[anonymizováno] [částka], k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně [anonymizováno] co do částky [částka] zastavil (výrokem ad I/), dále zamítl žalobu [anonymizováno] zaplacení částky [částka] (výrokem ad II/) a naposledy rozhodl [anonymizováno] tom, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady [anonymizováno] ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem ad III/).

2. Takto rozhodl soud I. stupně [anonymizováno] žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným usnesením [anonymizováno] zahájení [anonymizována dvě slova] s tím, že se jedná [anonymizováno] zásah do jeho práv. Podle jeho žalobních tvrzení mu bylo dne [datum] sděleno obvinění pro [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku [anonymizována dvě slova] vedené u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. [spisová značka] bylo skončeno zprošťujícím rozsudkem z důvodu podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, tedy proto, že skutek, pro nějž byl žalobce stíhán, není [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] žalobce pak trvalo 6 let a 10 měsíců, přičemž tato nepřiměřená délka se výrazně negativně promítla do jeho osobního a profesního života. Žalobce [anonymizováno] částku [částka] za poskytnutou právní pomoc advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]. Dále se domáhal částky [částka] jako ušlého zisku, když v souvislosti s [anonymizována dvě slova] a s výkonem zákazu činnosti advokacie došlo u žalobce k odlivu klientů, a také k tomu, že nebyl ustanovován v civilních ani v trestních řízeních, což mělo dopad do jeho finanční sféry. Žalobce taky jako náhradu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce [anonymizována dvě slova] částku [částka], přičemž poukázal na faktory ovlivňující výši uplatněného nároku jako například skutečnost, že případ nebyl složitý, že nezavdal příčinu k průtahům, že postup orgánů veřejné moci lze charakterizovat jako bezdůvodnou nečinnost. Konečně za utrpěnou nemajetkovou újmu [anonymizováno] přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši [částka] s poukazem na to, že celé [anonymizována dvě slova] bylo od samotného počátku zcela vědomou a cílenou dezinterpretací předpisů upravujících výkon advokacie, zejména vyhlášky [číslo] Sb, advokátní tarif, v platném znění. [příjmení] toho, orgány činné v [anonymizována dvě slova] vědomě zahájily [anonymizována dvě slova], ačkoliv celá věc byla podrobena přezkumu České advokátní komory a od počátku [anonymizována dvě slova] bylo zcela jasné, že žalobce žádný právní předpis neporušil.

3. Soud I. stupně v odůvodnění rozsudku zrekapituloval nesporná skutková zjištění a skutkovýstav, který zjistil. Vyšel z toho, že vůči žalobci, který je zapsán v seznamu advokátů České advokátní komory v [obec] č. osvědčení [číslo advokáta] bylo Policií České republiky usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zahájeno [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku. V předmětném [anonymizována dvě slova] na základě dovolání podaného žalobcem rozhodoval Nejvyšší soud, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku přikázal, aby znovu jednal a rozhodl, přičemž zároveň vyslovil, že žalobce se žádného protiprávného jednání nedopustil, a neexistuje skutková varianta, který by takovýto závěr dovolovala. [anonymizována dvě slova] nakonec skončilo až usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto [anonymizováno] zamítnutí odvolání podaného Okresním státním zástupcem ve [obec] [anonymizována dvě slova] vedené proti žalobci trvalo celkem 6 let a 10 měsíců. Uvedené bylo mezi účastníky nesporné.

