o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 46 C 38/2021-107

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), o náhradě nákladů řízení účastnic rozhodl tak, že žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok II), o náhradě nákladů státu rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 částku [částka] (výrok III).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jakožto doplatku sjednané ceny za žalobkyní poskytnutou činnost spočívající v dopravě zeminy dvěma sklápěči v období od [datum] do [datum] z titulu objednávky žalované ze dne [datum], kdy byla dohodnuta hodinová sazba [částka] + [částka] za každý ujetý km cesty. Následně došlo mezi účastnicemi k dohodě o novém způsobu přepravy zeminy, a to v nákladní soupravě, kdy byla hodinová sazba navýšena na [částka] + [částka] (správně [částka] – poznámka odvolacího soudu) za každý ujetý km cesty. Žalovaná však upřesnění objednávky písemně nepotvrdila. Za vykonané práce žalobkyně žalované vystavila faktury znějící na celkovou částku [částka], z čehož žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku [částka].

3. Žalovaná s žalobním požadavkem vyslovila nesouhlas, když sice stvrdila, že si u žalobkyně objednala odvoz výkopové zeminy, avšak vyslovila přesvědčení o tom, že veškeré nároky mezi účastnicemi již byly vypořádány. V této souvislosti namítla odlišnost objednávky předložené žalobkyní (kdy k dohodnuté hodinové sazbě [částka] měla být dopsána položka [částka] za km jízdy – poznámka odvolacího soudu) a vyslovila nesouhlas s hodinovou sazbou [částka], když ujednána byla hodinová sazba [částka]. Rovněž namítla, že stran požadované úhrady mýtného nebylo účastnicemi ničeho ujednáno.

4. Soud I. stupně uvedl, že žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání konanému dne [datum] nedostavila, ani včas nepožádala o jeho odročení, pročež jednal a rozhodl v její nepřítomnosti v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

5. Soud I. stupně po provedeném dokazování skutkově uzavřel, že žalovaná u žalobkyně objednala odvoz výkopové zeminy pomocí dvou vozidel v ceně [částka] za hodinu + [částka] za každý ujetý kilometr s ohledem na nutnost svážet zeminu z více míst, což bylo dojednáno až po prvotní objednávce, posléze se cena navýšila s ohledem na nutnost používat i návěs, a to na [částka] za hodinu + [částka] za každý ujetý kilometr, žalovaná navýšení ceny odmítla písemně potvrdit.

6. Po právní stránce soud I. stupně věc hodnotil tak, že mezi účastnicemi byla uzavřena ústní inominátní smlouva dle ust. § 1724 a násl. zákona č. 82/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jíž se žalobkyně zavázala odvážet z žalovanou určených míst zeminu a žalovaná se zavázala za tuto činnost žalobkyni zaplatit, a to částku [částka] za hodinu práce a [částka] za každý ujetý kilometr, přičemž pokud vyvstala potřeba jezdit s auty s návěsy, částka byla zvýšena na [částka] za hodinu práce a [částka] za ujetý kilometr.

7. Soud I. stupně tak uložil žalované zaplatit dlužnou částku [částka], když žalobkyně žalované vyfakturovala služby v celkové částce [částka], přičemž žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku [částka].

8. Soud I. stupně přiznal žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to v závislosti na datech splatnosti jednotlivých faktur.

9. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení státu soud I. stupně rozhodl v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř.

10. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně včasným a přípustným odvoláním. V něm nejdříve zopakovala závěr, z něhož vyšel soud I. stupně při svém rozhodování, a to, že mezi účastnicemi byla uzavřena ústní nepojmenovaná smlouva, podle které se žalobkyně zavázala odvážet ze žalovanou určených míst zeminu a žalovaná se zavázala za to žalobkyni zaplatit, a to částku [částka] za hodinu práce a [částka] za každý ujetý kilometr. Žalovaná však namítla, že soud I. stupně z důvodů, které nevysvětlil, shledal důvodným zvýšení ceny na [částka] za hodinu práce a [částka] za ujetý kilometr, aniž by žalovaná s takovou změnou smlouvy souhlasila. Sdělení, že zvýšení bylo prokázáno zejména svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem jednatele žalobkyně [jméno] [příjmení], neumožňuje učinit závěr, že se tak stalo, a ani soud I. stupně nevysvětlil, jakým způsobem zjistil, že by snad žalovaná s takovou změnou smlouvy souhlasila. Bez souhlasu žalované nemohla nastat změna ujednání o ceně a soud I. stupně nevysvětlil, proč má za zjištěný skutkový stav, že k tomu došlo, což vyplývá z toho, že žalovaný nárok přiznal. Podle soudu I. stupně:„ Žalovaná u žalobkyně objednala na den [datum] odvoz výkopové zeminy pomocí dvou vozidel v ceně [částka] za hodinu + [částka] za každý ujetý kilometr s ohledem na nutnost svážet zeminu z více míst – dojednáno až po prvotní objednávce (prokázáno objednávkou žalované ze dne [datum], svědeckým výslechem [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem [jméno] [příjmení] – jednatel žalobkyně). Posléze se cena navyšovala s ohledem na nutnost používat i návěs, a to na [částka] za hodinu + [částka] za každý ujetý kilometr (prokázáno svědeckým výslechem [jméno] [příjmení]). Žalovaná výše uvedené odmítla písemně potvrdit (prokázáno svědeckým výslechem [jméno] [příjmení]).“ Uvedené konstatování soudu I. stupně obsahuje zjištění, že žalovaná s navýšením ceny nesouhlasila. Přesto soud I. stupně nevysvětlil, proč vzal za prokázané, že nastal opak a přiznal celý žalovaný nárok. Žalovaná dále uvedla, že to samé pak platí o mýtném, které k placení žalovanou dohodnuto nebylo. Žalovaná své odvolání uzavřela s tím, že z uvedených skutečností je zřejmé, že rozsudek je založen na nesprávných skutkových zjištěních, která nemají oporu v provedených důkazech, když z žádného důkazu nevyplývá, že by žalovaná s navýšením ceny či placením mýtného souhlasila, nadto namítla, že z rozsudku není zřejmé, z jakých důkazů soud I. stupně vycházel a jak je hodnotil, aby dospěl k popisovaným závěrům. V této souvislosti žalovaná namítla nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, pročež navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

11. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila.

12. Při jednání odvolacího soudu žalovaná své odvolání doplnila s tím, že upozornila na rozpornost odůvodnění napadeného rozsudku, když vycházel z výslechu svědkyně, z něhož se mělo podávat, že se účastnice dohodly na změně smlouvy, zároveň však tuto změnu žalovaná odmítla písemně potvrdit. S tímto rozporem se měl soud I. stupně vypořádat, měl provést další dokazování a v této souvislosti obě strany patřičně poučit.

13. Při jednání odvolacího soudu žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného, přičemž poukázala na částečnou úhradu některých faktur žalovanou, na to, že se žalovaná k jednání před soudem I. stupně nedostavila, kdy tak soud I. stupně vycházel z provedených důkazů, nebyl důvod, aby postupoval jinak, stran žalobkyní tvrzeného rozporu (ve zjišťovaném skutkovém stavu – poznámka odvolacího soudu) uvedla, že žalovaná měla reagovat v řízení před soudem I. stupně, a vyslovila přesvědčení o tom, že se jedná v odvolacím řízení o nepřípustnou argumentaci. Jinak namítla, že z výpovědi svědkyně [příjmení] žádný rozpor (ve zjišťovaném skutkovém stavu – poznámka odvolacího soudu) nevyplývá, když tato vypověděla, jak započala a probíhala spolupráce účastnic, přičemž žalobkyně v této souvislosti poukázala i na to, že žalovaná po vystavení faktur, v nichž byly ceny nastaveny, k nim, včetně částečně uhrazených, ničeho nenamítala a že to byla žalobkyně, která žalované ušetřila finance tím, že připojila za vozidlo vlek a vozidlo tak nemuselo jízdu absolvovat dvakrát. Jakkoliv drobné navýšení ceny za použití vleku za vozidlem nebylo žalovanou písemně potvrzeno, dohoda účastnic vyplývá z jejich spolupráce, kdy takto žalobkyně sjednanou práci plnila a žalovaná platila, aniž čehokoli namítala, na jí doručené faktury částečně plnila, do doby doručení předžalobní upomínky ničeho nereklamovala, dohodu účastnic žalovaná začala rozporovat až po doručení žaloby.

14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ust. § 212, § 212a, 214 odst. 1 o. s. ř.), a shledal odvolání žalované částečně důvodným.

