o zadostiučinění za nemajetkovou újmu

1. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení náhrady škody - nákladů na zastoupení advokátem ve výši [částka], [částka] a dále zadostiučinění za újmu způsobenou jí nezákonným [podezřelý výraz] ve výši [částka] a v souvislosti se zajištěním jejích finančních prostředků ve výši [částka] a konečně za újmu způsobenou jí v souvislosti s nepřiměřenou délkou [podezřelý výraz] řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále také jen posuzované řízení) ve výši [částka].

2. Poté, kdy byl její nárok na náhradu škody zčásti žalovanou uspokojen, vzala žalobkyně v rozsahu částky [částka] se zákonným úrokem z částky [částka] za dobu ode dne uplynutí lhůty 6 měsíců pro uplatnění nároku do zaplacení zpět a řízení bylo v tomto rozsahu pravomocně zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo pravomocně rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 8,5 % úrok z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne [datum] č. j. [spisová značka] ve znění rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], byl pravomocně zamítnut nárok žalobkyně na zaplacení zadostiučinění za újmu tvrzeně způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Pokud se žalobkyně žalobou domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím za negativní dopady zajištění peněžních prostředků, bylo její podání pravomocně odmítnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum] č. j. [spisová značka].

3. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou jí v souvislosti s nezákonným [podezřelý výraz], které skončilo zproštěním žalobkyně obžaloby proto, že skutek, pro který byla trestně stíhána, nebyl [podezřelý výraz]. Ve vztahu k tomuto nároku žalobkyně tvrdila, že v jejím životě se jednalo o jediné [podezřelý výraz], do té doby byla zcela bezúhonnou osobou. [podezřelý výraz] se velmi dotklo jejího života, mělo a stále má negativní dopady na její osobu, věc byla medializována, na internetu na serveru seznam.cz vyšel dne [datum] článek s názvem „Odmítla vyklidit svou restauraci na Staroměstském náměstí, teď má Praze platit 20 miliónů“, v něm bylo uvedeno i její plné jméno. O [podezřelý výraz] se tak dozvěděla rodina a blízké okolí žalobkyně, což vedlo k častým otázkám. Žalobkyně se proto začala svému okolí vyhýbat. Rovněž se obávala relativně vysoké [podezřelý výraz], která jí hrozila, a vysokého finančního trestu ve výši [částka], což by pro ni bylo likvidační. Žalobkyni také zasáhlo, že nemohla po relativně dlouhou dobu disponovat svými finančními prostředky. Žalobkyně špatně spala, pociťovala úzkost, řešila kožní obtíže, nebyla schopna se soustředit na výkon zaměstnání a dostávala se do konfliktů se svou rodinou. Užívala léky na spaní, přestala se věnovat svým koníčkům, jako je sport, kultura a společenský život.

4. Žalovaná nesouhlasila s uvedenými tvrzeními žalobkyně, namítala, že žalobkyni se dostalo jednak konstatování, že v [podezřelý výraz] došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení [podezřelý výraz] ze dne [datum], jednak se jí za tuto situaci žalovaná omluvila. Jde o odpovídající zadostiučinění za újmu v osobnostních právech žalobkyně. Ta tvrzený rozsah nemajetkové újmy neprokázala.

5. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Takto soud prvního stupně rozhodl na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění odvoláním napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

6. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalovaná, napadla jej ve vyhovujícím výroku ad I. a ve výroku o náhradě nákladů řízení ad III. Namítla, že rozsudek soudu prvního stupně není správný, nebylo prokázáno, že by do osobnostní sféry žalobkyně bylo zasaženo způsobem, jenž by vyžadoval odčinění v peněžní podobě. S citací závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (ze dne [datum] – poznámka odvolacího soudu) argumentovala, že v situaci, kdy spravedlivé postihování činů nebezpečných pro společnost je jedním z klíčových úkolů právního státu, je na žalobkyni, aby prokázala, že jí způsobené příkoří překročilo míru, kterou bylo lze odčinit jinak než penězi. Tvrzení žalobkyně byla jen obecná, nebyla prokázána. Žalobkyně nedoložila lékařské zprávy ani o potřebě užívat léky proti nespavosti, když neoznačila konkrétní léčivo, které měla užívat, ani o výskytu vyrážky, která i při své existenci mohla být zapříčiněna jinými okolnostmi. Na dotaz soudu, kdo byl jejím lékařem, žalobkyně jen uvedla, že se jednalo o obvodního lékaře, sama vypověděla, že v době [podezřelý výraz] byla čerstvě po rozvodu, i to mohlo vést ke zhoršení jejího psychického stavu. Žalobkyně neprokázala výrazný zásah [podezřelý výraz] do svých poměrů, soud prvního stupně přesto uzavřel, že se u ní vyskytly jak obecné dopady nezákonného stíhání jako stres, nervozita, pocit nejistoty, obavy z odsouzení, tak dopady specifické pro žalobkyni, za ně označil [podezřelý výraz]. Jakkoli v tomto směru nebylo vedeno dokazování, soud prvního stupně dovodil, že před [podezřelý výraz] žalobkyně žádnými závažnějšími problémy, zejména v oblasti psychické, netrpěla. Nebyl prokázán ani zásah do pracovní a sociální sféry žalobkyně, slyšení svědci [jméno FO] a [jméno FO] a bratr žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] podle obsahu výpovědí potvrdili, že sociální kontakty žalobkyně nadále trvaly, svědci se s ní stýkali. Pokud jde o žalobkyní tvrzenou medializaci jejího [podezřelý výraz], šlo o ojedinělý článek, nijak dehonestující, k jehož obsahu se žalobkyně mohla vyjádřit, i ten je ale mimo odpovědnost žalované, jde o prostý důsledkem zásady veřejnosti [podezřelý výraz] (k této argumentaci žalovaná označila konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu). Soud prvního stupně ovšem vůbec nezohlednil, že žalobkyně byla účastna dalšího soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], v tomto řízení bylo rozsudkem ze dne [datum] uloženo společnosti [jméno FO] a. s. zastoupené žalobkyní jako obecnou zmocněnkyní, jejíž právní předchůdkyní byla společnost [název] a. s., jež byla rovněž stíhána v posuzovaném [podezřelý výraz] zaplatit částku převyšující [částka]. Žalovaná proto sporovala příčinnou souvislost žalobkyní uváděných [podezřelý výraz] výlučně s posuzovaným [podezřelý výraz]. Závěr soudu prvního stupně, že případný peněžitý trest by musel být řešen jediným způsobem - prodejem domu, nemá oporu v provedeném dokazování, nevyplynul jednoznačně ani z výslechu bratra žalobkyně, který to uvedl spíše jako možnost. O tom, zda došlo k narušení rodinného zázemí žalobkyně, soud prvního stupně zaujal dva opačné závěry. Nevzal v úvahu, že funkce v obchodní společnosti s sebou nese i určitá rizika včetně případné [podezřelý výraz].

7. Vůči výroku o nákladech řízení žalovaná namítla, že žalobkyni byla vadně přiznána plná náhrada nákladů, soud prvního stupně pouze konstatoval, že úspěch žalobkyně je větší. Jednalo se o úspěch pouze částečný. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žaloba se zamítá, a aby rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že je třeba vzít v potaz, že skutek, pro který byla trestně stíhána, nebyl [podezřelý výraz], ale pro ni bylo [podezřelý výraz] zásadním a trýznivým zásahem do života, což prokázala, stejně jako své [podezřelý výraz]. Nesouhlasí, že je-li člověk stíhán nezákonně, je dostatečným zadostiučiněním za to pouhé konstatování porušení práva, či omluva. Jde, kromě věznění, o nejsilnější zásah do života jedince, který je spojen s obavou z odsouzení a z trestu. K poukazu na civilní řízení vedené proti obchodní společnosti, jejíž byla žalobkyně předsedkyní představenstva, uvedla, že v této funkci byla jen do [datum], až do zproštění obžaloby dne [datum] již statutárním orgánem [jméno FO] a. s. nebyla, občanskoprávní řízení tak na ni již nemělo žádný vliv. Rozvodové řízení na žalobkyni nemělo negativní vliv, rozvod manželství byl pro žalobkyni vysvobozením a po něm se cítila skvěle. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen a jí byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

9. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalované je přípustné, bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky § 205 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje odvolací důvody stanovené v § 205 odst. 2 o. s. ř., projednal je při jednání (§ 214 odst. o. s. ř.) a přezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.). Byl vázán mezemi odvolání, jímž byl rozsudek soudu I. stupně napaden ve vyhovujícím výroku o věci samé ad I. a v akcesorickém výroku o náhradě nákladů řízení ad III., zatímco v zamítavém výroku o věci samé ad II. nabyl podle § 206 odst. 2 o. s. ř. samostatně právní moci.

