pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit náklady řízení žalované ve výši [částka] (výrok II). Takto rozhodl o nároku žalobce jakožto insolvenčního správce dlužnice [anonymizována dvě slova] na vydání částky [částka] na účet majetkové podstaty č. [bankovní účet], vedený u [právnická osoba]

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [anonymizována dvě slova], bytem [obec] a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o schválení oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, přičemž v bodě IV. písm. b) soud uložil dlužníkovi, aby vydal insolvenčnímu správci ke zpeněžení označený majetek náležející do majetkové podstaty ke dni vydání tohoto rozhodnutí, mimo jiné finanční prostředky – aktuální zůstatek na účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum] ve výši [částka]. Emailem ze dne [datum] s platným elektronickým podpisem žalobce vyzval žalovanou, aby prostředky ve výši [částka], blokované na účtu dlužnice č. [bankovní účet], neprodleně vyplatila na účet majetkové podstaty č. [bankovní účet]. Žalovaná odmítla finanční prostředky převést s tím, že převod zůstatku na účet insolvenčního správce lze provést pouze za osobní účasti žalobce na kterékoliv pobočce [právnická osoba] s příslušnými doklady.

3. Na základě těchto zjištění posoudil odvolací soud věc podle ustanovení zákona [číslo] o úpadku a způsobech jeho řešení, a dále podle [ustanovení pr. předpisu], o platebním styku. Dospěl k závěru, že insolvenční správce je oprávněn nakládat s finančními prostředky ve výši [částka] uloženými na bankovním účtu č. [bankovní účet] tak, aby byly převedeny na zřízený účet majetkové podstaty dlužníka. Převod finančních prostředků z jednoho účtu na druhý je třeba realizovat prostřednictvím autorizované platební transakce ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a to výběrem peněžních prostředků z platebního účtu, převodem peněžních prostředků, nebo zadáním platebního příkazu. Žalobce vyzval žalovanou svými sděleními k převodu finančních prostředků z účtu na účet. Tato sdělení soud prvního stupně nepovažoval za platební příkaz, který je nezbytný k provedení transakce. Pouhá sdělení insolvenčního správce o tom, že finanční prostředky patří do majetkové podstaty a slouží k zajištění a mají být převedeny na účet majetkové podstaty, není podle soudu prvního stupně dostatečné k převodu finančních prostředků.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, ve kterém nesouhlasil s hodnocením věci soudem prvního stupně. Rozsudek soudu prvního stupně považoval za nepřezkoumatelný, namítal, že zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, žádnou přesnou formu ani konkrétní obsahové náležitosti pro platební příkaz nevyžaduje. Obecně je za platební příkaz považován pokyn provést platbu v konkrétní částce s uvedením čísla účtu odchozího i příchozího pro provedení platby a podpis oprávněné osoby. Všechny tyto údaje však žalobce žalované uvedl ve výzvě z [datum]. Rovněž nesouhlasil s tím, že měl vůči žalované využít„ platební příkaz“, neboť v jeho případě se jedná o kvazi poddlužnickou žalobu, tedy žalobce má z titulu své funkce ve spojení s rozhodnutími insolvenčního soudu pohledávku za žalovanou, která se uplatňuje běžným pořadem práva, nikoli platebním příkazem. V neposlední řadě žalobce považoval rozhodnutí soudu prvního stupně za překvapivé. Závěrem žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. Žalovaná ve svém vyjádření souhlasila s posouzením věci soudem prvního stupně, kdy spor považuje za zbytečný, neboť je připravena finanční prostředky žalobci zaslat v okamžiku, kdy se žalobce identifikuje na jeho pobočce. Navrhla proto napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit.

6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání žalobce shledal opodstatněným.

7. Odvolací soud především, pokud jde o skutkové závěry, odkazuje na odůvodnění soudu prvního stupně, když soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to však soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil nesprávně.

8. Podle § 40 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ insolvenční zákon“), insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá.

9. Podle § 217 odst. 1 insolvenčního zákona soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby.

10. Podle § 229 odst. 3 písm. c) insolvenčního zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

11. Podle § 246 odst. 1 věta prvá insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

12. Podle § 408 odst. 1 věta prvá insolvenčního zákona o účincích schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty platí ohledně majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení obdobně ustanovení tohoto zákona o účincích prohlášení konkursu, včetně zániku společného jmění dlužníka a jeho manžela.

13. Podle § 409 odst. 2 věta prvá insolvenčního zákona, jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 408 odst. 1 obdobně.

14. Jak vyplývá z výše citovaných zákonných ustanovení, má insolvenční správce od okamžiku prohlášení konkursu (v tomto případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, pro které platí obdobně úprava o účincích prohlášení konkursu včetně dispozičního oprávnění insolvenčního správce, viz výše) dispoziční oprávnění k majetku náležejícího do podstaty. V posuzovaném případě insolvenční správce (žalobce) prokázal žalované zákonem předepsaným způsobem (srov. § 40 odst. 3 insolvenčního zákona), že je oprávněn disponovat s majetkem dlužnice náležejícím do podstaty, vyzval žalovanou k vydání zůstatku na účtu dlužnice (který byl sepsán do majetkové podstaty dlužnice) na účet majetkové podstaty, a tedy není povinen zadávat platební příkaz na formuláři žalované či dostavit se osobně na pobočku žalované a prokázat svou totožnost. Je zákonnou povinností žalované majetek dlužnice náležející do podstaty žalobci (za tohoto stavu) vydat, přičemž veškeré informace týkající se předmětného insolvenčního řízení lze ověřit přímo v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný prostřednictvím internetové sítě.

15. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalované uložil povinnost vydat žalovanou částku na účet majetkové podstaty dlužnice [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet].

16. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1, 2 o. s. ř., když úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta za 6 úkonů právní služby před soudem prvního stupně po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], 2x účast na jednání před soudem prvního stupně), dále odměnou za 2 úkony právní služby v odvolacím řízení po [částka] (písemné odvolání, účast na odvolacím jednání) podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 8 režijními paušály po [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), dále náhradou cestovného za tři cesty k jednání z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši [částka], náhradou za ztrátu času celkem za 30 půlhodin po [částka], to vše spolu s 21% DPH, celkem tedy [částka].