o zaplacení 338 754 Kč s příslušenstvím,

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky 338 754 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč (výrok II.). Ve výroku III. rozhodl o vrácení složené nespotřebované zálohy na svědečné ve výši 10 000 Kč.

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu, jímž se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného plnění z „Pojištění podnikatele a právnických osob [právnická osoba] č. [hodnota]“ sjednaného v pojistné smlouvě uzavřené dne [datum] mezi žalovanou jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem a pojištěným. Požadované pojistné plnění odpovídá povinnosti žalobkyně nahradit škodu způsobenou jejímu zákazníkovi [jméno FO] v souvislosti s provozováním její živnosti, a to při instalaci [podezřelý výraz] (dále jen „[podezřelý výraz]“) na střechu domu na adrese [adresa] podle smlouvy o dílo ze dne [datum]. V průběhu montáže [podezřelý výraz] pracovníci žalobkyně chybně zaměřili trámy střechy a střešní krytinu provrtali na nesprávných místech, dále střešní krytinu promáčkli prošlapáním. Výše škody odpovídá nákladům na výměnu střešní krytiny včetně přelaťování, tj. částce 338 754 Kč.

3. Žalovaná po ukončení šetření pojistné události žalobkyni informovala, že pojistné plnění neposkytne, neboť k poškození střechy nedošlo nahodilou událostí. Uvedla, že při prvotní instalaci [podezřelý výraz] byla střešní krytina vědomě (nikoliv nahodile) navrtána šrouby, čímž došlo k jejímu znehodnocení, škodní událost tedy dle žalované není pojistnou událostí ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). V průběhu řízení před soudem žalovaná doplnila, že na daný případ dopadá výluka z pojištění dle čl. 23 bod 1, písm. i) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti [spisová značka], které jsou součástí pojistné smlouvy.

4. Soud I. stupně vyšel z následujících zjištění:

Účastnice (žalobkyně jako pojistník a pojištěný a žalovaná jako pojistitel) uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu č. [hodnota] „[podezřelý výraz]“, jejíž součástí jsou Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti [spisová značka] (dále jen „pojistné podmínky“). Pojištění bylo smluveno pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu či újmu vzniklou jinému v souvislosti s vykonávanými činnostmi uvedenými ve výpisu z živnostenského rejstříku žalobkyně ze dne [datum]; pojistné plnění mělo být poskytnuto v rozsahu právních předpisů upravujících povinnosti nahradit škodu či újmu a za podmínek stanovených v pojistných podmínkách (čl. 1. 2 pojistné smlouvy a čl. 25 bod 2 pojistných podmínek). Podle čl. 21 Základní rozsah pojištění, bod 1 písm. b) pojistných podmínek bylo pojištění sjednáno mimo jiné pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu vzniklou jiné osobě poškozením hmotné věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví, v užívání nebo ji má oprávněně u sebe z jakéhokoliv jiného právního titulu (škoda na hmotné věci), která vznikla v souvislosti s pojištěnou činností. Podle čl. 21 bod 2 pojistných podmínek je předpokladem vzniku práva na pojistné plnění, že ke škodě došlo v době trvání pojištění, v souvislosti s oprávněně prováděnou činností uvedenou v pojistné smlouvě nebo se vztahy z této činnosti vyplývajícími a na území ujednaném v pojistné smlouvě (tj. na území České republiky – viz čl. 1. 4 pojistné smlouvy). V čl. 22 (správně čl. 23 – pozn. odvolacího soudu) Výluky z pojištění, bod 1 písm. i) pojistných podmínek bylo ujednáno, že pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu vzniklou na věcech, na kterých pojištěný prováděl objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že tato činnost byla vadně provedena.

Žalobkyně v době trvání pojištění v souvislosti s činností uvedenou v pojistné smlouvě (uvedenou ve výpisu ze živnostenského rejstříku ze dne 30. 6. 2022) poškodila střechu svého zákazníka [jméno FO] na rodinném domě na adrese [adresa]. Žalobkyně pro pana Pěčka prováděla na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] dodávku, montáž a zprovoznění [podezřelý výraz]. Dílo bylo protokolárně předáno dne [datum]. Po zapojení do sítě bylo zjištěno, že panely nejsou mezi sebou propojeny a že jsou na střeše špatně umístěny; při provozu došlo k vypadávání jističů. Žalobkyně tedy panely demontovala a nově je namontovala na jiná místa na střeše. Po druhé montáži [podezřelý výraz] fungovala. Při druhé montáži bylo zjištěno ještě prošlapání střešní krytiny (nastalé při první montáži), které bylo zakryto namontovanými panely (při první montáži). Poškození střešní krytiny prošlapáním a poškození (zbytečným) provrtáním při první montáži se nacházelo na stejných místech. Protože se rozměr krytiny již nevyráběl, muselo dojít za účelem opravy poškození k celkové výměně krytiny a k přelaťování. Žalobkyně tedy byla nucena odstranit funkční [podezřelý výraz] ze střechy a následně došlo na náklady žalobkyně k výměně krytiny [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], za celkovou částku 338 754 Kč.

