o ochranu osobnosti

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá, aby žalované č. [hodnota] bylo uloženo zdržet se sdělování informací, že žalobce založil své podnikání na autoritářských praktikách, na atmosféře strachu, na podpoře donášení, na vytváření nezdravé rivality uvnitř společnosti, na nekalých praktikách zaměřených na to, aby se zaměstnanci dostali pod neomezený zaměstnavatelův vliv a že s tím vším byla spojena značná fluktuace zaměstnanců u společnosti [právnická osoba]. (dále jen „společnost [firma]“), kteří často končili své pracovní poměry zcela vyčerpaní a znechucení, dále aby žalované č. [hodnota] bylo uloženo omluvit se za obsah dvou e-mailů ze dne [datum] zaslaných společnostem [právnická osoba] [firma]. a poskytnout žalobci za újmu způsobenou těmito e-maily zadostiučinění ve výši [částka] a konečně aby jí bylo uloženo omluvit se za obsah vyjádření ze dne [datum] adresovaného Krajskému soudu v [adresa] v řízení sp. zn. [spisová značka] a poskytnout žalobci za újmu způsobenou tímto vyjádřením zadostiučinění ve výši [částka]. Vůči žalovanému č. [hodnota] se žalobce domáhá omluvy za obsah vyjádření ze dne [datum] adresovaného Krajskému soudu v [adresa] v řízení sp. zn. [spisová značka] a poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka]. Vůči žalovanému č. [hodnota] se žalobce domáhá omluvy za obsah dvou e-mailů ze dne [datum] zaslaných společnostem [právnická osoba] [firma] a poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka] a dále omluvy za obsah vyjádření ze dne [datum], adresovaného Krajskému soudu v [adresa] v řízení sp. zn. [spisová značka] a poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka].

2. To vše žalobce žádá na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v odstavcích 1 až 12 rozsudku soudu prvního stupně.

3. Žalovaní se žalobou nesouhlasí a navrhují její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v odstavcích 13 až 15 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

4. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu vůči všem žalovaným v plném rozsahu zamítl (výrok I až III) a uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení (výrok IV až VI). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Žalobce podal proti rozsudku soudu prvního stupně včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že – ve vztahu k e-mailům ze dne [datum] – není dána jeho aktivní věcná legitimace. V těchto e-mailech zazněla vážná obvinění a nepravdivá tvrzení na adresu společnosti [firma], která měla dopad do osobnosti žalobce, jeho cti, vážnosti, dobrého jména a pověsti. Vytýká soudu prvního stupně, že neprovedl jím navržené důkazy včetně jeho účastnického výslechu, neboť pokud by je provedl, musel by dospět ke zcela jinému závěru. Poukazuje i na jistá specifika posuzované věci, která souvisejí s tím, že e-maily byly adresovány obchodním partnerům (dodavatelům) společnosti [firma] z Japonska a [adresa] Koreje, kteří si vše, co se týká společnosti [firma], automaticky spojují s osobou žalobce. Pokud jde o obsah vyjádření ze dne [datum], ani zde nelze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, dle nějž se jedná o výkon subjektivního práva v rámci soudního řízení, nýbrž jde o pomluvu a očernění dobrého jména žalobce a společnosti [firma]. Toto vyjádření je excesem, který nemá nic společného s uplatňováním procesních práv žalované č. [hodnota]. V této souvislosti žalobce poukázal na to, že on (na rozdíl od společnosti [firma]) není účastníkem řízení před Krajským soudem v [adresa], a proto ani nemá možnost, jak jinak se proti nařčením ze strany žalovaných bránit. Nesprávný je i závěr soudu prvního stupně stran nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného č. [hodnota] ve vztahu k e-mailům ze dne [datum], neboť žalovaný v době, kdy tyto e-maily psal, vystupoval nikoliv pouze za žalovanou č. [hodnota] (jejímž společníkem byl), ale také svým vlastním jménem. Byl osobou dobře známou obchodním partnerům společnosti [firma], ve které v letech 2007 až 2014 působil jako vedoucí obchodního oddělení, a jeho jednání je proto třeba přičítat nejen žalované č. [hodnota], ale rovněž jemu samému. Cílem tohoto jednání pak bylo způsobit žalobci úmyslně škodu, ublížit mu. Satisfakční význam omluvy pro žalobce je tak mnohem větší, pokud mu bude zaslána i žalovaným č. [hodnota], a nikoliv jen entitou, za kterou jednal. Souhlasit nelze ani s tím, že by nebyla dána pasivní věcná legitimace žalovaných č. [hodnota] a 3 ve vztahu k vyjádření ze dne [datum], neboť advokát žalované č. [hodnota], který toto vyjádření v jejím zastoupení učinil, musel získat informace, které v něm zazněly, od žalovaných č. [hodnota] a 3, a proto jsou tito žalovaní za obsah vyjádření odpovědní společně se žalovanou č. [hodnota]. Žalobce navrhuje zrušit rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení, případně rozsudek soudu prvního stupně změnit tak, že žalobě bude vyhověno.

