o zaplacení částky 118 872 Kč

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu co do částky [částka] zamítl (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení [částka] (výrok II.). Takto soud prvního stupně rozhodl o požadavku žalobkyně na náhradu škody a nemajetkové újmy, která jí měla být způsobena nezákonnými rozhodnutími vydanými soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen „posuzované řízení“).

2. Žalobkyně se domáhala jednak náhrady škody spočívající v úrocích ze smlouvy o zápůjčce uzavřené s [jméno FO] ve výši [částka], v nákladech na právní služby ve výši [částka], v nákladech na letenku z Bali do Prahy a zpět ve výši [částka], v úrocích uhrazených [jméno FO] na základě smlouvy o zápůjčce ve výši [částka], a dále přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka].

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že v posuzovaném řízení soudní exekutorka rozhodla čtyřmi exekučními příkazy o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtů manželky povinného [jméno FO] (v tomto řízení žalobkyně). Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], Obvodní soud pro [adresa] zastavil exekuci co do způsobu provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtů žalobkyně jakožto manželky povinného s tím, že s ohledem na uzavřenou smlouvu o manželském majetkovém režimu společné jmění manželů vůbec nevzniklo, dluh vymáhaný v exekučním řízení je výlučným dluhem povinného [jméno FO] (manžela žalobkyně), přičemž smlouva o manželském majetkovém režimu se nikterak nedotýká práv oprávněné, když její pohledávka vznikla před uzavřením manželství. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s [právnická osoba]. smlouvu o úvěru, který se zavázala splácet ve splátkách po [částka] měsíčně z účtu, který byl postižen exekučními příkazy v posuzovaném řízení. Tyto splátky pak hradila [jméno FO], přičemž uhradila celkem osm splátek. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s [jméno FO] smlouvu o zápůjčce, na základě níž [jméno FO] zapůjčila žalobkyni částku [částka] měsíčně jakožto splátky úvěru žalobkyně počínaje splátkou splatnou dne [datum] až do zpřístupnění osobních účtů žalobkyně. Celkovou částku byla žalobkyně povinna vrátit spolu s úrokem ve výši 10 % z celkové jistiny. Dále vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že za poskytnuté právní služby vystavil [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni dne [datum] fakturu na částku [částka], přičemž žalobkyně tuto částku uhradila téhož dne v hotovosti. Dále vyšel ze zjištění, že na jméno [jméno FO] byla vystavena letenka z [země] dne [datum] a dále z [země] do Prahy dne [datum]. Objednávající osobou byl [jméno FO], uhrazena byla částka [částka]. Zpáteční let byl zamluven na [datum]. S [jméno FO] žalobkyně uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě níž [jméno FO] půjčil žalobkyni částku [částka], kterou byla žalobkyně povinna vrátit spolu s úrokem ve výši 10 % ([částka]). Dále vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobkyně žila dlouhodobě na [město], v období [datum] byla několikrát v ČR. Dále vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že s předmětnými exekučními příkazy se žalobkyně neměla možnost se seznámit. Žalobkyně se po zablokování účtů dostala do psychického stresu, stranila se ostatních lidí, nechtěla komunikovat.

4. Na základě těchto skutkových zjištění soud prvního stupně věc posoudil podle § příslušných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“, nebo „zákon č. 82/1998 Sb.“), když odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí (čtyři exekuční příkazy o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtů žalobkyně) je v projednávané věci dán.

5. Soud prvního stupně žalobkyni nepřiznal požadované nároky na náhradu nákladů za právní služby, úroky zaplacené [jméno FO] ve výši [částka] a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z důvodů, které jsou podrobně uvedeny v rozsudku soudu prvního stupně, a které není třeba, v zájmu stručnosti písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, podrobně opakovat.

6. Nárok žalobkyně na náhradu škody spočívající v úrocích ze smlouvy o zápůjčce uzavřené s [jméno FO] soud prvního stupně shledal důvodným. Žalobkyně byla povinna hradit měsíčně částku [částka] jakožto splátku úvěru, a to z účtu, který byl postižen exekucí. Jako náhradní možnost jí bylo nabídnuto hradit tyto splátky v hotovosti vložením na speciální účet. Chtěla-li žalobkyně dostát svým povinnostem ze smlouvy o úvěru, nezbývalo jí, než této možnosti využít, přičemž o to požádala svou matku ([jméno FO]), která každý měsíc danou splátku hradila, a to až do výše [částka]. Tyto prostředky poskytovala paní [jméno FO] žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce se sjednaným úrokem výši 10 % z konečné výše poskytnutých finančních prostředků. Soud prvního stupně považoval tento úrok za rozumný, když od průměrné úrokové sazby úvěrů se lišil o pouze 2,5 %.

7. Nárok žalobkyně na náhradu škody za letenku z [město] do Prahy a zpět ve výši [částka] shledal soud prvního stupně rovněž důvodným. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně se v předmětné době, tedy v době vydání exekučních příkazů, zdržovala dlouhodobě na [město], kde pracovala, a v důsledku vydání těchto exekučních příkazů byla nucena přicestovat do České republiky. Soud prvního stupně považoval tuto cestu žalobkyně za důvodnou poté, co zjistila, že má zablokovány bankovní účty za situace, kdy byla povinna splácet úvěr, a že nastalou situaci musela řešit osobně. Skutečnost, že žalobkyně i v předchozích obdobích cestovala do České republiky, nic nemění na tom, že v rozhodném období cestovala do České republiky v příčinné souvislosti s vydanými exekučními příkazy.

8. V dalších podrobnostech odkazuje odvolací soud na skutkové a právní závěry uvedené odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, které není třeba, v zájmu stručnosti písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, podrobně opakovat.

9. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, ve kterém setrvala na svém stanovisku, že žalobkyní uplatněná náhrada škody není v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími. Dále žalovaná namítla, že pokud žalobkyně tvrdila více odpovědnostních titulů, ze kterých jí měla vzniknout újma, byla povinna tvrdit, jaká konkrétní škoda (újma) jí vznikla v příčinné souvislosti s konkrétním odpovědnostním titulem. Žalovaná rovněž namítla, že jí mělo být na nákladech řízení přiznáno dalších 9 úkonů podle vyhl. č. 254/2015 Sb. za přípravu na jednotlivá jednání.

10. Žalobkyně navrhla rozsudek soudu prvního stupně (v odvoláním napadeném rozsahu) jako věcně správný potvrdit.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v mezích podaných odvolání napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

12. Odvolací soud především odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, když soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i přiléhavě právně posoudil, když správně vycházel z § 8, § 13 a § 31a OdpŠk i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu, zejména pak ze sjednocujícího stanoviska ze dne [datum], sp. zn. [číslo].

13. Vzhledem k tomu, že odvoláním byl napaden pouze vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně, vyjádří se odvolací soud dále pouze k námitkám uplatněným odvolatelkou.

14. Námitka žalované zpochybňující příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody v podobě úroků z půjčky a nákladů na letenku z [město] do Prahy a zpět není důvodná.

15. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3109/08, je všeobecně uznáváno, že o vztah příčinné souvislosti mezi protiprávním úkonem (resp. právně relevantní škodnou událostí) jde v situacích, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu, což znamená, že protiprávní úkon a škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo, je tato podmínka ve své podstatě splněna, jinými slovy, příčinou vzniku škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom zjištění existence příčinné souvislosti mezi vznikem škody a protiprávním úkonem je otázkou skutkovou, avšak právním posouzením je otázka určení těch právních skutečností, mezi nimiž je třeba vztah příčinné souvislosti zjišťovat. Nicméně to znamená, že z hlediska naplnění příčinné souvislosti nemůže stačit obecná úvaha o možných následcích jednání škůdce či pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku jeho protiprávního jednání, nýbrž musí být příčinná souvislost najisto postavena.

16. O vztah příčinné souvislosti jde tehdy, vznikla-li konkrétní majetková újma následkem konkrétního protiprávního úkonu škůdce; příčinou vzniku škody může být jen takové protiprávní jednání, bez něhož by škodný následek nevznikl. Nemusí sice jít o příčinu jedinou, nýbrž i jen o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, avšak musí jít o příčinu podstatnou. Je-li více příčin, které působí souběžně anebo následně, je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

17. V projednávané věci dospěl odvolací soud k závěru, že nezákonná rozhodnutí, od kterých žalobkyně odvíjí vznik škody v podobě nákladů na cestu z [město] do České republiky a zpět v únoru 2019, byla příčinou rozhodnutí žalobkyně podniknout tuto cestu, neboť tím, že jí soudní exekutorka exekučními příkazy zablokovala účty, ztratila možnost bezhotovostně splácet úvěr a byla nucena řešit tuto situaci fyzicky na místě. Tato cesta žalobkyně do České republiky má i přímou časovou souvislost s předmětnými nezákonnými rozhodnutími, neboť tyto exekuční příkazy byly doručovány bance v lednu 2019, cestu do České republiky žalobkyně podnikla návazně v únoru 2019. Jak správně uvedl soud prvního stupně, žalobkyně byla nucena řešit situaci ohledně úvěru, který splácela, kdy v řízení bylo prokázáno, že jí bylo nabídnuto vkládání jednotlivých splátek v hotovosti. Cesta žalobkyně z [město], kde v té době trvale pobývala, do České republiky a zpět, tedy byla v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími.

18. Ani druhá námitka žalované, že bylo povinností žalobkyně tvrdit, jaká konkrétní škoda (újma) jí vznikla v příčinné souvislosti s konkrétním odpovědnostním titulem, není důvodná. Všemi čtyřmi exekučními příkazy byly žalobkyni zablokovány finanční prostředky na jejích účtech, a není proto důvodu (a bylo by příliš formalistické) v tomto konkrétním případě požadovat konkretizaci vztahu jednotlivých žalobkyní uplatněných nároků k jednotlivým rozhodnutím (exekučním příkazům vydaným v rámci posuzovaného řízení). Je zjevné, že žalobkyni byla soudem prvního stupně přiznána škoda (náklady), jejíž příčinou bylo zablokování bankovních účtů žalobkyně, tedy vydání nezákonných rozhodnutí soudní exekutorkou, a není proto třeba specifikovat jednotlivé nároky ve vztahu k jednotlivým rozhodnutím (které se týkají téhož způsobu exekuce).

19. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o věci samé I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

20. Ve výroku o nákladech řízení odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, když považoval odvolací námitky žalované za důvodné, a dále přepočítal poměr úspěchu žalované ve smyslu závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná má právo na 45,5 % nákladů řízení, což z celkových [částka] činí [částka].

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla i v této fázi řízení zcela procesně úspěšná. Náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů, které jsou tvořeny odměnou jejího advokáta za jeden úkon právní služby po [částka] (účast na jednání odvolacího soudu) podle § 6, § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen a. t.) a jedním režijním paušálem po [částka] (§ 13 odst. 3 a. t.), a dále cestovným k odvolacímu jednání z [adresa] do Prahy a zpět, celkem [hodnota] km osobním automobilem Škoda Superb celkem ve výši [částka] a náhradou za promeškaný čas za 10 půlhodin ve výši [částka], což činí celkem částku [částka].