Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 62 CO 334/2022-228 ECLI:CZ:MSPH:2021:62.Co.334.2022.1 Rozsudek

o výživné manželky, k odvolání [role v řízení] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

Mgr. René Fischer · Rozhodnutí ze dne 2. 2. 2021

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Reného Fischera a soudců Mgr. Halky Hovorkové a JUDr. Luďka Pilného ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], LL.M.

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

bytem [adresa]

zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o výživné manželky, k odvolání [role v řízení] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a IV. potvrzuje.

II. Ve výroku III. se rozsudek soudu I. stupně mění takto.

Žalovaný je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek z žaloby ve výši [částka] do tří dnů do právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M.

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] (výrok ad I.), zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok ad II.), [role v řízení] zavázal k povinnosti zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 do tří dnů od právní moci rozsudku náklady státu ve výši [částka] (výrok ad III.) a dále mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok ad IV.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala placení výživného manželky od data podání žaloby dne [datum] v částce [částka] měsíčně. V průběhu řízení bylo manželství [role v řízení] pravomocně rozvedeno ke dni [datum], soud I. stupně tak rozhodoval o výživném manželky za uvedené období.

2. Po provedeném dokazování, které učinil zejména z listinných důkazů, výslechu žalobkyně jako účastnice řízení a svědkyně [příjmení] [příjmení], dcery [role v řízení], vzal za zjištěné, že manželství [role v řízení] bylo rozvedeno rozsudkem soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně uzavřela dne [datum][anonymizováno] státu Kuvajt v [obec] pracovní smlouvu na pozici místního zaměstnance s měsíční mzdou [částka] s tím, že jí můžou být uděleny prémie či bonusy. Pracuje jako servírka od [datum] s hrubým měsíčním příjmem [částka]. Podle úhrnu zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok [rok] žalobkyně dosáhla příjmu [částka]. Platí nájemné v bytě [částka] měsíčně včetně zálohových plateb [částka] měsíčně, [částka] měsíčně a [částka] měsíčně představující poplatek za užívání internetu. V období od [anonymizováno] do [datum] jí dcera posílala finanční pomoc ve výši [částka] měsíčně. Zisk [role v řízení] za rok [rok] činí [částka], za léky zaplatil [částka] a jeho náklady na bydlení v roce [rok] činily [částka], měsíční náklady [role v řízení] na energii [částka]. Žalovaný neměl nedoplatky na daních. Má [anonymizováno] problémy kardiologického charakteru, léčí se, jeho [anonymizována dvě slova] však nevyžaduje žádné doporučení ohledně omezení výkonu povolání. Dále soud I. stupně zjistil, že průměrný hrubý příjem zubního lékaře v roce [rok] činil [částka].

3. Z výslechu dcery [role v řízení], svědkyně [příjmení] [příjmení] zjistil, že dcera je zletilá a již pracuje, nestuduje, živí se sama. Podle svědkyně žalovaný jako zubař vydělává slušné peníze, žalobkyně z počátku chodila na brigády a vše odevzdávala žalovanému, na nákup jí žalovaný přispíval málo a žalobkyně si nic nenašetřila, finančně jí vypomáhá svědkyně. S žalovaným má svědkyně špatný vztah. Žalovaný žalobkyni fyzicky i psychicky týral, matka se z bytu [role v řízení] odstěhovala, vzala si s sebou pouze oblečení a kuchyňské vybavení, účastníci spolu nežijí již několik let. Životní úroveň žalobkyně se výrazně změnila poté, když žalobkyně odešla do malého bytu, svědkyně jí musí přispívat. [jméno] svědkyně pracuje jako operátor výroby s příjmem [částka] měsíčně, nyní je na pracovní neschopence.

4. Účastnickým výslechem žalobkyně vzal prvostupňový soud za zjištěné, že žalobkyně musela v roce [rok] opustit společnou domácnost. Během soužití [role v řízení] dávala veškeré peníze na rodinu, žalovaný jí ničím nepřispíval a psychicky jí deptal. Ohledně práce [role v řízení] žalobkyně uvedla, že žalovaný se chlubil, koho operoval, uváděl, že pacientům nedával účty, žalobkyně podala žádost o rozvod již v roce [rok]. Žalovaný byl neustále v zaměstnání, o domácnost se starala žalobkyně, která ji i financovala. Nyní žalobkyně bydlí v [obec], [anonymizováno] v bytě, který má v nájmu, rozloha bytu je [výměra]. Životní úroveň žalobkyně se zhoršila, žalobkyně prodala veškeré hodnotné věci. Žalovaný je lakomý, v minulosti žalobkyně podala na něj asi 4 x [anonymizována dvě slova], kdy ji žalovaný fyzicky napadal.

5. Soud I. stupně nedoplňoval dokazování důkazními návrhy [role v řízení] ohledně kompletního daňového přiznání žalobkyně za rok [rok] a výpisy z jejích bankovních účtů s odůvodněním, že příjmy žalobkyně byly prokázány dostatečně.