4. Žalovaná přiznala žalobci náhradu škody za náklady právního zastoupení ve výši [částka], ve zbývající části výši [částka] považuje nárok žalobce nadále za sporný, a to nejen proto, že žalobce v žalobě nijak nespecifikuje vyčíslení škody za náklady na právní zastoupení, ale rovněž chybně vypočetl účtované úkony, když vycházel z částky [částka] za úkon, když správně měla být sazba za jeden úkon právní služby dle § 7 advokátního tarifu v hodnotě [částka]. Zároveň neuznala úkon převzetí a přípravy obhajoby z [datum] a prostudování spisu z [datum] jakožto samostatné úkony, ale pouze v rozsahu jednoho úkonu, a návrh na zastavení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] nemohl být žalovanou jako úkon uznán, neboť nebyl v předmětném [anonymizováno] spisu nalezen. K náhradě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizováno] se žalovaná vyjádřila tak, že poskytnuté zadostiučinění ve výši [částka] považuje za dostatečné a zbylý nárok žalobce ve výši [částka] neuznává, a současně vznesla námitku promlčení. Pokud jde [anonymizováno] žalobcem požadovanou nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizována dvě slova] v celkové výši [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], Kč přiznala žalovaná žalobci v rámci předběžného projednání nároku náhradu ve výši [částka] a za nezákonné [anonymizována dvě slova] (správně nezákonné usnesení [anonymizováno] zahájení [anonymizována dvě slova] - pozn. odvolacího soudu) se zároveň omluvila. Do zbývající části tohoto nároku rovněž vznesla námitku promlčení. Co se týče ušlého zisku v celkové výši [částka], tento nárok neuznala žalovaná ani zčásti, když dle jejího nevyplývá z předložených daňových přiznání, že rozdíly mezi základy daně v jednotlivých letech souvisí s [anonymizována dvě slova] žalobce. Zároveň uvedla, že žalobce je členem sdružení AK Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení], Mgr. [příjmení] [příjmení], a tento nijak netvrdí ani neprokazuje, jaké příjmy měl ze sdružení a jaké ze své samostatné činnosti, a tedy ani nespecifikuje příčinnou souvislost mezi nezákonným [anonymizována dvě slova] a tvrzeným poklesem příjmů. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

5. K výzvě soudu učiněnou v souladu s § 118a o. s. ř. při jednání konaném dne [datum] žalobce písemným podáním doplnil skutková tvrzení v tom, že náklady za poskytnutou právní pomoc byly vyúčtovány advokátní kanceláři JUDr. [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [adresa], [obec] a navrhl, aby nadepsaný soud požádal tuto kancelář [anonymizováno] vyčíslení těchto nákladů. Konstatoval, že je přesvědčen, že je dána příčinná souvislost mezi nezákonným [anonymizována dvě slova], uloženým trestem spočívajícím mj. v zákazu činnosti vykonávat advokacii a vznikem škody na výdělku. Uvedl, že jedinou příčinou vzniku škody v podobě ušlého zisku je nezákonný postup orgánů činných v [anonymizována dvě slova]. V této souvislosti opětovně odkázal na daňová přiznání s tím, že pracuje jako advokát ve sdružení, v němž se zisk dělí mezi tři advokáty v poměru 33,33%. Vyčíslený ušlý zisk se tak týká pouze žalobce, nikoliv jeho ostatních kolegů. V této souvislosti navrhl, aby tento byl určen úvahou soudu, popřípadě aby soud nechal vypracovat znalecký posudek, který by měl tento ušlý zisk určit.

6. Žalovaná v replice k vyjádření uvedla, že žalobce nijak nespecifikoval jednotlivé úkony, za které požaduje náhradu škody, pouze navrhl, aby soud požádal jeho právního zástupce [anonymizováno] vyčíslení poskytnuté pomoci jednotlivých úkonů právní služby, přičemž zdůraznila, že dle ustálené judikatury nemůže být povinnost žalobce tvrdit splněna navržením důkazů. Naopak, žalobce je povinen navrhnout důkazy ke zcela konkrétním tvrzením, ze kterých jeho nárok vyplývá, a proto by soud neměl vyzývat advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] vyčíslení úkonů právní služby, protože by tím byla nepřípustně nahrazována povinnost žalobce tvrdit skutečnosti, ze kterých nárok vyplývá. Namítla, že žalobce navzdory poskytnutému poučení nedoplnil žádná tvrzení [anonymizováno] konkrétních zásazích do jeho [anonymizováno] sféry a poškození profesní cti a žalobě na náhradu nemajetkové újmy tak nelze vyhovět i z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Co se týče požadovaného ušlého zisku, žalobce navzdory poskytnutému poučení nedoplnil ani žádná tvrzení ohledně konkrétních pracovních příležitostí, které mu v souvislosti s [anonymizována dvě slova] měly ujít. Odkázala na svoji námitku promlčení.

7. Soud I. stupně na věc aplikoval zák. č. 82/1998 Sb., [anonymizováno] odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a [anonymizováno] změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., [anonymizováno] notářích a jejich činnosti (notářský řád), /dále jen„ OdpŠk“ /.

8. V průběhu [anonymizováno] vzal žalobce žalobu ohledně žalovanou vyplacené částky částečně zpět, proto soud I. stupně v souladu s § 96 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), [anonymizováno] co do částky [částka] částečně zastavil (výrok I/), když šlo [anonymizováno] zčásti uhrazené obhajné ve výši [částka] a nemajetkovou újmu za délku [anonymizováno] v částce [částka] a [částka] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným usnesením [anonymizováno] zahájení [anonymizována dvě slova].

9. Soud I. stupně se v první řadě zabýval námitkou promlčení, kterou v průběhu soudního [anonymizováno] vznesla žalovaná, a to vůči nemajetkové újmě, která byla žalobcem požadována ([částka] za délku [anonymizováno] a [částka] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným usnesením [anonymizováno] zahájení [anonymizována dvě slova]), přičemž aplikoval ustanovení § 32 OdpŠk. [anonymizováno] vzniku nemajetkové újmy se žalobce dozvěděl dnem [datum], tj. dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Dovodil, že počátkem běhu subjektivní šestiměsíční promlčení lhůty je den [datum] a žalobce tedy mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne [datum]. Žalobce podal návrh na předběžné projednání u žalované dne [datum], učinil tak včas a došlo k tzv. stavení promlčecí lhůty. Návrh na předběžné projednání nároku byl podán 63 dnů před uplynutím šestiměsíční promlčecí lhůty, žaloba tak mohla být podána nejpozději [datum]. Protože byla žaloba podána až dne [datum], posoudil soud I. stupně námitku promlčení za důvodnou a rozhodl tak, jak vyplývá z výroku [spisová značka] rozsudku, tedy co se týče částky [částka].

10. Pokud jde [anonymizováno] nárok žalobce na náhradu škody za poskytnutou právní pomoc (v rozsahu částky [částka], s tím, že po částečném zpětvzetí žalobce zůstaly v [anonymizováno] neuhrazeny 4 úkony), soud I. stupně provedl žalobcem navržené důkazy, ačkoliv tento se v rámci žalobních tvrzení omezil pouze na označení 33 úkonů právní služby a odkaz na vyžádané vyúčtování, přičemž konkrétní úkony právní služby nijak neoznačil. Soud I. stupně poukázal taktéž na nesrovnalosti nárokovaného obhajného, když kupříkladu k nároku na cestovné nebyl doložen použitý dopravní prostředek advokáta a dále, že při vyúčtování nákladů právních služeb došlo k chybě při určení tarifní hodnoty za úkon. Soud I. stupně uzavřel, že žalobce tak ohledně náhrady za vybrané úkony právních služeb neunesl břemeno tvrzení, ale ani důkazní břemeno, a proto ve zbývajícím rozsahu, tj. částky [částka], nárok žalobce zamítl (výrok II/).

