o zaplacení částky 157 574,19 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 82 574,19 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), žalobu o zaplacení částky 75 000 Kč se specifikovaným příslušenstvím zamítl (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení žalované částky jako odměny za poskytnuté služby fyzické ostrahy na Státním zámku [místo].

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť oproti odměně žalobkyně byla ze strany žalovaného započtena uplatněná smluvní pokuta za závažné porušování smluvních povinností žalobkyní ve výši 350 000 Kč. Později v průběhu řízení (k poučení soudu I. stupně podle § 118a občanského soudního řádu o jiné právní kvalifikaci obrany žalovaného) namítal odpovědnost žalobkyně za vadné plnění a kvůli vadám (porušování povinností při výkonu ostrahy) nechtěl žalobkyni zaplatit fakturovanou odměnu.

4. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně jako „dodavatel“ a žalovaný uzavřeli dne 19. 7. 2021 smlouvu o poskytování služeb spojených s fyzickou ostrahou, podle které měla žalobkyně poskytovat od 1. 8. 2021 na [název] fyzickou ostrahu za sjednanou odměnu (dále jen „Smlouva“). Mezi povinnosti žalobkyně patřilo chránit majetek, život a zdraví osob žalovaného a ostatních subjektů nacházejících se v objektu žalovaného. Sjednán byl nepřetržitý režim střežení zámku v třísměnném provozu jedním strážným ve službě. Cena za jednu hodinu výkonu fyzické ostrahy činila 116,90 Kč bez DPH. Žalobkyně odpovídala za řádný výkon služby pracovníků ostrahy. Součástí Smlouvy měla být směrnice o podrobnostech spojených s výkonem ostrahy, přičemž součástí Smlouvy je ujednání o smluvní pokutě v návaznosti na směrnici, v níž jsou specifikována jednotlivá porušení Smlouvy a stanoveny výše smluvní pokuty, která však nebyla oběma smluvními stranami podepsána, ač to Smlouva vyžadovala. Žalobkyně byla povinna umožnit žalovanému plnou kontrolu prováděných činností, včetně kontroly přítomnosti a způsobilosti pracovníků ostrahy prostřednictvím GPS, kde jsou informace přístupné online. Vedení žalobkyně bylo od počátku opakovaně informováno žalovaným o vadách a nedostatcích při vykonávání fyzické ostrahy, kdy mimo řady jiných nedostatků, například opakované nedokladování obchůzek a jejich smluveného rozsahu, nedostatečné střídání strážných, neuzavření či neotevření zámku, svévolné opuštění služby, bylo zaznamenáno i nenastoupení strážného do služby dne 6. 8. 2021 a dva případy spaní ve službě dne 7. 8. 2021 (emailová komunikace, výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO]). Jednatel žalovaného [jméno FO] i svědek [jméno FO] potvrdili, že vady byly žalobkyni žalovaným vytýkány, nebyly rozporovány, ale zpětně se s nimi nedalo nic dělat. Smluvní vztah byl ukončen na základě okamžitého vypovězení Smlouvy ze dne 14. 9. 2021 s účinností od 16. 9. 2021 pro závažné a přetrvávající nedostatky a porušování Smlouvy (před tím již byla dána žalovaným výpověď Smlouvy ze dne 17. 8. 2021 bez udání důvodu s jednoměsíční výpovědní lhůtou počínající od prvního dne měsíce následujícího po obdržení výpovědi). Žalobkyně vystavila za služby ostrahy daňový doklad ze dne 15. 9. 2021 znějící na částku 104 672,26 Kč se splatností 15. 10. 2021 za měsíc srpen 2021 a daňový doklad ze dne 6. 10. 2021 na částku 52 901,93 Kč se splatností 20. 10. 2021 za měsíc září 2021. Žalovaný za vyúčtované služby ostrahy ničeho neuhradil. Žalovaný vystavil fakturu k uhrazení smluvní pokuty žalobkyni ve výši 350 000 Kč (s přílohou za jednotlivá porušení Smlouvy) dne 19. 8. 2021, žalobkyně na smluvní pokutu ničeho neuhradila. Žalovaný listinou ze dne 12. 10. 2021 započetl pohledávku ze smluvní pokuty na pohledávku žalobkyně na odměnu za výkon fyzické ostrahy.

5. Soud I. stupně dovozoval, že směrnice pro výkon ostrahy se součástí Smlouvy nestala, což uznal i žalovaný, neboť směrnice nebyla podepsána ze strany žalobkyně. Žalovaný proto nemohl využít ustanovení směrnice k uplatnění a započtení smluvní pokuty. V průběhu ostrahy ale došlo i ke dvěma případům spaní ve službě a jednomu nenastoupení do služby. Soud I. stupně konstatoval, že tyto případy nemají žádnou spojitost s neuzavřenou směrnicí a vyplývají přímo ze Smlouvy. Podle Smlouvy mohla žalovaná za každé z těchto pochybení účtovat smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč. Uvedené vady při poskytování ostrahy bylo možné podle soudu I. stupně kvalifikovat jako nárok z vadného plnění, konkrétně na slevu z odměny za provedenou ostrahu (když žalovaný vytýká vady a nechce platit žádnou odměnu). Za přiměřenou slevu z odměny určil soud I. stupně polovinu příslušné smluvní sankce, tedy částku 25 000 Kč za každé z porušení smlouvy v podobě spaní ve službě a nenastoupení do služby, tedy v celkové částce 75 000 Kč. Uvedená sleva je dostatečná k náhradě vad spojených s výkonem ostrahy. Protože žalovaný na odměnu žalobkyni ničeho nezaplatil, shledal soud I. stupně, že jinak „řádně účtovaná“ odměna za výkon ostrahy ze strany žalobkyně v celkové výši 157 574,19 Kč za srpen a září 2021, na kterou žalovaný ničeho neuhradil, zakládá důvodným nárok na zaplacení částky odměny ve výši 82 574,19 Kč včetně příslušného úroku z prodlení od 16. 10. 2021 do zaplacení; ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když každý z účastníků byl v řízení úspěšný přibližně v rozsahu jedné poloviny předmětu řízení.

7. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně včas odvolání proti zamítavému výroku II. a závislému výroku III. o náhradě nákladů řízení. Uvedla, že rozsudek je v podstatě nepřezkoumatelný, neboť se nevěnuje otázce, zda jsou naplněny všechny podmínky pro přiznání práv z vadného plnění, vyšel-li soud I. stupně z takovéto konstrukce. Soud I. stupně se nezabýval tím, zda byly případné vady v plnění služeb vytknuty ze strany žalovaného včas a řádně, nevypořádal se s námitkou žalobkyně o opožděnosti vytknutí vad, což je přitom klíčové z hlediska ustanovení § 1921 odst. 2 občanského zákoníku. Z obsahu odůvodnění není přesně patrné, jaké je vlastně právní posouzení věci. Souhlasila se soudem I. stupně, že směrnice, která měla být součástí Smlouvy nebyla uzavřena vyžadovaným způsobem, a proto nelze ustanovení směrnice aplikovat na vztah mezi účastníky. Ačkoliv tak soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaným namítaná smluvní pokuta se neuplatní, zabýval se uplatněním práv z odpovědnosti za vady, přestože žalovaný takováto práva v rámci řízení neuplatnil. I určení případné slevy z odměny za služby z titulu vadného plnění je soudem stanoveno excesivně, když přebírá roli žalovaného a uplatnil za něho hmotné právo v tomto směru. Navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku II. změněn tak, že žalobě bude i v tomto rozsahu vyhověno a podle výsledku řízení bude žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

8. Žalovaný považoval rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku II. za správný a navrhl jeho potvrzení.

9. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 7. 6. 2023, č. j. [spisová značka] potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích II. a III. uložil žalobkyni povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení. Se soudem I. stupně souhlasil v dílčím závěru, že žalovaný nemůže vůči žalobkyni uplatňovat nároky z titulu smluvní pokuty, neboť směrnice pro výkon fyzické ostrahy, o jejíž obsah se opírá ujednání o smluvní pokutě, nebyla podepsána oběma smluvními stranami, jak vyžaduje Smlouva (článek II., článek VII. Smlouvy). Protože Smlouva zavazovala žalobkyni k faktické činnosti (fyzické ostraze) za úplatu (odměnu) podle pokynů žalovaného, shledal, že jde o smlouvu příkazní podle § 2430 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 4. 1. 2023 (dále též jen „o. z.“). Na rozdíl od soudu prvního stupně, podle jehož názoru má žalovaný právo na slevu z ceny sjednané za výkon ostrahy, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, odvolací soud uzavřel, že na příkazní smlouvu, jejímž předmětem není dispozice s hmotnými či nehmotnými věcmi, nedopadají ustanovení o odpovědnosti za vady (§ 1914 a násl. o. z.). Žalobkyně nemá právo na odměnu za obstarávání záležitosti žalovaného proto, že fyzickou ostrahu vykonávala s mnoha pochybeními, která byla průběžně žalovaným vytýkána, včetně případů spaní ve službě a nenastoupení do služby (§ 2438 odst. 2 o. z.).

10. K dovolání žalobkyně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 7. 2024, č. j. [spisová značka] zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2023 a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Ve svém rozsudku uvedl, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 9. 2020 sp. zn. [spisová značka] připustil – byť ve skutkově odlišné věci – že v případě plnění závazků z příkazní smlouvy náleží příkazci vedle práva na náhradu škody způsobené porušením povinnosti jednat poctivě a pečlivě podle schopností příkazníka (§ 2913 o. z.) i právo z vadného plnění podle § 1914 odst. 2 o. z. Zákon umožňuje příkazci uplatnit práva z vadného plnění podle § 1914 odst. 2 o. z., nejedná-li příkazník při plnění příkazu v souladu s § 2432 odst. 1 o. z. Podstatné je, aby předmětem plnění bylo plnění, které bude majetkové povahy a aby plnění bylo alespoň potencionálně penězi ocenitelné (nemusí jít přitom o dispozice s věcmi hmotnými či nehmotnými). Odvolací soud v dalším řízení opětovně posoudí oprávněnost obrany žalovaného spočívající v uplatnění práva na slevu z odměny za vykonanou ostrahu.

11. Žalobkyně po rozhodnutí dovolacího soudu ve vyjádření uvedla, že nedošlo k včasnému vytknutí vad žalovaným, a proto navrhuje nepřiznání případných práv žalovaného z vadného plnění. Žalovaný navíc žádnou slevu z vadného plnění neuplatnil. I kdyby se vyšlo ze skutečnosti, že plnění vykazovalo tři dílčí vady (dvě spaní ve službě a jedno nenastoupení do služby), šlo by ve vztahu k množství řádně poskytnutého plnění o zcela marginální část. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadeném zamítavém výroku změněn tak, že žalobě bude i v této části vyhověno a žalobkyni bude přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Odvolací soud znovu přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku II. a závislém výroku III. o náhradě nákladů řízení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 věta první, § 212a odst. 1, 3, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále i jen „o. s. ř.“), přitom byl vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 o. s. ř.).

13. Soud I. stupně provedl potřebné důkazy, z nichž správně zjistil skutkový stav věci.

14. Vzhledem k dosavadnímu průběhu řízení nemá odvolací soud důvodu ničeho měnit na závěru, že mezi účastníky byla uzavřena příkazní Smlouva, a na souhlasu s dílčím závěrem soudu I. stupně, že žalovaný nemohl vůči žalobkyni s úspěchem uplatňovat nároky z titulu smluvní pokuty (jejího započtení oproti uplatněnému nároku), neboť směrnice pro výkon fyzické ostrahy, o jejíž obsah se opírá ujednání o smluvní pokutě, nebyla podepsána oběma smluvními stranami, jak vyžaduje Smlouva (článek II., článek VII. Smlouvy).

