o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 11 2021, č.j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem prvostupňový soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrokem I/), dále zamítl žalobu co do zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrokem II/) a naposledy rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení [anonymizováno] výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III/).

2. Rozhodoval o žalobě na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení [anonymizováno] věci vedené před soudem u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ naříkané řízení“).

3. Po stránce skutkové vyšel soud I. stupně především ze zjištění, která učinil z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a která zevrubně zrekapituloval v odůvodnění napadeného rozsudku pod bodem 4.

4. Vzal za prokázané, že žalobkyně uplatnila mimosoudně u žalované dne [datum] svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění z naříkaného řízení a že žalovaná nereagovala, v řízení nárok popřela. Dále vzal za prokázané, že naříkané řízení [anonymizováno] vztahu k žalobkyni trvalo od [datum], kdy jí bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání [anonymizována čtyři slova] do [datum] tj. do doby, kdy nabylo právní moci rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby, celkem tedy 11 let a 10 měsíců.

5. Po právní stránce soud I. stupně poukázal na ustanovení § 13 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), /dále jen„ OdpŠk“ /, jakož i judikaturu, kdy řešil otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení s ohledem na kritéria daná § 31a OdpŠk. Uzavřel, že naříkané řízení bylo nepřiměřeně dlouhým, kdy újmu vzniklou žalobkyni v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení nelze již odškodnit jinak, než v penězích. Při stanovení přiměřeného zadostiučinění se zabýval kritérii vymezenými v § 31a odst. 3 OdpŠk.

6. Soud I. stupně z hlediska celkové doby naříkaného řízení dospěl k závěru, že za řízení trvající téměř 12 let je třeba výši přiznaného zadostiučinění stanovit základní částkou [částka] ročně, což činí [částka] (2 x 8 000 + 9 x 16 000 + 10 x [částka]), současně provedl komparaci s jinými řízeními, kde byla stanovena částka za roční odškodnění vyšší než [částka] ročně, avšak shledal je neadekvátními, přičemž za přiměřenou vzhledem k okolnostem případu a délce řízení považoval právě částku [částka] ročně.

7. Zohlednil, že je dán důvod [anonymizováno] 40 % snížení základní částky s ohledem na skutkovou, hmotněprávní i procesní složitost. Uvedl, že šlo o trestní řízení vedené proti 5 obviněným, jež byly obviněny ze spáchání více než [anonymizováno] skutků. V průběhu vyšetřování bylo vyslýcháno více jak [anonymizováno] svědků, z nichž velké množství bylo později slyšeno i před soudem. Bylo žádáno o mezinárodně právní pomoc, a to z [země], [země], [země], [země], [země]. K soudu byli voláni i svědci z [země] či [anonymizováno]. V řízení byla prováděna četná znalecká zkoumání, a to z oboru účetnictví, výpočetní techniky a zdravotnictví. Mnoho listin muselo být překládáno. [anonymizováno] věci byly také přepisovány četné záznamy z telekomunikačního provozu. O součinnost byla žádána celá řada třetích subjektů včetně katastru nemovitostí a bank, kde nejprve bylo žádáno o zproštění mlčenlivosti, než vůbec údaje mohly být orgánům činným v trestním řízení poskytnuty. O složitosti věci vypovídá i samotná obsáhlost spisového materiálu čítajícího více jak 10 000 stran, počet stran rozhodnutí [anonymizováno] věci, kdy jen třeba výrok jednoho z rozhodnutí obvodního soudu čítá 62 stran. Věc byla složitější i tím, že ohledně právní stránky byla část obviněných zproštěna zcela, někteří částečně a někteří byli odsouzeni. V průběhu řízení byla také měněna právní kvalifikace. Pokud jde o procesní stránku, orgány veřejné moci musely rozhodovat o námitkách podjatosti, stížnostech na postup orgánů, o ustanovení obhájců, o jejich odměnách, o žádostech na bezplatnou obhajobu, [anonymizováno] věci byly podány návrhy na předběžné projednání obžaloby, postup soudu byl stěžován těžkostmi s doručováním, když jednak si obsílky nepřebírala jedna z obviněných, ale zejména některé volané svědkyně se opakovaně k hlavnímu líčení nedostavovaly, byla proto žádána o součinnost policie ohledně sdělení místa jejich pobytu či o předvedení. V řízení byla z tohoto důvodu ukládána i pořádková pokuta. Dále bylo opakovaně rozhodováno o zajištění finančních prostředků, vrácení věci, ustanovení tlumočníka, znalce, jejich odměnách. Dále prvostupňový soud uvedl, že řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně rozhodoval třikrát, odvolací soud rozhodoval třikrát, kdy s ohledem na délku namítaného řízení a na okolnost, že k prodloužení řízení nedošlo z důvodu využití mimořádných opravných prostředků, shledal četnost rozhodování jako věci přiměřenou a uvedené kritérium v zadostiučinění nereflektoval.