Žalobkyně u žalované uplatnila nárok na pojistné plnění. Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne [datum] (událost byla řešena pod č. [hodnota]) a výplatu pojistného plnění odmítla (s výše uvedeným odůvodněním).

5. Práva a povinnosti účastnic pojistné smlouvy č. [hodnota] posuzoval soud I. stupně dle této smlouvy a dle ust. § 2758 a násl. o. z. Předpokládal, že pojistná smlouva pojištěné žalobkyni založila právo, aby za ni pojistitel nahradil poškozenému škodu v rozsahu a ve výši určené zákonem a smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěné žalobkyni (§ 2861 odst. 1 o. z.). Ve shodě se žalovanou došel k závěru, že žalované v posuzovaném případě nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění, neboť podle výše citovaného čl. 23 odst. 1 písm. i) pojistných podmínek smluvené pojištění nekryje výše uvedeným způsobem vzniklou odpovědnost za poškození střechy domu [jméno FO]. Soud I. stupně konstatoval, že na střeše poškozeného byla způsobena škoda „nejen v důsledku vadné montáže panelů (provrtání střešních tašek), ale též v důsledku převzetí věci (nemovitosti), na které žalobkyně prováděla objednanou činnost, a ke škodě došlo proto, že tato činnost byla vadně provedena (prošlapy krytiny)“. Soud I. stupně zdůraznil, že „bylo na žalobkyni, jaký způsob techniky montáže zvolí, aby nedošlo k poškození střechy domu“.

6. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud I. stupně přiznal plně úspěšné žalované proti neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka 1 200 Kč představuje 4x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.

7. Rozsudek ve výrocích I. a II. napadla včasným odvoláním žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadenou část rozsudku změnil tak, že žalobě bude vyhověno. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem o dopadu výluky v čl. 23 bod 1 písm. i/ pojistných podmínek na daný případ. Soud I. stupně předmětnou výluku nevyložil ani v souladu s jejím jazykovým zněním, natož v souladu s úmyslem jednajícího (žalované), který musel být adresátovi (žalobkyni) znám (žalobkyně v této souvislosti poukázala zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] o výkladu právních jednání). Nejvyšší soud také judikoval, že považuje za spravedlivé, aby výklad nejasných ustanovení pojistných podmínek šel k tíži pojišťovny, která je formulovala. Žalovaná předmětnou výluku před podáním žaloby vůbec nezmiňovala; o to podivnější je, že soud I. stupně výluku nekriticky přejal, aniž by se věcí podrobněji zabýval.

8. Soud I. stupně pominul otázku, zda je FVE součástí domu nebo je samostatnou věcí. Svérázný výklad soudu de facto znamená, že se pojistná smlouva nevztahuje na téměř žádné škody způsobené při podnikatelské činnosti žalobkyně. Žalobkyně zdůraznila, že FVE je samostatnou věcí v právním smyslu, nestává se součástí nemovité věci a že „objednanou činností“ ve smyslu čl. 23 bod 1, písm. i) pojistných podmínek nebyla činnost prováděná na nemovitosti, nýbrž šlo o činnost na FVE. Poškozený si neobjednal u žalobkyně žádnou rekonstrukci střechy (či nemovitosti). Je logické, že žalovaná nemá (prostřednictvím smluveného pojištění) hradit škodu, která vznikla na FVE a dalších komponentech souvisejících s instalací FVE (panely byly skutečně poškozeny, musely být vyměněny a žalobkyně se nedomáhá pojistného plnění v tomto směru).

9. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že k naplnění předmětné výluky je třeba, aby ke škodě došlo proto, že objednaná činnost byla vadně provedena. Instalované panely skutečně měly špatný výkon a nebyly správně zapojeny, to však nezpůsobilo škodu na střešní krytině. Žalobkyni není zřejmé, jak může být prošlapání střešní krytiny soudem I. stupně považováno za vadně provedené dílo, když žalobkyně neinstalovala novou střešní krytinu (kterou prošlapala), ale prováděla montáž FVE a při této montáži došlo k prošlapání krytiny. Nadto škoda způsobená prošlapáním střechy převyšovala podstatně škodu způsobenou (nadbytečným) provrtáním.

10. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Setrvala na svém stanovisku, že původně žalobkyní popsané poškození střechy (provrtání) nelze pokládat za nahodilou událost, tudíž ani pojistnou událost ve smyslu ust. § 2758 odst. 1 o. z. a pojistné smlouvy. Na posuzovaný případ pak dopadá výluka obsažená v čl. 23 bod 1, písm. i) pojistných podmínek, jak správně dovodil soud I. stupně. Žalovaná v této souvislosti zdůraznila, že předmětem smlouvy o dílo bylo správné a funkční namontování FVE na střechu domu, avšak k tomu ze strany žalobkyně nedošlo, protože FVE byla namontována z její strany vadně. Žalovaná pokládá soudem I. stupně zvolený jazykový a logický výklad předmětné výluky za jasný a nezpochybnitelný.

11. Odvolací soud dle ustanovení § 212 a 212a o. s. ř. přezkoumal napadenou část rozsudku soudu I. stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a došel k závěru, že odvolání je důvodné.

12. Soud I. stupně opatřil dostatek skutkových zjištění pro rozhodnutí ve věci a jeho stěžejní skutkové závěry (výše v odstavci 4. rekapitulované) žádná z účastnic nezpochybňuje. Odvolací soud zjištění soudu I. stupně doplnil toliko o skutečnost, že v pojistné smlouvě byla mj. pro případ pojištění odpovědnosti smluvena tzv. „spoluúčast“ pojištěného na pojistném plnění u každé škodní události, a to ve výši 1 000 Kč u Základního rozsahu pojištění (viz čl. 28 pojistných podmínek a čl. 1.4 pojistné smlouvy).

13. S právním posouzením soudu I. stupně však odvolací soud souhlasit nemůže. Odvolací soud oproti soudu I. stupně zjištěné skutečnosti hodnotí tak, že žalobkyni vzniklo právo na pojistné plnění ze smluveného pojištění odpovědnosti za škodu.

14. Žalobkyni vznikla povinnost nahradit [jméno FO] škodu vzniklou poškozením jeho střechy v důsledku montáže [podezřelý výraz] na základě smlouvy o dílo se dne [datum]. O vzniku této odpovědnosti nepochybuje žádná z účastnic, ani soud I. stupně. Totéž platí i pro výši povinnosti žalobkyně nahradit škodu. Odvolací soud pro úplnost doplňuje, že uvedená odpovědnost vychází z ust. § 2926 o. z. (odpovědnost za škodu způsobenou prováděním nebo zajišťováním prací, jimiž se působí škoda na nemovité věci), nikoliv z ust. § 2910 o. z., jak předpokládal soud I. stupně.

15. Podle ust. § 2926 o. z., kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

16. Podmínkami vzniku této odpovědnosti se Nejvyšší soud zabýval v rozsudcích ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]. Nejvyšší soud s četnými odkazy na odbornou literaturu dovodil, že záměrem zákonodárce je absence liberačního důvodu u tohoto typu objektivní odpovědnosti. Povinnost tedy vzniká již vznikem škody v příčinné souvislosti s prováděním či zajištění takových prací, jimiž vzniká škoda na nemovitosti. Nezáleží přitom na tom, zda byla či nebyla porušena právní povinnost, nezáleží na zavinění. Prováděním prací se má na mysli faktický výkon práce, který může spočívat v různorodé činnosti (může jít o jakékoliv práce, které mají negativní vliv na cizí nemovitou věc); v každém případě se nerozlišuje, zda je činnost škůdce oprávněná nebo ne.

17. Vznik škody v posuzovaném případě nastal za trvání smluveného pojištění, na území ujednaném v pojistné smlouvě a v souvislosti s činností žalobkyně uvedenou v pojistné smlouvě.

18. Odvolací soud (stejně jako soud I. stupně) nevidí žádný důvod pro závěr, že výše popsaná odpovědnost žalobkyně za škodu (předvídaná v pojistné smlouvě uzavřené mezi účastnicemi jako pojistná událost) postrádá prvek nahodilosti, který je základním pojmovým znakem pojistné události dle zákona a o pojistných podmínek. Nahodilou událostí je skutečnost (určená pojistnými podmínkami), o níž účastníci pojištění odůvodněně předpokládají, že může nastat, v době vzniku pojištění však nevědí, zda nastane, popřípadě kdy nastane. Nahodilou není událost, o níž se v době vzniku pojištění ví, že už nastala, ani událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek život nebo na, jehož odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje, popřípadě ten, komu v případě pojistné události vznikne právo na plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 18/2021 a v něm citovaná rozhodnutí). Je evidentní, že pro posouzení rozhodné odpovědnosti za žalobkyně za škodu vzniklou [jméno FO] jako nikoliv nahodilé události, není žádný důvod. V době vzniku pojištění účastnice nepochybně nevěděly, že tato odpovědnost vznikne, a žalobkyně vznik své odpovědnosti nezpůsobila úmyslně (to netvrdí ani žalovaná).

