o nahrazení rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu,

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [orgán] (dále jen „[orgán]“) ze dne 13. 11. 2023 č. j.[spisová značka][spisová značka] a jej potvrzujícího rozhodnutí předsedy [funkce] [orgán] ze dne 7. 3. 2024 č. j. [spisová značka] soudním rozhodnutím, jímž bude a) konstatováno, že se vyhovuje námitce proti vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby vztahující se k reklamaci číslo [číslo] ze dne 17. 4. 2023[Anonymizováno]v řízení, jehož účastníky jsou žalobce a žalovaný (přiléhavě „účastník [právnická osoba].“) podané podle § 6a odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o poštovních službách“), a že reklamace vad poskytované poštovní služby vztahující se k zásilce podací číslo [číslo], nebyla žalovaným (přiléhavě „účastníkem“) vyřízena řádně, b) účastníkovi uloženo vydat k rukám žalobce věcně správnou [služba] vztahujících se k zásilce číslo [číslo] a c) účastníkovi uložena povinnost nahradit žalobci náklady správního řízení (výrok 1). Současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované (přiléhavě „účastníkovi“) na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč (výrok 2) a povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku 2 631,10 Kč (výrok 3).

2. Takto bylo rozhodnuto v řízení vedeném dle ust. § 224 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v němž žalobce požadoval, aby soud nahradil pro něho negativní rozhodnutí [orgán] ve spojení s rozhodnutím předsedy [funkce] [orgán] vydané dle ust. § 6a odst. 2 zákona o poštovních službách.

3. Žalobce dne 17. 4. 2023 u účastníka reklamoval vady poskytnuté poštovní služby týkající se doručení doporučené zásilky podacího čísla [číslo], kterou předal k poštovní přepravě dne 19. 10. 2022 pro adresáta: [právnická osoba], [adresa]. Žalobce reklamoval dojití zásilky („Zásilka nedošla“) a nevrácení [služba] („[služba] nevrácena“). Reklamace byla účastníkem vedena pod č. [číslo]. Účastník reklamaci vyřídil Oznámením o výsledku reklamace ze dne 21. 4. 2023 (doručeným žalobci dne 5. 5. 2023), kde reklamaci označil za nedůvodnou (zásilka byla „vyrovnána z Poštovní [místo]“ a uložena - pro žalobce jako odesílatele - na reklamační [místo] [adresa]).

4. Dne 2. 6. 2023 žalobce podal k [orgán] návrh na zahájení řízení o námitkách proti vyřízení reklamace podle ust. § 6a odst. 1 zákona o poštovních službách. V návrhu žádal, aby odpůrci (účastníkovi [právnická osoba].) bylo uloženo předat mu věcně správnou [služba] (či její druhopis), kterou k zásilce dosud neobdržel. Žalobce uvedl, že mu byla dne 9. 5. 2023 (po neúspěšném doručování adresátovi) vrácena předmětná zásilka – zvláštní obálka, jejíž součástí je „[služba]“, avšak s chybějící (odtrženou) částí „[služba]“.

5. Správní orgán zjistil, že zásilka (s dispozicí „Nevkládat do schránky“) byla po neúspěšném pokusu o doručení adresátovi uložena dne 21. 10. 2022 na ukládací [místo] a pro ukončenou úložní dobu byla vracena odesílateli. Dne 4. 11. 2022 byla pro žalobce uložena na [místo] [adresa], po nevyzvednutí zásilky v úložní době byla dne 16. 11. 2022 jako neodbytná zaslána do [místo] [adresa]. Na základě reklamace byla zásilka vyrovnána na reklamační [místo] [adresa], kde byla pro žalobce připravena k vyzvednutí od 21. 4. 2023. Dne 9. 5. 2023 si žalobce zásilku převzal a převzetí potvrdil. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že součástí poštovní smlouvy byla i doplňková služba [služba] dle čl. 17 Poštovních podmínek [právnická osoba]., Základní poštovní služby, platných od [datum] (dále jen „poštovní podmínky“).

6. Správní orgán II. stupně v konečném rozhodnutí ze dne 7. 3. 2024 uzavřel, že navrhovatel/žalobce uplatnil u odpůrce/účastníka dne 17. 4. 2023 reklamaci dodání dle čl. 40 odst. 2 poštovních podmínek a že poštovní služba vadou týkající se dodání netrpěla (zásilka nebyla adresátem vyzvednuta a byla vrácena zpět odesílateli, který si ji vyzvedl). Správní orgán pokládal za nepodstatné, zda navrhovateli/žalobci byla vrácena [služba] spolu s vrácenou zásilkou, neboť konstatoval, že takovouto vadu poštovní služby žalobce dne 17. 4. 2023 nereklamoval (nemohl reklamovat). Tehdy totiž vrácená zásilka ještě nebyla v dispozici navrhovatele/žalobce. Správní orgán doplnil, že pokud při vrácení zásilky navrhovatel/žalobce neobdržel [služba], pak měl tuto vadu reklamovat podle čl. 43 poštovních podmínek při převzetí vrácené zásilky. Taková reklamace by pak byla i spolehlivým důkazem (i pro případné řádně zahájené námitkové řízení), že skutečně neobdržel [služba] (u vrácené zásilky s údaji dle čl. 25 odst. 28 a 30 a čl. 26 odst. 21 a 23 poštovních podmínek). Proto nemohlo být vyhověno návrhu navrhovatele/žalobce na uložení povinnosti odpůrci/účastníkovi předat věcně správnou [služba].

