomuto kroku (zkušebnímu výpalu bez nutnosti zásahu obsluhou) ještě v prosinci 2023 vyzývala (viz email [jméno FO] ze dne 14. 12. 2023).

39. K tomuto závěru odvolací soud doplňuje, že podstata předvedení způsobilosti sloužit svému účelu spočívá v představení všech charakteristických, tj. především užitných a funkčních vlastností díla. Zda bude povinnost splněna, bude posuzováno dle obecné zkušenosti a dle rozsahu požadavků objednatele. Lze mít za to, že tato povinnost bude splněna i tehdy, pokud dílo při tomto předvedení bude vykazovat vady, avšak přes jejich výskyt bude způsobilé sloužit svému účelu. Pokud účel smlouvy nebude patrný ze smlouvy, lze mít za to, že podmínka předvedení způsobilosti nebude splněna, pokud dílo nebude vykazovat základní charakteristické vlastnosti, např. zhotovený stroj bude nefunkční (viz Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání, 3. aktualizace, Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 2605).

40. K tomu dále odvolací soud poukazuje na judikaturu NS ČR, např. rozsudek ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3512/2018, jehož závěry lze přenést i na podmínky projednávaného sporu. Dovolací soud dovodil, že „Byla-li v podmínkách projednávané věci zjištěna např. nesprávná nosnost výtahu mající vliv na počet dopravovaných osob, není tato vada slučitelná s účelem, jemuž má bezpečný provoz výtahu sloužit. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že dílo bylo uvedeno do tzv. zkušebního provozu. Lze tak uzavřít, že dospěl-li odvolací soud k závěru, že dílo bylo v projednávané věci dokončeno předvedením způsobilosti díla sloužit svému účelu, je jeho právní posouzení nesprávné.“

41. Aplikováno na poměry projednávané věci, byla-li zjištěna nesprávná a nedostatečná kapacita pece, vyplývající již z neodborně zpracované původní projektové dokumentace a bez řádného provedení experimentálních zkoušek a zjištění chemického složení materiálu, nelze než uzavřít, že tato vada je neslučitelná s účelem, jemuž měla pec sloužit, tedy zpracování potřebného množství materiálu v obdobných podmínkách, jako v peci v [adresa]. V takovém případě nebyla předvedena způsobilost díla sloužit svému účelu a dílo tak nebylo dokončeno.

42. Na uvedeném závěru dle odvolacího soudu nic nemění ani skutečnost, že byl dne 22. 12. 2021 podepsán svědkem [jméno FO] předávací protokol. Dle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno, a to kumulativně. Taková souslednost, že dílo bude nejprve předáno, a teprve poté dokončeno, např. předvedením jeho funkčnosti a uvedení do zkušebního provozu, je možná. Skutečnost, že dílo nebylo dokončeno již při podpisu předávacího protokolu, ostatně vyplývá i z logiky, kdy teprve poté strany smlouvy uzavřely dodatek smlouvy o dílo, ve kterém posunuly původně sjednaný termín uvedení díla do zkušebního provozu do 28. 2. 2022 včetně. O skutečnosti, že dílo nebylo dokončeno, pak rovněž svědčí emailová korespondence účastníků z období duben 2023 - prosinec 2023 a z výslechu svědka [jméno FO], ze kterých plyne, že se v průběhu roku 2023 stále prováděly zkušební výpaly a odstraňovaly se poruchy (černý dým, přehřátá horní komora, nedostatečná degradace materiálu, nefunkčnost při plné vsázce (viz emailová korespondence z 4/2023-12/2023 a neodsouhlasené návrhy řešení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 11. 2023).

43. Ze všech výše uvedených skutečností vyplývá správný závěr soudu prvního stupně, že nesplněním podmínky předvést způsobilost díla sloužit svému účelu nedojde k naplnění kumulativní podmínky nutné pro to, aby bylo dílo provedeno a aby zhotoviteli vzniklo právo na zaplacení doplatku ceny díla.