8. Jde-li o kritérium jednání poškozené, v tomto směru prvostupňový soud shledal, že se žalobkyně na délce řízení svým postupem [anonymizováno] smyslu obstrukčním nepodílela.

9. Z hlediska postupu orgánů veřejné moci, prvostupňový soud shledal, že byl plynulý, průtahy v řízení zjištěny nebyly, k zvýšení ani k snížení základní částky zadostiučinění [anonymizováno] postup orgánů veřejné moci nedošlo.

10. Naposledy pak prvostupňový soud hodnotil význam řízení [anonymizováno] žalobkyni, který shledal sníženým. [jméno] na zřeteli, že obecně podle judikatury ESPL se poskytuje poškozenému zvýšený význam řízení v trestních [anonymizováno] (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný [anonymizováno] Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo]), přihlédl ke konkrétním okolnostem daného případu. Za stavu, kdy v poměrech projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně po celou dobu trestního řízení využívala svého práva nevypovídat a žádného hlavního líčení se neúčastnila, ale především pak s akcentem na skutečnost, že v řízení bylo provedeno znalecké zkoumání týkající se jejího psychického stavu, v němž znalci opakovaně došli k závěru, že žalobkyně má sníženou schopnost chápat smysl trestního řízení [anonymizována dvě slova] poruchu, kdy nebyla s to chápat smysl trestního řízení, prvostupňový soud základní částku ponížil o 40 %.

11. Se zohledněním výše uvedeného ponížení základní částky o celkových 80 % je pak celková nemajetková újma žalobkyně představována dle prvostupňového soudu částkou [částka]. Jelikož žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho, přiznal soud I. stupně uvedenou částku výrokem I/ rozsudku, kdy současně přiznal žalobkyni úrok z prodlení z této částky, když žalovaná se dostala do prodlení [anonymizováno] smyslu § 1970 o. z. od [datum], nicméně žalobkyně požadovala zákonný úrok od [datum]. Co do zbytku soud I. stupně shledal žalobu nedůvodnou, proto ji zamítl výrokem II/.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 142 odst. 3 o. s. ř.. Žalobkyni přiznal náhradu jí vzniklých nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení výrokem III/, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud [anonymizováno] stručnost odkazuje.

13. Žalobkyně napadla rozsudek co do výroků II/ a III/ z důvodů uvedených v ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Blanketní odvolání doplnila podáním ze dne [datum]. Neupřela prvostupňovému soudu snahu provést rozsáhlé odkazování, kdy dovozuje, že četné úkony trestního řízení nenalezly odraz v odsouzení žalobkyně, proto je na věc třeba nahlížet jinou optikou. Za diskutabilní považuje stav řízení po prvním zprošťujícím rozsudku žalobkyně prvostupňovým soudem, který hraničil s její šikanou. Přiznal-li soud žalobkyni pouhých 12,4 % z původně žalované částky, degradoval její psychický život na 1/8 průměru. Dále žalobkyně citovala z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy poukázala na nešťastný ping-pong mezi prvostupňovým a odvolacím soudem trvajícím 6 let. Žalobkyně nerozumí snížení o 40 % z důvodů procesní, hmotněprávní a skutkové složitosti, kterou už následné soudní řízení zatíženo nebylo, kdy uvedené shledává nezákonným a nepřípustným. Vytýká rozhodnutí, že přiznaná částka nepokryje náklady, které žalobkyně vynaložila na obhájce. Žalobkyni byl přiznána do očí bijící náhrada v nepoměru s tím, čeho soudy běžně přiznávají jiným, konkr. poslanci [jméno] [příjmení], který byl stíhán 5 let a domohl se odškodnění v částce [částka]. Snížení provedené prvostupňovým soudem nepřípustně degraduje žalobkyni s ohledem na její postavení, kterou staví od role občana 2. a 3. kategorie. Žalobkyně vyzvala odvolací soud, aby v sobě našel v souladu s principy rovnosti a spravedlnosti dostatek odvahy a změnil napadený rozsudek tak, že žalobě zcela vyhoví.

14. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně vyjádřila podáním z [datum], kdy uvedla, že shledává rozsudek prvostupňového soudu formálně i věcně správným, v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn [číslo] – dále jen„ Stanovisko“. Vyzdvihla s odkazem na judikaturu, že výsledek trestního řízení není [anonymizováno] posouzení dané věci rozhodný. Podíl žalobkyně na délce řízení žalovaná nenamítala a nenalezl ani odraz v napadeném rozhodnutí. Dodala, že prvostupňový soud se dodatečně podrobně zabýval všemi relevantními kritérii. Irelevantní je námitka, že přiznaná částka nepokryje náklady žalobkyně v trestním řízení, když toto není její hlavním účelem. Pokud jde o poslance [příjmení], domáhal se nemajetkové újmy v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání, nikoliv újmy z nepřiměřené délky řízení, úvaha žalobkyně je proto zcestná. Navíc je rozhodnutí [anonymizováno] vztahu k jmenovanému dosud nepravomocné. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek prvostupňového soudu potvrzen a žalované přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

15. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalované je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek v napadeném rozsahu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), kdy dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

16. Žalobkyně předně uplatnila odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu potřebném ke zjištění skutkového stavu, důkazy učinil postupem podle § 122 a násl. o. s. ř. a skutkový děj, který z nich zjistil, je s nimi v souladu. Tento odvolací důvod tak naplněn není.

17. Z obsahu odvolání a argumentace žalobkyně je zřejmé, že vytkla spíše soudu I. stupně nesprávné právní posouzení věci / § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., když skutkový stav byl zjištěn ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] a mezi účastníky byl ostatně nesporný. Právní posouzení je nesprávné, jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, příp. aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží, popř. neaplikuje adekvátní právní normu.

18. Je třeba uvést, že soud I. stupně aplikoval příslušná ustanovení OdpŠk, vč. ustanovení § 31a dle kterého, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení [anonymizováno] poškozeného.

19. Soud I. stupně se správně zabýval tím, zda v naříkaném řízení byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Při posuzování přiměřenosti délky řízení správně vzal v úvahu dvě protichůdné složky práva na spravedlivý proces, totiž právo žalobkyně, aby její trestní věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníka (§ 1 tr. řádu). Správně zohlednil rozsah páchané trestné činnosti (množství jednotlivých skutků), počet obžalovaných a průběh řízení zatížený mezinárodním prvkem a složitostí dokazování, to vše za přijatého skutkového závěru, že trestní řízení probíhalo plynule a bez průtahů (srov. část III. Stanoviska). Následně prvostupňový soud legitimně uzavřel, že žalovaná odpovídá za škodu, která žalobkyni vznikla nesprávným úředním postupem spočívajícím v povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě [anonymizováno] smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk (k tomu srovnej závěr rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Rovněž tak je správný závěr soudu I. stupně o tom, že jako dostačující se v daném případě nejeví samotné konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě podle § 31a odst. 2 věta prvá OdpŠk a že je proto namístě přiznat žalobkyni přiměřené zadostiučinění (k tomu srov. Stanovisko), kdy lze označit délku řízení za nepřiměřenou, neboť trestní řízení [anonymizováno] vztahu k žalobkyni trvalo 11 let a 10 měsíců.

20. Stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je na základě zjištěného skutkového stavu věci především úkolem soudu I. stupně, kdy teprve přezkum úvah tohoto soudu je úkolem soudu odvolacího. Při úvaze o jejich výši se soud I. stupně správně řídil kritérii uvedenými v § 31a odst. 2 věta druhá a odst. 3 OdpŠk a přihlédl přitom k závěrům vysloveným [anonymizováno] Stanovisku.

21. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku konstatuje, že soud I. stupně si [anonymizováno] své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná skutková zjištění (zejména o průběhu soudního řízení). Takto správně zjištěný skutkový stav posoudil správně i po stránce právní, aplikoval přitom (správně) příslušná ustanovení OdpŠk, včetně relevantní judikatury. Odvolací soud se tak se závěry soudu I. stupně (skutkovými i právními) jako správnými ztotožňuje a v podrobnostech na ně [anonymizováno] stručnost odůvodnění svého rozhodnutí odkazuje.

22. Odvolací soud předně uvádí, že účelem odškodnění nemajetkové újmy způsobené porušením práva na přiměřenou délku řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jiné následky, jako je například hmotná škoda vynaložená na náklady obhajoby a nemateriální újma, obě způsobené v důsledku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo v důsledku nezákonným rozhodnutím, nejsou odškodnitelné v rámci zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. V tomto směru je argumentace odvolatelky - ohledně neadekvátní výše přiznaného plnění prvostupňovým soudem s odkazem na nepokrytí nákladů obhajoby, jakož i komparace s žalobou uplatněným nárokem poslance [příjmení], zcela nepřiléhavá.

