o vyklizení bytu, o odvolání žalované proti rozsudku pro zmeškání Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. prosince 2023 č. j. 18 C 254/2023-15,

1. Soud prvního stupně výše označeným rozsudkem pro zmeškání uložil žalované povinnost vyklidit byt č. [hodnota] o velikosti 1 + 1 spolu s příslušenstvím nacházející se v 1. podlaží domu – na adrese [adresa] (dále jen byt) a vyklizený jej žalobkyni předat ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I) a povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 900 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. Žalobkyně se po žalované domáhala vyklizení bytu, tvrdila, že žalované byl výpovědí ze dne 15. 5. 2023, proti které nepodala námitky, vypovězen nájem bytu na základě Usnesení [Orgán veřejné moci] č. [spisová značka] ze dne 3. 5. 2023. Po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty žalovaná byt ani na výzvu žalobkyni nepředala.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jakkoli byla řádně předvolána k jednání soudu prvního stupně, žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila.

4. Soud prvního stupně podle § 101, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (zkráceně o. s. ř.) jednal v nepřítomnosti žalované a k návrhu u jednání přítomné žalobkyně rozhodl ve smyslu § 153b odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání, když pro to shledal zákonné důvody. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná a rozhodl o věci na jejich základě. O lhůtě k vyklizení bytu soud prvního stupně rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku pro zmeškání podala odvolání žalovaná. Uvedla, že rozsudek pro zmeškání napadá v celém rozsahu, a namítla, že nebyly splněny podmínky § 153b o. s. ř. pro jeho vydání. Soud prvního stupně porušil procesní práva žalované, ve věci nemohlo být bez dalšího rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání. Soud prvního stupně žalované nedal možnost se k žalobě vyjádřit, možnost vyjádřit se k žalobě až při jednání je nedostatečná vzhledem k povaze věci a okolnostem případu. Postupem soudu prvního stupně byla porušena rovnost procesních stran. Soud prvního stupně měl postupovat podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., měl žalovanou vyzvat, aby se písemně vyjádřila k žalobě, aby sdělila, zda nárok uplatněný žalobou uznává, či nikoli. Žalovaná v předmětném bytě bydlí, ač často pobývá i v zahraničí, což byl i důvod s přebíráním doručené pošty (zřejmě myšleno důvod problémů s přebíráním pošty – poznámka odvolacího soudu). Byla by připravena předložit důkazy a k věci se vyjádřit způsobem, který by byl s to zpochybnit důvody výpovědi z nájmu předmětné bytové jednotky. Ze samotné žaloby i z předložených listinných důkazů je zřejmé, že se jedná o věc, která je pro žalovanou zásadního významu, nikoli bagatelní. Nebylo tak lze předpokládat reakci na žalobu až při nařízeném jednání. Soud prvního stupně měl postupovat analogicky podle § 114b odst. 1 o. s. ř. a důkladně zvážit, zda jsou dány takové okolnosti případu, které jsou vymezeny skutečnostmi doprovázejícími určitý konkrétní spor, který ani nemusí být pak typově složitý po skutkové a právní stránce. V posuzované věci jsou zásadní pochybnosti o oprávněnosti a zákonnosti výpovědi nájemního vztahu, navíc se pro žalovanou jedná o věc zcela zásadního významu, pokud by měla bez zákonných důvodů přijít o právo užívat byt, za jehož užívání řádně po celé roky platila nájemné i úhrady za služby spojené s jeho užíváním. Důležitá je povaha projednávané věci, její skutková, typová či právní obtížnost. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro zmeškání s tím, že byly splněny zákonné důvody pro jeho vydání, a žádala, aby jí byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalované je přípustné, bylo uplatněno včas, naplňuje požadavky § 205 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje odvolací důvody stanovené v § 205b o. s. ř., když zpochybňuje, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, projednal je při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a přezkoumal správnost rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.). Odvolací soud neshledal odvolání žalované důvodným.

8. Podle § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

9. V posuzované věci byla žalované prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb doručena žaloba a současně předvolání k jednání soudu prvního stupně fikcí postupem dle § 49 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. dne 30. 11. 2023. K jednání dne 14. 12. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud prvního stupně tak důvodně jednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně navrhla, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání.

10. Za popsaného stavu soud prvního stupně důvodně zvažoval podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání a odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěrem, že pro takový postup byly naplněny zákonné podmínky. Je třeba vycházet z předpokladu správnosti žalobních tvrzení o skutkovém stavu věci, tedy i o tom, že žalované byl vypovězen nájem bytu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a uplynula tříměsíční zákonná lhůta k jeho vyklizení a předání žalobkyni, což ale žalovaná neučinila.

11. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

12. Uvedené okolnosti vylučující vydání rozsudku pro zmeškání v posuzované věci nenastaly. Odvolací soud pak hodnotí jako nedůvodné námitky žalované vytýkající soudu prvního stupně, že ji nevyzval k písemnému vyjádření k žalobě podle § 114b odst. 1 o. s. ř., neboť to nevyžadovala povaha věci, ani okolnosti případu.

13. Podle obsahu spisu byla žalovaná k jednání soudu prvního stupně předvolána (tzv. vzorem 18 o. s. ř. – srovnej doručenku připojenou u č.l. 11 p.v. spisu) s poučením o tom, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy a navrhne-li to žalobkyně, která bude u jednání přítomna, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání; a o tom, že v projednávané věci může uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení tohoto jednání, a za jakých podmínek smí soud přihlédnout k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům. Žalovaná tedy byla poučena o tom, že je na ní, aby uvedeným způsobem uplatnila svá obranná tvrzení. Bylo jen na ní samé, aby hájila zákonným způsobem svá práva.

14. Jestliže to v konkrétní věci uzná soud prvního stupně za vhodné (praktické), může ve věci nařídit jednání ještě před tím, než zjistí stanovisko žalované strany k žalobě. Žalovaná mohla podat vyjádření písemné poté, co jí byla doručena žaloba spolu s předvoláním k jednání, mohla požádat o odročení nařízeného jednání, pokud by k sepisu vyjádření potřebovala více času, a konečně mohla veškeré své námitky proti žalobě přednést až při nařízeném jednání. Nic z toho se nestalo, ke dni konání jednání ve věci samé neměl soud prvního stupně jediné vyjádření od žalované, a proto bylo vydání rozsudku pro zmeškání zákonným postupem vyřešení sporu.

15. Správně, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud prvního stupně také o náhradě nákladů řízení ve věci plně úspěšné žalobkyně.

16. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek pro zmeškání soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyně byla plně úspěšná i v této části řízení, náleží jí tak náhrada všech v odvolacím řízení účelně vynaložených nákladů.

18. Odvolací soud se tak zabýval tím, zda náklady žalobkyně na zastoupení advokátem, jehož zmocnila zastupováním po zahájení odvolacího řízení dne 29. 7. 2024, byly vynaloženy účelně, a dospěl k negativnímu závěru.

19. Podle ustálené judikatury platí, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Nebude-li jimi v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 13. srpna 2012 II. ÚS 2396/09). V posuzované věci bylo předmětem řízení vyklizení bytu, tedy problematika řešená žalobkyní opakovaně, v odvolacím řízení, pro něž bylo zastoupení advokátem zvoleno, přitom v této věci byly ve hře pouze procesní otázky spojené s tím, zda byl rozsudek pro zmeškání vydán po právu /podle § 205b o. s. ř. jsou u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání odvolacím důvodem jen vady uvedené v § 205 odst. 2 písm. a) a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání (§ 153a, 153b).

20. Odvolací soud svůj náhled na účelnost vynaložení prostředků žalobkyně na zastoupení advokátem v odvolacím řízení předestřel žalobkyni při odvolacím jednání a vyzval ji, aby se k němu vyjádřila. Žalobkyně uvedla, že se k dané problematice vyjádřit nechce.

21. Odvolací soud uzavřel, že žalobkyně byla s to s ohledem na své postavení, obvyklou činnost a vybavení zajistit obranu svých práv v odvolacím řízení vlastními silami. Za takového stavu jí náleží dvě náhrady hotových výdajů za podání vyjádření k odvolání žalované a za účast u odvolacího jednání, vždy ve výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, spolu tedy 600 Kč. Za užití § 211 o. s. ř. bylo o místu plnění rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.