o [částka], k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 73/2020-63,

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I) a dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok II).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky představující doplatek pojistného plnění, neboť uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ pojistná smlouva“) o sdruženém pojištění vozidla tovární značky Audi Q7, r. z. 6P94572, rok výroby 2011 (dále jen„ vozidlo“) a žalovaná po nehodě, k níž došlo dne [datum], stanovila obvyklou cenu vozidla na [částka] a hodnotu zbytků na [částka] a po odečtu spoluúčasti ve výši [částka] vyplatila žalobkyni částku [částka], přičemž hodnota vozidla měla být stanovena na [částka].

3. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil z listinných důkazů, zejména z pojistné smlouvy včetně pojistky, záznamu z jednání, informačního produktu k havarijnímu pojištění, předsmluvních informací ke sdruženému pojištění vozidel a z pojistných podmínek ke sdruženému pojištění vozidel, Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidla VPPMV-R-5/ 2018, ze zápisu motorového vozidla ze dne [datum], webových stránek předložených žalobkyní listiny [příjmení] [příjmení] – nákladový list k OCZ, [příjmení] [příjmení] – aukce vraků ID: g2600396, [příjmení] [příjmení] – aukce vraků ID: g171495, informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum], včetně Doplňujících informací k pojistnému plnění – výpočtu plnění žalované, šesti bazarových nabídek a zprávy od [právnická osoba], Vienna Insurance ze dne [datum], vzal za zjištěné, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba], s.r.o., jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem uzavřena pojistná smlouva [číslo] o sdruženém pojištění vozidla tovární značky Audi Q7, r. z. 6P94572, rok výroby 2011, ve vlastnictví žalobkyně jako pojištěného. Pojištění sjednaná smlouvou se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPPMV-R-5/ 2018 (dál jen„ VPPPMV“). Smlouvou bylo mj. sjednáno havarijní pojištění vozidla ve variantě All Risk. Pojistnou částku si pojistník určil na [částka] bez DPH, pojištění bylo sjednáno s 5 % spoluúčastí, min. [částka], smlouva byla účinná od [datum] na dobu neurčitou. Účastníci si v havarijním pojištění ujednali, že pro případ vzniku práva na pojistné plnění z pojistné události, kterou bylo vozidlo zničeno nebo kterou bylo poškozeno tak, že přiměřené náklady na jeho opravu jsou rovny nebo převyšují 80 % obvyklé ceny, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí, jedná se o pojistné plnění při totální škodě, přičemž výše pojistného plnění při totální škodě se stanoví tak, že se od obvyklé ceny vozidla ke dni pojistné události odečte obvyklá cena použitelných zbytků, a že v případě, je- li oprávněná osoba plátcem daně z přidané hodnoty, což je případ žalobkyně, poskytne se plnění bez DPH. Ze zápisu o poškození motorového vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že pojištěné vozidlo bylo fatálně poškozeno a žalobkyně vzala na vědomí, že se jedná o totální škodu. Použitelné zbytky předmětného vozidla byly po předmětné havárii vydraženy na 210 836 bez DPH. Vozidlo bylo poškozeno předchozí havárií v roce [rok] a jako vrak bylo nabízeno na elektronické aukci vraků do [datum], přední část vozidla byl zcela zdemolována, zadní čelo bylo již v minulosti opraveno. Na tuto havárii bylo Kooperativou, pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance žalobkyni vyplaceno plnění ve výši [částka]. Obvyklá cena vozidla před havárií byla touto pojišťovnou stanovena na částku [částka] bez DPH. Hodnota zbytků předmětného vozidla byla už v roce [rok] dle aukce stanovena na částku [částka] bez DPH. Ojetá vozidla tov. značky Audi, modelové řady Audi Q7 3.0, nafta, s manuální převodovkou s vybavením navigace, klimatizace, tempomat, vyrobené v r. [rok] se nabízela v roce [rok] v cenovém rozpětí od [částka] ([částka] bez DPH) do [částka] s DPH ([částka] bez DPH). Žalovaná stanovila obvyklou cenu vozidla na [částka] bez [právnická osoba], odpočetla hodnotu zbytků (- [částka]) a spoluúčast [částka] a dopisem - Informace o výplatě pojistného plnění dne [datum] sdělila tento postup výpočtu plnění žalobkyni s tím, že dne [datum] pojistné plnění v částce [částka] zaslala na účet žalobkyně. Žalobkyně s tímto výpočtem nesouhlasila.

4. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil zejména podle § [číslo], § 2811 a § 2814 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ve zkratce„ o. z.“). Uzavřel, že horní hranicí pojistného plnění je limit pojistného, který stanoví pojistník na vlastní odpovědnost a je nejvyšší hranicí pojistného plnění. Pojistná částka má odpovídat pojistné hodnotě vozidla včetně doplňkové výbavy k datu sjednaného pojištění. Tato zjevně neodpovídala, když po předchozí havárii předmětného vozidla bylo Kooperativou, pojišťovnou, a.s., Vienna Insurance žalobkyni v únoru [rok] vyplaceno plnění ve výši [částka], při likvidaci této předchozí události byla obvyklá cena vozidla před nehodou v roce [rok] stanovena na částku [částka] bez DPH. Hodnota zbytků dle aukce byla stanovena na částku [částka] bez DPH. Pár měsíců před sjednáním posuzované předmětné pojistné smlouvy tedy bylo předmětné vozidlo značně poškozeno a jeho tržní cena byla kolem [částka]. Pokud se navíc srovnatelná ojetá vozidla nabízela v roce [rok] v cenovém rozpětí od [částka] – [částka] bez DPH, značně poškozené vozidlo žalobkyně, byť opravené, nemohlo ani dosáhnout spodní hranice ([částka]) stejně vybavených a mladších vozidel, jejichž historie nevykazovala fatální předchozí poškození. Dále soud I. stupně uvedl, že si účastníci ujednali ve smyslu čl. 27 odst. 1 písm. b) VPPPMV, že výše pojistného plnění pro vozidlo, jeho části včetně samostatně pojištěných skel, standardní i doplňkovou či ostatní výbavu vozidla včetně jejich částí se určí podle rozsahu poškození tak, že vzniklo-li právo na pojistné plnění z pojistné události, kterou bylo vozidlo zničeno nebo kterou bylo poškozeno tak, že přiměřené náklady na jeho opravu jsou rovny nebo převyšují 80 % obvyklé ceny, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí, jedná se o pojistné plnění při totální škodě. Výši pojistného plnění při totální škodě stanoví pojišťovna tak, že od obvyklé ceny vozidla ke dni pojistné události odečte obvyklou cenu zbytků, tj. použitelných dílů; zbytky zůstávají ve vlastnictví pojištěného. Podle čl. 5 odst. 7 VPPPMV je-li oprávněná osoba plátcem DPH a má ze zákona nárok na odpočet příslušné sazby DPH, poskytne pojišťovna oprávněné osobě plnění bez DPH. Ze všdch těchto důvodů soud I. stupně žalobu zamítl.

5. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to dle § 151 odst.. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.

6. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně.

7. Odvolání směřovalo do výroků I a II rozsudku soudu I. stupně a žalovaná v něm dle obsahu uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d) a g) o. s. ř. Namítla, že soud I. stupně pochybil, pokud neprovedl žalobkyní navržené důkazy, dále pochybil při skutkových zjištěních a při právním hodnocení těchto zjištění. Žalobkyně uvedla, že v roce 2017 zakoupila předmětné poškozené vozidlo, které následně nechala opravit do stavu bezvadnosti. Následně prošlo vozidlo státní technickou kontrolou a plně sloužilo svému účelu. V roce 2018 pak vozidlo pojistila, a to jako vozidlo nebourané, nepoškozené, kdy přesně takový byl jeho reálný stav. Takže ke dni uzavření pojistné smlouvy nemohlo mít vozidlo hodnotu zbytků, ale protože bylo opravené, muselo mít hodnotu minimálně o [částka] vyšší. Uvedla, že cca na tuto hodnotu bylo i vozidlo pojištěno a tomu mělo odpovídat i pojistné plnění. Soud I. stupně pochybil, pokud pominul, že bylo pojišťováno opravené, bezvadné vozidlo v ceně minimálně [částka]. Žalobkyně dále vytýká soudu I. stupně i procesní pochybení, které mají za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