15. Odvolací soud nejdříve uvádí, že žalovaná nijak nesporovala uzavření vlastní dohody stran jejího předmětu (odvoz zeminy žalobkyní z žalovanou určených míst), tak jejího plnění ze strany žalobkyně, a to i jí účtovaného a dokládaného rozsahu a ani to, že byla sjednána hodinová sazba [částka] a následně ani nesporovala sjednání požadovaných [částka] za ujetý kilometr /nadto tento závěr vyplynul i z provedeného dokazování, a to účastnickým výslechem žalobkyně (jejího jednatele) a svědkyně [příjmení], která měla na straně žalobkyně na starosti administrativu předmětné akce/. Žalovaná však sporovala, že by došlo k dohodě účastnic o navýšení hodinové sazby na [částka] a [částka] za ujetý kilometr v případě, že k té které konkrétní přepravě /přepravy byly prováděny nákladním vozem či nákladním vozem (zjevně tahačem) s návěsem) / zeminy byl použit návěs. Tato dohoda však byla prokázána výslechem uvedené svědkyně, tedy, že v případě, že bylo na odvoz zeminy v tom kterém případě užito vozidlo s návěsem, byla sjednána hodinová sazba [částka] a [částka] za ujetý kilometr. Žalovanou namítanou rozpornost odvolací soud neshledal, neboť sjednání ústní dohody a následná absence písemného potvrzení takové dohody žalovanou jsou dvě vnitřně nerozporné okolnosti, přičemž z toho, že žalovaná písemně změnu dohody v jednání o ceně přepravy nepotvrdila, nelze ještě dovodit, že by si účastnice takovou změnu nesjednaly. Rovněž lze hodnotit i postoj žalované před zahájením tohoto řízení, kdy ničeho ve vztahu k jí zaslaným fakturám nenamítala, respektive netvrdila, že by se proti nim čímkoliv vymezovala. Za situace, kdy žalobkyně svá pozitivní tvrzení o navýšení ceny přepravy zeminy prokázala, nebylo na místě, aby byla soudem I. stupně vyzývána postupem dle ust. § 118a o. s. ř. Zároveň tím, že se žalovaná, ač vzala termín jednání dne [datum] na vědomí s tím, že již nebude obeslána, bez omluvy a žádosti o odročení k jednání konanému dne [datum], při němž bylo provedeno dokazování, nedostavila, zbavila se možnosti, aby případně přišla s jinou skutkovou verzí jednání účastnic, což si ostatně byl vědom i soud I. stupně, jakkoliv ne zcela správně tuto skutečnost formuloval před závěrečným poučením učiněným postupem dle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř.

16. Odvolací soud vycházeje ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně se tak s ním shoduje potud, že v řízení bylo prokázáno, že účastnicemi byla sjednána změna smlouvy stran kilometrové sazby a následně i změna smlouvy stran navýšení jak hodinové sazby, tak i kilometrové sazby v případě použití nákladního vozidla s návěsem.

17. Odvolací soud však, opět vycházeje ze skutkových zjištění učiněných soudem I. stupně, shledal, že soud I. stupně žalobkyni přiznal i požadované a fakturované mýtné (v částkách [částka], [částka] a [částka]) a to jakkoliv žalobní tvrzení stran tohoto nároku zcela absentovala a zároveň žalovaná již ve vyjádření k žalobě namítla, že stran do žalobního požadavku zahrnutého mýtného nebylo uzavřeno žádné smluvní ujednání. Soud I. stupně, aniž žalobkyni vyzval postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., jejímu nevyslovenému, avšak do žalované částky zahrnutému požadavku vyhověl, aniž se náhradou za mýtné jakkoliv zabýval jak v průběhu řízení (již zmíněným postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř.), tak v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

18. Odvolacímu soudu proto nezbylo, než napadený rozsudek soudu I. stupně v rozsahu požadované náhrady za mýtné zrušit z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů (ust. § 219a odst. 2 o. s. ř.), a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení, neboť oprávněností žalobkyní účtované náhrady za mýtné se soud I. stupně nijak nezabýval. V tomto směru je třeba žalobkyni primárně vyzvat postupem dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a v případě jejich doplnění k jejich prokázání, přičemž lze předpokládat provedení dokazování přesahujícího meze odvolacího řízení, a učinit skutková zjištění ve směru všech rozhodných skutečností pro závěr o existenci tohoto nároku, tedy o tom, zda byla účastnicemi učiněna dohoda, že tento náklad, jenž měl žalobkyni vzniknout, bude žalovaná povinna žalobkyni uhradit, tedy, že žalobkyně je oprávněna i tento náklad žalované vyfakturovat a žalovaná je povinna jej žalobkyni uhradit. V případě, že dohoda účastnic nebude tvrzena a prokázána, lze uzavřít, že si tento náklad měla žalobkyně nést sama a žalovanou povinnost k jeho úhradě nestíhá. V případě opačném pak bude na soudu I. stupně, aby se zabýval tím, zda tento náklad a v jaké výši žalobkyně skutečně vynaložila, tedy jeho existencí a oprávněnou výší nároku.

19. V dalším řízení soud I. stupně, vázán shora vyloženým právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.), nárok žalobkyně na úhradu mýtného posoudí, důkazy, které v dalším řízení provede, zhodnotí postupem podle ust. § 132 o. s. ř. s přihlédnutím k vyjádření účastnic k těmto důkazům, k němuž jim dá prostor. Na podkladě provedeného dokazování zjištěný skutkový základ věci podrobí přesvědčivé právní kvalifikaci, která poté vyústí v nové rozhodnutí.

20. V konečném rozhodnutí (ust. § 151 odst. 1 o. s. ř.) soud I. stupně také znovu rozhodne o nákladech řízení včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.).