10. Při odvolacím jednání odvolací soud seznámil obě účastnice s dalšími soudními rozhodnutími, která posoudil jako vhodná pro porovnání s případem žalobkyně a jí vzneseným nárokem na zadostiučinění za újmu způsobenou jí nezákonným trestním stíháním.

11. Rozsudkem ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], jímž bylo zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [podezřelý výraz] pro [podezřelý výraz] neoprávněného zásahu do práva domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zák., které trvalo 4 měsíce, přiznáno žalobci, u něhož bylo zhodnoceno, že je osobou v důchodovém věku, zároveň invalidním důchodcem s nemalými [podezřelý výraz], že do zahájení [podezřelý výraz] byl celoživotně bezúhonný, v místě bydliště v menším městě byl známý, vykonával funkce v zájmových sdruženích, požíval cti a vážnosti ostatních spoluobčanů, což bylo [podezřelý výraz] narušeno, protože se o něm vědělo, ač kauza nebyla medializována. Žalobce měl [podezřelý výraz], na základě rozhodnutí lékařky užíval uklidňující léky. Žalobce byl zproštěn obžaloby se závěrem, že se nepodařilo prokázat, že se dopustil [podezřelý výraz]. Žalobci bylo jako relutární zadostiučinění přisouzeno [částka][Anonymizováno]

12. Rozsudkem ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] Městský soud v Praze částečně změnil a částečně potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], ve věci se žalobce domáhal zadostiučinění v penězích za nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným stíháním pro [podezřelý výraz] neoprávněného zásahu do práva domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zák., které trvalo 23 měsíců a během nějž byl žalobce nepravomocně odsouzen obecnými soudy obou stupňů k podmíněnému odnětí svobody, ale posléze byl zproštěn obžaloby, neboť skutek, pro který byl stíhán, není [podezřelý výraz]. [podezřelý výraz] mělo vliv na zdraví žalobce ve věku více jak 50 let, žalobce musel užívat [podezřelý výraz], přišel o přátele, narušily se vztahy s jeho bratrem a cítil opovržení od sousedů. Nebyl omezen na osobní svobodě, jeho věc nebyla medializována. Proti témuž žalobci byla veden v obdobné době další dvě [podezřelý výraz] obou těchto případech byl také zproštěn obžaloby. Žalobci bylo přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši [částka].

13. Rozsudkem ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] Městský soud v Praze potvrdil ve výrocích o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], jímž bylo rozhodnuto o peněžitém zadostiučinění téhož žalobce jako v předcházejícím případě za nemajetkovou újmu, jež mu byla způsobena nezákonným stíháním pro [podezřelý výraz] neoprávněného zásahu do práva domu, bytu nebo nebytového prostoru podle § 208 odst. 2 tr. zák., které trvalo 215 dnů a bylo zastaveno proto, že skutek, pro který byl žalobce stíhán, není [podezřelý výraz]. Znaky této věci byly porovnány s výše popsaným případem téhož žalobce a žalobci bylo přisouzeno zadostiučinění ve výši [částka].

14. Odvolací soud poté shledal odvolání žalované zčásti důvodným.

15. Soud prvního stupně z provedených důkazů – svědeckých výpovědí i výpovědi samotné žalobkyně - zjistil, jaké dopady mělo nezákonně vedené [podezřelý výraz] (v tomto směru mezi účastnicemi nebylo sporu o existenci nezákonného rozhodnutí, jímž bylo usnesení o zahájení [podezřelý výraz] žalobkyně) do osobnostní sféry žalobkyně, že byla [podezřelý výraz] [podezřelý výraz], byla dehonestována medializací svého případu a vědomost o vedeném [podezřelý výraz] žalobkyně ovlivnila kvalitu jejích mezilidských vztahů. Jakkoli lze žalované přisvědčit v tom, že obecně je medializace kauzy žalobkyně důsledkem zásady veřejnosti soudního řízení a že [podezřelý výraz] žalobkyně bylo zmíněno v jediném článku, současně nelze neposoudit zjištěný fakt, že v jeho důsledku byla mezi okolím žalobkyně skutečnost jejího stíhání známa, bez významu nemůže zůstat prokázaný fakt, že na žalobkyni po celou dobu běhu [podezřelý výraz] dopadaly jeho důsledky plynoucí z informování veřejnosti o průběhu [podezřelý výraz].

