o zaplacení 18 930 Kč s příslušenstvím

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 18 930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 15. 9. 2024 do zaplacení a částku 14 520 Kč představující náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení v rozsahu 100%, a to ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení, (výrok II.), a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 770,60 Kč (výrok III.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním návrhu na zaplacení částky 18 930 Kč jako doplatku pojistného plnění z „havarijního pojištění“ vozidla ve vlastnictví žalobce, tov. zn. [podezřelý výraz], RZ [SPZ], smluveného pojistnou smlouvou č. [hodnota] uzavřenou mezi účastníky dne 30. 6. 2023. K pojistnou smlouvou předvídané „havárii“ vozidla došlo za trvání pojištění dne [datum]. Podle žalobce mělo být poskytnuto pojistné plnění ve výši 160 436 Kč. Tato částka odpovídá nákladům na opravu vozidla po jeho poškození ve výši 169 436 Kč (náklady na opravu u opravce [právnická osoba]., kterého žalobce oslovil po dohodě se žalovanou) po odpočtu smluvené spoluúčasti ve výši 5 000 Kč a po odpočtu částky 4 000 Kč, která představuje zhodnocení vozidla provedenou opravou (vozidlo bylo před „havárií“ dne [datum] dlouhodobě poškozeno na stejném místě; provedená oprava u [právnická osoba] tudíž vozidlo zhodnotila - oproti stavu vozidla v době před touto „havárií“). Žalovaná však vyplatila toliko částku 141 506 Kč. Žalobce vedle doplatku pojistného plnění ve výši 18 930 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky požadoval ještě náhradu vynaložených nákladů na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota], který nechal zpracovat poté, co žalovaná pojistné plnění vyčíslila jako náklady na opravu ve výši 169 436 Kč ponížené o smluvenou spoluúčast a o tzv. „nelikvidní položky“ ve výši 22 930 Kč. Znaleckým posudkem bylo ověřeno, že náklady na opravu vyúčtované opravcem byly náklady (svým rozsahem a výší) přiměřenými (škodné události dne 13. 7. 2024) a že opravou došlo ke zhodnocení vozidla o částku 4 000 Kč.

3. Soud I. stupně vyšel z následujícího skutkového stavu:

Žalobce byl vlastníkem předmětného vozidla a dne 30. 6. 2023 uzavřel (jako pojistník a pojištěný) se žalovanou (jako pojistitelem) pojistnou smlouvu č. [hodnota] zahrnující mimo jiné „havarijní pojištění“ vozidla se spoluúčastí 5 000 Kč. Předmětné vozidlo bylo již před započením pojištění poškozeno, a to na pravém zadním blatníku a pravých zadních dveřích. Poškození spočívalo v odření a menší promáčklině, jednalo se o estetickou vadu.

Dne [datum] došlo k pojistnou smlouvou předvídané pojistné události. Žalobce vozidlem nacouval do sloupu v garážích a vozidlo bylo poškozeno na shodném místě, kde se nacházelo původní poškození. Nové poškození překrylo původní poškození. Opravcem [právnická osoba]. byla provedena obvyklá oprava za částku 169 436 Kč, která odpovídá běžné ceně. Shodná oprava (za shodnou cenu) by byla potřebná i v případě, že vozidlo by původní poškození nemělo (pravé zadní dveře a pravý zadní blatník byly při opravě vyměněny). Oprava poškození, které představovalo pojistnou událost krytou pojištěním, přitom současně znamenala odstranění původního poškození (pro výměnu dílů, které byly již dříve poškozeny). Po opravě nezůstaly žádné užitečné zbytky nahrazovaných dílů.

Podle Pojistných podmínek pro pojištění vozidel [hodnota], konkrétně dle čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek havarijního pojištění [hodnota], které jsou součástí pojistné smlouvy, vzniká oprávněné osobě ze sjednaného pojištění právo, aby mu při poškození vozidla pojistitel poskytl částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu vozidla, která je v době a místě opravy škodné události obvyklá, sníženou o cenu zbytků nahrazovaných částí (uvedený článek je použitelný v případě, jsou-li přiměřené náklady na opravu vozidla menší než 80 % obvyklé ceny pojištěného vozidla, tedy i v případě řešené pojistné události).

Žalovaná ukončila šetření pojistné události dne 30. 8. 2024 a uhradila žalobci na pojistném plnění částku 141 506 Kč, kterou vypočetla tak, že od nákladů na opravu vozidla ve výši 169 436 Kč odečetla částku 5 000 Kč jako spoluúčast a dále částku 22 930 Kč jako tzv. „nelikvidní položky“ představující hypotetické náklady na opravu původního poškození vozidla vyčíslené prostřednictvím systému [podezřelý výraz]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který před soudem vypovídal, odhadl rozdíl v ceně vozidla s původním poškozením (před novým poškozením dne [datum]) a bez tohoto poškození (po opravě vozidla po poškození dne [datum]) částkou 4 000 Kč.