15. Dále se odvolací soud (znovu) zabýval otázkami řádného (bezvadného), či neřádného (vadného) plnění výkonu ostrahy podle příkazní Smlouvy.

16. Podle § 1914 odst. 1 o. z., kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými tak, aby bylo možné použít předmět plnění podle smlouvy, a je-li stranám znám, i podle účelu smlouvy. Podle odst. 2, je-li splněno vadně, má příjemce práva z vadného plnění.

17. Podle § 1916 odst. 1 o. z. dlužník plní vadně, zejména a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti, b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují, c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.

18. Podle § 1921 odst. 1 o. z. nabyvatel může právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. Podle odst. 2, nevytkl-li nabyvatel vadu včas a namítne-li zcizitel opožděné vytknutí, soud nabyvateli právo nepřizná. To neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které zcizitel při předání věděl nebo musel vědět.

19. Podle § 1923 o. z., je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

20. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

21. Podle § 2432 odst. 1 o. z. příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas.

22. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k „příkazcovu“ podnikání. Podle odst. 2 příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

23. Ustanovení § 1914 o. z. a následující o řádném plnění představují obecnou úpravu, která se použije, nestanoví-li speciální úprava jednotlivých smluvních typů něco jiného.

24. Má-li být smluvně sjednaná odměna žalobkyně při zjištěném porušování povinností ze strany žalobkyně při vykonávání příkazu výkonu řádné ostrahy areálu Státního zámku [místo] závislá jen z hlediska obecné úpravy vadného (neřádného) plnění, jak naznačil dovolací soud, pak je tím (podle názoru odvolacího soudu) popřen smysl a účel speciálního ustanovení § 2438 o. z. o odměně příkazníka v souvislosti s porušováním povinností přkazníka – neřádným plněním příkazu.

25. Ani rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1018/2020, na který odkázal dovolací soud, nijak blíže nevysvětluje, proč má být neřádné plnění povinností příkazníkem posuzováno podle „práv z vadného plnění podle § 1914 o. z.“, nikoli podle ustanovení § 2438 o. z., který upravuje podmínky odměny příkazníka v souvislosti s porušováním jeho povinností při plnění příkazu.

26. Ustanovení § 2438 o. z. se jeví být svou povahou v rámci ustanovení o příkazní smlouvě speciálním ustanovením o odměně, které upravuje, za jakých podmínek (řádného) plnění má příkazník právo na odměnu. Zákon váže vznik nároku na úplatu (odměnu) v případě příkazní smlouvy na skutečnost, zda byla činnost ze strany příkazníka (který je obvykle podnikatelem) řádně vykonána nebo vykonávána v souladu s příkazní smlouvou (v souladu s povinnostmi příkazníka). Předmětem činnosti příkazníka není dosažení určitého výsledku, ale faktická činnost sama. Příkazník má (zásadně) právo na odměnu bez ohledu na to, zda nastal cílený výsledek, nebylo-li sjednáno jinak. Příkazník ale nemá nárok na odměnu, jestliže se výsledek nedostavil proto, že příkazník porušil při plnění příkazu své povinnosti (pokud se výsledek dostavil jen částečně, má příkazník nárok na částečnou odměnu, jestliže nebylo sjednáno jinak).

27. V případě sjednané soustavné činnosti příkazníka lze z pohledu účelu takové příkazní smlouvy dovodit, že, jestliže příkazník nevykonává svou sjednanou soustavnou (faktickou) činnost soustavně řádně, ale opakovaně (nikoli jen výjimečně) porušuje smluvní povinnosti (vykonává činnost opakovaně neřádně), odměna mu zásadně nepřísluší. Opakované neřádné plnění příkazu týkajícího se soustavné faktické činnosti odporuje účelu takové příkazní smlouvy a příkazce již jen z povahy takového příkazu nemůže mít na neřádném soustavném (opakovaném) plnění zájem.

