o zaplacení 124 480 Kč s příslušenstvím,

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že řízení zastavil co do částky 2 480 Kč s příslušenstvím (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 122 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 480 Kč od 8. 10. 2024 do 7. 11. 2024 a z částky 122 000 Kč od 8. 10. 2024 do zaplacení (výrok II.), a dále rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 33 300 Kč (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 124 480 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení kupní ceny za nedodaný školní nábytek dle kupní smlouvy uzavřené dne 13. 6. 2024. Žalovaná se bránila tvrzením, že část plnění již uhradila (částka 2 480 Kč a následně 5 000 Kč), přičemž k druhé částce nepředložila žádný důkaz. Dále tvrdila, že vystavila dobropis, který však nebyl po splatnosti.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z listinných důkazů (kupní smlouva, faktura, potvrzení o platbě, výzvy k plnění, emailová komunikace, dobropis), v odůvodnění svého rozhodnutí podrobně zrekapituloval jednotlivá stanoviska účastníků v průběhu řízení a poté popsal skutkový stav, který z provedených důkazů zjistil. Tento uvedl pod body 1 až 3 odůvodnění rozsudku. Dále pod bodem 4 rozsudku uvedl, že žalobkyně platně a účinně odstoupila od smlouvy ke dni 13. 9. 2024 pro marné uplynutí dodatečné lhůty k plnění, a že žalovaná nedodala zboží ani v této lhůtě.

4. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), zejména podle ustanovení § 2079, § 2085, § 1977, § 1978 odst. 2, § 2004, § 2991 odst. 2 a § 1970. Soud prvního stupně vyhodnotil, že žalobkyně poskytla žalované přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění, jejíž marné uplynutí vedlo k odstoupení od smlouvy. Vzhledem k tomu, že závazek zanikl, vzniklo žalobkyni právo na vrácení kupní ceny jako bezdůvodné obohacení. Soud prvního stupně odkázal na relevantní judikaturu týkající se účinků odstoupení od smlouvy a úroků z prodlení. Žalobě vyhověl v rozsahu 122 000 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně svá tvrzení prokázala a žalovaná neprokázala částečné plnění nad rámec částky 2 480 Kč.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání v rozsahu částky 10 000 Kč. Namítala, že aktuální dlužná částka činí 112 000 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyni zaslala 2x 5 000 Kč.

6. V reakci na to žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 27. 3. 2025 do zaplacení a co do částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 6. 2025 do zaplacení, jinak navrhla rozsudek jako věcně správný potvrdit.

7. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř., vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

8. Odvolací soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby v souladu s § 222a odst. 1 o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zpětvzetí žaloby zrušil a řízení zastavil.

9. Odvolací soud dále přezkoumal napadené rozhodnutí (co do částky 3 000 Kč) včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

10. Odvolací soud především odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, provedené důkazy hodnotil v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) a učinil na jejich základě odpovídající skutkové závěry. V návaznosti na to soud prvního stupně věc i zcela přiléhavě právně posoudil a odvolací soud, aniž by parafrázoval či opakoval části dotčeného rozhodnutí, již nemá k věci co dodat. Ostatně žalovaná žádné relevantní námitky proti rozsudku soudu prvního stupně ani nevznesla. Žalovaná neoznačila žádný důkaz, jímž by prokázala jakékoli další platby nad rámec žalobkyní provedeného částečného zpětvzetí žaloby.

11. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části (3 000 Kč) podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení.

12. V části vyhovujícího výroku II. napadeného rozsudku ohledně částky 112 000 Kč s příslušenstvím zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním žalované nedotčen (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

13. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni celkem částku 115 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 480 Kč od 8. 10. 2024 do 7. 11. 2024, z částky 5 000 Kč od 8. 10. 2024 do 26. 3. 2025, z částky 2 000 Kč od 8. 10. 2024 do 2. 6. 2025 a z částky 115 000 Kč od 8. 10. 2024 do zaplacení.

14. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a 146 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v této fázi řízení zcela procesně úspěšná. Náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů, které jsou tvořeny odměnou její advokátky za tři úkony právní služby po 1 500 Kč (smírná jednání, porada s klientem přesahující jednu hodinu, účast na odvolacím jednání) podle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tři režijní paušály po 450 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), náhradou cestovného v souvislosti s cestou k odvolacímu jednání na trase [adresa] a zpět, celkem 212 km osobním automobilem [podezřelý výraz] v celkové výši 1 670 Kč a náhradou za promeškaný čas na cestě za celkem 6 půlhodin po 150 Kč, tj. ve výši 900 Kč, celkem tedy 8 420 Kč. Odvolací soud nepřiznal právní zástupkyní žalobkyně účtovanou odměnu ve výši ½ za vyjádření k výzvě soudu ze dne 3. 7. 2025, neboť se nejedná o úkon právní služby spadající pod § 11 odst. 2 advokátního tarifu.