6. V doplnění odvolání ze dne [datum] žalobce zdůraznil, že v některých případech jsou pověst a dobré jméno právnické osoby úzce spjaty s pověstí a dobrým jménem fyzické osoby, která je jejím představitelem, a proto zásahem do pověsti a dobrého jména právnické osoby dochází též k zásahu do pověsti a dobrého jména fyzické osoby. V dalším doplnění odvolání ze dne [datum] se žalobce dovolával závěrů, k nimž Ústavní soud dospěl v nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 26/24, dle nichž je třeba při ochraně pověsti právnických osob analogicky použít stejný katalog prostředků, jaký je stanoven pro ochranu proti nekalé soutěži v § 2988 zákona č. 89/2012 Sb., včetně možnosti požadovat přiměřené zadostiučinění. Přestože se tento nález netýká přímo žalobce jako fyzické osoby, jedná se o další podpůrnou argumentaci k jeho názoru, že jméno a dobrá pověst právnické osoby a fyzické osoby, která je jejím čelním představitelem, jsou vedle sebe stojící hodnoty, které se vzájemně ovlivňují a jsou nerozlučně spjaty. Pokud je primárně zasaženo do pověsti právnické osoby, sekundárně, a někdy i se závažnějšími důsledky, může být poškozena pověst a dobré jméno fyzické osoby, která vystupuje jako čelní představitel této právnické osoby. Podle soudu prvního stupně by však tato fyzická osoba neměla k dispozici žádné právní instrumenty k ochraně své osobnosti. Žalobce je přesvědčen, že v určitých případech (zejména s ohledem na intenzitu, závažnost a četnost útoků a jejich vliv na osobnost fyzické osoby) by fyzická osoba měla být aktivně legitimována k ochraně svých práv a oprávněných zájmů. Žalobce znovu poukázal na specifické vnímání pojmu osobní cti a důstojnosti u obchodních partnerů pocházejících z [název], kdy sebemenší zneuctění má velmi vážné důsledky pro obchodní vztahy, v tomto případě pro žalobce a jeho společnost [firma]. V posledním doplnění odvolání ze dne [datum] žalobce porovnává svůj případ s jiným (medializovaným) sporem na ochranu osobnosti, v němž bylo bývalému prezidentu republiky uloženo omluvit se svému bývalému poradci, jemuž bylo přiznáno i peněžité zadostiučinění. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že výroky vůči jeho osobě, které jsou předmětem této věci, jsou daleko závažnějšího charakteru, více urážlivé a dehonestující než ve srovnávaném případě.

7. Žalovaní ve vyjádření k odvolání uvedli, že se s rozsudkem soudu prvního stupně ztotožňují a navrhují jeho potvrzení. Třebaže by upřednostnili smírné řešení věci, respektují právo žalobce na přístup k soudu, v takovém případě jim však nezbývá, než se proti uplatněným nárokům bránit. Soud prvního stupně dle nich provedl dokazování v postačujícím rozsahu a správně věc posoudil i po stránce právní. Žalobcovo odvolání pokládají za zcela zbytečný krok, který nemůže přinést nikomu z účastníků nic pozitivního a smysluplného.

8. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání žalobce rozsudek soudu prvního stupně (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

9. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně správně v napadeném rozsudku citoval relevantní normy objektivního práva (které tedy již odvolací soud znovu neopakuje), učinil správný závěr o skutkovém stavu a dospěl i ke správnému právnímu posouzení věci.

10. Soud prvního stupně správně vyhodnotil, že e-maily ze dne [datum] nebylo zasaženo do osobnostních práv žalobce, neboť výroky v nich obsažené se žalobce netýkaly. Obsah uvedených e-mailů se vztahoval výhradně ke společnosti [firma], s níž žalobce nelze (navzdory jeho osobnímu angažmá v ní) ztotožňovat. V tomto ohledu nemá odvolací soud za důvodnou argumentaci uvedenou v žalobcově odvolání a za případný nemá ani odkaz na jím citovanou judikaturu týkající se ochrany dobré pověsti právnických osob. Soud prvního stupně správně vysvětlil, že kritické výroky pronesené na adresu právnické osoby nelze (automaticky) přenášet na člověka stojícího v jejím čele, a tyto výroky tak nejsou s to zasáhnout jeho osobnostní sféru. K tomu odvolací soud dodává, že – jak vyplynulo z dokazování provedeného soudem prvního stupně – žalovaná č. [hodnota] (které je třeba oba e-maily připisovat) se již společnosti [firma] za jejich obsah písemně omluvila. Má-li tomu být dle žalobce tak, že obchodní partneři, jimž byly e-maily ze dne [datum] odeslány, si společnost [firma] spojují přímo s jeho osobou, pak i omluva poskytnutá této společnosti musí plnit (stejný) satisfakční účel rovněž ve vztahu k žalobci samotnému. To však nic nemění na tom, že žalobce se nemůže domáhat ochrany své cti, vážnosti a důstojnosti v souvislosti s výroky, které přímo míří vůči právnické osobě, jíž právní řád ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu přiznává vlastní prostředky ochrany, jejichž prostřednictvím jsou nepřímo chráněni i lidé, kteří jsou s touto právnickou osobou spojeni.

11. Správné právní závěry soud prvního stupně učinil i ve vztahu k vyjádření ze dne [datum], které má povahu procesní obrany žalované č. [hodnota] ve sporu o ochranu práv tvrzeně porušených nekalosoutěžním jednáním vedeném proti ní společností [firma] u Krajského soudu v [adresa]. O neoprávněný zásah se nejedná tehdy, je-li dovolen, resp. je-li jeho možnost právem předpokládána, nedojde-li současně k překročení takto právem stanovených mezí. V posuzovaném případě se žalovaná vyjadřovala k žalobě, reagovala na skutečnosti v ní vylíčené, mimo jiné na tvrzení, že se pokusila „lanařit“ zaměstnance společnosti [firma], a na podkladě vlastních tvrzení vyjádřila i svůj názor na fungování této společnosti a její zaměstnaneckou politiku. Je-li ve vyjádření výslovně zmíněno jméno žalobce ([Jméno žalobce]), je to v souvislosti s jeho jednatelskou pozicí a vůdčí rolí ve společnosti, naproti tomu zde o něm není uváděno nic, co by s věcí nijak nesouviselo (např. údaje z jeho soukromí, rodinného života apod.). Nelze proto dovodit – byť se jedná o výroky, které ho líčí v nepříliš lichotivém světle – že by se jednalo o samoúčelnou dehonestaci žalobce, jak je namítáno v odvolání. Soud prvního stupně přiléhavě zhodnotil, že žalovaná č. [hodnota] v tomto vyjádření nevybočila z mezí, v nichž realizovala své procesní právo, a nemohla tak neoprávněně zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Správný je též závěr, že pasivní věcná legitimace žalovaných č. [hodnota] a 3, pokud jde o vyjádření z [datum], není dána, neboť toto jednání lze přičítat toliko žalované č. [hodnota].

12. Ve světle uvedeného odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to nejen ve výroku o věci samé (ad I až III), ale i v rovněž správném akcesorickém výroku o nákladech řízení (ad IV až VI).

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V souladu s nimi mají procesně úspěšní žalovaní právo na náhradu nákladů, které v odvolacím řízení na bránění svého práva účelně vynaložili...

14. Žalované č. [hodnota] v odvolacím řízení vznikly náklady na právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby: 1) vyjádření k odvolání ze dne [datum] a 2) účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]. Sazba odměny advokáta, který žalovanou č. [hodnota] zastupoval, činí podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], částku [částka] (tarifní hodnota činí [částka], neboť vůči žalované č. [hodnota] byly uplatněny 2 osobnostní nároky se samostatným skutkovým základem). Sazba odměny advokáta činí podle § 6 odst. 1, § 7, § 9a odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], částku [částka] (tarifní hodnota činí [částka]). Sazba režijního paušálu činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], částku [částka] za úkon, s účinností od [datum] se jedná o částku [částka] za úkon (žalované č. [hodnota] náleží 1/3 ze součtu těchto částek, tj. [částka], neboť úkony byly činěny společně za všechny žalované). Náklady žalované č. [hodnota] tvoří i poměrná část (1/3) cestovních výloh advokáta za cestu dne [datum] z [adresa] a zpět (202 km), konanou osobním automobilem tov. zn. BMW, reg. zn. [SPZ] (průměrná spotřeba 6,9 l/100 km, cena pohonných hmot [částka]/l, sazba základní náhrady [částka]/km.). Cestovné činí [částka], z čehož ceně spotřebovaného paliva odpovídá částka [částka] (§ 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., § 1 a § 4 vyhl. č. 475/2024 Sb.). Na žalovanou č. [hodnota] z této částky připadá [částka] (z ceny paliva částka [částka]). Žalované č. [hodnota] náleží rovněž poměrná část (1/3) z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět za celkem [hodnota] započatých půlhodin ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 advokátního tarifu), tj. částka [částka]. K těmto nákladům (vyjma ceny paliva, kde je již zahrnuta) se podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. přičítá i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, neboť zástupce žalované č. [hodnota] je plátcem této daně. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty činí [částka]. Celkem náklady řízení před odvolacím soudem činí na straně žalované č. [hodnota] částku [částka] (= [částka]).

