o zaplacení 649 999 Kč s příslušenstvím,

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 649 999 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 95 227 Kč (výrok II.).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobním požadavku na náhradu škody způsobené dále uvedeným porušením smluvní povinnosti žalované. Źalobkyni vzniklá škoda spočívá v jejím dluhu vůči [jméno FO], narozenému [datum], bytem [adresa] (jejímu jednateli), založenému tím, že v srpnu roku 2023 bylo žalobkyni odcizeno vozidlo tov. zn. [název], reg. zn. [SPZ], které měla žalobkyně od [jméno FO] vypůjčeno na základě Smlouvy o výpůjčce vozidla ze dne 1. 12. 2022 (dále také „vozidlo“ či „vypůjčené vozidlo“). Smlouva o výpůjčce žalobkyni opravňovala poskytnout vypůjčené vozidlo k pronájmu třetím osobám (včetně využití aplikací pro sdílení vozidel). Nebýt dále uvedeného porušení smluvní povinností žalované, byla by ztráta vozidla jeho vlastníkovi saturována z havarijního pojištění, které se zavázala zprostředkovat žalovaná, a vlastník vozidla by neměl proti žalobkyni pohledávku z titulu odpovědnosti za škodu na převzaté (vypůjčené) věci. Žalovaná jako podnikatelka poskytuje tzv. službu [název], tj. prostřednictvím aplikace (programu) sloužícího ke sdílení vozidel nabízí Majitelům (viz definice Majitele v čl. 1.8 Všeobecných obchodních podmínek služby [název]) a Řidičům (viz definice v čl. 1.16 Všeobecných obchodních podmínek služby [název]) zprostředkování uzavření smlouvy o krátkodobém nájmu vozidel. Jako součást služby [název] žalovaná nabízí zprostředkování havarijního pojištění vozidel po dobu nájmu, mimo jiné proti krádeži (viz čl. 1.7 Všeobecných obchodních podmínek služby [název]). Žalobkyně byla v systému žalované registrována jako Majitel vypůjčeného vozidla a prostřednictvím aplikace [název] jej nabízela ke krátkodobému nájmu. Dne 22. 8. 2023 došlo prostřednictvím aplikace k uzavření smlouvy o nájmu vypůjčeného vozidla mezi žalobkyní a nájemkyní – Řidičkou registrovanou jako [jméno FO], bytem [adresa], a to na dobu od 22. 8. 2023 18:00 hodin do 24. 8. 2023 18:00 hodin. Žalobkyně prostřednictvím aplikace obdržela potvrzení o uzavření smlouvy, z něhož plyne, že bylo sjednáno havarijní pojištění vozidla na pojistnou částku 649 999 Kč. Žalobkyně vozidlo předala nájemkyni, avšak ta vozidlo po skončení sjednané doby nájmu žalobkyni nevrátila (nájemkyně žádala žalobkyni o prodloužení doby nájmu a poté, co jí nebylo vyhověno, byla nekontaktní). Žalobkyně odcizení vozidla nahlásila na policii. Policejní vyšetřování ukázalo, že nájemkyně při registraci do systému [název] využila odcizený občanský průkaz [jméno FO]. Odcizení vozidla jako pojistná událost bylo nahlášeno [společnost], u níž bylo vozidlo havarijně pojištěno (pojistnou smlouvou č. [číslo]). Pojišťovna pojistné plnění neposkytla s vysvětlením, že od pojistné smlouvy odstoupila (o tom žalobkyni informovala v dopisech ze dne 25. 10. 2023 a 24. 11. 2023). Pojišťovna odstoupení od pojistné smlouvy odůvodnila uvedením nepravdivých údajů o majiteli vozidla při sjednání pojistné smlouvy; konkrétně uvedla, že vlastníkem vozidla je [jméno FO], avšak na pojistné smlouvě figuruje jako vlastník vozidla žalobkyně. Absence sjednání pojištění byla způsobena výhradně pochybením na straně žalované, neboť ta při zprostředkování uzavření pojistné smlouvy (prostřednictvím aplikace [název]) uvedla nesprávné údaje o majiteli vozidla. Žalovaná přitom měla informaci, že skutečným vlastníkem vozidla je [jméno FO] od okamžiku schválení a přidání vozidla do nabídky žalované, neboť v rámci registrace vozidla byla poskytnuta kopie technického průkazu, kde je vlastník vozidla uveden.

