o nahrazení rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu,
JUDr. Aleš Šťastný · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 8. 10. 2025
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců Mgr. Adély Kaftanové a JUDr. Tomáše Pirka ve věci
žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A]
za
účasti: [právnická osoba]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B]
o nahrazení rozhodnutí [právnická osoba],
o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. května 2025 č. j. 23 C 210/2024-49,
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit účastníkovi [právnická osoba]., na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení rozhodnutí [právnická osoba] (dále jen „[právnická osoba]“) ze dne 13. 11. 2023 č. j. [spisová značka] a jej potvrzujícího rozhodnutí předsedy Rady [právnická osoba] ze dne 16. 4. 2024 č. j. [spisová značka] soudním rozhodnutím, jímž bude účastníkovi [právnická osoba]., uloženo vydat k rukám žalobce věcně správnou dodejku vztahující se k zásilce č. [hodnota] (výrok I.). Současně uložil žalobci povinnost zaplatit žalované (přiléhavě „účastníkovi“) na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč (výrok II.).
2. Takto bylo rozhodnuto v řízení vedeném dle ust. § 224 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v němž žalobce požadoval, aby soud nahradil pro něho negativní rozhodnutí ČTÚ ve spojení s rozhodnutím předsedy Rady ČTÚ vydané dle ust. § 6a odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen „zákon o poštovních službách“).
3. Žalobce dne 8. 7. 2022 u účastníka reklamoval vady poskytnuté poštovní služby týkající se doručení doporučené zásilky podacího čísla RR351525014CZ, kterou předal k poštovní přepravě dne 1. 6. 2022 pro adresáta: [právnická osoba], [adresa]. Žalobce reklamoval dojití zásilky („Zásilka nedošla) a nevrácení dodejky („Dodejka nevrácena“). Reklamace byla účastníkem vedena pod č. [hodnota]. Nebylo prokázáno (podle závěru správního orgánu), že by žalobce od účastníka obdržel informaci o vyřízení reklamace (účastník tvrdil, že reklamaci vyřídil Oznámením o výsledku reklamace ze dne 14. 7. 2022, kde reklamaci označil za nedůvodnou).
4. Dne 16. 8. 2022 žalobce podal k ČTÚ návrh na zahájení řízení o námitkách proti vyřízení reklamace podle ust. § 6a odst. 1 zákona o poštovních službách. V návrhu mimo jiné žádal, aby odpůrci (účastníkovi [právnická osoba].) bylo uloženo věcně správně a řádně vyřídit navrhovatelovu reklamaci. V průběhu správního řízení (po zrušení výroku II. rozhodnutí [právnická osoba] ze dne 14. 11. 2022 č. j. [spisová značka], o zamítnutí návrhu na uložení povinnosti věcně správně a řádně vyřídit navrhovatelovu reklamaci, rozhodnutím předsedy Rady [právnická osoba] ze dne 5. 6. 2023 č. j. [spisová značka]) navrhovatel konkretizoval svůj návrh tak, že žádal, aby účastníkovi byla uložena povinnost předat mu věcně správnou dodejku, kterou k zásilce podací číslo [hodnota] dosud neobdržel.
5. Správní orgán zjistil, že zásilka byla po neúspěšném pokusu o doručení uložena dne 7. 6. 2022 na ukládací poště a dne 21. 6. 2022 byla vrácena zpět odesílateli (žalobci) pro ukončenou úložní dobu. Dne 23. 6. 2022 byla pro žalobce uložena na poště [adresa], přičemž žalobce si dne 9. 7. 2022 vrácenou zásilku převzal a převzetí potvrdil. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že součástí poštovní smlouvy byla i doplňková služba dodejka dle čl. 17 Poštovních podmínek [právnická osoba]., Základní poštovní služby, platných od 1. 6. 2022 (dále jen „poštovní podmínky“).