44. Soud prvního stupně proto žalobu ve výroku I. s příslušenstvím správně zamítl a odvolací soud tento výrok potvrdil jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

45. Jako věcně správný shledal odvolací soud i navazující výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III. napadeného rozsudku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně správně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení o žalobě zcela úspěšná, nárok ve správné výši 162 900,82 Kč.

46. Vzájemný návrh:

47. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěry soudu prvního stupně ohledně vzájemného návrhu.

48. Soud prvního stupně správně posoudil, že žalobkyně je od 28. 2. 2022 v prodlení s dokončením díla, a jelikož nebyla sjednána možnost odstoupit od smlouvy ve smlouvě, uplatní se § 2001 o. z. ve spojení s § 1968 o. z., dle kterého vzniklo právo od smlouvy odstoupit. V souladu s § 1977 o. z. a § 1978 o. z. žalovaná stanovila žalobkyni opakovaně lhůtu k odstranění vad nejpozději do 31. 8. 2024, na což žalobkyně reagovala předžalobní výzvou k zaplacení doplatku ceny díla s tím, že dílo považuje za řádně dokončené. Odvolací soud k tomu nad rámec odůvodnění soudu prvního stupně dodává, že se jedná v tomto případě o prodlení, tedy porušení povinnosti zhotovitele podstatným způsobem, zakládající právo žalované od smlouvy odstoupit dle § 1977 o. z.

49. Žalovaná však naplnila podmínky i pro odstoupení od smlouvy pro prodlení, které by bylo nepodstatným porušením smluvní povinnosti dle § 1978 odst. 1 o. z., neboť vyzvala stranu žalující nejdříve v prosinci 2023, aby řádně dokončila dílo, následně znovu v květnu 2024, poskytla žalující straně lhůtu do 31. 8. 2024 k odstranění vad, resp. dokončení díla tak, aby sloužilo svému účelu. Jelikož žalobkyně v dopise ze dne 13. 6. 2024 sdělila, že dílo považuje za řádně dokončené, předané a není důvod k odstranění tvrzené vady díla spočívající v nedostatečné kapacitě pece, žalovaná v souladu s § 1977, resp. § 1978 o. z. od smlouvy platně odstoupila.

50. Soud prvního stupně rovněž správně uzavřel, že odstoupení od smlouvy se smlouva ruší od počátku a účastníci jsou si povinni v režimu § 2991 o. z. vzájemně plnit to, oč se obohatili. Žalobkyně je povinna žalované vrátit dosud zaplacenou cenu díla a žalovaná je povinna vrátit žalobkyni předmět smlouvy o dílo. Nad rámec tohoto závěru odvolací soud doplňuje, že předmět díla nemá pro žalovanou žádnou hodnotu, z výslechu svědka [jméno FO] (a jednatele [jméno FO]) vyplynulo, že zařízení na pyrolýzu od roku 2022 nevyužívají pro časovou a ekonomickou nevyužitelnost, pro výkon hořáků, který neodpovídá smlouvě a který není orgány veřejné správy povolen.

51. Odvolací soud se shoduje i s právním hodnocením soudu prvního stupně, že i pokud by nedospěl k závěru, že dílo nebylo dokončeno, výsledek sporu by byl totožný pro naplnění podmínek pro odstoupení od smlouvy ze strany žalované pro podstatné vady díla dle § 2615 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2106 odst. 1 písm. d), odst. 2 o. z., popř. § 2107 odst. 1, 3 o. z. K tomu odvolací soud doplňuje, že vady díla spočívají zejména v tom, že dílo neodpovídá smlouvě, konkrétně neplní svůj účel sjednaný mezi účastníky, popř. obvyklý účel. Zařízení lze provozovat bezpečně a ekologicky pouze při omezené vsázce materiálu, tedy cca pouze na 4 ks traf. Skutečnost, že v takovém případě pec neslouží svému účelu, jednoznačně vyplývá z výslechu svědka [jméno FO], který uvedl, že pokud by za tohoto předpokladu prováděli pyrolýzu materiálu, který potřebují zpracovat, trval by proces 10 let (což je z hlediska posouzení účelu smlouvy zcela nesmyslné). Z tohoto důvodu také pec není využívaná. Správný je i závěr soudu prvního stupně, že tuto „vadu“ vytýkala žalovaná žalobkyni již od počátku zahájení zkušebních výpalů, je tak nedůvodná námitka žalobkyně, že nebyla vytknuta včas ve smyslu § 2111 o. z. (viz upozornění na vadu v dubnu 2023, v říjnu 2023, v listopadu 2023 a v prosinci 2023 emaily od svědka [jméno FO], a následně i v květnu 2024). Žalovaná v souladu s § 2106 popř. § 2107 o. z. vyzvala žalobkyni k odstranění této vady díla, což žalobkyně odmítla. Žalobkyně by tak oprávněně odstoupila od smlouvy i pro podstatnou vadu díla.

52. Odvolací soud pak nad rámec výše uvedeného uvádí, že se shoduje i se závěrem soudu prvního stupně, že vadu představuje rovněž překročení smluvně sjednaného součtového příkonu obou komor, který měl činit dle smlouvy 50 kW. Tato vada úzce souvisí s vadou omezeného výkonu pece na plnou vsázku a projevila se ihned po zahájení zkušebních výpalů. Odvolací soud podotýká, že tuto podstatnou vlastnost pece si vymínil výslovně objednatel z důvodu neexistence povinnosti mít povolení od orgánů životního prostředí. V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že zhotovitel vyměnil v průběhu uvádění díla do zkušebního provozu hořáky za hořáky s větším příkonem, přičemž na tento problém jej upozornil objednatel prostřednictvím provozního ředitele [jméno FO] (viz výslech svědka [jméno FO] na č. l. 95, 96). Není tak důvodná námitka žalobkyně, že by žalovaná na tuto vadu žalobkyni včas neupozornila, když tak učinila ihned na počátku roku 2023. Z výslechu jednatele [jméno FO] pak vyplynulo, že o tomto problému věděl a snažil se softwarově upravit výkon hořáků, aby nebyly všechny v jednu chvíli puštěny na plný výkon. Z výslechu jednatele žalobkyně rovněž vyplynulo, že pokud by se pustily všechny hořáky najednou, opět by došlo k přehřátí a nefunkčnosti, resp. poruchovosti pece. Je tak zřejmé, že žalobkyně v průběhu zkušebního procesu provedla na díle zásah, v jehož důsledku má pec vyšší součtový příkon, přičemž bez povolovacího řízení by žalovaná toto dílo nemohla provozovat, což vyplývá z normy ČSN, na kterou odkázal rovněž svědek [jméno FO]. Současný výkon všech hořáků není možný bez speciálního zásahu do softwaru, k jehož heslu žalovaná zřejmě od žalobkyně neobdržela přístup, nicméně pro případné povolovací řízení je podstatný tzv. součtový „štítkový“ výkon. Nelze pak zcela jistě akceptovat navrhované řešení jednatele žalobkyně, že by se „štítky přelepily.“ Jedná se o vadu podstatnou, která i v souvislosti s vadou nedostatečné kapacity pece dle § 2106 o. z. založila právo žalované odstoupit od smlouvy (přičemž by toto právo založila i dle § 2107 o. z.).

53. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud nepovažoval za důvodné v odvolání namítané vady rozsudku týkající se nesprávního hodnocení provedených důkazů. Lze přisvědčit námitce žalobkyně, že nelze z žádného důkazu dovodit, že žalovaná zhotovovala dílo vědomě od počátku s podstatnou vadou (chybná kapacita výkonu hořáků), tento závěr z provedeného dokazování nevyplývá. Nicméně na závěru soudu o existenci této vady tato nepřesnost ničeho nemění. Závěr soudu prvního stupně, že jako referenční byla vzata pec v [adresa], však jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá, a to z výslechu svědka [jméno FO] (viz protokol na č. l. 90). Rovněž tak sám jednatel [jméno FO] uvedl, že před podpisem smlouvy byl seznámen s pecí v [adresa], byly mu ukázány materiály, které se budou vypalovat a výsledný produkt po vypálení v peci v [adresa]. Odvolací soud rovněž upozorňuje na to, že sám jednatel žalobkyně uváděl, že měli sestrojit pec o „rozumném výkonu“ (viz výslech jednatele žalobkyně na č. l. 104). Z jeho výslechu a z výslechu svědka [jméno FO] tak soud prvního stupně vyvodil v podstatě správný skutkový závěr, že za rozumný výkon nelze považovat schopnost provést pyrolýzu na 4 ks vsázky dílců typu trafo (tedy 25 % její kapacity).