3. Soud I. stupně učinil zjištění, která v zásadě kopírují výše popsaná žalobní tvrzení, vyjma stěžejního zjištění o osobě, která byla v srpnu 2023 v aplikaci [název] registrována jako Majitel vypůjčeného vozidla (tj. jako osoba, která nabízí k nájmu vozidlo a prohlašuje, že je oprávněna vozidlo pronajmout). Podle konečného skutkového závěru soudu I. stupně byl u žalované registrován a měl zde veden účet jen [jméno FO], nikoliv žalobkyně. Soud I. stupně vyšel přdevším z textu aplikací vygenerovaného potvrzení o uzavření nájemní smlouvy ze dne 22. 8. 2023 (kde je jako pronajímatel uveden „[jméno FO], [adresa]“ s připojeným IČO žalobkyně, tj. IČO [IČO žalobkyně]), současně přihlédl k tomu, že [jméno FO] (jednatel žalobkyně) se při podání vysvětlení na policii označil za vlastníka a provozovatele při uzavírání nájemní smlouvy a za poškozeného, čímž dodatečně potvrdil vůli uzavřít předmětnou nájemní smlouvu jako fyzická osoba.

4. Žalobou uplatněný nárok soud I. stupně posuzoval dle ust. § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Z výše uvedeného stěžejního zjištění dovodil, že smlouvu o nájmu vypůjčeného vozidla s osobou registrovanou jako [jméno FO] neuzavřela žalobkyně, nýbrž [jméno FO], z čehož plyne, že žalobkyni nemohla vzniknout tvrzená škoda, jíž žádá nahradit (dluh vůči [jméno FO]), protože to nebyla žalobkyně, která vozidlo v srpnu 2023 přenechala osobě registrované jako [jméno FO] (nýbrž vozidlo této osobě přenechal sám vlastník, [jméno FO]). Soud I. stupně dále dodal, že žalobkyně nemohla být oprávněnou osobou k poskytnutí pojistného plnění (nebyla vlastníkem vozidla) a nemůže být proto oprávněnou ani k vymáhání náhrady škody představující neposkytnuté pojistné plnění. Žalobu tedy pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně zamítl.

5. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Úspěšné žalované bylo proti neúspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu vynaložených nákladů řízení. Přiznaná částka 95 227 Kč představuje náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále také „vyhlášky“), tj. odměnu za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 17. 4. 2024, ze dne 31. 7. 2024 a ze dne 13. 1. 2025, účast na jednání soudu I. stupně dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) po [částka] dle ust. § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky, 5x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném do 31. 12. 2024, 2x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025, a zvýšení souhrn odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH v částce 16 527 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