4. Soud I. stupně ve shodě s oběma účastníky dovodil, že žalobci proti žalovanému vzniklo v důsledku poškození předmětného vozidla dne 13. 7. 2024 právo na zaplacení pojistného plnění z „havarijního pojištění“ smluveného mezi účastníky pojistnou smlouvou ze dne 30. 6. 2023, uzavřenou v souladu s ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zdůraznil, že výše smluveného pojistného plnění vychází z čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek havarijního pojištění [hodnota] a odpovídá všem přiměřeným nákladům na opravu toho poškození vozidla, ke kterému došlo při pojistné události, a to nákladům na opravu, která je v době a místě opravy škodné události obvyklá (náklady se nesnižují o cenu zbytků nahrazovaných částí, protože tyto zbytky žádnou cenu neměly), po odečtení smluvené spoluúčasti.

5. V nastalých skutkových okolnostech není použitelný čl. 9 odst. 1 písm. m) Obecných ustanovení pro doplňková pojištění [hodnota] (pokud není v pojistné smlouvě uvedeno jinak, pojištění se nevztahuje na škody způsobené vadou, kterou mělo vozidlo již v době sjednání pojištění a která byla či mohla být známa pojistníkovi či pojištěnému bez ohledu na to, zda byla známa i pojistiteli), jímž žalovaná vysvětlovala snížení pojistného plnění o výši hypotetických nákladů na opravu původního poškození. Uvedený článek vylučuje z pojištění takové škody (nastalé za trvání pojištění) které mají příčinu ve vadě, jíž mělo vozidlo v době sjednání pojištění. Týká se tedy jiných případů. Soud I. stupně však za aplikace ust. § 2991 odst. 1 o. z. a § 2999 odst. 1 o. z. dovodil, že při výpočtu výše doplatku pojistného plnění, na které má žalobce nárok (a tudíž i při výpočtu výše samotného pojistného plnění) je na místě od přiměřených nákladů na standardní opravu poškození, k němuž na předmětném vozidle došlo dne [datum], odečíst (vyjma smluvené spoluúčasti) ještě částku odpovídající obohacení žalobce, které bylo získáno na úkor žalované tím, že „díky opravě hrazené žalovanou má žalobce vozidlo bez poškození, přičemž za opravu hradila dle pojistných podmínek žalovaná a nikoliv žalobce, ač se pojištění na opravu nevztahovalo“. Soud I. stupně tímto způsobem zohlednil skutečnost, že žalobce měl před pojistnou událostí poškozené vozidlo a po opravě vozidla po pojistné události má vozidlo bez poškození. Žalobci dle soudu I. stupně vznikla povinnost vydat žalované majetkový prospěch ve výši odpovídající navýšení ceny vozidla, nikoliv ve výši ceny prací za hypotetickou opravu původního poškození, protože „žalobci jako obohacenému nelze přičítat k tíži, že opravou po pojistné události došlo i k odstranění původní vady“.

6. Soud I. stupně proto vyhověl žalobnímu návrhu na zaplacení částky 18 930 Kč, neboť v této výši dosud nebyla splněna povinnost žalované. Spolu s částkou 18 930 Kč byl žalobci přiznán v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení za dobu od prvého dne prodlení do zaplacení. Splatnost pojistného plnění (potažmo prvý den prodlení) dovodil soud I. stupně z ust. § 2798 odst. 1 o. z. (pojistné plnění je splatné do 15 dnů ode dne skončení šetření pojistitele). Současně bylo žalobci proti žalované přiznáno i další příslušenství v částce 14 520 Kč, která představuje náklad spojený s uplatněním pohledávky (§ 513 o. z.). Jde o výdaj na zpracování písemného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vynaložen proto, aby se žalobce (mimosoudně či soudně) domohl doplatku pojistného plnění. Cenu za znalecký posudek ohodnotil soud I. stupně jako běžnou.

7. Výroky o nákladech řízení vycházejí z ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Neúspěšné žalované byla uložena povinnost zaplatit České republice plnou náhradu nákladů řízení, a to ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení, neboť přesná výše státem vynaložených nákladů (na výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO]) v době vydání rozsudku nebyla známa. Současně bylo neúspěšné žalované uloženo zaplatit úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 770,60 Kč. Tato částka zahrnuje zaplacený soudní poplatek ze žaloby ve výši 1 000 Kč, zaplacenou zálohu na provedení výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 5 000 Kč a odměnu a zastoupení advokátem vypočtenou dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále také „vyhlášky“), tj. odměnu za 6 úkonů právní služby po 1 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 19. 5. 2025, účast na jednání soudu I. stupně dne 19. 6. 2025 a dne 30. 6. 2025 – v délce přesahující 2 hodiny) dle ust. § 7 a § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky, 6 × paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH v částce 2 910,60 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalovaná. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek změnil tak, že žaloba bude zamítnuta. Vytkla soudu I. stupně, že chybně určil výši obohacení žalobce (kterou je třeba v tomto případě zohlednit při stanovení výše pojistného plnění). Dle žalované je její způsob určení míry obohacení žalobce jako ceny opravy poškození, které na automobilu bylo přítomno při vstupu do pojištění, jedině správný. Cena takové opravy byla určena exaktně (za použití odborného počítačového nástroje [podezřelý výraz]) a validita výpočtu byla potvrzena znalcem. Způsob určení výše obohacení, který zvolil soud I. stupně, neodpovídá ekonomické realitě (škoda se má nahrazovat uvedením do předešlého stavu). I kdyby byl způsob určení výše bezdůvodného obohacení zvolený soudem I. stupně přiléhavý, nepředstavuje částka 4 000 Kč skutečný rozdíl mezi hodnotou vozidla při vstupu do pojištění a hodnotou vozidla opraveného po předmětné pojistné události. Žalovaná pokládá znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] v ocenění uvedeného rozdílu za nesprávný. Své výhrady před soudem I. stupně vyjádřila, navrhla provedení revizního znaleckého posudku, soud I. stupně však jejímu návrhu nevyhověl, čímž rovněž pochybil.

9. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

10. Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a došel k závěru, že odvolání důvodné není.

11. Soud I. stupně si opatřil dostatek skutkových podkladů pro rozhodnutí ve věci a jeho podstatné skutkové závěry odpovídají obsahu provedených důkazů. Rozhodné skutečnosti ostatně nejsou mezi účastníky sporné. Zjištění rozdílu v hodnotě vozidla s původním poškozením (před vstupem do pojištění) a po jeho opravě po poškození v červenci 2024 nemá pro právní posouzení a rozhodnutí ve sporu žádný význam (jak bude dále uvedeno).

12. Právní závěry soudu I. stupně pokládá odvolací soud za nutné korigovat toliko v jediném bodě.

13. Soud I. stupně správně vystihl, že výši pojistného plnění, na kterou žalobci proti žalované vznikl nárok (o vzniku nároku nepochybuje žádný z účastníků) vychází z ujednání účastníků obsaženého v čl. 3 Doplňkových pojistných podmínek havarijního pojištění [hodnota]. V posuzovaném případě (bez užitečných zbytků nahrazovaných částí při obvyklé opravě poškození) odpovídá přiměřeným nákladům na opravu vozidla, která je v době a místě opravy škodné události obvyklá, s ponížením o smluvenou spoluúčast ve výši 5 000 Kč. Podle shodných tvrzení obou účastníků odpovídají uvedené přiměřené náklady částce 169 436 Kč. Pojistnými podmínkami stanovená výše pojistného plnění je objektivní kategorií, která není závislá na stavu vozidla před pojistnou událostí (tj. před poškozením vozidla, které vzniklo v důsledku smluveného pojistného nebezpečí) či na tom, jak bylo s vozidlem skutečně naloženo po pojistné události, tj. zda bylo vozidlo po „havárii“ opraveno. Významné jsou jen objektivně stanovitelné náklady na obvyklou opravu té škody na vozidle, která vznikla právě při rozhodné škodní události. Pojistné plnění logicky nemůže zahrnovat náklady na opravu toho poškození, které vozidlo mělo ještě před pojistnou událostí. To však není posuzovaný případ, jak zřetelně plyne ze zjištění soudu I. stupně. Byť předmětné vozidlo bylo před uzavřením pojistné smlouvy (a před vznikem pojistné události) poškozeno, nemělo toto poškození (díky jeho povaze a díky povaze poškození, k němuž došlo při rozhodné škodné události) žádný vliv na způsob a cenu opravy právě toho poškození, k němuž došlo dne [datum]. Neexistuje tedy žádný důvod, proč by výše pojistného plnění neměla odpovídat – přesně podle smlouvy – částce 169 436 Kč ponížené o smluvenou spoluúčast (5 000 Kč), tj. částce 164 436 Kč.

14. Vývody soudu I. stupně obsažené v odstavcích 30 a 31 odůvodnění rozsudku pokládá odvolací soud za nepřípadné. Výše pojistného plnění byla účastníky upravena jednoznačně a není důvodu ji (aktivisticky) snižovat o (údajné) bezdůvodné obohacení, které měl žalobce získat na úkor žalované a které žalovaná na žalobci procesně relevantním způsobem nepožadovala. Přijetím smluveného plnění nadto z logiky věci nemůže dojít k bezdůvodnému obohacení a ochuzení ve smyslu ust. § 2991 o. z. na straně účastníků smlouvy.

15. Z výše uvedeného plyne, že žalovaná žalobci na doplatku pojistného plnění dluží vyšší částku než 18 930 Kč, kterou žalobce požadoval a která byla soudem I. stupně správně přiznána. Vzhledem k tomu, že odvolací soud neshledal žádné pochybení ani v přiznání příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení přisouzené částky a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (vynaložených na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]), potvrdil rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně věcně správných nákladových výroků.

16. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl i v této fázi řízení úspěch, odvolací soud mu proto proti žalované přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Přiznaná částka 5 590,20 Kč představuje náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. odměnu za 2 úkony právní služby po 1 860 Kč (sepis vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne 24. 9. 2025) dle ust. § 7 a § 11 odst. 1, písm. g) a k) vyhlášky, 2× paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH v částce 970,20 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).