19. Odvolací soud nemůže souhlasit se závěrem, že na předmětnou odpovědnost dopadá výluka dle čl. 23 bod 1, písm. i) pojistných podmínek. Podle zcela běžného jazykového a logického výkladu uvedeného článku (aniž by bylo třeba využít pravidlo obsažené v ust. § 557 o. z., podle kterého připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první) se výluka vztahuje na odpovědnost za škody způsobené právě na těch věcech, které pojištěný opravoval či upravoval na základě smlouvy uzavřené se svým zákazníkem (přijaté „objednávky“ od svého zákazníka). Jak naznačuje vyjádření žalované v odvolacím řízení (o tom, že montáž FVE představovala i úpravu střechy), o výkladu uvedeného článku v tomto směru ve skutečnosti není mezi účastnicemi spor. Odvolací soud souhlasí se žalobkyní v tom, že předmětem tzv. „objednané činnosti“, tj. předmětem díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [jméno FO], nebyla úprava či oprava střechy rodinného domu, nýbrž dodávka, montáž a zprovoznění [podezřelý výraz], z čehož plyne, že „věcí, na které pojištěný prováděl objednanou činnost“ v posuzovaném případě mohla být jen samotná [podezřelý výraz] jako samostatně fungující soubor movitých věcí. Odvolací soud souhlasí i s argumentací žalobkyně, že za „vadně provedenou objednanou činnost“ logicky není možné pokládat prošlapání střešní krytiny, neboť tuto činnost nelze podřadit pod smluvené dílo, jímž bylo dodání, montáž a zprovoznění [podezřelý výraz].

20. Žalované tedy vznikla povinnost poskytnout pojistné plnění ve výši odpovídající výši povinnosti žalobkyně k náhradě škody vůči [jméno FO] s odečtením smluvené spoluúčasti v částce 1 000 Kč. Podle ust. § 2865 odst. 1 věta druhá o. z., nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel. V posuzovaném případě žalobkyně, jak plyne ze zjištění soudu I. stupně, poškozenému škodu nahradila, neboť nesla náklady výměny střešní krytiny dodavatelem [jméno FO].

21. Odvolací soud proto dle ust. § 220 odst. 1, písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (výrok I.) tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 337 754 Kč, a ohledně částky 1 000 Kč (s příslušenstvím) tento výrok dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný.

22. Spolu s přisouzenou částkou 337 754 Kč byl žalobkyni (rovněž změnou výroku I.) přiznán i požadovaný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to za dobu od žalobkyní uvedeného data [datum] do zaplacení. Splatnost nároku (a prvý den prodlení) se odvíjí od pravidla obsaženého v ust. § 2798 odst. 1 o. z., podle kterého je pojistné plnění splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistitele. V posuzovaném případě šetření skončilo [datum]. Výše přiznaného úroku z prodlení je upravena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale i o nákladech řízení před soudem I. stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací soud v obou případech vyšel z ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. (ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, protože byla neúspěšná v poměrně nepatrné části.

24. Na nákladech přiznaná částka 174 159,35 Kč zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 13 551 Kč, zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 13 551 Kč a následující náklady na zastoupení advokátem: 1) odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu I. stupně dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu I. stupně dne [datum], sepis odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) po 9 660 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) vyhlášky, 2) 7x paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném do [datum], 3) 3x paušální náhrada hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném od [datum], 4) náhrada cestovních výdajů za cestu advokáta osobním vozidlem z [adresa] a zpět k jednání soudu I. stupně dne [datum] v požadované výši 6 095 Kč – výše těchto nákladů vypočtená dle ust. § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb. činí 6 149 Kč ([podezřelý výraz] s kombinovanou spotřebou paliva 6,8 l/100 km, palivo NM, cena paliva 38,7 Kč/l, sazba základní náhrady 5,6 Kč/km, počet kilometrů 747), 5) náhrada cestovních výdajů za cestu advokáta osobním vozidlem z [adresa] a zpět k jednání soudu I. stupně dne [datum] a k jednání odvolacího soudu dne [datum] vypočtená dle ust. § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., tj. 2 x 6 095 Kč ([podezřelý výraz] s kombinovanou spotřebou paliva 6,8 l/100 km, palivo NM, cena paliva 34,7 Kč/l, sazba základní náhrady 5,8 Kč/km, počet kilometrů 747), 6) náhrada za ztrátu času advokáta při cestě k jednání soudu I. stupně dne [datum] a zpět dle ust. § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3 vyhlášky, ve znění účinném do [datum], tj. 8 půlhodin po 100 Kč, 7) náhrada za ztrátu času advokáta při cestě k jednání soudu I. stupně dne [datum] a zpět a k jednání odvolacího soudu dne [datum] a zpět dle ust. § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3 vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 16 půlhodin po 150 Kč, 8) zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH v částce 25 522,35 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).