6. Rozsudek napadla včasným odvoláním žalobkyně. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě bude vyhověno, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně se ohradila proti stěžejnímu skutkovému a navazujícímu právnímu závěru, že v srpnu 2023 nebyla registrována jako Majitel předmětného vozidla v aplikaci [název] a neuzavřela tudíž prostřednictvím této aplikace nájemní smlouvu s Řidičkou registrovanou jako [jméno FO]. Soud I. stupně dle žalobkyně ignoroval obsah provedených listinných důkazů i obsah výslechu svědka [jméno FO], zaměstnance žalované, který vypovídal na návrh žalované. Svědek jednoznačně uvedl, že proces registrace Majitele – právnické osoby funguje tak, že vždy se musí nejprve zaregistrovat fyzická osoba, která následně doplní údaje právnické osoby, a v ten okamžik se profil změní na „firemní“ (tj. Majitelem ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek služby [název] je od doplnění údajů právnické osoby do profilu fyzické osoby osoba právnická). Nabízet k pronájmu vozidlo jako Majitel může prostřednictvím aplikace [název] i jiná osoba, než je skutečný vlastník vozidla. V daném případě se v aplikaci nejprve registroval [jméno FO], který svůj profil změnil na „firemní“. Žalobkyně tedy účet u žalované v srpnu 2023 měla a rozhodnou smlouvu o nájmu vozidla uzavřela ona. Při podání vysvětlení na policii [jméno FO] nerozlišoval, zda nájemní smlouva byla uzavírána jím osobně jako fyzickou osobou nebo jím jako jednatelem právnické osoby. Není také pochyb o tom, že vozidlo bylo ve vlastnictví [jméno FO] a tomu v důsledku odcizení vznikla majetková újma.

7. Žalobkyně zopakovala s odkazem na ust. § 2913 odst. 1 a § 2952 o. z., ust. § 72 odst. 1 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění (pojišťovací zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka) a s odkazem na čl. 1 odst. 7 a čl. 10 odst. 1 Všeobecných obchodních podmínek služby [název], že žaloba je důvodná. Uvedla, že žalovaná před uzavřením smlouvy a užití služby [název], resp. před poskytnutím vozidla do nájmu, garantovala žalobkyni zařízení „na míru šitého pojištění pro sdílení aut……. , protože stát se může cokoli“ (viz informace o rozsahu pojištění [název] na internetových stránkách žalované [Anonymizováno] ), v okamžiku uzavření pojistné smlouvy měla žalovaná k dispozici veškeré potřebné dokumenty a informace pro sjednání, resp. zprostředkování, pojištění a pro uvedení správných údajů o vlastnictví vozidla. Zaměstnanec žalované, [jméno FO], přitom potvrdil, že pojišťovna uzavírá smlouvu na základě údajů, které jim zašle žalovaná. V důsledku chyby (nepozornosti či nedůslednosti) na straně žalované byly v pojistné smlouvě uvedeny nesprávné údaje o vlastníkovi vozidla a v důsledku uvedení těchto nesprávných údajů pojišťovna od pojistné smlouvy odstoupila. Proto nevznikl nárok na výplatu pojistného plnění ve výši [částka] (při sjednání nájemní smlouvy bylo potvrzeno pojištění vozidla na tuto pojistnou částku) a žalobkyni naopak vznikla povinnost (dluh) nahradit vlastníkovi vozidla cenu odcizeného vozidla. Žalovaná tedy odpovídá žalobkyni za škodu ve výši ušlého pojistného plnění (o které by jinak byl snížen, resp. nevznikl, dluh žalobkyně vůči [jméno FO]).

8. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Zopakovala své přesvědčení, že konstrukce žaloby neodpovídá faktickému nastavení vztahů mezi jednotlivými subjekty. Škoda odcizením vozidla mohla být potenciálně způsobena jen [jméno FO], který by se náhrady mohl domáhat vůči žalobkyni a ta následně částku vymáhat jako regresní náhradu škody. [jméno FO] se však má domáhat škody primárně na skutečném pachateli, který vozidlo odcizil, případně žádat pojistné plnění od [společnost], která neoprávněně odstoupila od pojistné smlouvy. Žalobkyně v průběhu řízení netvrdila a neprokázala, že by mezi ní a [jméno FO] došlo k jakémukoliv vypořádání. Žalovaná pak nemůže ovlivnit ani výplatu pojistného plnění (které nadto neodpovídá pojistné částce, ale reálné hodnotě odcizeného vozidla). Žalovaná souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně není ve sporu aktivně legitimována, je však toho názoru, že absence aktivní legitimace spočívá v jí uvedeném důvodu – poškozeným je vlastník vozidla, [jméno FO], nikoliv žalobkyně.

9. Žalovaná dále poukázala na fakt, že žalobkyně porušila čl. 6.3.2 Všeobecných obchodních podmínek [název], podle kterého byla povinna v případě, že jí nebude vráceno zapůjčené vozidlo, nejpozději do jedné hodiny od stanoveného konce nájmu, oznámit toto žalované. Žalobkyně však v tomto případě poprvé kontaktovala žalovanou až po 14 hodinách od nevrácení vozidla. Pro případ porušení uvedené povinnosti Všeobecné obchodní podmínky služby [název] konstatují, že může dojít k zániku nebo omezení nároku na výplatu plnění dle pojistné smlouvy. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobkyně porušila čl. 6.1.2 Všeobecných obchodních podmínek [název], podle kterého Řidič i Majitel vozidla stvrzují pravdivost poskytnutých údajů a učiněných prohlášení, zejména pokud jde o specifikaci svých osobních a kontaktních údajů. Pokud se osobní údaje změní nebo jsou nepřesné, je Řidič/Majitel povinen bez prodlení tyto aktualizovat v aplikaci nebo o této skutečnosti neprodleně informovat žalovanou e-mailem nebo telefonicky. Tato notifikační povinnost nebyla žalobkyní splněna, přestože si žalobkyně měla povšimnout nepřesných údajů v potvrzení o uzavření nájemní smlouvy ze srpna 2023. Žalobkyně dle žalované nemohla legitimně očekávat, že jí bude poskytnuto pojistné plnění, pokud nastane pojistná událost, jelikož v rámci registračního procesu vozidla vědomě uvedla nesprávné údaje. Žalobkyně lstivě neuvedla jako vlastníka vozidla [jméno FO], jelikož si byla vědoma, že ze strany [společnost] by této osobě nebylo pojištění schváleno a vozidlo by tak nemohlo být sdíleno prostřednictvím služby [název]. Žalovaná byla o skutečnosti, že se [jméno FO] nachází na tzv. blacklistu [společnost], tj. mezi osobami, kterým již tato pojišťovna neposkytne pojištění, telefonicky pojišťovnou informována. Pojišťovna ostatně i soudu I. stupně potvrdila, že [jméno FO] byl evidován jako velmi rizikový a pojistná smlouva by s ním jako s fyzickou osobou uzavřena nebyla. Konečně žalovaná připomněla, že [jméno FO] při výslechu na policii uváděl, že on je zaregistrován v aplikaci [název] a nabízí přes tuto aplikaci k zapůjčení motorová vozidla.

10. Odvolací soud dle ust. § 212 a 212a o. s. ř. přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo. Dle ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. znovu provedl k důkazu Všeobecné obchodní podmínky služby [název], informaci o rozsahu pojištění [název] na internetových stránkách žalované [název], pojistnou smlouvu č. [číslo] uzavřenou dne 22. 8. 2023 mezi [společnost] jako pojistitelem a [jméno FO], bytem [adresa], jako pojistníkem včetně Pojistných podmínek pro pojištění vozidel [právnická osoba] verze 0320, účinných od 1. 3. 2020, které jsou součástí pojistné smlouvy (dále jen „pojistné podmínky“). Dále vzal v úvahu vysvětlení žalované k tvorbě profilu Majitele vypůjčeného vozidla obsažené ve vyjádření žalované ze dne 21. 8. 2025 (k výzvě odvolacího soudu). Poté došel k závěru, že odvolání důvodné není.

