o odvolání žalované proti mezitímnímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 19 C 23/2016 - 698

1. Mezitímním rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně rozhodl, že žaloba je co do základu důvodná, a vyslovil, že o výši nároku a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci samé.

2. Žabce se domáhá zaplacení pojistného plnění podle pojistné smlouvy o škodovém pojištění budov – reality, kterou účastníci uzavřeli dne [datum] ohledně budovy [adresa], bytový dům v katastrálním území Kamýk, obec Praha, na adrese [ulice a číslo] (dále jen dům nebo předmětný dům) a to proti pojistným nebezpečím uvedeným ve smlouvě. Žalobce tvrdil, že vykonává správu a zajišťuje provoz a opravy společných částí domu, v období od [datum] do [datum] nastala pojistná událost, bouřková činnost odpovídající vichřici s nárazy větru až 31,4 m/s ([datum]) a 32,4 m/s ([datum]) poškodila ve velkém rozsahu zateplení fasády (kontaktního zateplovacího souvrství) domu, v důsledku silného nárazového větru a současného průniku srážkové vody do zateplovacího souvrství ve fasádním límci kontaktně zatepleného obvodového pláště domu vznikly trhliny, tím byly významně ovlivněny technické vlastnosti zateplovacího souvrství s izolantem z minerální vlny, především vlastní hmotnost, tepelně izolační vlastnosti a tuhost izolantu. V důsledku promáčení izolantu došlo u zateplovacího souvrství k nežádoucím tvarovým změnám charakteru svislého posunu. V důsledku škodní události přestala horní část opláštění domu plnit svoji funkci a z důvodu funkčních i bezpečnostních bylo nezbytné provést rozsáhlejší opravu, neboť dalším působením srážek začala voda zatékat poškozeným opláštěním domu i do bytů, kde se v důsledku vlhkosti začala objevovat plíseň. Žalobce musel opravit zateplení domu formou úplné výměny zatečením postiženého zateplovacího souvrství, částečně z prostředků zaplacených členy a částečně z úvěru. Uzavřel smlouvu o dílo se zhotovitelem [právnická osoba] a za provedení díla, které bylo žalobci předáno dne [datum], uhradil [částka], v souvislosti s pojistnou událostí vynaložil další náklady v celkové výši [částka].

3. Žalovaná nesporovala, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] ze dne [datum] o škodovém pojištění budov – reality, uvedla, že součástí pojistné smlouvy byly i Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění budov – reality (VPP R 2005/01). Nesporovala, že jí žalobce dne [datum] oznámil škodní událost. Poukázala na definici pojistné události a definici vichřice v článku 30, C odst. 1 písm. a) a v článku 2 v bodě 6 pojistných podmínek s tím, že pojištěný musí prokázat, že škoda při bezvadném stavu pojištěné budovy mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. V daném případě se při porušení termofasády – opláštění a vzniku trhlin nejevilo jako prvotní příčina poškození v důsledku vichřice, podle znaleckého posudku Technického a zkušebního ústavu stavebního [obec] s. p. je plášť zateplení domu narušen trhlinami zejména v horních partiích s minerálním izolantem, v případě neošetřených trhlin byla zřejmě vysoká vlhkost izolantu, provedení zateplení neodpovídá běžným standardům, pozorované vodorovné trhliny vycházejí z rohu ostění oken, a přímo tak souvisí s absencí zmiňované diagonální příložky rohu, z hlediska možného účinku větru nebyly zjištěny indicie, např. uvolněné a vytržené kotvy, protažený izolant přes hlavu kotev, které by mohly nasvědčovat účinkům větru. Ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu nelze dovodit, že v uvedenou dobu předpokládaného poškození by přesáhly účinky větru návrhové hodnoty pro daný objekt s tím, že jednoznačná odezva na konstrukci signalizující porušení od účinků větru nebyla na objektu zjištěna. Rychlosti větru udané Českým hydrometeorologickým ústavem a z tohoto odvozené silové účinky na fasádu v předmětném období nepřesáhly návrhové hodnoty konstrukcí pro zatížení větrem. [ulice] objekty ani konstrukce poškozeny nebyly (vytrhané kotvy, odtržený izolant po protlačení hlavou kotvy). Nejedná se tak o nahodilou skutečnost, se kterou je spojena povinnost pojistitele plnit, příčinou škody bylo nepojištěné pojistné nebezpečí.

4. Soud I. stupně objasnil skutkový stav věci, vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných a obsah svých zjištění uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí. Odvolací soud z něho vychází a v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí na zjištění soudu I. stupně z jednotlivých provedených důkazů odkazuje.

5. Soud I. stupně vyšel z toho, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o škodovém pojištění budov – reality, předmětem smlouvy bylo pojištění domu proti pojistným nebezpečím uvedeným ve smlouvě, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky pro pojištění budov realit. Dne [datum] a dne [datum] došlo v oblasti, ve které stojí dům, k bouřkové činnosti s nárazy větru až 31,4 m/s, respektive až 32,4 m/s – vichřicí, v jejímž důsledku došlo na západní, návětrné straně domu k deformaci a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy, a v důsledku průniku vody došlo k znehodnocení izolací. Žalobce proto přistoupil v roce 2014 k opravě zateplení domu, práce hradil ze svých prostředků. Na domě bylo v roce 2002 provedeno zateplení, při něm byly z dnešního pohledu, současného způsobu provádění zateplení, nesprávně instalovány parapetní plechy, nesprávně zhotoveny parapety, nesprávně připojena okna ke svislým konstrukcím, nesprávně připojena okna k zateplovacímu systému a nesprávně provedena izolace střechy. Žalobce uplatnil nárok na pojistné plnění u žalované [datum], žalovaná plnění odmítla.

6. Soud I. stupně s citací ustanovení § 2 a 26 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě vyšel z toho, že bylo jednoznačně prokázáno, že ve výše označeném čase došlo v oblasti, kde dům stojí, k bouřkové činnosti s nárazy větru v intenzitě vichřice ve smyslu definice ve Všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění budov – reality (VPP R 2005/01) – dále také jen VPP nebo všeobecné pojistné podmínky - žalované, neboť za vichřici je podle nich bráno proudění vzduchu v místě pojištění, které dosáhlo nejméně 20,8 m/s. V uvedených dnech tedy došlo k nahodilé skutečnosti – vichřici doprovázené vodními srážkami, tedy k pojistné události podle čl. 2 bod 6 Všeobecných pojistných podmínek. Na otázku, zda v důsledku této skutečnosti došlo k poškození domu, škodě na jejím tepelně izolačním systému, a v důsledku tohoto k masivnímu průniku vody ze srážek do zateplovacího systému domu, soud I. stupně odpověděl kladně s tím, že protože závěry účastníky předložených znaleckých posudků se co do příčiny vzniku škody na domě lišily, nechal vypracovat znalecký posudek [právnická osoba] a následně i revizní znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba] Z posledního vyšel proto, že ve svých závěrech zohledňoval dotazy obou účastníků i soudu I. stupně a vyjádřil se k závěrům předchozích znaleckých posudků. Závěry revizního znaleckého posudku soudu I. stupně zhodnotil jako úplné, dostatečné, logické a bez zjištěných nedostatků. Ze závěru revizního znaleckého posudku ve spojení s výpovědí pověřeného pracovníka znaleckého ústavu soud I. stupně čerpal závěr, že základní a hlavní příčinnou poškození domu byl vítr, ten jako primární příčina způsobil deformace a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy, voda jako sekundární příčina vzniku škody poté způsobila znehodnocení izolací. Na vzniku škody se podílelo několik faktorů, které působily synergicky, bouřka s větrem působily jako spouštěč.

7. Soud I. stupně vysvětlil obecně, co je příčinná souvislost - vztah mezi škodnou událostí a vznikem škody s tím, že se jedná zpravidla o otázku skutkovou. S poukazem na označenou judikaturu vyšel ze zjištění, že v posuzovaném případě bylo primární příčinnou vzniku škody působení větru (podle všeobecných podmínek žalované vichřice) ve spojení s deštěm. Vítr a déšť způsobily, že došlo k deformaci a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy a voda způsobila znehodnocení izolací a následnou škodu. Pokud revizní znalecký posudek hovořil o další příčině vzniku škody v podobě nesprávně instalovaných parapetních plechů, nesprávně zhotovených parapetů, nesprávně připojených oken ke svislým konstrukcím, nesprávně připojeným oknem k zateplovacímu systému (popř. možného nedostatečného uchycení okapní střechy na atikách, nesprávně provedené izolace střechy, popř. možné vadě montáže ETICS /izolační fasádní systém/ a nedodržení technologického postupu), jedná se sice o další příčinu, která se mohla podílet, resp. podílela na vzniku škody, avšak až v důsledku prvotní příčiny vzniku škody, poškození budovy silným větrem a následného zatečení vody (deště) do budovy. Nebýt skutečnosti, že v uvedených dnech došlo k silnému větru, který způsobil poškození domu v podobě deformace a uvolnění klempířských prvků fasády a střechy, čímž došlo k zatečení dešťové vody, která způsobila znehodnocení izolací domu, nepodílely by se na vzniku škody další skutečnosti, které navýšily rozsah škody. Revizním znaleckým posudkem bylo rovněž prokázáno, že vyjma oplechování parapetů a přikotvení parapetů byl způsob montáže souladný s platnou normou, tedy v době provádění prací (v roce 2002) správný a obvyklý. Ani úplným dodržením dobově platných technologických a normativních postupů nemuselo být dosaženo ideálního stavu montáže daného systému, jaký známe dnes. Ani zcela bezvadné provedení zateplení domu v roce 2002 by neznamenalo, že by v důsledku konkrétní škodné události nedošlo ke vzniku škody. Soud I. stupně uzavřel, že vysokým nárazem větru došlo ke škodné události podle článku 2 odst. 19 VPP a k pojistné události podle článku 2 odst. 6 VPP, se kterou je spojena povinnost pojistitele podle pojistné smlouvy plnit.

8. Obranné námitky žalované shledal soud I. stupně nedůvodnými s tím, že nenastala výluka z pojistné ochrany podle článku 30 VPP, neboť nebylo zjištěno, že by škoda na objektu byla způsobena vniknutím srážek nebo nečistoty nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory. Tato výluka pamatuje na nedostatečné uzavření domu před povětrnostními vlivy v důsledku (ne) činnosti člověka, nedostatečného splnění prevenční povinnosti, o které věděl, a mohl ji tak ovlivnit (např. zavřením oken či dveří). Žalobce neporušil žádné povinnosti z pojistné smlouvy. Po žalovanému nebylo možno při uzavírání pojistné smlouvy požadovat, aby oznámil žalované skutečný stav pojištěné nemovitosti, pokud o tomto stavu nevěděl, nebylo zjištěno, že by žalobce stran zjištěných závad na nemovitosti uvedl vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v rámci uzavírání pojistné smlouvy, laickým pohledem a zkoumáním ani nemohl vady zjistit. Naopak na žalované bylo, aby při uzavírání pojistné smlouvy dbala svých práv a případně zkontrolovala předmět pojištění. V této souvislosti soud I. stupně poukázal na postavení pojistníka jako ve smluvním vztahu osoby slabšího postavení.

9. Proti rozsudku soudu I. stupně podala odvolání žalovaná s tím, že nesouhlasí s jeho závěry, neztotožňuje se se skutkovým ani právním závěrem soudu I. stupně, jemuž vytkla nedostatečně zjištění skutkového stavu, nesprávný skutkový i právní závěr a právní posouzení věci. Namítla, že tvrzené pojistné nebezpečí – vichřice nebyla podstatnou příčinou škodného následku. Kdyby žalobce dům řádně udržoval, nedošlo by k tak rozsáhlému poškození nemovitosti. S definicí nahodilé skutečnosti a pojistné události uvedla, že podle znaleckého posudku se na škodě podílelo několik faktorů. V daném případě je na místě užití pojistné výluky. Žalovaná má podle všeobecných pojistných podmínek právo pojistné plnění odmítnout, nebo snížit. Žalobce při uzavírání pojistné smlouvy porušil své povinnosti – neoznámil všechny jemu známé okolnosti podstatné pro převzetí rizika, neoznámil nastalé změny a řádně se nestaral o údržbu pojištěného majetku. V doplnění odvolání po zopakování stanovisek každého z účastníků žalovaná uvedla, že důležitým zjištěním byla skutečnost, že obytné objekty bezprostředně sousedící s domem nebyly v době tvrzené vichřice poškozeny a že na konstrukci domu nebyly známky po vlastním extrémním působení silného větru, např. vytrhané kotvy, odtržený izolant po protlačení se hlavou kotvy uvolněné a vytržené kotvy, protažený izolant přes hlavu kotev. To, že dům nebyl před škodnou událostí v řádném stavu, bylo též potvrzeno závěry znaleckého posudku. Z něho také vyplynulo, že rychlosti větru udané Českým hydrometeorologickým ústavem zjevně nepřesáhly návrhové hodnoty konstrukcí pro zatížení větrem. V dané věci se tedy nejednalo o nahodilou událost, která by naplňovala zákonná i smluvní kritéria definice pojistné události. Soud I. stupně pochybil, když při hodnocení jednotlivých důkazů - podaných znaleckých posudků nepostupoval v souladu s procesní zásadou volného hodnocení důkazů v případě zjištěných rozporů v podaných znaleckých posudcích. Pokud měl při rozhodování k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o té samé otázce, měl je vyhodnotit s tím, který z nich a z jakých důvodů vezme za podklad svého rozhodnutí, a vysvětlit, z jakých důvodů nevychází ze závěrů druhého znaleckého posudku. Navíc v situaci, kdy soud I. stupně vycházel výhradně ze znaleckého ústavu [právnická osoba], nelze se ztotožnit s jeho skutkovými závěry, které z něho vzal za prokázané, a s jeho právním závěrem, že jedinou příčinou vzniku škody na domě byl jednoznačně vítr a déšť. Tento závěr z revizního znaleckého posudku nevyplývá. Se zjištěními ohledně existence původních konstrukčních vad v zateplení domu ještě před škodní událostí se soud I. stupně nevypořádal vůbec, ač jsou podstatné pro právo žalované odmítnout pojistné plnění. Dále žalovaná namítla, že vztah účastnic se řídí předně zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a sjednanou pojistnou smlouvou ve znění VPP R 2005/01, nelze tedy akceptovat soudem I. stupně aplikovanou judikaturu týkající se náhrady škody a vztahu příčinné souvislosti mezi protiprávním úkonem a způsobenou škodou. Pojistně právní vztah mezi účastníky jako soukromoprávními subjekty je založen na principu smluvní volnosti. Na rozhodnutí subjektů smlouvy je, zda vůbec a s kým smlouvu uzavřou, jaký bude její obsah i forma a jaký typ smlouvy zvolí, na jaká jednání a případně objektivní skutečnosti se sjednané pojištění vztahuje, které spolupůsobící faktory tento vztah vylučují, případně sjednání tzv. výluk. Pokud soud I. stupně dovodil (podle žalované vadně), že žalobce nemohl“ svým laickým pohledem“ zjištěné vady domu před sjednáním pojištění resp. v jeho průběhu zjistit, je nutno vzít v úvahu, že společenství vlastníků je právnickou osobou, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Základní povinností společenství je tedy zajistit správu, provoz a opravy společných částí domu a pozemku. Pro obecnou praxi je nutné, aby členové výboru SVJ při své činnosti mající dopad do majetkové sféry společenství využívali služeb odborných poradců. Pokud se v roce 2002 realizovala rekonstrukce domu, která následně vykazovala vady, které měly následně podíl 50 % na způsobené škodě, žalobce měl zajistit kvalitní firmu, která tuto rekonstrukci řádně provede podle projektové dokumentace a při následném pojištění nemovitosti využít služeb pojistného zástupce (makléře). K závěru soudu I. stupně o žalobci ve slabším postavení v pojistném vztahu žalovaná poukázala na ustanovení § 14 a § 15 zákona o pojistné smlouvě i smluvní ustanovení článku [číslo] [číslo] 10VPP R 2005/01 o tom, kdo má před sjednáním pojištění, ale i v jeho průběhu, povinnost sdělit žalované skutečnosti týkající se stavu pojišťované nemovitosti a další rozhodné skutečnosti. Pro posouzení, zda nastala nahodilá událost, je rozhodující, zda a kdy nastal škodní následek, zda v průběhu sjednaného pojištění, či mimo ně, a dále okolnost, kterou byl tento následek vyvolán, zda se jednalo o jednu okolnost, či spolupůsobení několika okolností, jejichž působení je třeba vykládat ve smyslu textu sjednané pojistné smlouvy.

10. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce. Navrhl potvrzení mezitímního rozsudku soudu I. stupně s tím, že on prokázal všechna svá tvrzení včetně toho, že neporušil žádnou povinnost ani ze zákona, ani z pojistné smlouvy, která by měla podstatný vliv na vznik pojistné události, na její průběh nebo na zvětšení rozsahu jejích následků. Nebylo prokázáno, že by ze strany žalobce, resp. vlastníků jednotek došlo k zanedbání, neřešení havarijního stavu domu či jeho zateplovacího systému, ani to, že by do zateplovacího systému zatékalo již před pojistnou událostí a že žalobce o tom věděl nebo mohl vědět. Podle znaleckého ústavu [právnická osoba] byla stavba domu ve stavu obvyklém dané době a zateplovací systém by v daném stavu vydržel přibližně 30 let, k působení vichřice došlo po 11 letech od provedení zateplovacího systému. Žalovaná ani na výzvu žalobce neprovedla řádnou prohlídku poškozeného zateplovacího systému v době před jeho výměnou za nový, kdy mohla a měla zjistit jeho skutečný stav.

11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalované bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky ust. § 205 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zkráceně o. s. ř.) a obsahuje odvolací důvody stanovené v ust. § 205 odst. 2 o. s. ř., projednal je při jednání (ust. § 214 odst. 1 o. s. ř.) a přezkoumal správnost rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání (ust. § 212, § 212a o. s. ř.) Odvolací soud neshledal odvolání žalované důvodným.

12. Soud I. stupně postupoval podle ust. § 152 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a odvolací soud sdílí jeho závěr, že v posuzovaném řízení bylo účelné rozhodnut primárně o základu věci. V takovém případě platí, že soud musí posoudit všechny pro rozhodnutí podstatné otázky vyjma těch, které se týkají výlučně výše uplatněného nároku. To soud I. stupně splnil.

13. Odvolací soud se na podkladu soudem I. stupně zjištěného skutkového stavu, z něhož zcela vyšel, ztotožnil s jeho závěrem, že žaloba s žádostí o pojistné plnění žalované v důsledku pojistné události spočívající v poškození předmětného domu žalobce při vichřici ve dnech [datum] až [datum], je co do základu důvodná. Shodně se soudem I. stupně dospěl k tomu, že byla naplněna smluvní ujednání účastníků (respektive žalobce a právní předchůdkyně žalované) podle pojistné smlouvy ze dne [datum] a podle všeobecných pojistných podmínek pro pojištění budov – reality (VPP R 2005/01) o povinnosti žalované poskytnout pojistné plnění za konkrétní pojistnou událost.

14. Soudu I. stupně lze přisvědčit v tom, že bylo bez pochyb prokázáno zprávou Českého hydrometeorologického ústavu, že ve dnech [datum] až [datum] byla v místě, kde stojí dům, vichřice a to s ohledem na rychlost větru vichřice podle definice obsažené ve smluvním ujednání účastníků (čl. 30 c, odst. 1 písm. a) všeobecných pojistných podmínek. Protože v posuzovaném případě byla o tom k dispozici nesporovaná informace Českého hydrometeorologického ústavu, není v této souvislosti podstatné, ve smyslu všeobecných pojistných podmínek, zda došlo ke škodě na jiných budovách v okolí.

15. Soud I. stupně se důsledně zabýval i žalovanou namítaným stavem domu před pojistnou událostí. Odvolací soud přisvědčil žalované, že pochybil, pokud v situaci, kdy mu obě strany sporu předložily v závěrech o rozhodných skutečnostech významně kontradiktorní znalecké posudky, v obou případech opatřené doložkou ve smyslu ust. § 127a o. s. ř., nevyslechl oba znalce, a tudíž se nepokusil odstranit rozpory mezi posudky, ale přikročil přímo k nařízení dalšího znaleckého posudku. S ohledem na to, že prostřednictvím závěrů revizního znaleckého posudku se ale posléze podařilo získat odborné závěry o všech rozhodných skutečnostech, hodnotí odvolací soud takový postup za vadu řízení, která neměla vliv na správnost rozhodnutí o věci samé.

16. Soudu I. stupně lze naopak přisvědčit v tom, že v situaci, kdy následně podaný posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] nesplňoval základní požadavky na něj kladené, a nemohl být v důsledku užití nepřípadných norem zdrojem odborných závěrů, nařídil revizní znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], k němuž ve znění jeho dodatku také vyslechl znaleckým ústavem zmocněnou osobu a z takto zjištěného skutkového stavu vyšel pro své rozhodnutí.

17. Na podkladu takto objasněného stavu se odvolací soud plně ztotožňuje s tím, že obranné námitky žalované nejsou důvodné. Znalecký posudek jasně popsal rozsah a způsob poškození předmětného domu a také okolnosti, vinou kterých k němu došlo. Dospěl k závěru, že poškození domu bylo projevem zatížení izolantu zateplení domu proniklou srážkovou vodou, a nebyly zjištěny žádné poruchy, které by neměly primární původ v působení větru. Zjištěné vady montáže klempířských konstrukcí v souvislosti s technologickými postupy použitými při montáži zateplení domu v roce 2002 by byly, jak vysvětlil znalecký posudek, vadami z pohledu dnešních technologií a způsobu provádění prací, v době svého zhotovení ale neodporovala tato montáž žádné platné normě, byla obvyklá a standardní. Žalobce neměl jako běžný uživatel možnost v tomto směru zjistit technický stav domu. Znalec přitom uvedl i to, že i kdyby byly klempířské prvky osazeny správně (rozuměno ve světle dnešní praxe), nedokázaly by odolat intenzitě větru v dané konkrétní situaci. Lze tak přisvědčit závěru soudu I. stupně, že primární příčinou vzniku škody na domě žalobce byla vichřice a v souvislosti s poškozením zateplení domu nastalým v jejím důsledku vniknutí srážkové vody.

18. Jak správně vysvětlil soud I. stupně, nenastala situace, která by mohla přivodit dopady pojistné výluky podle VPP, jak ji tvrdila žalovaná, neboť k vniknutí srážkové vody do zateplení domu nedošlo nedostatečně uzavřenými okny, venkovními dveřmi nebo jinými otvory, které by nevznikly právě v důsledku pojištěných pojistných nebezpečí a nepředstavují škodu na budově, tedy nedošlo k situaci, k níž všeobecné pojistné podmínky možnost výluky vztahují.

19. Pokud žalovaná namítala, že na budovách v okolí domu nedošlo ve stejných povětrnostních podmínkách k žádné škodě, a tuto argumentaci vázala k tomu, že škoda vznikla minimálně zčásti v důsledku nesprávně provedeného zateplení domu, ani zde odvolací soud její názor nesdílí. V tomto směru nebylo prováděno dokazování, což ale není vadou v postupu řízení, neboť namítaná skutečnost bez dalšího nemá vliv na důvodnost nároku na poskytnutí pojistného plnění. To je žádáno ve vztahu k danému pojistnému vztahu a k danému domu s jeho vlastnostmi a tak také bylo soudem I. stupně posuzováno bez ohledu na další okolnosti (jimiž by mohl být například směr větru, existence, stav či doba vzniku zateplení jiných budov a řada dalších skutečností).

20. Odvolací soud nepřisvědčil shodně se soudem I. stupně ani námitce, že by žalované svědčilo právo odmítnout či snížit pojistné plnění proto, že by žalobce porušil svoji informační povinnost při uzavření smlouvy. Jak vysvětleno výše, bylo postaveno najisto, že žalobce nemohl vědět o případných specificích montáže zateplení domu, jež bylo navíc v roce 2002 provedeno v té době zcela běžným způsobem, pojistná smlouva byla uzavřena v roce 2009 a ke škodě došlo v důsledku působení vichřice v roce 2013. V širších souvislostech tedy i fakt, že zateplení domu fungovalo bez poškození po dobu 11 let, svědčí o jeho funkčnosti a způsobilosti k plnění základní funkce.

21. Z uvedených důvodů odvolací soud mezitímní rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. Stejně jako o nákladech účastníků a České republiky v řízení před soudem I. stupně, tak o nákladech řízení odvolacího rozhodne soud I. stupně v konečném rozhodnutí o věci.