o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně v bodě I. výroku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se specifikovanými úroky z prodlení, v bodě II. soud zamítl žalobu do co do částky [částka] s příslušenstvím, v bodě III. uložil žalobci povinnost zaplatit [role v řízení] na nákladech řízení [částka], v bodě IV. uložil žalobci povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku [částka] a v bodě V. uložil povinnost [role v řízení] zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě (došlé soudu dne [datum]), kterou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení [role v řízení] částky jako plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která vznikla žalobci v souvislosti s poškozením vozidla jím vlastněným. Nárokovaná částka ve výši [částka] se skládala z nákladů na lakování části vozidla ve výši [částka] a nákladů za [anonymizováno] náhradního vozidla ve výši [částka]. Žalobce vzal později žalobu zpět ohledně nákladů na lakování ve výši [částka] s příslušenstvím a v tomto rozsahu bylo řízení pravomocně zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

3. Soud I. stupně se tak dále zabýval nárokem na náhradu nákladů za náhradní vozidlo. Vyšel ze zjištění, že dne [datum] řidič vozidla značky Škoda [registrační značka] zavinil dopravní nehodu, při které poškodil vozidlo žalobce [značka automobilu] [registrační značka]. V době dopravní nehody bylo vozidlo [anonymizována dvě slova] u [role v řízení]. Žalobce oznámil škodu [role v řízení] dne [datum]. Téhož dne si pronajal vůz od [právnická osoba] s. r. o. (registrační značka [anonymizováno]) jako náhradní vozidlo na dobu od [datum], které využil v rámci své podnikatelské činnosti namísto poškozeného vozidla (jednalo se o stejný typ vozidla, jako bylo poškozené vozidlo). Předmětem podnikatelské činnosti žalobce je (i) silniční motorová doprava osobní – [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Mobilní technik [role v řízení] prohlédl odstavené vozidlo v autoservisu dne [datum]. Po této prohlídce bylo vozidlo opravováno do [datum], kdy si jej žalobce vyzvedl z [anonymizováno] a vrátil náhradní vozidlo.

4. Žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění za škodu na vozidle ve výši [částka] (cena [anonymizováno] byla stanovena na [částka] bez DPH). Částku za opravu ponížila o [částka], protože část [anonymizováno], konkrétně lakování zadní části vozidla, považovala za nadhodnocenou. Žalovaná i přes předžalobní upomínku ze dne [datum] neposkytla žalobci pojistné plnění. Žalobce se proto obrátil na soud a žalobou se domáhal po [role v řízení] zaplacení (vedle částky [částka] za lakování vozidla) částky [částka] za [anonymizováno] náhradního vozidla v době od [datum] do [datum].

5. Žalobce si náhradní vozidlo vypůjčil na dobu 13 dní od [datum] do [datum] za cenu [částka] za den bez DPH. Dle znaleckého posudku [jméno] [příjmení], znalce z oborů (mimo jiné) ekonomika, ceny a odhady [anonymizována dvě slova], autoopravárenství, ze dne [datum] [číslo] výslechu znalce soud I. stupně vycházel z toho, že denní cena za [anonymizováno] takového vozidla se pohybuje v rozmezí od [částka] do [částka] bez DPH a cena fakturovaná žalobci pronajímající společností je tedy cenou v tomto rozmezí. Soud z tohoto posudku dále vyvodil, že doba nutné [anonymizováno] v tomto případě byla„ minimálně“ 5 dní. V době od [datum] do [datum] měl žalobce k dispozici jiná vozidla stejného typu, která ale pronajímal třetím osobám.