23. Se žalovanou lze rovněž souhlasit, že samotný výslech posuzovaného řízení [anonymizováno] posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tedy i [anonymizováno] případné stanovení odškodnění, nevýznamný (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

24. Výtka žalobkyně směřující proti snížení základní částky odškodnění o 40 % z důvodu procesní a skutkové složitosti není podle odvolacího soudu důvodná. Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvého stupně totiž plyne, že nekladl žádným způsobem k tíži poškozené skutečnost, že [anonymizováno] věci bylo opakovaně (celkem 3×) rozhodováno každým ze dvou stupňů soudní soustavy, tj. v namítaném tzv. soudním ping-pongu. Zohlednil výlučně složitost skutkovou a procesní, kdy [anonymizováno] stručnost odvolací soud odkazuje zcela na jeho argumentaci uvedenou pod bodem 18. napadeného rozsudku, kterou odvolací soud sdílí. Jinými slovy, pokud by této procesní a skutkové složitosti nebylo, bylo by lze uvažovat o přiměřené délce řízení v rozsahu 60% celkové doby, po kterou řízení bylo vedeno.

25. Prvostupňový soud rovněž správně, nejen k námitce žalované učiněné při ústním jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), zohlednil v rámci hodnocení kritéria významu řízení [anonymizováno] žalobkyni k její tíži skutečnost, že v trestním řízení znalci opakovaně došli k závěru, že poškozená má sníženou schopnost chápat smysl trestního řízení [anonymizována tři slova]. Význam předmětu řízení [anonymizováno] poškozeného je nejdůležitějším kritériem při hodnocení přiměřenosti délky řízení. Je u něj třeba přihlédnout ke všemu, co je [anonymizováno] účastníka„ v sázce“. Se soudem I. stupně lze jednoznačně souhlasit v tom, že uvedené zjištění je nutné - za presumované domněnky, že u poškozené byl vyvolán stav nejistoty nad výsledkem trestního řízení, náležitě reflektovat a výši odškodnění náležitě korigovat. Jakkoliv se v případě trestního řízení a oprávněného zájmu na jeho výsledku obecně dotýká poškozeného zvýšenou měrou, v daném konkrétním případě s přihlédnutím k tomu, že poškozená se naříkaného řízení fakticky neúčastnila a smysl trestního řízení de facto nechápala, lze souhlasit s ponížením o dalších 40 %.

26. Všechny tyto skutečnosti svědčí [anonymizováno] závěr, že s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci lze výjimečně uvažovat o snížení v celkově větším rozsahu, než je 50 % (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) s tím, že je zde zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním, kdy snížení základní částky na základě rozhodnutí prvostupňového soudu o 80 % je zcela přiléhavé.

27. Odvolací soud tak uzavírá, že soud I. stupně na základě provedených důkazů dospěl ke správným skutkovým zjištěním, přičemž tato posoudil správně i po právní stránce, když ohledně výše odškodnění odvolací soud v plném rozsahu odkazuje na správný výpočet provedený soudem I. stupně. Namístě je třeba dodat, že celková výše odškodnění je zcela adekvátní všem relevantním kritériím, a to i s přihlédnutím k § 13 o. z. Na základě výše uvedeného odvolací soud neshledal opodstatněným odvolání žalobkyně proti zamítavému výroku II/ ohledně částky [částka] s požadovaným příslušenstvím, a proto postupoval tak, že rozsudek soudu I. stupně, tj. i vyhovující výrok I/ jak je uvedeno níže, potvrdil jako věcně správný podle § 219 o. s. ř včetně akcesorického výroku ad III/, který odpovídá ustanovení § 142 odst. 1, resp. odst. 3 o. s. ř.

28. Výrok I/rozsudku nebyl sice žalobkyní odvoláním dotčen, nicméně způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá z právního předpisu, proto bez ohledu na to, který z účastníků a v jakém rozsahu napadne odvoláním rozsudek soudu prvního stupně, nemohou ani dílčí výroky o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění nabýt právní moci a vykonatelnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný [anonymizováno] Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015, pod [číslo]).

29. Žalovaná byla zcela úspěšná v daném odvolacím řízení, má proto právo na plnou náhradu nákladů v jeho průběhu vzniklých (§ 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří paušální náhrada nákladů za 1 úkon po [částka] / § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za sepis vyjádření k odvolání.