11. Skutkový závěr soudu I. stupně, že v aplikaci [název] byl v srpnu 2023 registrován a měl účet [jméno FO], nikoliv žalobkyně, je v rozporu s tvrzením samotné žalované (a s dílčími zjištěními soudu I. stupně, která jsou obsažena zejména v odstavci 21 odůvodnění rozsudku, kde je popsán obsah výpovědi [jméno FO], který projekt [název] řídil; ze zjištění soudu I. stupně rovněž plyne, že prostřednictvím systému [název] byl vystaven daňový doklad/faktura na zaplacení nájemného s uvedením žalobkyně jako dodavatele). Sama žalovaná potvrdila, že předmětný profil Majitele byl v rozhodné době evidován jako „firemní“ a že do profilu byly doplněny „firemní“ údaje žalobkyně. Odvolací soud tedy souhlasí s odvolací argumentací žalobkyně potud, že smlouva o nájmu vypůjčeného vozidla na dobu od 22. 8. 2023 do 24. 8. 2023 byla uzavřena žalobkyní a že důvod, o který soud I. stupně opřel zamítnutí žaloby, nemůže obstát.

12. Z dílčích skutkových zjištění soudu I. stupně (kopírujících žalobní tvrzení) a z dále popsaných zjištění odvolacího soudu však přesto plyne, že žalobou uplatněný nárok na náhradu škody (opírající se o ust. § 2913 o. z.) neexistuje a rozhodnutí o zamítnutí žaloby je správné.

13. Odvolací soud učinil tato zjištění:

Dle Všeobecných obchodních podmínek služby [název] tato služba umožňuje Řidiči vyhledat vozidlo, které má zájem si pronajmout, a Majiteli nabídnout vozidlo k pronájmu Řidiči a dále uzavřít nájemní smlouvu. V rámci této služby je dále umožněno pojištění vozidla (čl. 1.12 Všeobecných obchodních podmínek služby [název]). Žalovaná se akceptací svých obchodních podmínek Majitelem zavazuje umožnit Majiteli nabídnout vozidlo prostřednictvím aplikace k pronájmu, umožnit uzavření nájemní smlouvy s Řidičem prostřednictvím aplikace a zprostředkovat platbu nájemného Řidičem Majiteli (čl. 2.2 Všeobecných obchodních podmínek služby [název]).

Žalovaná prostřednictvím aplikace [název] zprostředkovává havarijní pojištění vozidel po dobu jejich nájmu pro Řidiče, nikoliv pro Majitele. To plyne nejen ze skutečnosti, že podle Všeobecných obchodních podmínek služby [název] jsou vozidla pojišťována vždy na dobu nájmu, a z formulace závazku žalované vůči Majiteli v čl. 2.2 těchto podmínek, ale i z informací o rozsahu pojištění [název] na internetových stránkách žalované [název], kde je vysvětleno, které jsou varianty pojištění, co pojištění kryje a že jednotlivé varianty pojištění mají na výběr Řidiči.

Z pojistné smlouvy č. [hodnota], jíž bylo havarijně pojištěno vypůjčené vozidlo po dobu nájmu od [datum] do [datum] (pojistná smlouva byla uzavřena mezi [společnost] jako pojistitelem a osobou registrovanou jako [jméno FO] jako pojistníkem), a z pojistných podmínek, které jsou její součástí, vyplývá, že smluvené pojištění ve variantě [název] kryje mimo jiné i odcizení vozidla, avšak jen odcizení vozidla s přiděleným evidenčním číslem České republiky či jeho částí v důsledku krádeží vloupáním nebo loupeže ([jméno FO] čl. 1 odst. 1, písm. a/ ve spojení s odst. 2 písm. a/ pojistných podmínek). Podle čl. 2 odst. 5 pojistných podmínek se krádeží vloupáním do vozidla rozumí takové jednání, kdy si pachatel pojištěnou věc přivlastní některým z následujících způsobů: a) pachatel do motorového vozidla pronikne tak, že ho otevře nástroji, které nejsou určeny k jeho řádnému otevření, nebo b) pachatel se do motorového vozidla dostane jinak než dveřmi nebo c) pachatel otevře motorové vozidlo originálním klíčem nebo legálně zhotoveným duplikátem, kterého se zmocnil krádeží, vloupáním nebo loupeží. Podle čl. 4 Výluky z pojištění, odst. 1, písm. a) pojistných podmínek se pojištění nevztahuje na škody, které vznikly úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo oprávněného uživatele vozidla, a to včetně osob žijících s nimi ve společné domácnosti nebo odkázaných na ně svou výživou nebo jiných osob, jednající z podnětu některé z těchto osob.

14. Z výše popsaných zjištění odvolacího soudu je evidentní, že mezi tvrzeným porušením smluvní povinnosti žalované zajistit (zprostředkovat) havarijní pojištění předmětného vozidla v době jeho nájmu sjednaného prostřednictvím aplikace [název] od 22. 8. 2023 do 24. 8. 2023 a tvrzenou škodou spočívající ve vzniku dluhu žalobkyně vůči vlastníkovi vypůjčeného vozidla ve výši hodnoty odcizeného vozidla (z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou ztrátou převzatého/vypůjčeného vozidla) není vztah příčiny a následku. Taková příčinná souvislost je přitom nutnou základní podmínkou vzniku odpovědnosti za škodu, kterou dovozuje žalobkyně.

15. Žalovaná měla podle žalobních tvrzení porušit smluvní povinnost zprostředkovat havarijní pojištění vozidla (nutno připomenout, že tuto povinnost přijímala vůči registrovaným Řidičům, nikoliv vůči Majitelům, tj. v posuzovaném případě ji přijala vůči osobě, která se registrovala jako [jméno FO]) konkrétně tím, že při zprostředkování sjednání pojištění (pojistnou smlouvou č. [číslo]) u [společnost] byl pojišťovně sdělen nesprávný údaj o tom, kdo je vlastníkem vozidla. I v případě, že by žalovaná při zprostředkování sjednání uvedené pojistné smlouvy prostřednictvím elektronického systému sdělila správný údaj, že vlastníkem vozidla je [jméno FO], nebylo by vyplaceno pojistné plnění, kterým by mohla být nahrazena škoda [jméno FO] způsobená odcizením vozidla (a tvrzený dluh žalobkyně vůči [jméno FO] by se nesnížil). Smluvené havarijní pojištění (zprostředkované v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami služby [název] a samotnou žalobkyní doloženými předsmluvními informacemi pro Řidičku) totiž nepokrývá škodu způsobenou právě nastalým odcizením vozidla. Předně Řidičkou smluvené pojištění nekryje každé odcizení vozidla, ale jen odcizení vozidla krádeží vloupáním nebo loupeží, k čemuž v posuzovaném případě nedošlo (žalovaná ani nic takového netvrdí). Zcela vyloučeno je pak poskytnutí pojistného plnění v případě úmyslného jednání samotného pojistníka, což je právě posuzovaný případ. Pojistné podmínky jsou v tomto bodě plně souladné s právní teorií a judikatorními závěry Nejvyššího soudu, podle nichž nahodilou událostí (definovanou pojistnou smlouvu jako pojistná událost) není událost, kterou úmyslně přivodil ten, na jehož majetek, život nebo na jehož odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje, popřípadě ten, komu v případě pojistné události vznikne právo na plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020 sp. zn. 23 Cdo 1016/2019 a v něm citovaná rozhodnutí).

16. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný včetně věcně správného výroku a nákladech řízení.

17. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud úspěšné žalované přiznal proti neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů i této fáze řízení. Přiznaná částka 41 200,50 Kč představuje náklady na zastoupení advokátem vypočtené dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. odměnu za 3 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, vyjádření k výzvě odvolacího soudu a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) po 10 900 Kč dle ust. § 7 a § 11 odst. 1, písm. g) a k) vyhlášky, 3x paušální náhradu hotových výdajů advokáta po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky a zvýšení souhrnu odměny a náhrad advokáta o 21 % DPH v částce 7 150,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).