6. Správní orgán II. stupně v konečném rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024 uzavřel, že navrhovatel/žalobce uplatnil u odpůrce/účastníka dne 8. 7. 2022 reklamaci dodání dle čl. 40 odst. 2 poštovních podmínek a že poštovní služba vadou týkající se dodání netrpěla (zásilka nebyla adresátem vyzvednuta a byla vrácena zpět odesílateli, který si ji vyzvedl). Správní orgán pokládal za nepodstatné, zda navrhovateli/žalobci byla vrácena dodejka spolu s vrácenou zásilkou, neboť konstatoval, že takovouto vadu poštovní služby žalobce dne 8. 7. 2022 nereklamoval (nemohl reklamovat). Tehdy totiž vrácená zásilka ještě nebyla v dispozici navrhovatele/žalobce. Správní orgán doplnil, že pokud při vrácení zásilky navrhovatel/žalobce neobdržel dodejku, pak měl tuto vadu reklamovat podle čl. 43 poštovních podmínek při převzetí vrácené zásilky. Taková reklamace by pak byla i spolehlivým důkazem (i pro případné řádně zahájené námitkové řízení), že skutečně neobdržel dodejku (u vrácené zásilky s údaji dle čl. 25 odst. 28 a 30 a čl. 26 odst. 21 a 3 poštovních podmínek). Proto nemohlo být vyhověno návrhu navrhovatele/žalobce na uložení povinnosti odpůrci/účastníkovi předat věcně správnou dodejku.
7. Žalobce až v podání ze dne 25. 5. 2025, učiněném v průběhu soudního řízení, konkrétně upřesnil, že mu byla po neúspěšném doručení vrácena předmětná zásilka – zvláštní obálka, jejíž součástí je „Dodejka“, avšak s chybějící (odtrženou) částí „Dodejka“. Teprve k tomuto podání předložil fotografii předmětné zásilky při jejím podání k poštovní přepravě dne 1. 6. 2022 a fotografii zásilky (s časovým údajem) po jejím vrácení dne 9. 7. 2022.
8. Soud I. stupně vycházel při novém posouzení žalobcova návrhu na vydání dodejky k zásilce podacího čísla [hodnota] (tj. při rozhodnutí o návrhu o právech a povinnostech účastníků vyplývajících z poštovní smlouvy dle ust. § 6a odst. 2, věta druhá zákona č. 29/2000 Sb.) z toho, že žalobce reklamoval nejen nedoručení zásilky, ale také nevrácení dodejky, tj. neprovedení doplňkové služby „dodejka“ dle čl. 17 odst. 1 poštovních podmínek. Pokládal tudíž za podstatné – pro rozhodnutí o uvedeném návrhu učiněném v řízení o námitkách – zda se žalobci zásilka – zvláštní obálka, jejíž součástí je odtrhnutelná část „Dodejka“, skutečně vrátila bez této „Dodejky“. Konstatoval, že žalobce tuto skutečnost neprokázal ani ve správním řízení, ani v řízení před soudem. Z žalobcem předložené fotografie vrácené zásilky (obálky, z níž je část „Dodejka“ odtržena) neplyne, že by tuto podobu vrácená zásilka měla i při jejím převzetí žalobcem na pobočce pošty. Žalobce fotografii obálky v popsaném stavu předložil až v průběhu soudního řízení, při převzetí zásilky na skutečnost, že součástí přebírané obálky není část nazvaná „Dodejka“, nijak neupozornil, nestěžoval si. Odtržení části „Dodejka“ je přitom na první pohled viditelné. Z neúplného slova zpět na fotografii vrácené zásilky (bez části „Dodejka“) lze dovodit, že poznámkou zpět byla obálka opatřena částečně na „Dodejce“ a ta musela být při vrácení ještě součástí obálky. Soud I. stupně tedy uzavřel, že správní orgán rozhodl věcně správně a žalobu proto dle ust. § 250i o. s. ř. zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému účastníkovi bylo proti neúspěšnému žalobci přiznáno právo na náhradu vynaložených nákladů řízení. Přiznaná částka 1 500 Kč představuje 5x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (za úkony: sepis vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání soudu I. stupně a 2x příprava na tuto účast).
10. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce. Odůvodnění rozsudku označil za nepřezkoumatelné (poukázal především na text prvního odstavce v části 11. odůvodnění). Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že žalobnímu návrhu bude vyhověno, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení (shledá-li, že je rozsudek nepřezkoumatelný). Žalobce zdůraznil, že ze strany účastníka nebylo poskytnuto bezvadné plnění smluvené poštovní smlouvou, neboť na vrácené poštovní zásilce skutečně chyběla dodejka. Toto své tvrzení žalobce v řízení před soudem I. stupně prokázal (byť jde o tvrzení negativní, které z povahy věci prokazovat neměl); účastník naopak neprokázal své tvrzení, že by dodejku, a to dodejku, která měla smluvené parametry, žalobci předal. Připomněl, že předložil fotografické snímky vrácené zásilky (bez části „Dodejka“) s časovým údajem. Z těchto snímků je zřejmé, že byly pořízeny v den, kdy žalobce zásilku na poště převzal, tj. dne 9. 7. 2022. Dále zopakoval, že neměl žádný důvod při převzetí vrácené zásilky (znovu) reklamovat chybějící část „Dodejka“, neboť stejnou vadu poštovní služby již reklamoval dne 8. 7. 2022 (tehdy reklamoval vadu „Dodejka nevrácena“). V této souvislosti poukázal jednak na skutečnost, že poštovní podmínky opakované podávání reklamace (na tutéž vadu poštovní služby) nezmiňují, a dále na svoji osobní zkušenost s opakovaným podáváním reklamací vztahujících se k téže zásilce – účastník [Jméno advokáta B]., v praxi takovouto reklamaci nepřipouští. K posledně uvedené skutečnosti žalobce navrhl důkaz stanoviskem účastníka k opakované reklamaci ze dne 19. 1. 2025 a výslechem zaměstnankyně účastníka [jméno FO] (která odmítla přijmout reklamaci žalobce na dvě konkrétní jiné zásilky proto, že zásilky již byly jednou reklamovány a reklamační řízení bylo ukončeno). Soud I. stupně však z prvního zmíněného důkazu žádné zjištění neučinil a druhý důkaz bez vysvětlení neprovedl.
11. Účastník navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Jeho stanovisko odpovídá závěrům správního orgánu, že předmětem rozhodné reklamace nebyla (protože logicky nemohla být) vada poštovní služby spočívající v tom, že vrácená zásilka – zvláštní obálka neobsahovala část „Dodejka“. Účastník zopakoval, že v době podání reklamace dne 8. 7. 2022 žalobce neměl k dispozici vrácenou zásilku (tu obdržel dne 9. 7. 2002), proto nemohl reklamovat právě nevrácení dodejky jako součásti zvláštní obálky. Účastník dále setrval na svém tvrzení, že vrácená zásilka – zvláštní obálka obsahovala při jejím převzetí žalobcem část „Dodejka“ a že žalobce neprokázal opak, a to ani předloženou fotografií vrácené zásilky, která podle časového údaje nebyla pořízena bezprostředně po převzetí. Není vyloučeno ani účelové vytvoření důkazu, fotografie zásilky ve stavu při jejím podání a při jejím vrácení žalobce v řízení před správním orgánem vůbec nepředložil. Žalobce při jednání s účastníkem a ve správním řízení vůbec neuvedl, že v tomto případě byla dodejka integrální součástí zvláštní obálky, a nesdělil ani to, jaké potvrzení (potvrzení jaké skutečnosti) má chybějící dodejka v tomto případě prokazovat.
12. Odvolací soud přezkoumal podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a došel k závěru, že odvolání důvodné není.
13. Odvolací soud neshledal důvod pro zrušení rozsudku dle ust. § 219a odst. 1, písm. b) o. s. ř. pro nepřezkoumatelnost danou nesrozumitelností či nedostatkem důvodů. Byť se odůvodnění rozsudku místy skutečně pohybuje na hranici srozumitelnosti, lze z něho dovodit stěžejní důvod zamítavého rozhodnutí (viz rekapitulace výše v odstavci 8) a žalobci zůstala možnost proti rozhodnutí věcně argumentovat (k měřítkům přezkoumatelnosti rozhodnutí soudů nižších stupňů viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013 sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
14. Odvolací soud souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobce dne 8. 7. 2022 reklamoval nejen doručení předmětné zásilky, ale i skutečnost, že mu nebyla předána dodejka ve smyslu čl. 17 poštovních podmínek. Jiným způsobem si nelze vyložit reklamaci, vyjádřenou slovy „Dodejka nevrácena“. Soud I. stupně se tedy správně - při novém posouzení důvodnosti v námitkovém řízení uplatněného návrhu na vypořádání práv a povinností z poštovní smlouvy - zabýval tím, zda poskytnutá poštovním služba, jejíž součástí byla i doplňková služba „dodejka“, skutečně měla i uvedenou reklamovanou vadu.