8. Žalobkyně byla předvolána na jednání před soudem I. stupně na den [datum] v 11:00 hod., ale právní zástupce se opozdil na cestě z [obec] do [obec] na dálnici D1 v koloně. Proto v 9:28 hod. zavolal na soud, kde požádal o posečkání se začátkem jednání cca o 15 minut. Pracovnice soudu mu sdělila, že informuje příslušnou předsedkyni senátu, nicméně když se dostavil k jednání v 11:10 hod., byl již rozsudek vyhlášen a předsedkyně senátu mu sdělila, že o ničem neví. Žalobkyně má za to, že tento postup soudu I. stupně nebyl správný a tímto bylo porušeno právo žalobkyně na spravedlivý proces, neboť tato nemohla předložit doklad o STK uvedeného vozidla a nemohla být přečtena ani fotodokumentace vozidla.

9. Žalobkyně závěrem žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k novému projednání nebo aby napadený rozsudek změnil tak, že bude uloženo žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a bude jí přiznána náhrada nákladů řízení.

10. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že sama žalobkyně ve svém odvolání přiznala, že v roce 2017 zakoupila předmětné vozidlo jako bourané v poškozeném stavu, přiznala tedy, že při sjednání pojištění lhala, když k dotazu pojistitele, zda bylo vozidlo v minulosti poškozeno, uvedla„ ne“. Jednalo se přitom o zásadní okolnost mající vliv na obvyklou cenu vozidla. Lhaní žalobkyně je přitom mj. důvodem pro sankční krácení plnění. Uvedla, že pojišťovna při vstupu vozidla do pojištění neprovádí jeho technickou prohlídku, k čemuž nemá ani odborně zdatný personál, ale naproti tomu pojišťovna očekává, že zájemce o pojištění odpoví pravdivě a úplně na její dotazy, které směřují k tomu, aby si udělala představu o předchozím stavu vozidla. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně ztotožňuje obvyklou cenu vozidla bezprostředně před poškozením v roce 2019 s pojistnou částkou, kterou si sama stanovila. Dle čl. 28 VPPMV se přitom uvádí, že horní hranicí plnění se rozumí pojistná částka nebo limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, které uvede pojistník na vlastní odpovědnost, nejvýše však obvyklá cena vozidla nebo věci v době pojistné události. Stanovila-li si žalobkyně pojistnou částku tak, že převyšuje obvyklou cenu vozidla k datu sjednání pojištění, pak lze shledat její jednání spekulativním. Obvyklá cena vozidla bezprostředně před nehodou byla stanovena na částku [částka] bez DPH a byla stanovena na základě bazarového průzkumu vozidel stejného typu, výbavy, motoru a stáří při zohlednění předchozího závažného poškození, kdy jeho rozsah je popsán a fotograficky zadokumentován v rámci aukce vraků na [příjmení] [příjmení]. Způsob a kvalita následné opravy vozidla po poškození z podzimu 2017 není přitom známa. Žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2221/07, dle kterého je třeba přihlédnout i k tomu, že v případě havarovaného vozidla, byť opraveného novými díly, je jeho skutečná hodnota vždy nižší než původní hodnota použitého vozidla.

11. Žalovaná v závěru žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal, že odvolání žalobkyně není důvodné.

12. Žalobce v prvé řadě uplatnil odvolací důvod uvedený v § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že tento odvolací důvod může být dán pouze v řízeních, v nichž se uplatní zásada koncentrace řízení (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.) O žádný z takovýchto případů se však zde nejedná a tento odvolací důvod proto dán není.

13. Odvolací soud konstatuje, že odůvodnění napadeného rozsudku splňuje všechny náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., kdy soud I. stupně vysvětlil, které důkazy provedl a jaká z nich učinil skutková zjištění a uvedl, jak skutková zjištění posoudil po stránce právní.

