pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem určil, že podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, katastrální pracoviště Praha (dále jen„ předmětné nemovitosti“), jsou žalobce a) Ing. [jméno] [jméno], který je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny, žalobkyně b) [jméno] [příjmení], která je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny a žalobce c) Ing. [jméno] [příjmení], který je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny. Pod bodem II. výrokové části rozsudku uložil žalované zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], LL. M., advokáta.

2. Soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, neboť s žalovanou jako kupující uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, dle které každý z původních spoluvlastníků prodával svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ nemovitosti za částku [částka] a žalovaná kupní cenu ve lhůtě určené neuhradila, žalobci odstoupili od smlouvy a tím kupní smlouva zanikla od počátku.

3. Soud I. stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z listinných důkazů, vzal za zjištěné, že dne [datum] uzavřeli Ing. [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] jako spoluvlastníci na jedné straně a Ing. [jméno] [příjmení] jako developer na straně druhé smlouvu o spolupráci, kde si sjednali společný postup a investici za účelem budoucí realizace developerského projektu – výstavby bytových domů o cca užitné ploše 7 000 m2 na předmětných pozemcích a prostřednictvím nově založené právnické osoby [právnická osoba] zrealizují výstavbu bytových domů. Smlouva o spolupráci byla uzavřena na deset let od jejího podpisu a měla být završena rozdělením zisku, který byl odhadován na [částka]. Účastníci v dodatku [číslo] ke smlouvě o spolupráci dne [datum] sjednali, že spoluvlastníci jako prodávající uzavřou kupní smlouvu, na základě které převedou na již vzniklou společnost [právnická osoba] předmětné pozemky za celkovou kupní cenu [částka], každému ze spoluvlastníků bude uhrazena částka [částka] se splatností [datum] Kupní smlouvou ze dne [datum] spoluvlastníci prodali spol. [právnická osoba] předmětné pozemky za kupní cenu [částka] s tím, že každý ze spoluvlastníků obdrží kupní cenu [částka] nejpozději do 10 let od podpisu kupní smlouvy. Podle čl. III odst. 1-4 je prodávající povinen na předchozí výzvu kupujícímu písemně sdělit číslo účtu. Podle čl. III odst. 6 nebude-li možné uhradit kupní cenu prodávajícím z jakéhokoliv důvodu, včetně prodlení na straně prodávajícího, nebo odmítnutí přijetí kupní ceny či úmrtí prodávajícího, má kupující právo uložit ve prospěch prodávajících celou kupní cenu, resp. částku [částka] pro jednotlivého prodávajícího do úschovy k jím vybranému schovateli – třetí osoby, a to notáři, soudu nebo na vázaný účet banky. Usnesením Okresního soudu Praha západ ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum], bylo rozhodnuto o pozůstalosti [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], s tím, že syn Ing. [jméno] [jméno] nabyl do svého vlastnictví krom jiného i pohledávku za žalovanou ve výši [částka] z titulu neuhrazené kupní ceny. Žalovaná vyzvala žalobce ke sdělení bankovního spojení za účelem zaplacení kupní ceny dopisem ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě dne [datum] a doručen dne [datum]. Žalobci od kupní smlouvy odstoupili dopisem ze dne [datum] s tím, že žalovaná nesplnila povinnost zaplatit kupní cenu ve výši [částka] nejpozději do 10 let od podpisu kupní smlouvy, tj. do [datum].

4. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil zejména podle § 2002, § 570 a § 1979 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ve zkratce „o. z.“). Uzavřel, že výzva žalované ke sdělení bankovního spojení se do dispozice žalobců dostala až v době, kdy byla žalovaná v prodlení se zaplacením kupní ceny a možnosti složení kupní ceny do úschovy žalovaná nevyužila. Žalovaná kupní cenu nicméně nezaplatila ani v dodatečné lhůtě k plnění, tj. nezaplatila jí ani do dne podání žaloby k soudu dne [datum]. Nezaplacením kupní ceny ze strany žalované došlo k podstatnému porušení kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2002 odst. 1 o. z. a účinky odstoupení od smlouvy vůči žalované nastaly. V důsledku platného odstoupení od smlouvy byl závazek z kupní smlouvy zrušen od počátku a vzájemná práva a povinnosti stran zanikla. K námitce žalované, že odstoupení od smlouvy je neplatné, neboť se týká pozemků v rozsahu tří čtvrtin, soud I. stupně nepřihlédl. V době odstoupení od smlouvy byl Ing. [jméno] vlastníkem pohledávky z kupní smlouvy, která byla zajištěna zástavním právem k podílu v rozsahu ½ předmětných nemovitostí, Ing. [obec] byl vlastníkem pohledávky z kupní smlouvy se zástavním právem k podílu v rozsahu ¼ předmětných nemovitostí a [jméno] [příjmení] vlastníkem pohledávky z kupní smlouvy se zástavním právem k podílu v rozsahu ¼ předmětných nemovitostí. Do listiny o odstoupení od smlouvy byla zapracována předžalobní výzva, aby žalovaná žalobcům vydala pozemky pouze v rozsahu tří čtvrtin, neboť zástupce žalobců neměl informaci o tom, že jedna čtvrtina pozemku projednávána v dědickém řízení připadla žalobci [jméno]. Soud I. stupně tuto nepřesnost nepovažoval za tak zásadní, pro kterou by se mohlo odstoupení od smlouvy hodnotit jako neplatné.

5. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka].

6. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná.

7. Odvolání směřovalo do výroků I. a II. rozsudku soudu I. stupně a žalovaná v něm dle obsahu uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Namítla, že jsou to právě žalobci, kteří jsou v prodlení, a to se sdělením svého účtu a odkázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího sodu ČR, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Uvedla, že se snažila až do poslední chvíle splatnosti kupní ceny se s žalobci nějak spojit a dohodnout se na dalším postupu. Je si vědoma, že v kupní smlouvě ze dne [datum] byla upravena možnost uložení kupní ceny do úschovy, a to k notáři, soudu nebo na vázaný účet banky, nicméně k tomu žalovaná nepřistoupila, neboť by to znamenalo zvýšené náklady a také časovou náročnost tohoto procesu. Nadto při účasti pouze jedné strany by hrozilo, že by došlo k vyhodnocení takovéto transakce jako tzv. podezřelého obchodu a bylo by složité vyhledat takového notáře, který by takovou transakci provedl. Dále uvedla, že nesouhlasí se závěry soudu I. stupně, že účinky odstoupení od kupní smlouvy nenastaly vůči žalované ihned, ale až po uplynutí doby, která by mohla být považována za přiměřenou k dodatečnému plnění, tj. až do podání žaloby, kdy ještě mohla žalovaná složit kupní cenu do úschovy. Žalovaná má za to, že při podstatném porušení smlouvy, umožňuje zákonná úprava odstoupit od smlouvy prakticky ihned bez nutnosti splnění dalších podmínek, přičemž žádnou dodatečnou lhůtu k plnění zákon nevyžaduje. Dále žalovaná namítá, že žalobci učinili právní jednání (odstoupení) pouze pro id. ¾ předmětných nemovitostí. Tomu odpovídá i znění žaloby před rozšířením a rovněž poznámka v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], pro obec Praha, k. ú. [část obce], kde je uvedeno, že je vedena žaloba na určení vlastnického práva ke ¾ nemovitostí a zejména sdělení právního zástupce žalobců, který svůj závěrečný návrh ze dne [datum] doplnil o sdělení, že v době sepsání této výzvy neměl informaci o tom, že by byl pan [příjmení] [jméno] [jméno] vlastníkem předmětné id. ½ nemovitosti. Z toho vyplývá, že úmyslem žalobců v té době bylo odstoupení pouze k id. ¾ nemovitostí.

8. Žalovaná závěrem žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba v celém rozsahu zamítá a žalované se přiznává náhrada nákladů řízení.

9. Žalobci ve svém písemném vyjádření k odvolání žalované uvedli, že se s rozsudkem soudu I. stupně ztotožňují a uvedli, že tvrzení žalované, že soud I. stupně rozhodl po nedostatečném právním posouzení věci, není odvolacím důvodem ve smyslu ust. § 205 o. s. ř.. Uvedli, že vzhledem k tomu, že žalovaná včas nezaplatila kupní cenu, došlo k podstatnému porušení smlouvy na její straně ve smyslu ust. § 2002 o. z., a proto žalobci dne [datum] využili svého práva a od smlouvy po právu odstoupili. K argumentaci žalované, že to byli právě žalobci, kdo byl v prodlení se sdělením čísla účtu k úhradě kupní ceny, uvedli, že je žalovaná za dobu 10 let trvání kupní smlouvy ke sdělení č. účtu nevyzvala a přistoupila k výzvě až v době, kdy ona sama kupní smlouvu porušila podstatným způsobem. Okamžik splatnosti kupní ceny, který nastal dne [datum], se výzvou žalované ke sdělení čísla účtu neprodloužil a navíc poskytnutí součinnosti žalobců ke sdělení čísel účtu, nebylo pro zaplacení kupní ceny ze strany žalované, nezbytné. Žalovaná nadto nikdy nevyužila možnost splnit závazek náhradním způsobem, který byl v kupní smlouvě ujednán. [příjmení] účtu žalobců byla navíc žalované známa. Žalovaná tak mohla využít bankovní úschovu, kterou lze zřídit na základě smlouvy o úschově dle ust. § 2402 a násl. o. z., kdy tato smlouva je dvoustranná a součinnost žalobců nevyžaduje. Rovněž mohla kupní cenu složit do soudní úschovy dle ust. § 1953 o. z. Odvolací argumentaci žalované tak žalobci odmítli a závěrem žádali, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. K projednání věci odvolací soud nařídil jednání. Žalovaná dne [datum] požádala o odročení jednání z důvodu, že stejného dne odvolala plnou moc advokátovi JUDr. [jméno] [příjmení] a snaží se zajistit si nového právního zástupce. Uvedla, že s ohledem na komplikovanost celého sporu je přesvědčena, že musí být v tomto sporu zastoupena advokátem. Odvolací soud žádosti o odročení jednání nevyhověl, neboť k tomu nebyly splněny předpoklady. Nejvyšší soud ČR došel ve své rozhodovací praxi k závěru, že k relevantním příčinám, pro které může strana požádat o omluvu z jednání ve věci, patří příčina, překážka nebo jiná okolnost, která jí bránila se jednání zúčastnit. Tato překážka nebo jiná okolnost současně musí představovat "důležitý důvod". [obec] toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat). Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Za důležitý důvod, pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání, se tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. považuje jak okolnost (událost), která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka (jeho zástupce) - za důležitou (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka]). Dle odvolacího soudu pak odvolání plné moci nepředstavuje takový závažný důvod, který by bránil projednání věci. Žalovaná měla bezpochyby dostatek času zvolit si v řízení jiného právního zástupce a jí tvrzený důvod o vypovězení plné moci právnímu zástupci dva dny před jednáním bez uvedení dalších okolností, z jakého důvodu k tomu došlo, nenaplnilo judikaturou definovaný požadavek na řádnost omluvy (shodně rozhodl i Nejvyšší soud ČR sp. zn. [spisová značka]).

12. Odvolací soud konstatuje, že odůvodnění napadeného rozsudku splňuje všechny náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., kdy soud I. stupně přesvědčivě vysvětlil, které důkazy provedl a jaká z nich učinil skutková zjištění, uvedl výsledný skutkový stav, který vzal za prokázaný a to, jak ho posoudil po stránce právní., byť na daný případ aplikoval nesprávnou právní normu.

13. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobci a) až c) se žalobou ze dne [datum] domáhali určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, a to tak, aby bylo určeno, že každý z nich je vlastníkem podílu o velikosti id. ¼ předmětných nemovitostí. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl soud I. stupně rozsudkem pro uznání tak, že určil, že žalobce a) je vlastníkem podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny předmětných nemovitostí, žalobkyně b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny a žalobce c) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny předmětných nemovitostí. Pod bodem II. výroku rozsudku uložil žalované zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku podala dne [datum] odvolání žalovaná a soudu I. stupně vytýkala nesprávný procesní postup, když nebyly splněny všechny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Odvolací soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že nebyly naplněny zákonné předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, neboť i když je nepochybné, že na žalobě na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem je dán naléhavý právní zájem, je třeba přisvědčit žalované v tom, že řízení se musí účastnit všichni spoluvlastníci, tedy v daném případě i právní nástupce [jméno] [příjmení], která původní kupní smlouvu ze dne [datum] také uzavírala, ovšem [datum] zemřela. Odvolací soud dále uvedl, že pominout nelze ani to, že předmětné pozemky nejsou žalobci nijak blíže specifikovány, a to ani listem vlastnictví, na kterém jsou zapsány. Podáním ze dne [datum] žalobci upřesnili žalobní návrh tak, že navrhli, aby soud I. stupně určil, že žalobce a) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny, žalobkyně b) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny a žalobce c) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny. Usnesením vyhlášeným při jednání dne [datum] soud připustil změnu žaloby dle podání ze dne [datum].

14. Žalovaná v odvolání dle obsahu uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., když namítla, že soud I. stupně neposoudil skutkový stav ve všech souvislostech a rozhodl po nedostatečném právním zhodnocení věci. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, které spočívá v tom, že skutkové zjištění, jež bylo podkladem pro rozhodnutí soudu, je nesprávné. Musí jít o takové skutkové zjištění, na jehož základě soud věc posoudil po stránce právní a které je nesprávné v tom smyslu, že nemá oporu v provedeném dokazování. Mezi vadami skutkového zjištění a vadami právního posouzení je úzká vzájemná souvislost. Právní posouzení je nesprávné ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, případně aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží, či neaplikuje adekvátní právní normu.

15. V první řadě je třeba souhlasit se soudem I. stupně, který svou pozornost zaměřil na zjištění, zda nezaplacením kupní ceny došlo k podstatnému porušení kupní smlouvy a zda v důsledku odstoupení od smlouvy byl závazek z kupní smlouvy zrušen od počátku a vzájemná práva a povinnosti stran tímto zanikla. Odvolací soud nesdílí právní názor soudu I. stupně, že na zjištěný skutkový stav je třeba aplikovat zák. č. 89/2012 Sb. Dle ustanovení § 3028 odst. 1 tohoto zákona tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva byla uzavřena dne [datum], řídí se právní poměry dle uvedeného ust. § 3028 odst. 2 a 3 o. z. dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen ve zkratce„ obč. zák.“).

16. Zásadní otázkou tedy v daném řízení bylo posouzení, zda nezaplacení kupní ceny v daném termínu, tj. ve lhůtě deseti let, je podstatným porušením smluvní povinnosti. Podstatnost takového porušení přitom může vyplývat z obsahu a významu porušení povinnosti, případně i z intenzity porušení. Lze dovodit, že taková intenzita porušení musí dosahovat jisté míry neúnosnosti, zejména pokud by strana, která své smluvní i zákonné povinnosti splnila řádně a včas, smlouvu s prodlévající stranou neuzavřela, kdyby již při samotném uzavírání smlouvy věděla či předpokládala, že pro futuro k takovému porušení smluvní povinnosti dojde. Zaplatit kupní cenu je přitom jednou ze základních náležitostí kupní smlouvy ve smyslu ust. § 588 obč. zák., dle kterého z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Ve smyslu ust. § 517 obč. zák. je přitom dlužník povinen splnit svůj závazek řádně a včas a věřitel je povinen řádně nabídnuté plnění přijmout nebo poskytnout v době plnění součinnost potřebnou ke splnění závazku. Pokud některý z nich uvedenou povinnost poruší, dostává se do prodlení. Odpovědnost za prodlení je odpovědností objektivní, odpovědnostními následky vznikají odpovědnému subjektu bez zřetele na to, zda porušení povinností zavinil. Aplikací na tento případ je odvolací soud toho názoru, že nezaplacení kupní ceny v desetileté lhůtě je podstatným porušením smlouvy, a proto žalobci byli oprávněni od takové smlouvy pro podstatné porušení odstoupit ve smyslu ust. § 48 obč. zák., dle kterého od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto a dle odst. 2 tohoto ustanovení se odstoupením od smlouvy smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Ohledně dodatečné lhůty k plnění odvolací soud odkazuje na závěry soudu I. stupně s tím, že žalovaná kupní cenu za předmětné nemovitosti žalobcům neuhradila ani do podání žaloby a ani následně a ani tuto cenu nesložila do úschovy, jak bylo mezi stranami v kupní smlouvě dohodnuto. Odstoupení od smlouvy je jednostranný adresovaný právní úkon směřující ke zmaření účinků projevu vůle. Odstoupením se smlouva od počátku ruší (tj. s účinky ex tunc), takže po odstoupení už není žádná konvalidace možná (fakticky však lze účinky zrušení smlouvy odstranit uzavřením nové). Až na výjimky zákon nestanoví pro odstoupení od smlouvy žádnou formu (obecně tedy není předepsána písemná forma). Pokud však byla sjednána smlouva písemně, je třeba postupovat podle § 40 odst. 2 obč. zák. (podle kterého písemně uzavřená dohoda může být zrušena pouze písemně). Od smlouvy uzavřené v písemné podobě lze proto odstoupit jen písemným projevem vůle. Důsledkem odstoupení od smlouvy je zrušení smlouvy od počátku, tedy závazek plnit z takto zrušené smlouvy odpadá (nebylo-li dosud plněno). Pokud již plněno bylo, strany se vzájemně vypořádají podle zásad vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná ve lhůtě do deseti let od podpisu kupní smlouvy, tj. do [datum] kupní cenu za předmětné nemovitosti žalobcům neuhradila a ani tyto finanční prostředky v souladu s kupní smlouvou (čl. III odst. 6) nesložila ve prospěch prodávajících do úschovy k jím vybranému schovateli, porušila smlouvu podstatným způsobem a žalobci v souladu s ust. § 48 odst. 2 o. z. odstoupili od smlouvy. Nezaplacením kupní ceny ze strany žalované tak došlo k podstatnému porušení smlouvy a odstoupením žalobců od kupní smlouvy byla tato smlouva zrušena od počátku. Tato skutečnost opodstatňuje důvodnost žaloby, a proto odvolací soud v souladu s názorem soudu I. stupně došel k závěru, že vlastníky předmětných nemovitostí jsou žalobci.

