o zaplacení 140 985 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce koupil od žalované dne [datum] automobil [SPZ], VIN [VIN kód] (dále též jako „Vozidlo“) za cenu [částka]. Vozidlo trpělo právní vadou, a proto žalobce dne [datum] odstoupil od smlouvy, když jednání o uzavření narovnání mezi stranami bylo neúspěšné. Dne [datum] žalobce předal žalované Vozidlo a ta mu vyplatila celou kupní cenu ve výši [částka]. Žalobce navštívil provozovny žalované v Praze za účelem nákupu náhradního vozidla. Vhodné vozidlo nebylo k dispozici. Žalobce následně nabyl od [jméno FO] dne [datum] v [město] nové vozidlo [VIN kód] (dále též i „Nové vozidlo“) za [částka]. Žalobce zaplatil za technickou prohlídku Nového vozidla [částka]. Za přihlášení Nového vozidla uhradil žalobce [adresa] Kč. Žalobce nechal na Nové vozidlo nainstalovat tažné zařízení celkem za [částka], vystavení třetí SPZ k Novému vozidlu a registrace tažného zařízení stálo žalobce celkem [částka]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě škody ve výši [částka] výzvou k úhradě škody dne [datum], a to do [datum].

3. Takto zjištěný skutkový stav nalézací soud posoudil podle ust. § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), v návaznosti na ust. § 469 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), a ust. § 4 písm. c/ vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023 (dále též i jen „Vyhláška“).

4. Soud žalobě vyhověl pouze částečně. Žalobce zakoupil od žalované Vozidlo s právní vadou. Když vada vyšla najevo, žalobce po jednání s žalovanou odstoupil od smlouvy. Strany si vrátily vzájemné plnění, ovšem žalobci ve spojení s porušením smluvní povinnosti ze strany žalované vznikla škoda. Jednalo se o náklady v podobě [částka] za evidenční kontrolu a [částka] za přihlášení Nového vozidla. Jedná se o náklady běžně spojené s koupí nového vozidla. Žalobce je musel hradit, neboť již nemohl užívat Vozidlo, protože k němu odstoupením od smlouvy ztratil právní titul. Žalobce dále musel vykonat cestu do provozovny žalované v Praze, když hledal náhradu za Vozidlo. Protože žalovaná neměla vhodný model, opatřil si žalobce Nové vozidlo od [jméno FO] v [město]. Žalobce tak vykonal cestu ze svého bydliště v [adresa] a zpět v celkové délce 186 km. Žalobce požadoval náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Při spotřebě Vozidla ve výši 4,9 l/100 km a ceně motorové nafty ve výši [částka] dle § 4 písm. c) Vyhlášky představují náklady za tuto cestu [částka] (2x93 km x 4,9/100 x [částka]). Žalobce dále vykonal cestu ze svého bydliště v [město] do [město] a zpět v celkové délce 106 km. Žalobce požadoval náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Při spotřebě Vozidla ve výši 4,9 l/100 km a ceně motorové nafty ve výši [částka] dle § 4 písm. c) Vyhlášky představují náklady za tuto cestu [částka] (2x53 km x 4,9/100 x [částka]).

5. Náklady žalobce celkem ve výši [částka] představují škodu, kterou je žalovaná dle § 2913 o. z. povinna uhradit žalobci, a to se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně.

6. Co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl. Jedná se o náklady, které žalobci vznikly nákupem Nového vozidla, a to rozdíl v ceně Vozidla a Nového vozidla v částce [částka], náklady na instalaci tažného zařízení na Nové vozidlo v částce [částka], náklady vynaložené na registraci tažného zařízení v částce [částka] a náklady na pořízení třetí SPZ v částce [částka]. Soud dospěl k závěru, že zde není kauzální nexus mezi porušením smluvní povinnosti žalované a náklady žalobce.

7. Po odstoupení od smlouvy zanikla vzájemná práva mezi účastníky. Žalobce měl právo na vrácení toho, co žalované plnil a na úhradu nákladů, které mu vznikly s opatřením a registrací Nového vozidla. Tyto náklady žalobce už totiž jednou hradil ve spojitosti s Vozidlem. Bylo ovšem pouze na žalobci, jak naloží s vrácenou kupní cenou. Pokud se žalobce rozhodl zakoupit typově co nejpodobnější vozidlo za vyšší cenu a dále hradit úpravy spojené s instalací tažného zařízení, jde o náklady, které žalovanému vznikly pouze na základě jeho volního rozhodnutí. Žalobce mohl stejně tak zakoupit vozidlo jiného typu, které by při shodné ceně bylo vybaveno i tažným zařízením. Žalobce si stejně nemusel zakoupit žádné vozidlo. Právě tato hypotetická možnost značí, že došlo k přetržení kauzality mezi výše vyčíslenými náklady a porušením smluvní povinnosti žalované. Bylo to rozhodnutí žalobce, které mu přineslo další náklady. Žalobce tvrdil, že si musel pořídit nové auto, neboť ho užívá na dojezd do práce. Žalobce však dále nevysvětlil, proč potřeboval typově shodné auto, i když to už v mezičase stouplo na ceně. Vývoj ceny je objektivní okolnost, na které žalovaná neparticipovala, tedy jí ho nelze klást k tíži za situace, kdy si strany nesjednaly nic jiného. V tomto případě však žalobce ani nevymáhá svá práva ze smlouvy, neboť ta zanikla odstoupením.