14. Z obsahu spisu je zřejmé, že první jednání ve věci se konalo dne [datum], kde byli účastníci poučeni ve smyslu ust. § 118b odst. 1 o. s. ř., že musí tvrdit rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání do skončení prvního jednání a že k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které případně nebyly provedeny po prvním jednání a účastník je nemohl bez své viny včas uvést. Po poučení bylo žalobci sděleno, že jím navržené důkazy (technický průkaz vozidla a protokoly o provedení technické kontroly) může předložit soudu I. stupně do dalšího jednání. Jednání bylo odročeno na den [datum] v 11:00 hodin. Na č. l. 59 se nachází žádost právního zástupce žalobce o odročení jednání, které nebylo vyhověno, jak vyplývá z pokynu soudce ze dne [datum]. Na č. l. 62 se nachází email od kanceláře soudce adresovaný předsedkyni senátu dne [datum] v 9:49 s tím, že právní zástupce žalobkyně stojí v koloně na D1, omlouvá se a uvádí, že bude mít cca [číslo] minut zpoždění. Pod uvedeným emailem se nachází úřední záznam předsedkyně senátu, že emailovou poštu otevřela až v 11:30, neboť byla od 9:00 hodin v jednací síni. Z přepisu zvukového záznamu z jednání ze dne [datum] vyplývá, že toto započalo v 11:00 hodin, právní zástupce Mgr. [příjmení] se k jednání nedostavil a jednání bylo skončeno v 11:15 hodin. Při jednání byla provedena stručná rekapitulace a žalovaný, který se k němu dostavil, přednesl svůj závěrečný návrh. Na uvedeném jednání došlo k vyhlášení rozsudku.

15. S odvolací námitkou žalobkyně, že soud neprovedl jí navržené důkazy, když s jednáním započal i bez její účasti a tím porušil její právo účastnit se soudního jednání, předkládat důkazy a rovněž její právo na spravedlivý proces, se odvolací soud neztotožňuje. Podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V daném případě byla žalobkyně o jednání dne [datum] vyrozuměna na prvním jednání ve věci dne [datum]. Písemné žádosti o odročení jednání na jiný termín nebylo vyhověno, o čemž byla žalobkyně vyrozuměna dne [datum]. Telefonická omluva v den jednání spojená s žádostí o odročení jednání o 30 minut se sice dostala do dispozice soudu, ale již nikoliv do dispozice předsedkyně senátu. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdo 2873/2000 je omluva jako procesní úkon – jímž účastník informuje soud o tom, že se nedostaví k jednání nebo jinému úkonu soudu, k němuž byl předvolán, a o důvodech, pro které tak nemůže učinit – je účinná (v tom smyslu, že se účastník vůbec omluvil) tím, že se dostane do sféry soudu (adresáta omluvy). Není přitom výmazné, zda telefonickou omluvu přijal (převzal) a posléze písemně zaznamenal soudce, který věc projednává, jiný soudce, vyšší soudní úředník nebo pracovník soudní kanceláře (shodně potom rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdon 2068/98). Z uvedených závěrů vyplývá, že telefonická omluva žalobce byla účinná, a to i přesto, že se nedostala do dispozice předsedkyně senátu.

16. Shora uvedené, tj. že omluva právního zástupce žalobkyně byla k soudu doručena, však sama o sobě neznamená, že by tato telefonická omluva z jednání byla shledána včasnou a hlavně důvodnou. Dle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 102/03 obecně nelze omluvu z jednání spojenou s žádostí o odročení, podanou telefonicky před zahájením jednání, považovat za podanou včas. Na druhou stranu je nutné vždy přihlédnout k závěrům o té které skutečnosti s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Je přirozené, že důležité překážky, které brání účastníkům řízení či jejich zástupcům v účasti na jednání, mohou nastat náhle a neočekávaně, a to i v době, která je vzhledem k termínu jednání soudu bezprostřední. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2041 [číslo] má-li překážka nebo jiná okolnost představovat "omluvitelný důvod" proč účastník zmeškal jednání ve věci, musí mít s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost, závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů aspekt ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci omluvit). Omluvitelným důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem zaviněné či jinak způsobené, lze-li je v dané situace považovat za omluvitelné (za důvod ospravedlňující zmeškání jednání). Za omluvitelný důvod je tedy třeba ve smyslu ustanovení § 153b odst. 4 o. s. ř. považovat jak takovou překážku (událost), která účastníku objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání dostavit se včas k soudu (například zdravotní indispozici, zpoždění veřejného dopravního prostředku použitého k přepravě na jednání soudu nebo technickou závadu na osobním automobilu při cestě k soudu), tak i okolnost účastníkem případně zaviněnou nebo jinak způsobenou, lze-li ji považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka - za omluvitelnou. Vždy však za situace, budou-li tyto omluvitelné důvody prokázány. Dle odvolacího soudu se však, v intencích shora uvedeného, nejednalo o důležitý důvod, který by bránil žalobkyni v účasti na jednání, nadto důvod zmeškání jednání před soudem I. stupně zůstal pouze v rovině tvrzení a nebyl ani v odvolacím řízení ničím prokázán. Nutno vzít v úvahu, že jednání se nekonalo v brzkých ranních hodinách, ale až v 11:00 hodin, právní zástupce žalobkyně tak měl vyjet k jednání s takovým dostatečným předstihem, aby se nařízeného jednání mohl včas a bez problémů zúčastnit. [ulice] dopravní zácpa na dálnici D1, o níž je navíc obecně známo, že je značně frekventovaná a kolony jsou na ní časté, přitom zcela jistě nemůže být důvodem pro odročení nařízeného jednání a případnou dopravní nehodu, která by zamezila se včas dostavit k jednání, žalobkyně ani netvrdila a tím méně prokázala. Odvolací soud tedy k této otázce uzavírá, že soud I. stupně nepochybil, pokud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce.

17. Dále odvolací soud uvádí, že žalobkyně měla možnost předložit jí navrhované důkazy do jednání konaného dne [datum] před soudem I. stupně a nikoliv až na jeho jednání. Žalobkyně však navrhované důkazy nepředložila a neučinila tak ani v odvolacím řízení. Soud I. stupně tedy v této otázce nikterak nepochybil.

18. K vytýkaným skutkovým a právním závěrům soudu I. stupně, odvolací soud uvádí, že ani tyto nepovažuje za relevantní.

19. Dle čl. 27 VPPPMV bod. 8 písm. b) vzniklo-li právo na pojistné plnění z pojistné události, kterou bylo vozidlo zničeno nebo kterou bylo poškozeno tak, že přiměřené náklady na jeho opravu jsou rovny nebo převyšují 80 % obvyklé ceny, kterou mělo vozidlo bezprostředně před pojistnou událostí, jedná se o pojistné plnění při totální škodě. Výši pojistného plnění při totální škodě stanoví pojišťovna tak, že od obvyklé ceny vozidla ke dni pojistné události odečte obvyklou cenu zbytků, tj. použitelných dílů, kdy zbytky zůstávají ve vlastnictví pojištěného. Že se jednalo o totální škodu nikdo z účastníků nesporoval. Předmět sporu byl pouze ve výši poskytnutého plnění.

