Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 68 Co 292/2024-198 ECLI:CZ:MSPH:2025:68.Co.292.2024.198 Rozsudek

o vyklizení pozemků a stavby

JUDr. Tomáš Novosad · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 23. 1. 2025

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Novosada a soudkyň JUDr. Ludmily Petrákové a Mgr. Kateřiny Sedlákové ve věci

žalobce: [název] [adresa] zastoupené advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A]

proti

žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený opatrovníkem advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B]

o vyklizení pozemků a stavby

k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. května 2024, č. j. 39 C 148/2023-136, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 14. srpna 2024, č. j. 39 C 148/2023-173,


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích o věci samé ad I, II a III potvrzuje, ve výroku o náhradě nákladů řízení ad IV se mění tak, že výše náhrady činí [částka], jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho advokáta.

1. Žalobce se, ve znění soudem prvního stupně připuštěné změny žaloby, domáhal, aby žalovanému (když proti původně druhé žalované [právnická osoba] bylo řízení zastaveno po zpětvzetí žaloby) byla uložena povinnost vyklidit ve výroku rozsudku soudu prvního stupně označené pozemky a stavbu (dále také jen nemovitosti žalobce). Žalobce tvrdí, že je vlastníkem předmětných pozemků a stavby, žalovaný tyto nemovitosti užíval na základě Smlouvy o nájmu tenisových kurtů [adresa] č[č. účtu] ze dne [datum] (dále nájemní smlouva). Dne [datum] žalobce vypověděl nájemní smlouvu a po uplynutí tříměsíční výpovědní doby došlo ke skončení nájemní smlouvy. Žalovaný byl povinen nemovitosti vyklidit a vyklizené je protokolárně žalobci předat, to neučinil, nadále je bez právního důvodu i přes výzvu k vyklizení užívá.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, nezpochybnil uzavření nájemní smlouvy ani způsob jejího ukončení, uvedl, že v nemovitostech nemá žádné své věci a neví, co se uvnitř budovy nachází. Nemovitosti nebyly protokolárně předány proto, že žalovaný nemá pro takový úkon kompetentní osoby. Žalovaný namítl, že na majetku žalobce se má nacházet jeho majetek - 5 tenisových dvorců, oplocení, plynová a vodovodní přípojka, kiosek od rozvaděče el. energie a plynu a kotvy k uchycení tenisové haly.

3. Soud prvního stupně rozsudkem uvedeným v záhlaví uložil žalovanému povinnost vyklidit a předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku vyklizenou část stavby č. e. 2, jež je součástí pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], obec [adresa], a to v rozsahu, tak jak je červeně vyšrafováno v soutisku ortofotomapy katastru nemovitostí a v katastrální mapě k této stavbě č. e. 2, které soud prvního stupně učinil součástí rozsudku (výrok I), rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (výrok II) a že opatrovníku žalovaného budou zaplaceny náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

4. Takto soud prvního stupně rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal odvolání žalovaný. Napadl jej v celém jeho rozsahu a namítl, že, jak opakovaně uvedl, nemovitosti byly vyklizeny již před podáním žaloby, žádné věci žalovaného se v nich nenacházejí. Není pravda, že by žalovaný nemovitosti dále užíval, areál je volně přístupný veřejnosti, a žalobce tak může zjistit, zda žalovaný nemovitosti vyklidil. Na pozemcích se nachází prodejna s občerstvením, přístupová cesta k ní umožňuje vstup do celého areálu. Žalovaný neměl fakticky ani právně možnost nemovitosti protokolárně předat, neexistovaly kompetentní osoby k tomuto úkonu, po uplynutí funkčního období jeho jednatelé pozbyli kompetence za něj jednat. Tato skutečnost nemůže být kladena k tíží žalovaného. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by neprokázal své vlastnictví 5 tenisových dvorců, oplocení, plynové a vodovodní přípojky, kiosku od rozvaděče el. energie a plynu a kotvy k uchycení tenisové haly. Nesouhlasí se závěrem, že 5 tenisových kurtů existovalo ještě před uzavřením smlouvy o nájmu, na místě byly jen 4 tenisové kurty a volejbalové hřiště, teprve za trvání nájmu v roce 2003 bylo nákladnou rekonstrukcí volejbalové hřiště se souhlasem žalobce upraveno na tenisový kurt. Není správný závěr, že vlastnictví přípojek energií je pro věc nerozhodné, protože byly na pozemky umístěny bez souhlasu vlastníka. Žalovaný tvrdí, že veškeré přípojky byly umístěny se souhlasem vlastníka, s jeho vědomím a bez jeho výhrad, o čemž svědčí smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ve prospěch žalovaného. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání, nebo aby jej změnil a žalobu zamítl.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalovaného je přípustné, bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky § 205 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje odvolací důvody stanovené v § 205 odst. 2 o. s. ř., projednal je při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a přezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst.1, 5 o. s. ř.). Odvolací soud byl vázán mezemi odvolání, jímž nedotčený výrok o náhradě ustanoveného zástupce žalovaného pro řízení ad V nabyl podle § 206 odst. 2 o. s. ř. samostatně právní moci. Odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce je vlastníkem nemovitostí a že žalovaný je užíval na základě právního titulu – nájemní smlouvy, který odpadl. Bylo zjištěno, že jakkoli k tomu byl žalovaný povinen podle ujednání v nájemní smlouvě, po skončení nájmu nemovitosti žalobce nevyklidil a zejména je žalobci vyklizené nepředal.