8. Soud shledal, že v současné zákonné úpravě neexistuje ani speciálně stanovené právo kupujícího pro odstoupení od smlouvy nárokovat si rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou náhradního předmětu koupě. Tak tomu bylo za předchozí úpravy obch. zák. v § 469, a to pouze mezi podnikateli. Podobné ustanovení však nebylo převzato do současně účinného o. z. Soud tedy shledal, že v platném právu neexistuje právní norma, která by nárok žalobce na zaplacení rozdílu v kupních cenách zakládala.

9. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání do zamítavého výroku II. a akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení.

10. Nalézacímu soudu vytkl zmatečnost odůvodnění, když nalézací soud konstatoval, že zamítnutá částka [částka] představuje náklady, které žalobci vznikly nákupem Nového vozidla, a to rozdíl v ceně Vozidla a Nového vozidla v částce [částka], náklady na instalaci tažného zařízení na Nové vozidlo v částce [částka], náklady vynaložené na registraci tažného zařízení v částce [částka] a náklady na pořízení třetí SPZ v částce [částka]. Namítl, že součet jednotlivých položek ([číslo]) neodpovídá částce [částka]. Částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta, nemá oporu v odůvodnění rozsudku.

11. Nesouhlasil se závěrem, že zde není kauzální nexus mezi porušením povinnosti žalované a náklady žalobce. Konstatoval, že si koupil Nové vozidlo, protože vozidlo využívá pro cestu do zaměstnání. Nebylo tedy možné, že by si žalobce nekoupil žádné vozidlo, jak naznačoval ve své úvaze nalézací soud. Neexistuje žádný právní základ pro úvahu nalézacího soudu, že si žalobce nemusel kupovat žádné vozidlo nebo si mohl koupit vozidlo jiné. Žalobce si koupil Vozidlo a vlastnické právo k Vozidlu pozbyl v důsledku porušení povinnosti žalované. Žalovaná měla tedy zajistit, aby pozice žalobce byla shodná, jako kdyby nedošlo k porušení povinnosti ze strany žalované, tedy aby žalobce měl Vozidlo nebo jiné vozidlo shodných vlastností a vybavení. Je zcela zřejmé, že mezi porušením povinnosti žalovaného a vynaložením nákladů na koupi Nového vozidla je příčinná souvislost, neboť pokud žalovaný neporušil svou povinnost, žalobce by si Nové vozidlo nekoupil.

12. Odkázal na právní úpravu v ust. § 469 obch. zák. Toto ustanovení sice nebylo převzato do nové právní úpravy, ale z tohoto nelze dovodit, že by tu nebyla příčinná souvislost, ba naopak. Výklad nalézacího soudu by vedl k přetržení judikatury v této právní otázce, což určitě nebylo úmyslem zákonodárce.

13. Odvolacímu soudu navrhl, aby v napadeném zamítavém výroku změnil rozsudek nalézacího soudu tak, že žalobě vyhoví.

14. K podanému odvolání se vyjádřila žalovaná a odvolací argumentaci odmítla. Konstatovala, že nalézací soud dospěl ke správnému závěru, že mezi porušením povinnosti žalované a náklady žalobce není příčinná souvislost. Samotný odkaz žalobce na ustanovení § 469 obch. zák. je zcela nepatřičný, když právní úprava od uvedené doby doznala jiné podoby a stejně tak v dikci nové právní úpravy v obdobných věcech začal judikovat i Nejvyšší soud ČR. Tato úprava nebyla převzata do nové právní úpravy, a proto v daném případě postrádá relevanci.

15. Ohledně inzerce, kterou se žalobce snažil prokazovat, že nebylo možné zakoupit obdobné vozidlo, pak zdůraznila, že v případě použitého zboží je vyloučeno zakoupit zcela totožné zboží, což bylo již přijato i aktuální judikaturou, přičemž z uvedeného důvodu je tak i v rámci reklamace použitého zboží vyloučena možnost výměny reklamovaného zboží, která je v případě reklamace nového zboží standardním způsobem řešení reklamace.

16. Odvolacímu soudu navrhla, aby rozsudek v napadených výrocích jako věcně správný potvrdil.

17. Odvolací soud za souhlasu účastníků (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal rozsudek nalézacího soudu včetně řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

18. Nalézací soud správně zjistil skutkový stav a věc po právní stránce správně posoudil.

19. Se žalobcem se odvolací soud neztotožňuje předně v námitce, že v napadeném zamítavém výroku je rozsudek nalézacího soudu nepřezkoumatelný z důvodu, že v bodě 16. rozsudku, kde nalézací soud vyložil, v jaké části a z jakých důvodů není žaloba důvodná v částce [částka], která avšak není přesným součtem částek 1/ rozdílu mezi novým a starým vozidlem ([částka]), 2/ nákladů na instalaci tažného zařízení ([částka]), 3/ nákladů na registraci tažného zařízení ([částka]) a 4/ nákladů na pořízení třetí SPZ ([částka]), které ve skutečnosti činí v součtu [částka]. Z kontextu toho, že nalézací soud přesně uvedl, které nároky (v celkové výši [částka]) považuje za důvodné, je zjevné, že za důvodný nárok nepovažoval ani zbývající uplatněný požadavek na náhradu dalšího cestovného ve výši [částka], ač tuto částku neuvedl výslovně v rámci nároků, které považoval za nedůvodné. Rozsudek je však způsobilý k přezkumu, neboť z něho jasně vyplývá, jakou částku považoval za uplatněnou po právu a jakou částku považoval za uplatněnou nedůvodně.

20. Odvolací soud se rovněž neztotožňuje s právním posouzením žalobce, který odkazuje na ust. § 469 obch. zák., neboť ten byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tudíž následky odstoupení žalobce od smlouvy ze dne [datum] nemohou ust. § 469 obch. zák. podléhat. Uvedená smlouva se řídí právem platným v den jejího uzavření, tudíž v tomto případě právě občanským zákoníkem účinným od [datum], který žádné ustanovení podobné citovanému § 469 obch. zák. neobsahuje.

21. Nalézací soud po právní stránce věc posoudil správně, pokud ji podřadil pod ust. § 2913 o. z. Základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě škody dle § 2913 o. z. jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení smluvně převzaté povinnosti a vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním. Co se jednotlivých předpokladů povinnosti náhrady škody týče, nekoncentruje se úprava do jednoho ustanovení, ale je rozdělena do několika základních ustanovení. Protiprávní jednání je definováno § 2913, škoda je definována v § 2894 a její nahrazovaný rozsah pak v § 2951 a násl. o. z.

22. Teorie práva podává výklad, že příčinná souvislost neboli kauzální nexus (nexus causalis) je objektivní, kauzální vztah mezi příčinou a následkem, který je v právu nutným předpokladem vzniku odpovědnosti, např. za újmu nebo za [podezřelý výraz]. Nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je, aby mezi protiprávním jednáním anebo škodní událostí na straně jedné a škodou na straně druhé existoval vztah příčiny a následku (Knappová, M., Švestka, [právnická osoba], J. a kol. Občanské právo hmotné. [adresa]: ASPI, 2005, s. 445).

23. Sama skutečnost, že žalobce si poté, kdy odstoupil od smlouvy ze dne [datum] a účastníci této smlouvy si vrátili navzájem poskytnutá plnění, zakoupil jiné vozidlo za vyšší cenu, není přímým následkem porušení povinnosti, a nezpůsobuje odpovědnost žalované za škodu. Žalovaná neodpovídá za to, že si žalobce po zániku smlouvy na základě vlastního rozhodnutí zakoupil od jiného prodejce jiné obdobné zboží za vyšší cenu, a tudíž neodpovídá ani za náklady, které mu vznikly v souvislosti s nákupem nového zboží, a za cestovné, které žalobce kvůli nákupu tohoto nového zboží vynaložil.

24. Vzhledem k tomu, že smlouva ze dne [datum] zanikla, je pojmově vyloučeno, aby zakoupení jiného zboží (byť podobného) žalobcem od jiného prodejce bylo v příčinné souvislosti se zaniklou dříve uzavřenou smlouvou, stejně jako další náklady spojené s „vylepšením“ tohoto vozidla (instalace tažného zařízení) a náklady spojené s přihlášením a registrací tohoto nového vozidla.

25. Nalézací soud rozhodl správně, pokud nároky žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím neuznal důvodnými a žalobu v tomto rozsahu zamítl.

26. Z uvedeného důvodu odvolací soud rozsudek v napadeném zamítavém výroku II. a akcesoricky navazujícím rovněž správném výroku III. o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil za použití ust. § 219 o. s. ř.

27. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn plným úspěchem žalované v odvolacím řízení. Bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 v návaznosti na ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení na straně žalované jsou tvořeny odměnou advokáta stanovenou podle ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, z merita věci [částka], a to za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) za [částka] a dále paušální částkou náhrad hotových výdajů za jeden úkon právní služby za [částka] (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) a 21 % DPH (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) ve výši [částka]. Celkem tedy náklady odvolacího řízení činí [částka]. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.

28. Ve vyhovujícím výroku I. o věci samé zůstal rozsudek nalézacího soudu nedotčen, neboť v tomto rozsudku, nebyl odvoláním napaden (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).