6. Právně soud věc posuzoval podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenu provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále i jen„ Zákon“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dle § 6 odst. 2 písm. b) Zákona má pojištěný řidič, který zavinil dopravní nehodu, právo, aby za něj pojistitel, v tomto případě žalovaná, uhradila poškozenému, v tomto případě žalobci, v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku způsobenou škodu vzniklou poškozením nebo zcizením věci. Žalobce má podle § 9 odst. 1 Zákona právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 Zákona po [role v řízení]. Mezi takovou škodu patří i [anonymizováno], která vznikla žalobci z titulu pronájmu náhradního vozidla za dobu, která byla nutná pro opravu poškozeného vozidla. Soud I. stupně za takovou dobou shledal 5 dní, jakožto minimální dobu [anonymizováno] dle znaleckého posudku, a proto přiznal žalobci náhradu ve výši [částka] (5 x [částka] po odečtení pevných nákladů ve výši [částka]). Podle výsledku řízení pak rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky i o náhradě nákladů řízení státu.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání (podle jeho obsahu) do zamítavého výroku II. a závislých nákladových výroků (jak ostatně upřesnil i při odvolacím jednání). Souhlasil, že nutná doba [anonymizováno] by za ideálních okolností byla 5 dní, avšak v tomto případě byla oprava možná až po obhlídce mobilního technika [role v řízení], který stanovil rozsah nutných oprav na vozidle. K té došlo až [datum], opravářské práce posléze započaly [datum] a se všemi organizačními náležitostmi opravu doprovázejícími bylo možné vozidlo žalobci předat zpět až [datum]. Vyjádřil přesvědčení, že nárok na [anonymizováno] náhradního vozidla a výplatu pojistného plnění za [anonymizováno] má ode dne odstavení vozidla v servisu do skončení [anonymizováno]. Na základě nesprávně určené částky k plnění pak došlo i k chybnému rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.

8. Žalovaná považovala rozsudek za správný a navrhla jeho potvrzení. Prodlení se zahájením oprav spatřovala na straně žalobce, na jehož jednání nelze nahlížet jinak, než jako na jednání odporující dobrým mravům a principu poctivosti.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku II. a v závislých nákladových výrocích III. až V. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 věta první, § 212a odst. 1, 3, 5 o. s. ř.).

10. Soud I. stupně provedl potřebné důkazy pro zjištění skutkového stavu věci, z nichž sice učinil potřebná skutková zjištění, která však nepromítl správně do celkového obrazu stavu věci a jejího posouzení po právní stránce.

11. Bylo prokázáno, že žalobce je podnikatelem v osobní silniční motorové dopravě a vlastníkem vozidla [značka automobilu] [registrační značka]. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě způsobené řidičem vozidla značky Škoda [registrační značka], jejímž následkem bylo poškození vozidla žalobce. Vozidlo škůdce bylo [anonymizováno] u [role v řízení]. Poškozené vozidlo bylo odstaveno v autoservisu dne [datum], téhož dne si žalobce pronajal náhradní vozidlo a nahlásil pojistnou událost. [příjmení] [role v řízení] se do servisu dostavil k prohlídce dne [datum]. Nebylo rozporováno, že oprava byla ukončena a žalobce vozidlo převzal z autoservisu dne [datum] a že téhož dne skončil nájem náhradního vozidla. Denní sazba nájemného za pronajaté vozidlo ve výši [částka] spadá do rozmezí relevantních cen za [anonymizováno] podobného vozidla. Žalobce jako podnikatel v osobní silniční motorové dopravě si pronajal náhradní vozidlo účelně, když jeho obdobná jiná vozidla byla v rozhodné době vytížena.

12. Námitky žalobce v odvolání jsou relevantní z hlediska doby nájmu náhradního vozidla, z kterého je pak vypočítávána nárokovaná částka. Soud I. stupně, ač správně provedl důkaz znaleckým posudkem, nezhodnotil blíže celkový závěr znalce k otázce stanovení obvyklé doby [anonymizováno] poškozeného vozidla. Znalec (konkrétně na str. [číslo] spisu) ve znaleckém závěru uvedl, že při naprosté návaznosti jednotlivých činností bude doba [anonymizováno]„ minimálně 5 dní“. Z tohoto plyne, že nutná doba [anonymizováno] je nejméně 5 dní (ovšem při zcela ideálním průběhu [anonymizováno]).

13. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem soudu I. stupně, že nezáleží na tom, kdy bylo poškozené vozidlo odstaveno a dáno do [anonymizováno] a nahlášena pojistná událost, a že (potřebná) doba [anonymizováno] je (vždy) stejná. Obecně je zřejmé, že den nahlášení pojistné události a (zároveň) odstavení poškozeného vozidla do servisu rozhoduje, kdy se dostaví mobilní technik pojišťovny, který následně posoudí rozsah poškození a oprav. Otázka dne odstavení vozidla do servisu je zásadní z toho důvodu, že od té doby nemá poškozený možnost vozidlo (byť přes poškození pojízdné) užívat a pociťuje tedy přímo následky škodní události, přičemž s opravou je možné začít až po prohlídce poškozeného vozidla technikem pojišťovny. Pokud by nebyl připuštěn vliv doby odstavení a prohlídky vozidla technikem pojišťovny na celkovou dobu nutného pronájmu náhradního vozidla v souvislosti s potřebnou dobou [anonymizováno], mohlo by docházet k dalšímu (finančnímu) zatížení poškozeného dopravní nehodou.

14. Podle § 6 odst. 2 písm. b) Zákona má pojištěný řidič, který zavinil dopravní nehodu, právo, aby za něj pojistitel uhradil poškozenému skutečnou škodu. Rozdíl mezi zvýšenými náklady poškozeného na vypůjčení náhradního vozidla a náklady, jež by poškozený jinak vynaložil na provoz svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození, představují skutečnou škodu, kterou je škůdce povinen nahradit poškozenému v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů. Je třeba spravedlivě interpretovat„ nutně a účelně vynaložené náklady“ přiměřeně okolnostem. Pokud by se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, nebral by dostatečně v potaz kritérium účelnosti. Účelem pronájmu náhradního vozidla má být snížení dopadu škodní události na poškozeného. Pokud by odvolací soud připustil, že by se jako účelná považovala pouze doba (minimálně) nutná pro opravu, vystavoval by poškozeného riziku závislosti na časových možnostech mobilních techniků pojišťoven a práci autoservisů. Ad absurdum by se pak mohly stávat případy, kdy by technik dorazil i 5 dní po odstavení vozidla a poškozenému by vznikaly další náklady s pronájmem auta, které by si účelně pronajal, avšak náklady by hradil sám.

15. Z uvedeného je zřejmé, že přiznaná částka náhrady škody má v daném případě odpovídat násobku 13 dnů denní ceny za [anonymizováno] vozidla (od 9. 11. do [datum]). Ač samotný znalecký posudek stanoví 5 dní jako minimální dobu pro opravu poškozeného vozidla, je zda za daných okolností třeba vycházet z faktu, že žalobce vozidlo odstavil a nehodu nahlásil (již) [datum]. Od této chvíle nemohl vozidlo užívat. Okolnostem namítaným žalovanou, která tvrdí, že doba nahlášení pojistné události byla kalkulací ze strany žalobce, nelze přiznávat vyšší míru důležitosti. Vozidlo bylo po nehodě pojízdné, což vyplývá z provedených důkazů. Prodlení dvou dnů mezi škodní událostí a jejím nahlášením a odstavením vozidla do servisu lze posuzovat jako přiměřené okolnostem, s kterými se obecně poškozený musí v podobných situacích vypořádat. [příjmení] pojišťovny mohl prohlédnout poškozené vozidlo zjevně i dříve než [datum] (je na pojišťovnách, aby v takovýchto případech postupovaly co nejefektivněji). Doba [anonymizováno] po zhlédnutí vozidla technikem pojišťovny pak činila 8 dní a nejsou zde žádné poznatky o tom, že by tato doba [anonymizováno] byla neúčelná a nepřiměřená a její délka byla ovlivněna záměrným nepoctivým počínáním žalobce.

16. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že žalobci přísluší náhrada (škody) za [anonymizováno] náhradního vozidla ve výši [částka] (13 dní x [částka] po zohlednění nesporovaných pevných nákladů ve výši [částka] za 838 ujetých km v sazbě 4 [spisová značka]). Žalobce však z titulu náhrady za [anonymizováno] náhradního vozidla požadoval žalobou jen [částka] (takto uplatněným nárokem je soud vázán - § 153 odst. 2 o. s. ř.), přičemž [částka] (s příslušenstvím) již bylo žalobci pravomocně přiznáno vyhovujícím výrokem I. soudu I. stupně; zbývá proto k úhradě [částka].

17. Odvolací soud proto z těchto důvodů změnil rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku II. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobě i v (tomto) rozsahu [částka] včetně požadovaného příslušenství vyhověl.

18. Vzhledem ke změně rozsudku soudu I. stupně rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení jak ve vztahu mezi účastníky tak o nákladech řízení státu (§ 224 odst. 1, 2 o. s. ř.).

19. V řízení před soudem I. stupně se žalobce domáhal původně jednak zaplacení částky [částka] jako nákladů na lakování poškozeného vozidla a jednak částky [částka] jako nákladů na [anonymizováno] náhradního vozidla, celkem [částka]. Do doby pravomocného usnesení o částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby žalobcem ohledně nároku na zaplacení částky [částka] z titulu nákladů na lakování poškozeného vozidla měl žalobce v řízení jen částečný úspěch v rozsahu částky [částka] a neúspěch v rozsahu částky [částka] (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Rozdíl poměru úspěchu a neúspěchu žalobce tak představuje 89 % ku 11 % a žalobce tak má právo na úhradu nákladů řízení v rozsahu 78 % účelně vynaložených nákladů v této době. Náklady řízení žalobce v této době představuje zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši [částka] a odměna advokáta žalobce za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum]) po [částka] (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ Vyhláška“), 4 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhlášky) a náhrada 21 % DPH ve výši [částka] (počítáno z částky [částka]; § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.), což činí celkem [částka] 78 % z této částky pak představuje [částka].

20. V další části řízení před soudem I. stupně po částečném zastavení řízení měl žalobce ve věci již plný úspěch a přísluší mu proto plná náhrada těchto nákladů (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V této části řízení (tarifní hodnota [částka]) žalobce vynaložil náklady na odměnu právního zástupce za 1 úkon právní služby (účast na jednání dne [datum]) ve výši [částka] (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1 Vyhlášky), na jednu paušální náhradu hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 Vyhlášky) a 21 % DPH ve výší [částka], to je [částka]. Současně v tomto stadiu řízení pak byla spotřebována záloha složená žalobcem ve výši [částka] na znalecký posudek, který se týkal stanovení obvyklé ceny pronájmu náhradního vozidla; to je celkem [částka].

21. Celkem tak náklady řízení před soudem I. stupně, které je žalobci povinna zaplatit žalovaná, představují částku [částka].

22. Náklady odvolacího řízení žalobce, v němž měl žalobce plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a přísluší mu tak právo na náhradu těchto nákladů, pak sestávají z odměny jeho právního zástupce za 2 úkony právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]; § 7 bod 5., § 8 odst. 1 Vyhlášky), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 Vyhlášky) a náhrady 21 % DPH ve výši [částka] (počítáno z částky [částka]; § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.), což spolu se soudním poplatkem z odvolání ve výši [částka] (z předmětu odvolacího řízení [částka]; položka 22 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů) činí celkem [částka].

23. Náklady řízení žalobce před soudy obou stupňů tak představují celkem částku [částka].

24. O náhradě nákladů řízení státu bylo (také nově) rozhodnuto podle § 148 o. s. ř. Stát vynaložil v řízení před soudem I. stupně náklady na znalečné ve výši [částka] v souvislosti se znaleckým posudkem nařízeným ve věci nákladů na náhradní vozidlo. Protože ve věci nákladů na náhradní vozidlo měl žalobce plný úspěch, uložil soud povinnost k náhradě těchto nákladů řízení státu podle výsledku řízení [role v řízení].

25. Ve vyhovujícím výroku I. zůstal rozsudek soudu I. stupně nedotčen, neboť v tomto rozsahu nebyl odvoláním napaden (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).