17. Námitku žalované, že jsou to právě žalobci, kdo je v prodlením, a to se sdělením čísla účtu žalované, odvolací soud považuje za ryze účelovou. Účastníci si výslovně pro případ, že nebude možné uhradit kupní cenu žalobcům (např. pro nesdělení čísla účtu, kam má žalovaná plnit) sjednali v čl. III. odst. 6 kupní smlouvy, že v takovém případě má právo žalovaná uložit finanční prostředky k jím vybraném schovateli, tj. do soudní, notářské či bankovní úschovy. Zcela irelevantní jsou pak námitky žalované, že úschovní institut nemohla využít pro zvýšené náklady a časovou náročnost či že by mohla být tato transakce ze strany notáře hodnocena jako transakce podezřelého charakteru. Naopak odvolací soud pokládá za notorietu, že finanční prostředky jsou zcela běžně ukládány do notářských, soudních či bankovních úschov. Odvolací soud výslovně poukazuje na možnost splnění dluhu (zaplacení kupní ceny) do soudní úschovy dle ust. § 1953 o. z., dle kterého je umožněno dlužníkovi zprostit se svého dluhu náhradním způsobem. Touto pro dlužníka náhradní cestou je splnění závazku složením příslušného předmětu plnění (tzv. předmětu úschovy – srov. § 290 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) do úschovy soudu. Vzhledem k tomu, že v těchto případech je účelem takové (dobrovolné) úschovy splnění závazku vůči třetí osobě, jedná se o tzv. soluční úschovu. Tímto jednáním pak dochází k zániku závazku dlužníka vůči věřiteli. Stejně tak je ze strany dlužníka možnost složit předmět úschovy do banky či k notáři. Splněním této povinnosti by došlo k zániku závazku žalované vůči žalobkyni (okamžikem složení kupní ceny na účet soudu či jiné instituce) by došlo k zaplacení kupní ceny.

18. Ani s námitkou žalované, že žalobci odstoupili od kupní smlouvy pouze v rozsahu tří čtvrtin, se odvolací soud neztotožňuje. V tomto rozsahu je možno odkázat na odůvodnění soudu I. stupně s poukazem na skutečnost, že v době odstoupení, tedy ke dni [datum] byl žalobce a) [jméno] [jméno] vlastníkem celé ½ předmětných nemovitostí, a to na základě usnesení Obvodního soudu [okres] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum].

19. Odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. tak naplněny nejsou. Odvolací soud tedy rozsudek soudu I. stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, a to včetně správného nákladového výroku, který byl učiněn v souladu se zásadou zakotvenou v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. podle zásady úspěchu ve věci, když odvolací soud zároveň ctil zásadu reformatio in peius, když žalovaná se do nákladového výroku neodvolala.

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud přiznal plně úspěšným žalobcům plnou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce [částka] Tyto náklady řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem za dva úkony právní služby učiněných při zastupování tří osob podle vyhl. č. 177/1966 Sb., o odměnách advokátů a náhradních advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“), za vyjádření k odvolání ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a účast na jednání dne [datum] před odvolacím soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.. Výše jednoho úkonu právní služby činí dle ust. § 6 odst. 1, § 7 odst. 5., § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. b) a. t. [částka]. U každého z žalovaných soud podle § 12 odst. 4 a. t. snížil mimosmluvní odměnu o 20 %, neboť se jedná o společný úkon tří účastníků zastoupených týmž advokátem. K odměně advokáta ve výši [částka] přičetl dvě náhrady paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši [částka] za každý z těchto dvojnásobných úkonů a dále náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.