11. Co se týče ušlého zisku, soud I. stupně uzavřel, že žalobce se v rámci žalobních tvrzení omezil pouze na konstatování, že je přesvědčen, že k ušlému zisku došlo v souvislosti s [anonymizována dvě slova], přičemž však k těmto tvrzením ničeho bližšího neuvedl, ani neznačil příležitosti, na základě kterých mohl generovat zisk. Soud dále konstatoval, že žalobce sice navrhl provedení znaleckého posudku, který se měl opírat [anonymizováno] jím tvrzená daňová přiznání a podklady ze strany účetní žalobce či daňové poradkyně, tyto však ani v rámci koncentrační lhůty nepřeložil. Soud I. stupně uzavřel, že žalobce, ani co se týče tohoto nároku, neunesl nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní, proto mu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu, po částečném zpětvzetí, zamítnout (výrok II/ - stran částky [částka]).

12. [anonymizováno] náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že úspěch žalované ve sporu činil 81,15% a její neúspěch 18,86%, přičemž žalovaná má tak proti žalobci právo na náhradu nákladů [anonymizováno] v rozsahu 62,29% Náklady [anonymizováno] specifikoval soud I. stupně s odkazem na § 8, § 9 odst. 4 a [ustanovení pr. předpisu] v platném znění. S tímto podstatným odůvodněním pak uložil soud I. stupně žalobci povinnost nahradit žalované náklady [anonymizováno] v částce [částka].

13. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalobce, a to co do výroku II/ a [spisová značka] rozsudku. Odvolání zaměřil jen k argumentaci ohledně nároku na ušlý zisk, kdy uvedl, že podrobně vylíčil všechny rozhodné skutečnosti, a že soud měl daňové přiznání k dispozici. Akcentoval, že soudu I. stupně navrhoval, aby si vyžádal znalecký posudek z oboru ekonomika dle metodiky výpočtu ušlého zisku a hypotetického ušlého zisku a v této souvislosti poukázal například na rozsudek Nejvyššího soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Zastává názor, že pokud by byl znalec přibrán, nic by mu nebránilo vyžádat si všechny potřebné podklady, neboť dle jeho názoru je dnes už notorietou, že daňové přiznání nemá žádnou vypovídající hodnotu, když daňový poplatník si může do něho v podstatě naspat„ co chce“. Žalobce též soudu I. stupně vytkl, že od doby podání žaloby, tj. od [datum] uběhla doba více než rok, než bylo nařízeno jednání, a v [anonymizováno] tak došlo k zbytečným průtahům. Dále poukázal na významné pochybení soudu I. stupně, když [anonymizována dvě slova] žalobě trvalo téměř 2 roky, přičemž soud ve věci neprovedl stěžejní důkaz, kterým byl navrhovaný znalecký posudek. Odvolání, přes avizované doplnění, již výsledně nedoplnil.

14. S tímto podstatným odůvodněním žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích II/ a III/ zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu [anonymizováno].

15. K odvolání žalobce se vyjádřila žalovaná podáním ze dne [datum]. Uvedla, že žalobce se žalobou domáhal náhrady ušlého zisku, který odvodil pouze z tvrzených rozdílů mezi základy daně za roky [rok], [rok], [rok] a [rok], avšak příslušná daňová přiznání soudu nepředložil. Dále pak poukázala na skutečnost, že žalobce nedoplnil žádná tvrzení ohledně konkrétních pracovních příležitostí, které mu měly v souvislosti s [anonymizována dvě slova] ujít, a to navzdory poskytnutému poučení. Dále také uvedla, že z tvrzených rozdílů mezi základy daně v jednotlivých letech žádná škoda nevyplývá, neboť na výši základů daně mají vliv různé faktory jako např. odpisy a jiné daňově uznatelné výdaje. Co se týče negativních důsledků [anonymizována dvě slova] do života žalobce, je dle jejího názoru nutné zjištění, že [anonymizována dvě slova] zasáhlo do hospodářského vývoje podnikání žalobce. Musí být tedy prokázáno, že [anonymizována dvě slova] bylo jedinou příčinou, případně jednou z příčin odlivu klientů žalobce a jeho neustanovování v civilních a trestních věcech, v důsledku čeho došlo i k finančním zásahům do jeho podnikání, a že nebýt toho, žalobce by požadovaného ušlého zisku dosáhl. Dále deklarovala, že soud I. stupně správně neustanovil znalce, když žalobce i přes poučení nesplnil povinnost tvrzení ohledně vzniku škody a příčinné souvislosti mezi nezákonným [anonymizována dvě slova] a tvrzeným poklesem příjmů, a proto soud správně nárok žalobce na náhradu ušlého zisku zamítl. Ztotožnila se se závěry soudu I. stupně, a to jak ohledně důvodnosti vznesené námitky promlčení ve vztahu k požadované nemajetkové újmě, tak i [anonymizováno] neusnesení břemen tvrzení a důkazního k požadované náhradě škody za obhajné a odkázala na svou argumentaci před soudem I. stupně. Navrhla odvolacímu soudu, aby rozsudek prvostupňového soudu potvrdil jako věcně správný a přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno].

16. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 o. s. ř. a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.), kdy při ústním jednání dne [datum] věc projednal v nepřítomnosti žalobce postupem dle § 101 odst. 3 o. s. ř. za užití § 211 o. s. ř. s tím, že dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

17. Odvolací soud především za použití § 41 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. dovodil, že odvolání žalobce směřuje co do zamítavého výroku ad II/ rozsudku toliko z hlediska požadovaného nároku na ušlý zisk v rozsahu částky [částka], když jedině tento nárok žalobce podrobuje ve svém odvolání po věcné stránce své kritice a ke zbytku se v doplňujícím podání ze dne [datum] vyjadřuje tak, že již nic dalšího doplňovat nebude.

18. Výroky I/ II/ rozsudku tak co do zamítavé částky [částka] (nárok na náhradu škody v částce [částka] a nemajetková újma v celkové částce [anonymizováno] 274 990 ([částka] nezák. usnesení [anonymizováno] zahájení [anonymizována dvě slova] + [částka] délka [anonymizováno]) nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

19. K nároku na ušlý zisk žalobce v žalobě uvedl, že v souvislosti s [anonymizována dvě slova] a výkonem zákazu činnosti došlo k odlivu klientů, neustanovování ani v civilních ani v trestních řízeních, což mělo dopad do jeho finanční sféry. Nejen, že byl opakovaně dotazován svými známými, ale i kolegy na okolnosti spojené se svým [anonymizována dvě slova], které mu byly značně nepříjemné, ale byly též důsledkem toho, že klienti se na něj už neobraceli v míře jako dosud a po dobu zákazu výkonu advokacie tuto nesměl vykonávat vůbec. Přiložená daňová přiznání za rok [rok] [rok] dokladují pokles jeho výdělků. V roce [rok] jde [anonymizováno] - [částka], v roce [rok] [anonymizováno] - [částka], v roce [rok] [anonymizováno] - [částka], v roce [rok] [anonymizováno] - [částka], v roce [rok] [anonymizováno] - [částka], tedy od [datum] do [datum] pokles výdělku žalobce představoval částku [částka]. Jedná se [anonymizováno] zjištěný pokles výdělků, který absolutně nereflektuje na to, jakým způsobem by se výkony v advokátní činnosti vyvíjely v závislosti na zisk, pokud by nedošlo k jeho [anonymizována dvě slova].

20. Žalobce v reakci na poučení prvostupňového soudu, které bylo učiněno při ústním jednání dne [datum], podáním ze dne 17. 2. 202 rozvedl, že pracuje jako advokát ve sdružení, v němž se zisk dělí mezi 3 advokáty v poměru 33,33%. Vyčíslený ušlý zisk se tak týká pouze žalobce, nikoliv ostatních jeho kolegů. Má-li soud jakékoliv pochybnosti [anonymizováno] vyčísleném zisku, který je obtížně prokazatelný z hlediska výše škody, měla být jeho výše určena úvahou soudu, přičemž odkázal na judikaturu soudu [anonymizováno], Nejvyššího soudu ČR i Evropského soudu pro lidská práva, kterou citoval. Z opatrnosti navrhl vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomika dle metodiky výpočtu ušlého zisku a hypotetického ušlého zisku JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení].

21. Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvostupňového, jakož i závěrů žalované, nelpí formalisticky na tom, aby žalobce tvrdil a prokazoval konkrétní pracovní příležitosti, které žalobci v souvislosti s jeho [anonymizována dvě slova], jakož i zákazem činnosti advokacie, ušly. V rámci ústavně konformního postupu v dané konkrétní věci, kde žalobce po určitou fázi svého [anonymizována dvě slova] dokonce nemohl vykonávat advokacii vůbec, neboť mu byla tato činnost zakázána uložením trestu, je na místě při posouzení příčinné souvislosti vycházet z obvyklého běhu událostí, kdy je nepatřičné dopouštět se formalistického výkladu a kladení nesplnitelného důkazního břemene; v opačném případě by totiž došlo k faktickému vyprázdnění, a tím porušení základního práva na náhradu škody za nezákonné rozhodnutí podle čl. 36 odst. 3 Listiny (srov. [ústavní nález], [ústavní nález]). Jak bylo judikováno Ústavním soudem v nálezu sp. zn. II. ÚS 1430/13 ze dne [datum rozhodnutí] ([spisová značka] [anonymizováno] 215)„ Pokud obecné soudy v [anonymizována dvě slova] náhradě škody podle zákona [anonymizováno] odpovědnosti státu uvalí na žalobce nesplnitelné důkazní břemeno, učiní tak ústavně zakotvené právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem iluzorním“.

22. Odlišný právní názor odvolacího soudu by směřoval k poučení žalobce při ústním jednání nařízeném na den [datum] dle § 118a o. s. ř. (za užití § 213b o. s. ř.) za stavu, kdy žalobce tvrdil, že vykonává činnost spolu s dalšími advokáty ve sdružení / § 11 odst. 1 písm. b) zák. č. 85/1996 Sb. [anonymizováno] advokacii, ve znění pozdějších přepisů/, přičemž uvedl, že zisky se mezi ně dělí v poměru 33,33% pro každého, kdy žaluje ušlý zisk - v souvislosti s nezákonným usnesením [anonymizováno] zahájení [anonymizována dvě slova] - toliko sám za sebe. Poučení odvolacího soudu by cílilo k doplnění těchto žalobcem uvedeným rozhodných skutečností, neboť je nutno posoudit, zda zisk byl v předmětném období nadále ve sdružení advokátů dělen v poměru 1:3, jakých konkrétních zisků v předmětném období další dva advokáti dosahovali a jakého konkrétního vypořádání se žalobci dělením v předmětném období dostalo, když je nutno zabývat se tím, zda pokles příjmů žalobce nebyl ovlivněn i jinými faktory. Žalobce se k nařízenému jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavil a tím se možnosti tohoto poučení zbavil, neboť poučení se nepřítomnému účastníku neposkytuje. Odvolací soud považuje za potřebné vyjádřit se k závěru učiněnému soudem I. stupně ohledně neunesení břemene tvrzení žalobcem, pro které byla žaloba [anonymizováno] zaplacení náhrady vzniklé škody v podobě ušlého zisku v částce [částka] zamítnuta.

23. Rozsah důkazní povinnosti je ve sporném [anonymizováno] zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit. V tomto smyslu právní teorie hovoří [anonymizováno] břemenu tvrzení, jímž rozumí procesní odpovědnost účastníka [anonymizováno] za to, že za [anonymizováno] netvrdil všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto [anonymizováno] věci samé v jeho neprospěch. Smyslem břemene tvrzení je umožnit soudu rozhodnout [anonymizováno] věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí věci, pro nečinnost účastníků (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníkům ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) nemohla být prokázána, neboť vůbec nebyla účastníky tvrzena. K tomu, aby účastník v [anonymizováno] dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr [anonymizováno] tom, že neunesl břemeno tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

24. Poučení [anonymizováno] povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní je upraveno v ustanoveních § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Smyslem citovaných ustanovení je, aby účastníku nebyla odepřena ochrana jeho práva jen proto, že neunesl břemeno tvrzení, resp. důkazní břemeno, aniž byl poučen, že ho takové břemeno tíží. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném jednání nařízeném podle § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení [anonymizováno] povinnosti tvrzení a [anonymizováno] povinnosti důkazní neposkytuje (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

25. Nejvyšší soud ve své dlouhodobě ustálené rozhodovací praxi zdůrazňuje, že soudy nižších stupňů mohou své rozhodnutí založit na závěru, že účastník přítomný při soudním jednání neunesl břemeno tvrzení nebo břemeno důkazní, jen tehdy, jestliže takovému účastníku předtím bezvýsledně poskytly poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], případně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. Jak bylo již řečeno, soudní praxe je současně ustálena v závěru, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném jednání nařízeném podle § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení [anonymizováno] povinnosti tvrzení a [anonymizováno] povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal [anonymizováno] odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] časopisu Soudní judikatura, a dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

27. Současně ve sporném [anonymizováno] platí, že soud pokračuje v [anonymizováno], i když jsou účastníci nečinní (srov. § 101 odst. 2 o. s. ř.). Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu [anonymizováno] odročení, může soud věc projednat v nepřítomnosti takového účastníka; přihlédne přitom k obsahu spisu a dosud provedeným důkazům (srov. § 101 odst. 3 o. s. ř.). Ve sporném [anonymizováno] jde zásadně k tíži nedostavivšího se účastníka, že soud je oprávněn jednat v jeho nepřítomnosti. Uvedené beze zbytku platí i pro [anonymizováno] odvolací (srov. § 211 o. s. ř.).

28. Bylo tedy na žalobci, který se proti rozsudku, kterým mu (mimo jiné) nebyla přiznána částka [částka] z titulu ušlého zisku, účastnil odvolacího jednání, kde se mu mohlo dostat poučení za účelem splnění povinnosti tvrzení i důkazní. Zásadně ve sporném [anonymizováno] platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku [anonymizováno], který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde [anonymizováno] toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Žalobce bylo tedy nutné poučit ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdil a prokazoval – jakého zisku z advokátní činnosti vykonávané ve sdružení s dalšími dvěma advokáty se mu v období od [datum] do [datum] skutečně dostalo, jak je vysvětleno shora.

29. Z výše řečeného vyplývá závěr, že poučení žalobce ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nemohlo být žalobci, který se nedostavil k jednání, odvolacím soudem účinně poskytnuto, kdy odvolací soud nebyl oprávněn ani povinen sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. V tomto směru se plně promítá zásada, že každý si má střežit svá práva (vigilantibus iura scripta sunt).

30. Odvolací soud uzavírá, že žádná z uplatněných odvolacích námitek není způsobilá ovlivnit závěr [anonymizováno] nedůvodnosti žaloby na zaplacení částky [částka], neboť žalobce neunesl břemeno tvrzení ohledně rozhodných skutečností. Právní posouzení věci tak, jak jej soud I. stupně učinil, je správné, odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. naplněn není. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu I. stupně potvrdil ve výroku II/ co do zamítavé části stran zaplacení částky [částka] podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně věcně správného nákladového výroku ad III/, který je v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř.

31. Žalovaná byla zcela úspěšná v daném odvolacím [anonymizováno], má proto právo na plnou náhradu nákladů v jeho průběhu vzniklých (§ 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.) Náklady [anonymizováno] tvoří paušální náhrada nákladů za 3 úkony po [částka] / § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za sepis vyjádření k odvolání, přípravu účasti na odvolacím jednání a účast na něm.