16. Platí, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [podezřelý výraz], které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně tak důvodně postupoval a přisvědčit je možno i jím učiněnému porovnání případu žalobkyně s dalšími, svými znaky srovnatelnými věcmi vedenými o relutární zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [podezřelý výraz]. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v poměrech zde posuzované věci není žalovanou žalobkyni poskytnuté konstatování porušení práv žalobkyně v důsledku nezákonně vedeného [podezřelý výraz] a omluva za ně dostatečným zadostiučiněním a že je na místě žalobkyni poskytnout také náhradu v penězích. Na rozdíl od soudu prvního stupně ale shledal, že výše odpovídajícího zadostiučinění je jiná.

17. Při porovnání případu žalobkyně, která byla trestně stíhána ve svých 45 letech jako dosud netrestaná osoba, hrozilo jí odsouzení k trestu odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let, o jejím stíhání, jakkoli v jediném případě, byla informována veřejnost a stres vyvolaný [podezřelý výraz] se odrazil v jejím [podezřelý výraz], když užívala léky na spaní a objevily se u ní kožní problémy, a ve vztazích s okolím dílčím způsobem včetně rodinných příslušníků, ve hře byla i vysoká náhrada škody v řádech desítek milionů korun, žalobkyně ale nebyla omezena na osobní svobodě, ani nebyla byť nepravomocně odsouzena, posuzované řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, s obdobnými případy přiznaná částka nejlépe odpovídá rozsahu a významu zásahu nezákonného [podezřelý výraz] do osobnostní sféry žalobkyně s ohledem na obdobné případy. Vedle srovnávaných případů hodnocených soudem prvního stupně (viz body 34. až 40. odůvodnění napadeného rozsudku) odvolací soud vzal u tří rozhodnutí použitých jím pro porovnání nově v potaz, se jednalo o [podezřelý výraz] pro shodné trestné činy, ve hře ale nebyla náhrada škody v penězích, že v prvém z nich šlo o nezákonné stíhání osoby ve straším věku, ovšem po podstatně kratší dobu, v druhých dvou o stíhání osoby ve věku bližším žalobkyni, v nichž byl poškozený v jednom případě dokonce nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, [podezřelý výraz] ale trvala kratší dobu, v třetím případě výrazně, přičemž proti poškozenému bylo ve stejné době vedeno několik trestních řízení, jejichž dopady se tak překrývaly. Odvolací soud dospěl k závěru, že spravedlivým zadostiučiněním za újmu žalobkyně je z důvodu jejího nezákonného [podezřelý výraz] náhrada v penězích ve výši [částka].

18. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení [částka] spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá, jinak, tedy ohledně částky [částka] spolu s 8,5% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, jej v tomto výroku jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. Podle § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud nově rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel z úspěchu a neúspěchu každé z účastnic v řízení s tím, že žalobkyně v řízení uplatnila 4 samostatné nároky. Každý ze 3 nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu má tarifní hodnotu [částka], nárok na náhradu škody tarifní hodnotu [částka], takže celkem tarifní hodnota věci, pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, činila celkem [částka].

20. Žalobkyně uspěla plně ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným stíháním, když její nárok na relutární náhradu byl hledán důvodným, ve věci náhrady škody (obhajného) uspěla co do částky [částka], spolu tedy měla úspěch ohledně [částka], což představuje 33 % předmětu řízení.

21. Žalovaná byla úspěšná ohledně nároku žalobkyně na zadostiučinění za délku řízení a ohledně nároku na náhradu škody co do částky [částka], žaloba, pokud jí bylo žádáno zadostiučinění za nemožnost disponovat penězi, byla odmítnuta. To spolu představuje celkem [částka], tedy 67 % předmětu řízení.

22. Ve smyslu § 142 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. tak má žalovaná v řízení před soudem prvního stupně právo na náhradu 34 % jí účelně vynaložených nákladů. Ty tvoří 10 náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy částka [částka], 34 % z ní činí [částka].

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v této části řízení plně úspěšné žalobkyni náleží podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., 2 náhrady nezastoupeného účastníka po [částka] za vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, celkem [částka].

24. V obou případech bylo o lhůtě k plnění rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.