15. Žalovanému č. [hodnota] v odvolacím řízení vznikly náklady na právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby: 1) vyjádření k odvolání ze dne [datum] a 2) účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]. Sazba odměny advokáta, který žalovaného č. [hodnota] zastupoval, činí podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], částku [částka] (tarifní hodnota činí [částka]). Sazba odměny advokáta činí podle § 6 odst. 1, § 7, § 9a odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], částku [částka] (tarifní hodnota činí [částka]). Sazba režijního paušálu činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], částku [částka] za úkon, s účinností od [datum], se jedná o částku [částka] za úkon (žalovanému č. [hodnota] náleží 1/3 ze součtu těchto částek, tj. [částka], neboť úkony byly činěny společně za všechny žalované). Náklady žalovaného č. [hodnota] tvoří i poměrná část (1/3) cestovních výloh advokáta za cestu dne [datum] z [adresa] a zpět (202 km), konanou osobním automobilem tov. zn. BMW, reg. zn. [SPZ] (průměrná spotřeba 6,9 l/100 km, cena pohonných hmot [částka]/l, sazba základní náhrady [částka]/km.). Cestovné činí [částka], z čehož ceně spotřebovaného paliva odpovídá částka [částka] (§ 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., § 1 a § 4 vyhl. č. 475/2024 Sb.). Na žalovaného č. [hodnota] z této částky připadá [částka] (z ceny paliva částka [částka]). Žalovanému č. [hodnota] náleží rovněž poměrná část (1/3) z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět za celkem [hodnota] započatých půlhodin ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 advokátního tarifu), tj. částka [částka]. K těmto nákladům (vyjma ceny paliva, kde je již zahrnuta) se podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. přičítá i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, neboť zástupce žalovaného č. [hodnota] je plátcem této daně. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty činí [částka]. Celkem náklady řízení před odvolacím soudem činí na straně žalovaného č. [hodnota] částku [částka]

16. Žalovanému č. [hodnota] v odvolacím řízení vznikly náklady na právní zastoupení v rozsahu 2 úkonů právní služby: 1) vyjádření k odvolání ze dne [datum] a 2) účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]. Sazba odměny advokáta, který žalovaného č. [hodnota] zastupoval, činí podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 4, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném do [datum], částku [částka] (tarifní hodnota činí [částka], neboť vůči žalovanému č. [hodnota] byly uplatněny 2 osobnostní nároky se samostatným skutkovým základem). Sazba odměny advokáta činí podle § 6 odst. 1, § 7, § 9a odst. 1, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], částku [částka] (tarifní hodnota činí [částka]). Sazba režijního paušálu činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], částku [částka] za úkon, s účinností od [datum] se jedná o částku [částka] za úkon (žalovanému č. [hodnota] náleží 1/3 ze součtu těchto částek, tj. [částka], neboť úkony byly činěny společně za všechny žalované). Náklady žalovaného č. [hodnota] tvoří i poměrná část (1/3) cestovních výloh advokáta za cestu dne [datum] z [adresa] a zpět (202 km), konanou osobním automobilem tov. zn. BMW, reg. zn. [SPZ] (průměrná spotřeba 6,9 l/100 km, cena pohonných hmot [částka]/l, sazba základní náhrady [částka]/km.). Cestovné činí [částka], z čehož ceně spotřebovaného paliva odpovídá částka [částka] (§ 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., § 1 a § 4 vyhl. č. 475/2024 Sb.). Na žalovaného č. [hodnota] z této částky připadá [částka] (z ceny paliva částka [částka]). Žalovanému č. [hodnota] náleží rovněž poměrná část (1/3) z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět za celkem [hodnota] započatých půlhodin ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 advokátního tarifu), tj. částka [částka]. K těmto nákladům (vyjma ceny paliva, kde je již zahrnuta) se podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. přičítá i náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, neboť zástupce žalovaného č. [hodnota] je plátcem této daně. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty činí [částka]. Celkem náklady řízení před odvolacím soudem činí na straně žalovaného č. [hodnota] částku [částka]).

17. Lhůta k plnění a místo plnění jsou stanoveny postupem podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř.