o uveřejnění odpovědi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhají uložení povinnosti žalované zveřejnit v pořadu [právnická osoba] odpovědi ve znění uvedeném ve výroku I a II rozsudku soudu prvního stupně. V podrobnostech jsou tvrzení a argumenty žalobkyň předestřeny v bodech 2 až 4 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí na základě tvrzení a argumentů uvedených v bodě 5 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Soud prvního stupně původně svým rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], žalobu v celém rozsahu zamítl. Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], výše uvedený rozsudek potvrdil (vyjma nákladového výroku, který částečně změnil, jinak ale též potvrdil). K dovolání žalobkyň Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil výše uvedené rozsudky a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, když uzavřel, že v daném případě publikovaná sdělení bývalých zákaznic žalobkyň nesměřovala k tomu, že by je žalovaná pouze zprostředkovávala divákům, nýbrž je použila v publicistickém pořadu k vysvětlení otázek, na nichž byl postaven jí zaujatý postoj k přístupu a obchodním praktikám žalobkyň ve vztahu k zákazníkům. Soud prvního stupně zavázal k tomu, aby posoudil, zda v žalobě označená sdělení [jméno FO], [jméno FO] a reportérů žalované jsou pravdivá, či nikoli, a zda požadované odpovědi jsou schopny dosáhnout zákonného účelu, tj. uvést na pravou míru skutkové tvrzení týkající se dotčené osoby, resp. neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení doplnit nebo zpřesnit.

4. Soud prvního stupně po doplnění dokazování a připuštění změny žaloby, kterou bylo upraveno znění požadovaných omluv, rozhodl rozsudkem uvedeným v záhlaví, že žalovaná je povinna uveřejnit v pořadu [právnická osoba] odpověď žalobkyně a) v částečném požadovaném znění (výrok I) a odpověď žalobkyně b) v celém požadovaném znění (výrok II), zamítl žalobu o zveřejnění části požadované odpovědi žalobkyně a) (výrok III), uložil žalované nahradit náklady řízení žalobkyň ve výši [částka] (výrok IV), uložil žalobkyni b) zaplatit soudu prvního stupně soudní poplatek ve výši [částka] (výrok V) a uložil žalované nahradit České republice náklady řízení státu ve výši [částka] (výrok VI). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

5. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I, II, IV a VI včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že nové požadavky žalobkyň na uveřejnění odpovědí nebyly uplatněny v prekluzivní lhůtě dle § 37 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen „vysílací zákon“), a že původní, ani upravené znění odpovědí požadovaných žalobkyněmi nevyhovuje zákonným požadavkům na odpověď dle § 35 odst. 2 vysílacího zákona. I po změně žaloby požadované odpovědi nadále obsahují vyjádření žalobkyň, neuvádí na pravou míru nepravdivá nebo nepřesná tvrzení a nejsou přiměřená svým rozsahem. Provedenými listinnými důkazy a výslechy svědků bylo jednoznačně prokázáno, že tvrzení obsažená v předmětné reportáži jsou pravdivá. Žalovaná proto navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a II změnil tak, že se žaloba zamítá, ve výroku IV změnil tak, že žalobkyně jsou povinny nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů, a ve výroku VI změnil tak, že žalobkyně jsou povinny nahradit České republice náklady řízení státu, případně aby napadený rozsudek ve výroku I, II, IV a VI zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. K odvolání žalované se žalobkyně vyjádřily tak, že považují rozsudek soudu prvního stupně za věcně i právně správný. Tvrzení žalované v jejím odvolání nekorespondují s tím, co zaznělo v předmětné reportáži. Naopak je to žalovaná, která předkládá zkreslená tvrzení, která nejsou v souladu s obsahem reportáže. Klíčové stran skutkovému vztahu je, že bylo prokázáno naplnění podmínek vzniku práva na odpověď dle § 35 odst. 1 vysílacího zákona. Stejně tak bylo prokázáno dodržení potřebných zákonných lhůt. Změna žaloby, resp. znění požadovaných odpovědí nijak nezměnila celkový význam sdělení a ve většině se jednalo o vypuštění textu. Většina odpovědí zůstala nezměněná, a proto ve vztahu k této většinové části tedy nemohlo dojít k prekluzi. I pokud by požadované odpovědi zůstaly bez úprav, pouze s vypuštěním dotčených částí, obstály by vůči požadavkům vysílacího zákona. Je v pravomoci soudu omezit odpověď pouze na část z celkového navrhovaného znění. Pokud může soud rozhodnout o povinnosti zveřejnit pouze část nebo části odpovědi, jistě může i žalobce ty části návrhu, které nelze mít z provedeného dokazování za prokázány, popř. které nesplňují požadavky vysílacího zákona, z návrhu vypustit (toto odpovídá i případnému částečnému zpětvzetí žaloby). Odpovědi nedoznaly změn stran jejich smyslu a vyznění, jedná se toliko o jejich zkrácení a upřesnění v několika bodech. Většina pasáží pak nedoznala změn vůbec. Odpovědi jsou pak přiměřené i svojí délkou, kdy čas čtení původních odpovědí žalobkyň byl cca 5 minut, zatímco délka předmětné reportáže, která se věnuje téměř výhradně dehonestaci žalobců, je 13 minut. Po úpravě odpovědí došlo k jejich zkrácení nejméně o čtvrtinu, část pak nemá být zveřejněna dle výroku III rozsudku soudu prvního stupně. Žalobkyně proto navrhují, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný a uložil žalované nahradit žalobkyním náklady odvolacího řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které vydání rozsudku předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a shledal, že odvolání žalované je důvodné.

8. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že v průběhu (posledního) řízení před soudem prvního stupně učinily žalobkyně procesní úkon spočívající ve změně žaloby a v návrhu na připuštění takové změny. Takto se vyjádřily žalobkyně zastoupené advokátem zcela jednoznačně v podání ze dne [datum], v němž navíc uvedly, že změna žaloby se týkala znění navrhovaných odpovědí. Ke změně žaloby se zástupce žalobkyň rovněž přihlásil při závěrečném slovu během jednání konaného před soudem prvního stupně dne [datum]. soud prvního stupně připustil změnu žaloby při jednání konaném dne [datum]. Jestliže nyní žalobkyně namítají, že fakticky nešlo o změnu žaloby, avšak o její částečné zpětvzetí (co do rozsahu znění požadovaných odpovědí), nejde o námitku důvodnou.

9. Změny učiněné v obou odpovědích jsou zřejmé mimo jiné i z písemného „revidovaného znění odpovědi“ nacházejícího se na listech č. [číslo] spisu. U odpovědi požadované žalobkyní ad a) byly doplněny podstatné informace – že si paní [jméno FO] objednala nejprve vozidlo [jméno FO] a na jak dlouho a za jakou cenu a že si až později objednala po změně objednávky vozidlo [název], na jak dlouho a za jakou cenu. Co bylo uvedeno ohledně výše složené kauce v hotovosti ve smlouvě a co bylo rukou dopsáno na první straně smlouvy a opatřeno razítkem společnosti a že složení peněz nebylo nikdy rozporováno. U odpovědi požadované žalobkyní b) je doplněna nová informace, co přesně bylo sjednáno ve smlouvě a že denní limit najetých kilometrů byl vyznačen v předávacím protokolu (a nikoli tedy ve smlouvě, jak bylo uvedeno v předešlé odpovědi). Z nyní řešeného je zřejmé, že u obou odpovědí došlo k obsahovým (významovým) změnám, nikoli jen k jejich částečnému zkrácení či jen ke změnám „kosmetickým“ (např. gramatickým či stylistickým).

10. Ohledně nové požadovaných odpovědí nebyly naplněny formální požadavky vysílacího zákona, konkrétně ust. § 37 odst. 3 vysílacího zákona (doručení žádosti o uveřejnění odpovědi obsahující znění požadované odpovědi provozovateli vysílání ve lhůtě 30 dnů od uveřejnění napadeného sdělení), potažmo ust. § 39 odst. 2 vysílacího zákona (včasné uplatnění práva u soudu na uveřejnění konkrétní odpovědi). V době uplatnění nové odpovědi u soudu (návrhem na připuštění změny žaloby) již zákonné lhůty nyní zmíněných ustanovení dávno marně uplynuly, což má podle těchto ustanovení za následek zánik práva na uveřejnění nyní požadovaných odpovědi.

11. Dále pak odvolací soud konstatuje, že i pokud by pominul nyní předestřené zákonné důvody resultující v zánik práva obou žalobkyň a pokud by čistě materiálně vzal v potaz omluvy, jak by zůstaly ve znění bez provedených změn (tedy bez toho, co bylo přidáno, a bez toho, co bylo odebráno) a u odpovědi žalobkyně ad a) též bez toho, co bylo (nyní již pravomocně) soudem prvního stupně zamítnuto výrokem III napadeného rozsudku, pak takové omluvy by byly jen torzem na sebe nenavazujících sdělení a nevystihly by to, oč v projednávané věci jde. Takto zveřejněné omluvy by nepřinesly zpřesnění, doplnění ani uvedení na pravou míru, jak to požaduje ust. § 35 odst. 2 vysílacího zákona; uveřejnění takových omluv nelze přikázat.

12. Odvolací soud tedy změnil výrok I a II rozsudku soudu prvního stupně postupem dle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

13. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale též o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Tím byl automaticky odklizen nákladový výrok IV a VI rozsudku soudu prvního stupně.

14. V souladu se zásadou úspěchu ve věci náleží zcela úspěšné žalované náhrada nákladů řízení v plné výši (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.) vůči oběma žalobkyním povinným rovným dílem.

15. Náklady řízení na straně žalované sestávají z paušální náhrady hotových výdajů [částka] za každý úkon dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši [částka] za 24 úkonů, konkrétně za 1) písemné podání ze dne [datum], 2) písemné podání ze dne [datum], 3-4) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] (v délce přesahující 2 hodiny, proto počítáno jako 2 úkony), 5) písemné podání ze dne [datum], 6) písemné podání ze dne [datum], 7-8) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] (v délce přesahující 2 hodiny, proto počítáno jako 2 úkony), 9) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 10) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 11) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], 12) písemné podání ze dne [datum], 13) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 14) písemné podání ze dne [datum], 15) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 16) písemné podání ze dne [datum], 17) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], 18) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 19) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 20) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 21) účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum], 22) odvolání ze dne [datum], 23) písemné podání ze dne [datum] a 24) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]. Dále náklady žalované sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce [částka]. Odvolací soud nepřiznal žalované náhradu za písemné podání – vyjádření k odvolání proti rozsudku ze dne [datum], které žalovaná uvedla ve svém vyčíslení nákladů řízení, protože toto podání nebylo učiněno. Náklady žalované tedy výsledně činí [částka].

16. Odvolací soud dále rozhodl ve smyslu ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. o nákladech státu v podobě svědečného vyplaceného svědkovi [jméno FO] ve výši [částka] (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Žalobkyně byly ve sporu zcela neúspěšné, jsou tak povinny na nákladech státu zaplatit rovným dílem tuto částku. Třídenní lhůtu k zaplacení odvolací soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.