28. V projednávané věci bylo zjištěno, že výkon fyzické ostrahy na Státním zámku [místo] probíhal ze strany žalobkyně od počátku s mnoha pochybeními (porušováními povinností), která byla průběžně žalovaným žalobkyni vytýkána včetně i případů spaní ve službě, svévolného opuštění služby a nenastoupení do služby výkonu fyzické ostrahy (jak bylo zjištěno před soudem prvního stupně), což po nedlouhé době vedlo i k okamžitému vypovězení Smlouvy ze strany žalovaného. Lze proto důvodně usoudit, že činnost fyzické ostrahy na Státním zámku [místo] ze strany žalobkyně nebyla vykonávána od počátku řádně, a proto žalobkyni odměna za opakovaně neřádně vykonávanou (soustavnou) činnost fyzické ostrahy nepřísluší (požadovaný soustavný pravidelný výsledek výkonu řádné ostrahy zámku nenastal). Z obsahu Smlouvy je zřejmé, že žalovaný měl zájem jen na setrvalém průběžném řádném výkonu ostrahy, nikoli jen na jeho nahodilém občasném řádném výkonu (a tento účel Smlouvy byl žalobkyni znám).

29. I když se dostalo žalovanému občasného řádného plnění příkazu, nemůže žalobkyně profitovat z neodborného, nepečlivého a neřádného výkonu své podnikatelské činnosti, ke které se přihlásila ve Smlouvě, a nemůže těžit z opakovaného porušování smluvních povinností, a opakovaný neřádný výkon příkazu nemůže požívat soudní ochrany (§ 5 odst. 1, § 6, § 8 o. z.).

30. Jestliže již žalobkyni bylo pravomocně přiznáno za neřádný výkon příkazu peněžité plnění (odměna) přesahující polovinu smluvně sjednané a účtované odměny, je takováto odměna dozajista dostatečná vzhledem k soustavnému a žalovaným opakovaně vytýkanému neřádnému provádění příkazu v rozporu s povinnostmi příkazníka a účelem Smlouvy.

31. Odvolací soud přistoupil vzhledem k názoru dovolacího soudu i k posouzení nároku z hlediska obecných ustanovení o řádném (bezvadném) plnění, jak nastínil dovolací soud.

32. Řádné plnění představuje plnění bez vad, buď s vlastnostmi smluvně vymíněnými nebo obvyklými, jakož i v souladu se smluvním stranám známým účelem smlouvy. Nebylo-li takto plněno, jde o plnění neřádné (vadné).

33. Není sporu o tom, že předmětem plnění příkazu podle příkazní smlouvy je faktická činnost, nikoli hmotná či nehmotná věc.

34. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobkyně v průběhu plnění příkazní smlouvy opakovaně neplnila mnohé povinnosti výkonu fyzické ostrahy zámku podle příkazní Smlouvy řádně (opakované nedokladování obchůzek a jejich smluveného rozsahu, nedostatečné střídání strážných, neuzavření či neotevření zámku, svévolné opuštění služby, nenastoupení strážného do služby dne 6. 8. 2021 a dva případy spaní ve službě dne 7. 8. 2021).

35. Žalovaný průběžně vytýkal žalobkyni neřádné plnění (porušování povinností, co a jak má v rámci příkazu k provádění ostrahy areálu zámku [místo] plnit a co neplní). Žalobkyně, které byly vady výkonu řádné ostrahy žalovaným průběžně oznamovány (zejména svědkem [jméno FO]), tak musela vědět a věděla, že jde o neřádný výkon příkazu podle příkazní Smlouvy (a podle účelu Smlouvy by jí uvedené nedostatky musely být známy i bez oznámení vad).

36. Na účinky vytčení vad by proto nemohlo mít vliv ani případné (žalobkyní namítané) nedodržení lhůty pro oznámení vad žalovaným (k čemuž ovšem z hlediska průběžného vytýkání vad nemohlo dojít).

37. Žalovaný po poučení soudem prvního stupně o jiném právním názoru na věc (možné nároky z vadného plnění) uplatnil právo na slevu z odměny příkazníka ze sta procent (což se stalo, když nechtěl na účtovanou odměnu žalobkyně kvůli vadnému výkonu ostrahy ničeho plnit). Žalovaný přitom mohl zvolit právo na slevu z odměny příslušející mu z neřádného plnění kdykoli po oznámení vad.

38. Výše slevy se odvíjí od okolností projednávané věci (při věcném plnění je základem pro zjištění výše slevy z ceny hodnota vadné věci oproti hodnotě bezvadné věci ve sjednané době plnění; k tomu například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1991/2008).

39. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění podle Smlouvy je faktické plnění – opakovaný výkon faktické činnosti ostrahy areálu zámku, je zřejmé, že opakovaný neřádný výkon ostrahy představuje neřádné (vadné) plnění (porušování povinností při výkonu ostrahy), které pro žalovaného nemá prakticky žádnou hodnotu (žalovanému se nedostávalo smluvené nepřetržité řádné ostrahy zámku) a kteréžto již provedené neřádné plnění ostrahy ani nelze z povahy plnění opravit (porovnáváno s plněním věci je výsledek plnění příkazu ostrahy pro žalovaného v zásadě nefunkční a neupotřebitelný).

40. Jestliže sleva z odměny (ceny) za neřádný výkon příkazu (stanovená soudem I. stupně, byť odlišným způsobem jen za některé vady výkonu ostrahy – porušení povinností výkonu řádné ostrahy) představuje méně než 50 % smluvně sjednané a účtované odměny (ceny), je takováto (s ohledem na okolnosti nízká) sleva velmi vstřícná k žalobkyni vzhledem k opakovaně vytýkanému neřádnému provádění příkazu žalobkyní v rozporu s povinnostmi příkazníka podle Smlouvy a příkazníku známému účelu Smlouvy.

41. I z hlediska posouzení nároku podle obecných ustanovení o řádném (bezvadném) plnění lze dojít k závěru, že, i když se dostalo žalovanému občasného řádného plnění příkazu, nemůže žalobkyně profitovat z neodborného, nepečlivého a neřádného výkonu své podnikatelské činnosti, ke které se přihlásila ve Smlouvě (nepřetržité řádné ostraze zámku), a nemůže těžit z opakovaného porušování smluvních povinností, a opakovaný neřádný (vadný) výkon příkazu nemůže požívat soudní ochrany (§ 5 odst. 1, § 6, § 8 o. z.).

42. Odvolací soud proto z těchto důvodů potvrdil rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku II. o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně správného výroku III. o náhradě nákladů řízení.

43. Povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení byla žalobkyni uložena podle výsledku odvolacího řízení, když žalovaný měl v odvolacím řízení plný úspěch (§ 224 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř.).

44. Náklady původního odvolacího řízení žalovaného sestávají z odměny jeho předchozí právní zástupkyně za 2 úkony právní služby po 4 100 Kč (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „Vyhláška“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 Vyhlášky) a náhrady 21 % DPH ve výši 1 848 Kč (počítáno z částky 8 800 Kč; § 137 odst. 3 o. s. ř.), to je celkem 10 648 Kč.

45. Náklady dovolacího řízení žalovaného sestávají z odměny jeho předchozí právní zástupkyně za 2 úkony právní služby po 4 100 Kč (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), k) Vyhlášky), dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 Vyhlášky) a náhrady 21 % DPH ve výši 1 848 Kč (počítáno z částky 8 800 Kč; § 137 odst. 3 o. s. ř.), to je celkem 10 648 Kč.

46. Náklady nynějšího odvolacího řízení žalovaného sestávají z odměny jeho nynějšího právního zástupce za 1 úkon právní služby po 4 100 Kč (§ 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) Vyhlášky; za převzetí zastoupení novým právním zástupcem odměna nenáleží, neboť nejde objektivně o účelný úkon), jedné paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 Vyhlášky) a náhrady 21 % DPH ve výši 924 Kč (počítáno z částky 4 400 Kč; § 137 odst. 3 o. s. ř.), to je celkem 5 324 Kč.

47. Celkem tak žalovanému přísluší za odvolací řízení náhrada nákladů ve výši 26 620 Kč.