8. Soudu prvního stupně je nutno přisvědčit, že námitky žalovaného, které nyní opakuje také v odvolání, nemají na uvedené rozhodné skutečnosti žádný dopad. Fakt, že žalovaný aktuálně nemá žádný statutární orgán, jenž by za něj jednal, je třeba vyložit k jeho tíži. Je na žalovaném, aby takovou situaci vyřešil, žalobce nemá, jak ji změnit, prostá nečinnost žalovaného v tomto směru nemůže vést k závěru o tom, že není povinen plnit svoje povinnosti, v tomto případě smluvní povinnost po skončení nájmu vyklidit nemovitosti žalobce a vyklizené mu je předat. I kdyby byla správná odvolací námitka žalovaného, že nemovitosti žalobce byly již vyklizeny, nebyla splněna druhá povinnost žalovaného předat nemovitosti žalobci. To ostatně připouští i žalovaný. To, zda na pozemky žalobce žalovaný umístil své věci, nebo věci vlastnicky náležející třetí osobě, stejně jako to, zda v době trvání nájemního vztahu účastníků byly energie na nemovitosti žalobce dodávány na podkladu smluvního vztahu dodavatele s žalobcem nebo s žalovaným, není významné pro povinnost žalovaného nemovitosti žalobce po skončení nájmu vyklidit a vyklizené je žalobci předat.

9. Zásadně správně bylo rozhodnuto také o náhradě nákladů řízení s tím, že plně úspěšnému žalobci náleží náhrada jím účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud se ale se soudem prvního stupně neshodl v posouzení výše této náhrady.

10. Žalobce při zastoupení advokátem účelně vynaložil v řízení před soudem prvního stupně náklady na jeho odměnu za 7 úkonů právní služby (kvalifikovaná výzva k plnění, převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum] a účast u jednání ve dnech [datum] a [datum]) po [částka] podle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do [datum] (zkráceně a. t.), tedy [částka]. Předmětem řízení bylo vyklizení nemovitostí, jejichž cena nebyla v řízení zjištěna. Dále k náhradě náleží 7 náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. po [částka], tedy [částka], spolu tedy [částka], a ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z této částky, tedy [částka]. Konečně je žalovaný povinen nahradit žalobci zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši [částka]. Žalobci tedy v řízení před soudem prvního stupně vznikly náklady řízení ve výši [částka].

11. S ohledem na uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé ad I, II a III podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, ve výroku o náhradě nákladů řízení ad IV jej podle § 220 odst.1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že výše náhrady činí [částka], jinak, tedy ohledně povinnosti žalovaného plnit žalobci, lhůty k plnění a místa splatnosti, jej v tomto výroku jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo za užití § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že náleží plně ve věci úspěšnému žalobci. Náklady vznikly jednak za úkon právní služby představovaný vyjádřením k odvolání ze dne [datum], za něž náleží odměna ve výši [částka] podle § 11 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném do [datum] a jedna náhrada hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 téhož předpisu, jednak za úkon právní služby představovaný účastí u odvolacího jednání dne [datum], za niž náleží odměna ve výši [částka] podle § 11 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od [datum] a jedna náhrada hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 téhož předpisu, spolu [částka], jejich součástí je dále 21 % daň z přidané hodnoty z této částky, tedy suma [částka]. Celkově tak žalobci náleží právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka]. Za užití § 211 o. s. ř. bylo o lhůtě k plnění rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a o místu splatnosti náhrady podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně a lze je podat do dvou měsíců od jeho doručení, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné.