Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 68 CO 368/2021-64 ECLI:CZ:MSPH:2022:68.Co.368.2021.1 Rozsudek

o zaplacení [částka]; k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. dubna 2021, č. j. 14 C 55/2020 - 38 ve znění jeho opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 Co 55/2020 – 45

JUDr. Ludmila Petráková · Rozhodnutí ze dne 12. 1. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Petrákové a soudců JUDr. Vladimíry Čítkové a Mgr. Pavla Riedlbaucha ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka]; k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 55/2020 - 38 ve znění jeho opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 Co 55/2020 – 45


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (II) potvrzuje, ve výroku o nákladech řízení (III) se mění tak, že jejich výše činí [částka], jinak se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka], k rukám advokáta žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] (ve znění opravného usnesení ze dne [datum] ohledně výroku II rozsudku co do lhůty k plnění) soud I. stupně zastavil řízení ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok I) a uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II) a na náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobce částku [částka] (výrok III).

2. Rozhodl tak o žalobě (došlé soudu dne [datum]), kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že na základě objednávky žalované ze dne [datum] pro žalovanou provedl dílo, jehož předmětem byla izolace kotelny a tří dojezdů výtahů metodou minerální stěrky Aquafin na stavbě v [obec], přičemž po provedení díla vyúčtoval žalované smluvní cenu díla ve výši [částka] fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Žalovaná uvedenou fakturu uhradila pouze částečně, když dne [datum] poukázala na bankovní účet žalobce (pod variabilním symbolem shodným s číslem faktury) částku [částka]; tím zároveň došlo ze strany žalované k uznání dluhu částečným plněním dle § 2054 odst. 2 o. z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění). Zbývající část faktury ve výši [částka] zůstala přes urgence žalobce žalovanou neuhrazena.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ke své obraně tvrdila, že žalobci nevznikl nárok na úhradu ceny díla z důvodu, že dílo řádně nedokončil; výsledkem činnosti žalobce měla být vodotěsná izolace uvedených prostor, tj. izolace, jejíž vlastností byla odolnost vůči vodě - nepropustnost; žalobcem provedená izolace ve výtahových šachtách však vodu propouštěla; porušení povinnosti žalobce jako zhotovitele co do provedení vodotěsné izolace vedlo k zatečení spodní vody do výtahových šachet; izolace neplnila svoji funkci a žalovaná musela nechat řádně provést izolaci místo žalobce; žalovaná tedy odmítla žalobci za neprovedené dílo zaplatit celou cenu, částečně uhradila jen za řádně provedené práce, tedy nikoli za izolaci výtahových šachet. Vady v provádění díla se projevily dne [datum], kdy bylo objeveno prosáknutí spodních vod do výtahových šachet; což žalovaná bezodkladně žalobci vytkla prostřednictvím pana [příjmení], žalobce však vady díla neodstranil. Pokud by žalobce dovozoval, že dílo řádně dokončil a předal (což se ve skutečnosti nestalo), nebyla žalovaná povinna z důvodu vad díla, které žalobce neodstranil, platit část ceny za dílo odhadem přiměřeně odpovídající jejímu právu na slevu.

4. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobcem při jednání soudu I. stupně ohledně zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do [datum] soud I. stupně se souhlasem žalované řízení částečně zastavil.

5. Soud I. stupně po provedení dokazování na základě skutkových zjištění, jež popsal pod bodem 5. až 8. odůvodnění svého rozsudku (na něž odvolací soud pro stručnost vlastního rozhodnutí odkazuje), dospěl k závěru, že žalovaná s žalobcem uzavřela tvrzenou smlouvu o dílo (dle § 2586 o. z.), žalobce dílo provedl a žalované vyúčtoval jeho cenu. Za zásadní považoval skutečnost, že žalovaná na svůj dluh částečně plnila dne [datum], přičemž do uvedeného data nevznesla vůči jeho existenci žádné námitky, a ani z okolností ke dni provedení tohoto úkonu nijak nevyplývalo, že by svůj dluh nehodlala uhradit. Soud I. stupně na základě uvedeného uzavřel, že poskytnuté plnění lze považovat za úkon předvídaný § 2054 odst. 2 o. z., jehož důsledkem je právní domněnka, že žalovaná uznává i zbytek dluhu; žalobu proto shledal„ po právu“ a vyhověl jí a to s odkazem na § 1970 o. z včetně požadovaného příslušenství - úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. K obraně žalované ohledně vad díla soud I. stupně uvedl, že se nepodařilo předvolat svědka [příjmení] ke zjištění skutečnosti, zda vady byly řádně uplatněny. Ohledně existence vad izolace způsobujících zatékání do výtahových šachet soud I. stupně dospěl (bez potřeby vyhotovení znaleckého posudku na základě předložených fotografií a výpovědi žalobce) k závěru, že zatečení bylo ve výšce umístěných mechanických částí výtahu; došlo k tomu, že voda namočila části výtahu ve výšce při jejím tečení z vrchu.

7. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (zkráceně „o. s. ř.“) s tím, že úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů spočívajících v zaplaceném soudním poplatku z žaloby a v nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (zkráceně„ AT“).

8. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, kterým brojila proti zamítavému výroku ad II se souvisejícím nákladovým výrokem ad III. Žalovaná označila napadený rozsudek za vadný, bylo-li žalobě vyhověno, ačkoli podle žalované nárok žalobce na uhrazení jím požadované částky buď vůbec nevznikl z důvodu vadnosti díla, či před zahájením řízení v dané věci zanikl uplatněním slevy z ceny díla ze strany žalované. Namítla, že se soud I. stupně nedostatečně zabýval posouzením skutečností, zda bylo dílo žalobcem řádně provedeno, tj. řádně dokončeno a předáno žalované jako objednateli, a vznikl-li tak žalobci nárok na úhradu ceny díla; případně - došlo-li k řádnému provedení díla - zda nárok žalobce na úhradu jím požadované ceny díla nezanikl uplatněním práv z vadného plnění žalovanou. Žalovaná v souvislosti s tím setrvala na své argumentaci uplatněné v řízení před soudem I. stupně, kterou v odvolání zopakovala. Soud I. stupně zcela pominul skutečnosti uváděné žalovanou, tj. vadné provedení díla a uplatnění slevy z ceny díla; neprovedl žalovanou navrhované důkazy k řádnému a včasnému uplatnění práv z vadného plnění žalovanou výslechem svědka [jméno] [příjmení] a ke zjištěním původu a příčiny vady znaleckým posudkem; soud I. stupně odbornou otázku týkající se původu a příčiny vady zodpověděl sám, ačkoli k takovému posouzení byly nutné odborné znalosti. Žalovaná označila napadený rozsudek za nepřezkoumatelný, když není zřejmé, na základě čeho soud I. stupně dovodil, že žalobci na jím požadovanou částku vznikl nárok navzdory vadám díla a navzdory uplatněnému právu na slevu z ceny díla žalovanou. Žalovaná závěrem shrnula, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, v důsledku čehož nesprávně vyhověl žalobě, neprovedl dostatečné dokazování a své závěry dostatečně neodůvodnil. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání.

9. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl, aby byl napadený rozsudek jako správný potvrzen; podané odvolání žalované označil za účelové, vedené snahou o oddálení vykonatelnosti rozhodnutí soudu.

10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a to při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), v rozsahu napadeném odvoláním - tj. ohledně výroku o věci samé (II) a souvisejícího výroku o náhradě nákladů řízení (III) - když ve výroku o částečném zastavení řízení (I) rozsudek již nabyl samostatně právní moci. Dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

11. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně provedl dostatečné dokazování pro své rozhodnutí, z provedených důkazů zjistil správně všechny pro věc významné skutečnosti a rovněž se v rozhodnutí (pod bodem 9.) dostatečně vypořádal s důkazy, které neprovedl.

12. Nedůvodná je především odvolací argumentace žalované o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, když z jeho odůvodnění je zcela zřejmé, na základě jakých skutečností a z jakého důvodu žalobě vyhověl.

13. Odvolací soud se na základě soudem I. stupně zjištěného skutkového stavu zcela ztotožňuje se soudem I. stupně, pokud dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § [číslo] o. z s tím, že částečným plnění ze strany žalované dne [datum] (ve výši [částka]) na cenu díla dle žalobcem dne [datum] vystavené faktury za provedené dílo v celkové výši [částka] došlo k uznání i zbytku dluhu z titulu ceny díla vůči žalobci ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. s důsledky z toho plynoucími. Dle konstantní judikatury dovolacího soudu částečné plnění musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek závazku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1377/2017 ze dne [datum rozhodnutí]). Při hodnocení toho, zda lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku, je třeba vycházet z celkového jednání dlužníka (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2402/2018 ze dne [datum rozhodnutí]). V dané věci za situace, kdy předmětem díla bylo provedení vodotěsné izolace kotelny a tří výtahových šachet v místě dojezdu výtahů v objektu specifikovaném v žalobě a faktura za provedení tohoto díla - dle níž žalovaná také částečně plnila - byla vystavena dne [datum], nemohla být žalovanou tvrzená vada (propustnost izolace ve výtahových šachtách), pokud se objevila až dne [datum], důvodem k tomu, že žalovaná dne [datum] plnila žalobci jen částečně; z takového jednání žalované lze usuzovat, že plněním uznává i zbytek závazku vůči žalobci.

14. Z tohoto pohledu lze obranu žalované spočívající v tom, že žalobci nevznikl nárok na úhradu ceny díla (v rozsahu izolace výtahových šachet) z důvodu, že dílo řádně nedokončil, označit za účelovou. Žalovaná - na kterou se v případě částečného uznání dluhu jeho částečným plněním přesunulo důkazní břemeno ohledně existence resp. neexistence dluhu v době uznání závazku - nadto v řízení ani netvrdila, tím spíš neprokazovala, že by dílo (jeho část spočívající v izolaci výtahových šachet) pro jeho nikoliv řádné provedení v tomto rozsahu kdy odmítla od žalobce převzít. Z uvedených důvodů podle názoru odvolacího soudu žalovaná nevyvrátila právní domněnku, že v době uznání části dluhu její závazek k úhradě ceny celého díla trval. Dle ustálené judikatury dovolacího soudu totiž platí, že v případě uznání závazku nemusí věřitel vznik dluhu ani jeho výši v době uznání prokazovat, pouze musí uvést rozhodná skutková tvrzení umožňující jednoznačnou individualizaci uplatněného nároku; tvrzení žalobce tedy musí obsahovat takové skutečnosti, kterými vylíčí skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Odo 1173/2004). Tomuto požadavku v dané věci tvrzení žalobce v žalobě (shrnutá pod bodem 2. shora) zcela odpovídají. Dle judikatury dovolacího soudu dále platí, že důsledkem uznání závazku je přesun důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka, na němž je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného; v procesní rovině vyvratitelná domněnka nachází svůj odraz v ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka; pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou; skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Odo 180/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] ročník 2003, pod [číslo] rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23 Cdo 633/2000, a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Cdo 1469/2012).

15. Ze shora uvedených důvodů (ve smyslu citované judikatury) dle odvolacího soudu není důvodná zásadní odvolací argumentace žalované, že se soud I. stupně vzhledem k žalovanou tvrzené vadnosti díla nedostatečně zabýval tím, zda bylo dílo žalobcem řádně provedeno, tj. řádně dokončeno a předáno (§ 2604 o. z.), a zda tak vznikl žalobci nárok na úhradu ceny díla (§ 2610 odst. 1 o. z.). Skutečnost, že žalobci svědčí nárok na neuhrazenou část ceny díla, nebyla vzhledem k uznání zbytku dluhu částečnou úhradou fakturou vyúčtované ceny díla ze strany žalované předmětem procesního dokazování, přičemž domněnka existence uznaného závazku v řízení nebyla žalovanou vyvrácena. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně žalovaný nárok za důvodný, když skutečnost, že žalobci svědčí nárok na úhradu neuhrazenou část díla má podle § 133 o. s. ř. za prokázanou.

16. K obraně žalované spočívající v tvrzeném nároku na slevu z ceny díla z titulu vadnosti části díla, lze uvést, že její tvrzení v tomto směru ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] i při jednání soudu I. stupně dne [datum] ohledně uplatnění tvrzené vady díla byla zcela obecná. Žalovaná neuvedla, kdy konkrétně žalobci tvrzenou vadu vytkla, kdy žalobce vyzvala k jejímu odstranění, kdy došlo k odstranění vady díla třetí osobou, zda a kdy tuto skutečnost oznámila žalobci a konečně, kdy uplatnila z titulu odpovědnosti za vady slevu z ceny díla, přičemž ze strany odvolacího soudu nemohla být z důvodu nepřítomnosti žalované a jejího právního zástupce (když tito se z nařízeného jednání odvolacího soudu omluvili na výslovně souhlasili s projednáním věci ve své nepřítomnosti a bylo proto dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jejich nepřítomnosti) žalovaná poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, a zjednána náprava postupu soudu I. stupně, kdy takové poučení žalované ze strany soudu I. stupně absentovalo pro jeho byť mlčky učiněný závěr o nedůvodnosti uvedené obrany. Za této procesní situace lze mít odvolací argumentaci o důvodném neuhrazení ceny díla v částce odpovídající právu žalované na slevu z ceny díla ve smyslu § 2108 o. z. za nedůvodnou.

17. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (ad II) jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

18. Ve vztahu k výroku o nákladech řízení ad III (který odvolací soud přezkoumává z úřední povinnosti), odvolací soud shledal pochybení soudu I. stupně při stanovení výše náhrady nákladů řízení žalobce (správně mu přiznaných dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k jeho plnému úspěchu ve věci). Náklady žalobce spočívající - vedle zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] - v nákladech jeho právního zastoupení. Ty sestávají podle obsahu spisu z odměny advokáta po [částka] (§ 7, § 8 odst. 1 AT) nikoliv za čtyř, ale za pět a ½ úkonu právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum], prostá předžalobní výzva k plnění - § 11 odst. 1 AT); ze šesti paušálních náhrad po [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 AT) a z 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši [částka] Celkem náhrada v řízení před soudem I. stupně účelně vynaložených nákladů žalobce činí [částka]. Proto byl výrok o náhradě nákladů řízení (ad III) změněn podle § 220 o. s. ř ohledně jejich výše, jinak byl jako správný potvrzen podle § 219 o. s. ř.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v tomto stádiu řízení zcela úspěšnému žalobci odvolací soud přiznal náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení žalobce sestávajících z jednoho úkonu právní služby (účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 AT) ve výši [částka] (§ 7, § 8 odst. 1 AT); z jedné paušální náhrady ve výši [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 AT) a z 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Odměny za úkon právní služby spočívající ve vyjádření k odvolání se žalobce prostřednictvím svého zástupce výslovně vzdal. O místu plnění bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).