15. Skutkový závěr soudu I. stupně, že žalobce neprokázal převzetí vrácené zásilky – zvláštní obálky dne 9. 7. 2022 s odtrženou částí „Dodejka“, je racionální a logicky odpovídá stávající důkazní situaci. Fotokopie obálky s odtrženou částí „Dodejka“ s časovým údajem 09/07/2022 09:59:38 spolehlivě neprokazuje podobu vrácené zásilky v době, kdy jí žalobce od účastníka přebíral. K převzetí zásilky došlo podle „Potvrzení o převzetí poštovní zásilky“ podepsaného žalobcem dne 9. 7. 2022 v 9:45 hod. („Potvrzení“ je založeno ve správním spise) a v době od převzetí do pořízení fotografie mohlo dojít k odtržení „Dodejky“. Odvolací soud v této souvislosti upozorňuje na žalobcovu nestandardní procesní taktiku, která nasvědčuje tomu, že skutečným cílem správního řízení a navazujícího řízení dle části páté o. s. ř. je snaha o přisouzení náhrady nákladů správního i soudního řízení. Přestože žalobce měl klíčové důkazy (fotografie předmětné zásilky při jejím podání a po jejím vrácení) k dispozici již v průběhu vyřizování reklamace a v době zahájení námitkového řízení, bylo jeho tvrzení o vadě poštovní služby (jíž žádal napravit) v průběhu námitkového řízení mlhavé, teprve v řízení před soudem bylo konkretizováno a teprve v řízení před soudem byl předložen klíčový důkaz o chybějící části „Dodejka“ na vrácené zásilce.
16. Odvolací soud zdůrazňuje, že žalobcem tvrzená podoba vrácené zásilky není negativní skutečností, kterou by žalobce z povahy věci nemohl prokazovat. Byla-li v posuzovaném případě dodejka integrální součástí obálky a celá obálka byla vrácena žalobci, prokázal účastník s dostatečnou mírou jistoty předání dodejky již tím, že prokázal předání obálky. Tvrdí-li žalobce, že došlo k oddělení části „Dodejka“, tj. že obálka při jejím předání žalobci neměla standardní podobu, je na něm, aby prokázal toto své (objektivně dokazatelné) tvrzení, z něhož odvozuje svůj nárok uplatněný v tomto řízení. Zcela nepřípadný je odkaz žalobce na závěry judikatury Nejvyššího správního soudu (rozhodnutí sp. zn. 9 As 31/2009 a sp. zn. 10 Afs 227/2016), podle nichž podatel, který tvrdí, že zaslal správnímu orgánu písemnost prostřednictvím držitele poštovní licence, nese důkazní břemeno ohledně prokázání, že tuto konkrétní písemnost skutečně předal k poštovní přepravě s pokynem jejího zaslání správnímu orgánu. Stačí připomenout, že uvedené závěry Nejvyššího správního soudu plynou z obecně přijímané zásady, že není možné prokazovat negativní skutečnosti.
17. Odvolací soud připouští, že soud I. stupně žalobce nepostupoval dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., když žalobce po provedení fotografie vrácené zásilky nevyzval, aby ke svému spornému tvrzení o podobě vrácené zásilky v době jejího převzetí od účastníka označil důkaz, a nepoučil jej o následcích nesplnění této výzvy. V posuzovaném případě však soudem I. stupně opomenutého poučení výjimečně není třeba (bylo by nadbytečné), proto k němu nepřistoupil ani odvolací soud (§ 213b odst. 1 o. s. ř.). Sám žalobce při předložení fotografie zásilky pořízené dne 9. 7. 2022 (spolu s fotografií zásilky pořízenou dne 1. 6. 2022) soudu sdělil, že již neexistují jiné dostupné důkazy, kterými by mohl prokázat rozhodnou podobu vrácené zásilky.
18. Pokud poštovní služba neměla v reklamaci tvrzenou vadu (resp. nebylo prokázáno, že ji měla), není tu tvrzený nárok na její odstranění a negativní rozhodnutí [právnická osoba] o návrhu žalobce je věcně správné. Odvolací soud proto rozsudek, jímž soud I. stupně nenahradil napadená rozhodnutí [právnická osoba] (pro žalobce) pozitivním soudním rozhodnutím, dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný včetně věcně správného výroku o nákladech řízení.
19. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl plně úspěšný účastník, odvolací soud mu proto proti žalobci přiznal právo na náhradu nákladů této fáze řízení. Přiznaná částka 600 Kč představuje 2× paušální náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (za úkony: účast na jednání odvolacího soudu a příprava na tuto účast).
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ust. § 237 o. s. ř. Takové dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.