Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 69 Co 153/2024-61 ECLI:CZ:MSPH:2024:69.Co.153.2024.1 Rozsudek

Rozhodnutí 69 Co 153/2024-61

JUDr. Aleš Šťastný · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 18. 9. 2024

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Tomáše Pirka a Mgr. Zdeňka Lehovce ve věci

žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [datum narození zainteresované osoby] bytem [adresa zainteresované osoby] zastoupená advokátem [jméno zástupce zainteresované společnosti] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]

proti

žalovanému: [jméno zainteresované společnosti], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]

o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. 1. 2024, č. j. 8 C 223/2023-40,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení 4 122,47 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 15 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a současně žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 14 440,78 Kč (výrok II.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala vrácení zálohy, kterou žalobci uhradila na základě smlouvy uzavřené dne [datum] na vypracování znaleckého posudku. Znalecký posudek měl být vypracován ve lhůtě 3 měsíců, tedy do [datum]. Žalovaný žalobkyni posudek ve sjednané lhůtě nedodal, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a důvod pro zaplacení předmětné částky odpadl.

3. Žalovaný se v řízení bránil tím, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o vypracování znaleckého posudku, probíhala pouze jednání o jejím uzavření. Žalovaný vyhotovení posudku podmínil dodáním kvalitativních materiálů podstatných pro znalecké zkoumání. Žalovaný zahájil přípravné práce z dobré vůle, částka 15 000 Kč mu byla poskytnuta na přípravné úkony.

4. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky proběhla jednání o uzavření smlouvy na vypracování znaleckého posudku. Znalec jako podnikatel (§ 420 o. z.) neprokázal, že by žalovanou jako spotřebitele seznámil se skutečnostmi nezbytnými k učinění závazné nabídky. V rámci ústních jednání si žalovaný vymínil podmínky uzavření smlouvy spočívající v dodání relevantních podkladů. Nebyla však prokázána jednoznačná shoda na obsahu závazku, smlouva samotná uzavřena nebyla, respektive sám žalovaný uzavření smlouvy popřel. Přesto žalobkyně zaplatila žalovanému 15 000 Kč a tato částka jí nebyla vrácena. Znalec pak bez uzavřené smlouvy vykonával přípravné práce a upřesňoval podklady dobrovolně. Na základě těchto skutečností dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 15 000 Kč bez právního důvodu a je povinen tuto částku podle § 2991 odst. 1 o. z. žalobkyni vrátit. V dalších podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, které není třeba, v zájmu stručnosti písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu, podrobně opakovat

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Zopakoval, že mezi účastníky žádná smlouva uzavřena nebyla, žalobkyni při jednáních vysvětlil, že bez vedeného soudního sporu, bez možnosti nahlížet do spisu, bez podkladů a součinnosti všech účastníků včetně zhotovitele žalovaný znalecký posudek nevykonává, pouze v rámci přípravy provádí tzv. nálezový posudek autorizovaného inženýra. Žalovaný v rámci své praxe v oboru stavebnictví velmi přesně odlišuje úkony administrativní, technické, odborné a znalecké. Místní šetření dne 9. 6. 2021 tedy žalovaný vykonal jako autorizovaný inženýr. Žalobkyně na závěr šetření nabídla žalovanému zálohu se slovy, že nežádá doklad. Záloha byla vyplacena na úkony autorizované osoby a následně byla zkonzumována za úkony administrativní, technické a odborné v rámci nálezového posudku provedené jako přípravné úkony pro vypracování znaleckého posudku. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně navrhla rozsudek jako věcně správný potvrdit.

7. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Odvolací soud především odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i zcela přiléhavě právně posoudil a odvolací soud, aniž by parafrázoval či opakoval části dotčeného rozhodnutí, již prakticky nemá k věci co dodat.

9. Podle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

10. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

11. Smyslem shora citovaného § 5 odst. 1 o. z. je chránit dobrou víru třetích osob v případech, kdy se někdo jeví svému okolí, včetně svých smluvních partnerů, na základě svého přihlášení se, jako příslušník určité profese. S touto příslušností si veřejnost spojuje jistou úroveň odbornosti, kompetentnosti, která ovlivňuje chování těchto osob, které takovému člověku poskytnou svou důvěru. Zákon spojuje s profesionalitou vyšší míru odpovědnosti, protože taková osoba má obecnou povinnost odborné péče.

12. V projednávané věci se žalovaný hlásí k výkonu znalecké profese. K výkonu znalecké profese rovněž patří odborná péče týkající se nejen vypracování samotných znaleckých posudků, nýbrž i řádné uzavírání smluv s objednateli (a zejména spotřebiteli, jako v tomto případě), popř. vystavení kvitancí za poskytnuté zálohy na práce ať znalecké, administrativní či jiné související činnosti, aby nedocházelo k pochybnostem, zda smlouva uzavřena byla či nikoliv. Pokud žalovaný v posuzovaném případě převzal od žalobkyně finanční částku dříve, než došlo k uzavření smlouvy, a vykonával „dobrovolně“ přípravné práce na znaleckém posudku, přičemž k uzavření smlouvy (jak sám žalovaný konzistentně tvrdí) nedošlo, jde to k jeho tíži a je povinen žalobkyní poskytnutou částku v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. vrátit.

13. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v této fázi řízení zcela procesně úspěšná. Náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů, které jsou tvořeny odměnou jejího advokáta za jeden úkon právní služby po 1 700 Kč (účast na odvolacím jednání) podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, jedním režijním paušálem po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), cestovným k odvolacímu jednání z [adresa] a zpět, celkem 120 km, vozidlem [podezřelý výraz], reg. zn. [SPZ], v celkové výši 807 Kč, náhradou za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč, což spolu s 21 % DPH (715,47 Kč) činí celkem částku 4 122,47 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení; přípustnost dovolání přezkoumá za podmínek stanovených v § 237 o. s. ř. dovolací soud.