7. Soud I. stupně při novém posouzení žalobcových námitek proti vyřízení reklamace rovněž vycházel z toho, že žalobce reklamoval jen nedoručení zásilky a nereklamoval (protože ještě nemohl) nevrácení [služba], tj. neprovedení doplňkové služby „[služba]“ dle čl. 17 odst. 1 poštovních podmínek. Zcela se tedy ztotožnil s výše uvedeným závěrem správního orgánu. Vedle toho se zabýval otázkou, zda se žalobci zásilka – zvláštní obálka, jejíž součástí je odtrhnutelná část „[služba]“, skutečně vrátila bez této „[služba]“. Po provedení žalobcem a účastníkem navržených relevantních důkazů (žalobcem předložená fotografie vrácené zásilky s časovým údajem a výslech svědkyně [jméno FO], zaměstnankyně [právnická osoba]., která žalobci vrácenou zásilku předávala - spolu s dalšími dvěma vrácenými zásilkami) konstatoval, že žalobce tuto skutečnost v řízení neprokázal. Z žalobcem předložené fotografie vrácené zásilky (obálky, z níž je část „[služba]“ odtržena) neplyne, že by tuto podobu vrácená zásilka měla i při jejím převzetí žalobcem na [místo]. Fotografie mohla být pořízena poté, co žalobce sám „[služba]“ z obálky odstranil, proto ani časový údaj na fotoaparátu není způsobilým dokladem o „věrohodnosti fotografie“. Žalobce fotografii obálky v popsaném stavu předložil až v průběhu soudního řízení, ve správním řízení ji nepředložil, ačkoliv ji měl k dispozici. Při převzetí zásilky na skutečnost, že součástí přebírané obálky není část nazvaná „[služba]“, nijak neupozornil (tento tvrzený nedostatek nereklamoval, případně neodmítl zásilku ve stavu bez „[služba]“ převzít), naopak zásilku bez výhrad převzal a převzetí stvrdil svým podpisem. Soud I. stupně tedy uzavřel, že správní orgán rozhodl věcně správně a žalobu proto dle ust. § 250i o. s. ř. zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému účastníkovi bylo proti neúspěšnému žalobci přiznáno právo na náhradu vynaložených nákladů řízení, přičemž přiznaná částka 1 500 Kč představuje 5x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (za úkony: sepis vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání soudu I. stupně a 2x příprava na tuto účast). Neúspěšnému žalobci bylo uloženo zaplatit státu vynaložené náklady řízení. Náklady státu představuje svědečné [jméno FO] přiznané v částce 2 631,10 Kč.

9. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že žalobnímu návrhu bude vyhověno, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl žalobcem navržené důkazy, a rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení.