20. Soud I. stupně zcela správně věc posoudil dle ust. § 2814 odst. 1 o. z., dle kterého ujedná-li se, že se pojistné plnění omezí horní hranicí, určí se tato hranice pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Dle odst. 2 tohoto ustanovení lze-li při pojištění majetku určit jeho pojistnou hodnotu při uzavření smlouvy, určí se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění pojistnou částkou ve výši odpovídající pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření smlouvy. Pojistitel má právo přezkoumat při uzavření smlouvy hodnotu pojištěného majetku. Z čl. 28 VPPPMV se horní hranicí pojistného plnění rozumí pojistná částka nebo limit pojistného plnění uvedený v pojistné smlouvě, které stanoví pojistník na vlastní odpovědnost, nejvýše však obvyklá cena vozidla věci v době pojistné události. Již z uvedeného jednoznačně vyplývá, že horní hranice plnění je tzv. maximální hranice, kam až může pojišťovna hradit, nikoliv obvyklá cena vozidla, jak nesprávně uvádí žalobkyně. Výše pojistného plnění se tak odvíjí od ceny obvyklé a nikoliv od horní hranice pojistného plnění stanovené pojistníkem. Uvedené je rovněž patrné z čl. 2 1. Předsmluvní informace k sjednanému sdruženému pojištění vozidel PIPMV-R-5/ 2018, dle kterého pojištěncova poskytne plnění za vzniklou škodu, a to v rozsahu a způsobem stanoveným v pojistné smlouvě a VPP, maximálně však do výše horní hranice pojistného plnění sjednaní v pojistné smlouvě. Pojistná částka by měla odpovídat hodnotě vozidla (včetně doplňkové výbavy) k datu sjednání pojištění. Limit pojistného plnění je nejvyšší hranicí pojistného plnění při každí pojistné události. K námitce žalobkyně, že jí stanovená částka horní hranice pojištění ve výši [částka] odpovídala obvyklé ceně vozidla, neboť se jednalo o vozidlo nebourané a nepoškozené, odvolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku I. stupně, který došel k závěru, že se o nepoškozené a nebourané vozidlo nejednalo. Soud I. stupně zjistil, že vozidlo bylo poškozeno předchozí havárií v roce 2017 a jako vrak nabízeno na elektronické aukci vraků do [datum], kdy na tuto havárii bylo [právnická osoba] Vienna Insurence žalobkyní vyplaceno plnění ve výši [částka] a hodnota zbytků předmětného vozidla byla už v roce 2018 dle aukce stanovena na částku [částka] bez DPH. V tomto směru ani nebylo mezi účastníky sporu. Žalobkyně však tvrdila, že vzhledem k tomu, že své vozidlo opravila a následně toto vozidlo prošlo státní technickou kontrolou, jednalo se tedy po jeho opravě o vozidlo nebourané a nepoškozené. Z toho dovozuje, že jeho hodnota v době sjednání pojistné smlouvy dne [datum] dosahovala [částka], na kterou jej i žalovaná pojistila. Odvolací soud k uvedenému připomíná, že i sama žalobkyně potvrdila, že v roce 2017 zakoupila předmětné poškozené vozidlo totální škodou a přesto jej pak nechala pojistit jako vozidlo bezvadné a nepoškozené. Odvolací námitka žalobkyně, že havarované vozidlo po totální škodě se jeho opravou stane vozidlem nebouraným a nepoškozeným, není správná. Odvolací soud je tak ve shodě se soudem I. stupně názoru, že pokud bylo vozidlo po havárii v roce 2017 nabízeno na aukci vraků a škoda na vozidle byla vyhodnocena jako totální, měla být tato skutečnost zohledněna i ve výši stanovené horní hranice pojistného plnění. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, žalobkyně uvedla při sjednávání pojištění žalované nepravdivé údaje o stavu vozidla, bylo vozidlo pojištěno na pojistné plnění, které neodpovídalo obvyklé ceně vozidla.

21. K obvyklé ceně vozidla pak soud I. stupně provedl rovněž správné a dostačující dokazování, kdy došel k závěru, že obvyklá cena vozidla byla stanovena žalovanou na základě bazarového průzkumu vozidel stejného typu, výbavy, motoru a stáří, a to při zohlednění předchozího závažného poškození. Obvyklá cena vozidla byla tedy stanovena na odpovídající částku [částka]. Obvyklou cenu zbytků ve výši [částka] včetně DPH ([částka] bez DPH) nikdo nerozporoval, stejně jako spoluúčast žalobkyně ve výši [částka]. Žalovaná tak zcela správně vyplatila žalobkyni částku [částka].

22. Odvolací soud tak uzavírá, že ani odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c)., d) a g) o. s. ř. naplněny nejsou. Odvolací soud tedy rozsudek soudu I. stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, a to včetně správného nákladového výroku, který byl učiněn v souladu se zásadou zakotvenou v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. podle zásady úspěchu ve věci, když odvolací soud zároveň ctil zásadu reformatio in peius, když žalovaná se do nákladového výroku neodvolala.

23. O nákladech odvolacího řízení soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.. V odvolacím řízení plně úspěšné žalované, jež v řízení nebyla zastoupena, vzniklo právo na náhradu nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši [částka] za tři úkony spočívající ve vyjádření k odvolání ze dne [datum], přípravě na jednání a účast na jednání dne [datum].