54. Závěr soudu prvního stupně, že žalovaná byla oprávněna odstoupit od smlouvy pro prodlení žalobkyně s dokončením díla, eventuelně rovněž pro podstatné vady díla, je tak ze všech výše uvedených důvodů správný. Žalobkyně je tak povinna vrátit ve smyslu § 2991 o. z. plnění, které od žalované na cenu díla obdržela, ve výši 1 813 223 Kč včetně požadovaného úroku z prodlení, který soud ve správné výši přiznal v souladu s § 1968 o. z. ode dne následujícího od uplynutí výzvy k zaplacení (poskytnutá lhůta k vrácení zaplacené ceny díla do 10. 11. 2024, prodlení od 11. 11. 2024), oproti povinnosti žalované vydat žalobkyni předmět díla.

55. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů potvrdil i výrok II. o vzájemném návrhu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

56. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení o vzájemném návrhu zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Odvolací soud zohlednil, že soud při (jinak správném) výpočtu náhrady nákladů řízení přehlédl, že tuto náhradu tvoří rovněž žalovanou zaplacený soudní poplatek ze vzájemného návrhu ve výši 90 662 Kč. Odvolací soud proto změnil tento výrok pouze co do výše této náhrady, která správně činí 259 673,32 Kč. Jinak i tento výrok potvrdil jako věcně správný dle § 219 o. s. ř.

57. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů proti neúspěšné žalobkyni.

58. Tyto náklady sestávají z odměny zástupce žalované dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 171 736,10 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., týkající se řízení o žalobě, po 13 020 Kč (vyjádření žalované k odvolání žalobkyně, účast na jednání odvolacího soudu dne 22. 4. 2026). K tomu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 225 Kč (1/2 náhrady dle § 13 odst. 4 a.t.) za každý ze dvou úkonů, který se týkal současně i vzájemného návrhu. Náhradu nákladů dále tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. b) a. t. ve výši 150 Kč za 6 půlhodin, celkem 900 Kč (z toho ½ ve výši 450 Kč). K tomu přistupuje náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Dále náhradu nákladů tvoří ½ cestovních náhrad v souvislosti s cestou realizovanou k odvolacímu jednání dne 22. 4. 2026, za kterou přísluší náhrada ve výši 2 050,80 Kč za 240 ujetých km (38,90 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 5,90 Kč /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů). ½ tedy činí částku 1 025,40 Kč. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení za řízení o žalobě představuje částku 33 622,80 Kč.

59. Odměna advokáta za řízení o vzájemném návrhu vychází z tarifní hodnoty 1 813 223 Kč a činí 15 580 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (vyjádření žalované k odvolání žalobkyně, účast na jednání odvolacího soudu dne 22. 4. 2026). K tomu náleží náhrada hotových výdajů ve výši 225 Kč (1/2 náhrady dle § 13 odst. 4 a.t.) za každý ze dvou úkonů, který se týkal současně i žaloby. Náhradu nákladů dále tvoří náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. b) a. t. ve výši 150 Kč za 6 půlhodin, celkem 900 Kč (z toho ½ ve výši 450 Kč)). K tomu přistupuje náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Dále náhradu nákladů tvoří ½ cestovních náhrad v souvislosti s cestou realizovanou k odvolacímu jednání dne 22. 4. 2026, za kterou přísluší náhrada ve výši 2 050,80 Kč za 240 ujetých km (38,90 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km a 5,90 Kč /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů). ½ tedy činí částku 1 025,40 Kč. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení z řízení o vzájemném návrhu představuje částku 39 818 Kč.

60. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení činí 73 440,80 Kč.

61. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.