10. Žalobce zdůraznil, že ze strany účastníka nebylo poskytnuto bezvadné plnění smluvené poštovní smlouvou, neboť na vrácené poštovní zásilce skutečně chyběla [služba]. Toto své tvrzení žalobce v řízení před soudem I. stupně jednoznačně prokázal (byť jde o negativní tvrzení, které z povahy věci prokazovat neměl); účastník naopak neprokázal své tvrzení, že by [služba], a to [služba], která měla smluvené parametry, žalobci předal, resp. že žalobci dne 9. 5. 2023 předal vrácenou zásilku s částí „[služba]“. Připomněl, že předložil fotografické snímky vrácené zásilky (bez části „[služba]“) s časovým údajem. Z těchto snímků je zřejmé, že byly pořízeny krátce poté, co žalobce zásilku na [místo] převzal. Žalobce se ohradil proti konstatování soudu I. stupně, že časový údaj na fotoaparátu není způsobilým dokladem o věrohodnosti pořízených fotografií, a vysvětlil, že bez znaleckého zkoumání digitálních snímků z fotoaparátu (obsahujících rozsáhlá metadata včetně času pořízení fotografie), nelze říci, že na fotografii uvedený časový údaj neodpovídá skutečnosti. Zdůraznil, že od počátku odmítá jakoukoliv manipulaci se zásilkou po jejím převzetí a že pokud by [služba] měl, nevedl by s účastníkem soudní spor o její vydání. Svědectví zaměstnankyně [místo] [jméno FO] neobsahuje objektivní vzpomínku na skutečný průběh předání zásilky (svědkyně si na daný případ konkrétně nepamatovala) a vykazuje znaky obhajoby provozních postupů (svědkyně má zájem chránit dobré jméno pobočky a vlastní profesní reputaci). Dále zopakoval, že neměl žádný důvod při převzetí vrácené zásilky (znovu) reklamovat chybějící část „[služba]“, neboť stejnou vadu poštovní služby již reklamoval dne 17. 4. 2023 (tehdy reklamoval vadu „[služba] nevrácena“). V této souvislosti poukázal na svoji osobní zkušenost s opakovaným podáváním reklamací vztahujících se k téže zásilce – účastník [právnická osoba]., v praxi takovouto reklamaci nepřipouští. K posledně uvedené skutečnosti žalobce navrhl důkaz stanoviskem účastníka k opakované reklamaci ze dne 19. 1. 2025 a výslechem zaměstnankyně účastníka [jméno FO] (která odmítla přijmout reklamaci žalobce na dvě konkrétní jiné zásilky proto, že zásilky již byly jednou reklamovány a reklamační řízení bylo ukončeno). Soud I. stupně však oba důkazy (nesprávně) odmítl provést a žalobce proto navrhl, aby tyto důkazy provedl odvolací soud. Skutečnost, že žalobce zásilku bez „[služba]“ převzal a převzetí stvrdil svým podpisem, neznamená, že se vzdal námitek proti stavu zásilky; nebyla tím vytvořena právní fikce či vyvratitelná domněnka, že zásilka byla v pořádku.

11. Žalobce konečně nesouhlasil se závěrem soudu I. stupně, že reklamace dne 17. 4. 2023 nezahrnovala nevrácení [služba], opak vyplývá z textu reklamace. Sám účastník ostatně odmítá opakované pokusy o podání reklamace na tutéž zásilku, zde by šlo nadto o reklamaci stejné vady (vztahující se k téže zásilce).

12. Účastník navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Jeho stanovisko odpovídá závěru správního orgánu, že předmětem rozhodné reklamace nebyla (protože nemohla být) vada poštovní služby spočívající v tom, že vrácená zásilka – zvláštní obálka neobsahovala část „[služba]“. Účastník dále setrval na svém tvrzení, že vrácená zásilka – zvláštní obálka obsahovala při jejím převzetí žalobcem část „[služba]“ a že žalobce neprokázal opak.

13. Odvolací soud přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a došel k závěru, že odvolání důvodné není.

14. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobce dne 17. 4. 2023 reklamoval nejen doručení předmětné zásilky, ale i skutečnost, že mu nebyla předána [služba] ve smyslu čl. 17 poštovních podmínek. Jiným způsobem si nelze vyložit reklamaci, vyjádřenou slovy „[služba] nevrácena“. Při novém posouzení důvodnosti námitek proti vyřízení reklamace tedy nabývají na důležitosti skutkové závěry soudu I. stupně, které jsou podstatné pro právní závěr, zda poskytnutá poštovním služba, jejíž součástí byla i doplňková služba „[služba]“, skutečně měla uvedenou reklamovanou vadu.

15. Skutkový závěr soudu I. stupně, že žalobce neprokázal převzetí vrácené zásilky – zvláštní obálky dne 9. 5. 2023 s odtrženou částí „[služba]“, je racionální a logicky odpovídá stávající důkazní situaci. Soud I. stupně v souladu s ust. § 132 o. s. ř. hodnotil obsah provedených důkazů (především klíčové fotografie vrácené zásilky) a pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Fotografie obálky s odtrženou částí „[služba]“ s časovým údajem 09/05/2023 13:17:26 spolehlivě neprokazuje podobu vrácené zásilky v době, kdy jí žalobce od účastníka přebíral. K převzetí zásilky došlo podle „Potvrzení o převzetí poštovní zásilky“ podepsaného žalobcem dne 9. 5. 2023 v 13:14 („Potvrzení“ je založeno ve správním spise) a v době od převzetí do pořízení fotografie mohlo dojít k odtržení „[služba]“. Nutno uvést, že soud I. stupně pravdivost časového údaje na fotografii nijak nezpochybnil, jeho zmínka o „nevěrohodnosti“ pořízených fotografií znamená jen tolik, že předložené fotografie neprokazují žalobcem tvrzenou podobu vrácené zásilky v době jejího převzetí od účastníka. Soud I. stupně vzal při hodnocení klíčové fotografie přiléhavě v úvahu zejména žalobcovu nestandardní procesní taktiku, která nasvědčuje spíše tomu, že skutečným cílem správního řízení a navazujícího řízení dle části páté o. s. ř. není získání chybějící [služba], nýbrž přiznání náhrady nákladů správního i soudního řízení. Přestože žalobce měl klíčovou fotografii vrácené obálky s časovým údajem k dispozici již v době zahájení námitkového řízení, předložil ji teprve v řízení před soudem. Jak je odvolacímu soudu známo z úřední činnosti, zcela shodnou procesní taktiku žalobce použil v dalších třech typově shodných sporech s účastníkem o vydání „[služba]“, která dle žalobce chyběla na zvláštní obálce - vrácené zásilce nedoručené stejnému adresátovi (jde o řízení vedená před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]; Městským soudem v [adresa] jako soudem odvolacím bylo a je v těchto řízeních rozhodováno pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]).

