o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem bylo výrokem ad I/ uloženo žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Dále bylo výrokem II/ rozhodnuto, že žaloba se v části zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá. Naposledy pak výrokem III/ bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Prvostupňový soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] (3 x 8 697) za dlužné nájemné a umístění sídla v prostorách žalobce na základě Smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum] za období od 4/ [rok] do [datum], vč. příslušenství. Dále žalobce požadoval sjednanou smluvní pokutu za každý měsíc prodlení s úplatou za pronájem sídla, za 30 měsíců v období 7/ [rok] do 11/ 2019 vč. požadoval [částka] vč. příslušenství.

3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), kdy prvostupňový soud rozhodoval bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů předložených žalobcem, žalovaní byli v řízení zcela pasivní.

4. Na základě žalobcem předložené smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum], ručitelského prohlášení, výzvy a předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně dodejky, při aplikaci ustanovení §§ 1721, 1724 odst. 1 1746 odst. 2, 2018, 2019 odst. 1 a 2021 odst. 1 zák. [číslo] Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) prvostupňový soud dovodil, že mezi žalobcem a 1) žalovaným došlo k platně uzavřené nepojmenované smlouvě, na základě které žalobce poskytl 1) žalovanému umístění sídla na adrese [obec a číslo], [ulice a číslo] a pronájem kanceláře. 1) žalovaný však žalobci po uplynutí předplaceného období neuhradil odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv umístění sídla na dané adrese nadále užívá, resp. je evidované v obchodním rejstříku. Z tohoto důvodu žalobci podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši [částka] bez DPH (tj. [částka] s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých 1) žalovaný užívá sídla žalobce. Jelikož 1) žalovaný neuhradil včas splatnou odměnu za tři po sobě jdoucí období a služeb žalobce užívá (nedošlo k výmazu sídla z obchodního rejstříku), dostal se do prodlení s úhradou svého závazku, pročež žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Prvostupňový soud dále s odkazem na § 2018 o. z. rozhodl, že 1) žalovaný je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazenou odměnou za poskytnutí služeb žalobcem, uhradit společně a nerozdílně se 2) žalovaným, jako ručitele, 1) žalovaného, když ručitelské prohlášení bylo platně učiněno v písemné formě. S tímto podstatným odůvodněním bylo rozhodnuto tak, jak uvedeno ve výroku I/ napadeného rozsudku.

5. Prvostupňový soud dále výrokem II/ rozsudku zamítl žalobu co do požadavku úhrady smluvní pokuty ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kterou představovalo prodlení 1) žalovaného s úhradou odměny za poskytování služeb za 30 měsíců prodlení, tj. za období od června [rok] do listopadu 2019 včetně. Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne [datum] totiž nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobce 1) žalovaného vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů ode dne doručení takové výzvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce vyzval 1) žalovaného k úhradě smluvní pokuty, a že by tak mohla nastat splatnost této smluvní pokuty, jak si strany samy výslovně ujednaly. Z tohoto důvodu, dle závěru prvostupňového soudu, nenastala dosud splatnost smluvní pokuty a tento požadovaný nárok žalobce je v současnosti neoprávněný.

6. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému účastníkovi řízení náklady řízení, neboť žalovaní sice byli v řízení úspěšnější, avšak žádné prokazatelné náklady jim v řízení nevznikly.

7. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce, a to co do výroků II/ a III/ a uplatnil v něm odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Zamítavému výroku rozsudku vytýká, že nevzal do úvahy, že oba žalovaní jsou dlouhodobě nekontaktní, dlužné částky vznikly v důsledku nedodržování zásady pacta sund servanda. 1) žalovaný byl dlouhodobě nekontaktní přes telefon i email, proto se žalobce obrátil přímo na 2) žalovaného jakožto ručitele, kterému zaslal upomínku. Ten si ji převzal, ale opět nereagoval. Dále žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], z níž citoval a následně dovodil, že splatnost smluvní pokuty nastala uplatněním nároku podáním žaloby. Navrhl, aby odvolací soud žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení.

8. Žalovaní se k odvolání nevyjádřili.

9. Odvolací soud přezkoumal v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) napadený rozsudek a řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.

10. Předmětem odvolání je důvodnost uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty, která, jak bylo zjištěno prvostupňovým soudem, byla sjednána smlouvou o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum] Smlouva byla žalobcem a 1) žalovaným uzavřena na dobu neurčitou, žalobce se zavázal 1) žalovanému poskytnout užívání prostor a rovněž i umístění sídla na adrese [adresa] 1) žalovaný se zavázal za poskytnutí sídla platit odměnu ve výši [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců trvání této smlouvy s tím, že splatnost byla sjednána do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uplyne doba za předplacené období. 1) žalovaný se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny v případě porušení smluvních povinností. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána tak, že nastává bezprostředně poté, co k její úhradě je 1) žalovaný žalobcem vyzván, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě. Z ručitelského prohlášení, které je nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že se 2) žalovaný zavázal uspokojit dluh žalobce v případě prodlení 1) žalovaného spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut. Výzvou a předžalobní upomínkou ze dne [datum], včetně dodejky, byl 2) žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

11. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

13. Podle § 2021 odst. 1 o. z. má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

14. V daném řízení je třeba vyjít z toho, že žaloba na zaplacení smluvní pokuty v částce [částka] za období od 6/ [rok] - 11/ 2019, s nímž byl 1) žalovaný v prodlení s plněním částky [částka] za období od 4/ [rok] byla dne [datum] dodána do datové schránky 1) žalovaného, dle ustanovení § 49 odst. 4, 6 o. s. ř. byla 1) žalovanému doručena do vlastních rukou v pondělí [datum]. Jak bylo judikováno např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]„ Za den splatnosti pohledávky se v případě smluvní pokuty považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Za kvalifikovanou upomínku (žádost věřitele o plnění) lze přitom považovat i podání žaloby na zaplacení pohledávky.“ Není tedy žádných pochyb o tom, že byl 1) žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty s účinky předvídanými v § 1958 odst. 2 o. z. a vznikla mu tak povinnost uspokojit pohledávku žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve lhůtě„ bez zbytečného odkladu“. Je tak evidentní, že podle stavu, který zde byl v době rozhodování prvostupňového soudu, lhůta, kterou měl 1) žalovaný na přípravu a realizaci splnění svého dluhu, dávno uplynula a že tedy pohledávka žalobce na zaplacení smluvní pokuty byla v té době již splatná (dospělá). V řízení bylo rovněž spolehlivě prokázáno, že 2) žalovaný byl žalobcem k úhradě vyzván k úhradě dlužných částek, přičemž ručí též za splnění závazku ve formě smluvní pokuty.

15. Právní posouzení věci tak, jak jej soud I. stupně učinil, je proto nesprávné. Odvolací soud tak shledal naplnění odvolacího důvodu podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Protože však skutkový stav tak, jak jej soud I. stupně (správně) zjistil, umožňuje odlišné právní posouzení, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé ad II/ v rozsahu zaplacení částky [částka] změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

16. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), odvolací soud dospěl k závěru, že v případě, kdy se nejedná o solidární závazek žalovaných, ale o tzv. nepravou solidaritu, může soud přes nesprávnou formulaci petitu žaloby (znějícího tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalovanou částku společně a nerozdílně), správně rozhodnout, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto poskytnutého plnění povinnost dalšího žalovaného (viz Stanovisko kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1975, pod [číslo] na str. 11). Je tomu tak proto, že soud není vázán nesprávným posouzením účastníka a vázanost soudu žalobou nelze chápat tak, že by soud byl povinen do výroku svého rozhodnutí o věci samé doslovně převzít žalobcem formulovaný petit rozhodnutí (srov. Občanský soudní řád, komentář, L. [příjmení], J. [příjmení], a kol., C. H. [příjmení], r. 2009, str. [číslo] až [číslo]). Z uvedeného důvodu odvolací soud s ohledem na postavení 2) žalovaného, který byl ručitelem za splnění závazku 1) žalovaného zavázal oba žalované k plnění částky [částka] s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto poskytnutého plnění povinnost druhého z žalovaných. Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.

17. Z obsahu spisu se dále podává, že na základě podání žalobce ze dne [datum], v němž provedl žalobce částečné zpětvzetí žaloby, usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], prvostupňový soud rozhodl, že zastavuje řízení co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

18. Z uvedeného vyplývá, že pokud jde o příslušenství pohledávky spočívající ve smluvní pokutě v podobě zákonného úroku z prodlení z částky [částka], tak o této části nároku uplatněného žalobou bylo již pravomocně rozhodnuto citovaným usnesením. O rozšíření zákonného úroku na 10% a změně počátku, od kdy byl žalobcem úrok z prodlení nově z částky [částka] požadován (od [datum] do zaplacení dle podání ze dne [datum]), resp. o změně žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř. prvostupňovým soudem rozhodováno nebylo.

19. Jestliže prvostupňový soud rozhodoval ve výroku II/ též o příslušenství částky [částka] v podobě úroku z prodlení, je zde neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (§ 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.) spočívající v překážce věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4 o. s. ř), když v tomto rozsahu bylo již příslušenství pravomocně vypořádáno. Proto postupoval odvolací soud tak, že podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek v napadeném výroku II/ ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

20. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstal nedotčen výrok I/ rozsudku soudu I. stupně, neboť proti němu nebylo podáno odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.), nabyl tak samostatně právní moci.

21. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 2 o. s. ř., když v řízení takřka zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud rozhodoval o nákladech řízení před soudy obou stupňů s ohledem na částečnou změnu prvostupňového rozsudku.

22. Tyto náklady jsou za řízení před soudem I. stupně tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce [částka] a náklady za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), a d) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce [částka] k nákladům právního zastoupení podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. Náklady žalobce za řízení před soudem I. stupně představují částku [částka].

23. Náklady řízení před odvolacím soudem tvoří zaplacený soudní poplatek v částce [částka], odměna právního zástupce za sepis odvolání, která je vypočítána z puncta [částka] v částce [částka] (§ 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, a § 11 odst. 1 písm. k) a. t.), vč. paušální náhrady na výdaje advokáta ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 a. t.) s navýšením o 21 % sazbu DPH v částce [částka] k nákladům právního zastoupení / § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s ř./ náklady žalobce za řízení před odvolacím soudem představují částku [částka].

24. Celkové náklady žalobce za řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] byly odvolacím soudem přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem ve spojení s § 211 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).