16. Odvolací soud zdůrazňuje, že žalobcem tvrzená podoba vrácené zásilky není negativní skutečností, kterou by žalobce z povahy věci nemohl prokazovat. Byla-li v posuzovaném případě [služba] integrální součástí obálky a celá obálka byla vrácena žalobci, prokázal účastník s dostatečnou mírou jistoty předání [služba] již tím, že prokázal předání obálky. Tvrdí-li žalobce, že došlo k oddělení části „[služba]“, tj. že obálka při jejím předání žalobci neměla standardní podobu a byla bez [služba], je na něm, aby prokázal toto své (objektivně dokazatelné) tvrzení, z něhož odvozuje svůj nárok uplatněný v tomto řízení. Zcela nepřípadný je odkaz žalobce na závěry judikatury Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí sp. zn. 9 As 31/2009 a sp. zn. 10 Afs 227/2016), podle nichž podatel, který tvrdí, že zaslal správnímu orgánu písemnost prostřednictvím držitele poštovní licence, nese důkazní břemeno ohledně prokázání, že tuto konkrétní písemnost skutečně předal k poštovní přepravě s pokynem jejího zaslání správnímu orgánu. Stačí připomenout, že uvedené závěry Nejvyššího správního soudu plynou z obecně přijímané zásady, že není možné prokazovat negativní skutečnosti (žalobce má prokázat, že obálka byla v okamžiku předání žalobci bez [služba]).

17. Odvolací soud připouští, že soud I. stupně žalobce nepostupoval dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., když žalobce po provedení fotografie vrácené zásilky nevyzval, aby ke svému spornému tvrzení o podobě vrácené zásilky v době jejího převzetí od účastníka označil důkaz, a nepoučil jej o následcích nesplnění této výzvy. V posuzovaném případě však soudem I. stupně opomenutého poučení výjimečně není třeba (bylo by nadbytečné a jen formální), proto k němu nepřistoupil ani odvolací soud (§ 213b odst. 1 o. s. ř.). Sám žalobce při předložení fotografie zásilky ze dne 9. 5. 2023 soudu sdělil, že neexistuje jiný dostupný důkaz, kterým by mohl prokázat rozhodnou podobu vrácené zásilky.

18. Konečně je třeba uvést, že ani odvolací soud neshledal důvod pro provedení žalobcem navržených důkazů - stanoviska účastníka k opakované reklamaci ze dne 19. 1. 2025 a výslechu zaměstnankyně účastníka [jméno FO] (která odmítla přijmout opakovanou reklamaci žalobce týkající se stejné zásilky), a to pro nadbytečnost. Rozhodnou podobu vrácené zásilky tyto důkazy prokázat nemohou (ani nepřímo) a odvolací soud oproti soudu I. stupně uznává, že žalobcova reklamace ze dne 17. 4. 2023 zahrnovala i nevrácení [služba].

19. Pokud poštovní služba v posuzovaném případě neměla v reklamaci tvrzenou vadu (resp. nebylo prokázáno, že ji měla), není tu tvrzený nárok na její odstranění a negativní rozhodnutí [orgán] o návrhu žalobce je věcně správné. Odvolací soud proto rozsudek, jímž soud I. stupně nenahradil napadená rozhodnutí [orgán] (pro žalobce) pozitivním soudním rozhodnutím, dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný včetně věcně správných výroků o nákladech řízení.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl plně úspěšný účastník, odvolací soud mu proto proti žalobci přiznal právo na náhradu nákladů této fáze řízení. Přiznaná částka 900 Kč představuje 2× paušální náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za úkony: účast na jednání odvolacího soudu a příprava na tuto účast) a ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Odvolací soud ve shodě s argumentací obsaženou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025 sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, na níž lze pro stručnost odkázat, neaplikoval ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podzákonný právní předpis) pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a vzniklou mezeru v právu vyplnil analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Nezastoupenému účastníku tak byla přiznána náhrada hotových výdajů ve srovnatelné výši, která by náležela účastníku zastoupenému advokátem.