6. Zjištěný skutkový [anonymizováno] posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník, ve zkratce o. z. Odkázal na jeho § 691 odst. 1 a 2, § 697 odst. 1 a 2, § 913 odst. 1 a 2 a § 922 odst. 1; uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Poté uzavřel, že zkoumal výživné za období trvání manželství, tedy od [datum] podání žaloby do [datum], kdy nastala právní moc rozsudku o rozvodu manželství [role v řízení].

7. Žalobu shledal důvodnou částečně. Akcentoval, že hmotná a kulturní úroveň [role v řízení] řízení za trvání manželství má být stejná, přičemž tato byla v rozhodném období rozdílná. Již se však neztotožnil s názorem žalobkyně ohledně výše výživného. Při stanovení výše příjmu žalobkyně v rozhodném období vyšel prvostupňový soud z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok [rok], které zahrnuje i případné bonusy či prémie. K tomu uvedl, že žalobkyně v tomto roce dosáhla příjmu [částka], což je [částka] hrubého měsíčně, tedy [částka] čistého měsíčně. K výdajům žalobkyně patří nájemné [částka], dále zohlednil výdaj ve výši [částka] na běžný chod domácnosti. Mimořádné výdaje (kauce na byt) nevzal v úvahu, když kauci na byt je povinen pronajímatel nájemci v zásadě vrátit.

8. Zisk [role v řízení] za rok [rok] činil podle daňového přiznání [částka], tedy [částka] měsíčně. Při stanovení výdělečných možností [role v řízení] však soud I. stupně přihlédl podle § 913 odst. 2 o. z., tedy k potencialitě jeho příjmů, když průměrný hrubý měsíční příjem zubního lékaře v roce [rok] činil podle [anonymizována tři slova] a statistiky částku [částka] hrubého, tedy [částka] čistého. Průměrná mzda zubních lékařů za rok [rok] zohledňovala pokles pacientů z důvodu pandemie covid-19. V řízení nebylo prokázáno, že by [anonymizováno] [role v řízení] omezovalo při výkonu jeho povolání, soud I. stupně proto námitky ohledně jeho [anonymizována dvě slova] a i ohledně snížení počtu pacientů vlivem pandemie neshledal relevantními. K výdajům [role v řízení] soud I. stupně přičetl náklady na bydlení v částce [částka] měsíčně ([částka] ročně) v roce [rok], žalovaný dále platí měsíčně [částka] za energie, obdobně jako v případě žalobkyně pak vzal v úvahu částku [částka] na běžný chod domácnosti.

9. Soud I. stupně s poukazem na ustanovení § 697 odst. 1 o. z. shrnul, že v rozhodném období životní úroveň žalobkyně byla nižší v porovnání s životní úrovní [role v řízení], žalobkyně opustila k [datum] rodinnou domácnost a musí za nové bydlení platit nájemné na rozdíl od [role v řízení], který bydlí ve vlastním bytě. Průměrné čisté příjmy obou [role v řízení] v uvedeném období činily [částka] ([částka] žalobkyně + [částka] žalovaný), měsíční výdaje pak [částka] ([částka] žalobkyně [částka] žalovaný), od společných příjmů [částka] soud odečetl výdaje v částce [částka], výsledkem je částka [částka], tuto vydělil dvěma, což činí [částka] pro každého. Žalobkyni ale po odečtení výdajů zbývá toliko [částka], proto je žalovaný povinen pro její dorovnání životní úrovně v rozhodném období platit výživné ve výši [částka] měsíčně. Za čtyři měsíce od [datum] do [datum] tak jde o částku [částka] (4 x [částka]). V tomto rozsahu soud I. stupně žalobě výrokem I. vyhověl a ve zbývající částce [částka] ji zamítl (výrok ad II.).

10. Výrok o nákladech řízení státu soud I. stupně odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř., když určil, že žalobkyně v řízení měla úspěch z 81,92 % a neúspěch z 18,08 %. Žalovaný je tak povinen uhradit státu náklady 63,84 % Náklady řízení státu představují vyplacené tlumočné [částka] a dále k těmto nákladům soud I. stupně připočetl soudní poplatek ze žaloby, neboť žalobkyně byla podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích od placení soudních poplatků osvobozena a podle § 2 odst. 3 téhož zákona tak poplatková povinnost přešla na neúspěšného žalovaného. Soudní poplatek činí podle § 5 citovaného zákona a položky 7 písm. b) [částka], z toho 63,84 % je [částka], z tlumočného [částka] představuje tento poměr [částka] Náklady řízení státu tak činí v součtu [částka] ([částka] + [částka]).

11. Výrok o nákladech řízení [role v řízení] soud I. stupně odůvodnil § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyni přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení s ohledem na její částečný úspěch v řízení, a to v rozsahu 63,84 %, tak jak je uvedeno shora. Náklady řízení sestávající z nákladů právního zastoupení soud I. stupně vypočetl v odůvodnění svého rozhodnutí pod bodem 35. podle advokátního tarifu – vyhláška č. 177/1996 Sb.

12. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. V něm uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. V úvodu odvolání namítl, že soud I. stupně neprovedl důkaz rozsudkem o rozvodu manželství [role v řízení]. Dále v odůvodnění odvolání nejprve zrekapituloval skutkové a právní závěry, k nimž prvostupňový soud dospěl, a rozebral důkazy, které účastníci v průběhu řízení předložili a které soud provedl. K tomu zejména uvedl, že žalobkyně a ani soud I. stupně nijak nerozporovaly přiznání k dani z přijmů fyzických osob [role v řízení] za rok [rok], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a doklady o pravidelných nákladech na bydlení včetně vyúčtovaných záloh na služby. Při stanovení příjmů [role v řízení] nelze vycházet ze statistických údajů a soudem I. stupně zjištěné údaje jsou tak v projednávané věci nerozhodné. Žalovaný poukázal na to, že při své výdělečné činnosti neposkytuje lůžkovou péči, tedy jeho příjmům statisticky odpovídá průměrná měsíční hrubá mzda ve výši [částka] (č. l. 138 spisu) a nikoliv soudem I. stupně počítaná mzda [částka], když navíc tato statistika nezohledňuje kardiologické [anonymizováno] [role v řízení]. K tomu dodal, že žalobkyně opustila rodinnou domácnost dne [datum], ve výlučné péči [role v řízení] zůstal syn [role v řízení] [jméno] [příjmení], [datum narození], student, na jehož výživu žalobkyně nijak nepřispívá a ani se s ním v rozhodném období nestýkala. Bylo dále prokázáno, že žalovaný jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], dosáhl v roce [rok] příjmu [částka] a trpí kardiologickým [anonymizováno], které vyžaduje dietní režim a pravidelný pohyb s mírnou zátěží. Nic dalšího ovšem prokázáno nebylo. Pokud mají podle § 697 o. z. oba manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, která jim zajistí vzásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň, tak bylo na žalobkyni, aby prokázala, případně ke svým skutkovým tvrzením navrhla důkazy a sice že její neschopnost dostatečného zajištění svých životních potřeb je opodstatněná a že žalovaný měl za trvání manželství po odchodu žalobkyně z rodinné domácnosti vyšší životní úroveň než žalobkyně. Nic takového ovšem žalobkyně neprokázala, neunesla své důkazní břemeno.

13. Žalovaný dále vyslovil nesouhlas s výpočtem výživného tak, jak ho soud I. stupně určil způsobem, aby příjem jednoho manžela odpovídal výhradně příjmu druhého manžela, zvláště když druhý z manželů výhradně sám zajišťuje potřeby jejich společného dítěte. Napadený rozsudek je proto podle [role v řízení] nepřezkoumatelný.

14. Pokud jde o náklady řízení státu, k jejichž povinnosti soud I. stupně zavázal rovněž [role v řízení], tak tyto náklady představují tlumočné za pořízení překladu pracovní smlouvy, kdy náklady za překlad jdou k tíži předkladatele a nikoliv druhé strany. I v tomto směru je proto rozhodnutí soudu I. stupně nesprávné a nezákonné. Žalobkyni byl na to bez výhrad řízení ustanoven tlumočník, ač tato je již 20 let státním občanem [země], znalost českého jazyka tak musela stvrdit a dosud všechny úřední záležitosti řešila sama bez tlumočníka.

15. V další části odvolání žalovaný připomněl, že na jednání dne 5. 5. a [datum] bylo žalobkyni uloženo ve stanovené třicetidenní lhůtě doplnit do spisu kompletní daňové přiznání a pracovní smlouvu v českém jazyce, na tuto výzvu a poučení soudu však žalobkyně nereagovala, požadované listiny nepředložila, soud si proto překlad pracovní smlouvy zajistil sám. Při jednání dne [datum], kdy žalobkyně poté předložila výpisy z účtu, právní zástupkyně [role v řízení] upozornila na to, že požaduje časový prostor k prostudování listin, přesto byli na konci jednání účastníci poučeni podle § 119a o. s. ř. a následně dne [datum] byl návrh [role v řízení] na doplnění dokazování zamítnut a bylo rozhodnuto. Žalovaný závěrem navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek buď zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení případně aby ho změnil tak, že se žaloba zamítá.

16. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k odvolání [role v řízení] odkázala na správná skutková zjištění soudu I. stupně a jeho správné právní posouzení. Pokud žalovaný namítá, že soud I. stupně neprovedl důkaz rozsudkem o rozvodu manželství, tak podle § 121 o. s. ř. jde o skutečnosti známé soudu z úřední činnosti. Náklady žalobkyně na bydlení byly prokázány nájemní smlouvou, která byla řádně přeložena, když na překladu trval žalovaný. Žalobkyně rovněž dále doložila, že na výživu jí přispívá dcera. Společnou domácnost žalobkyně opustila z důvodu chování [role v řízení]. Dále se vyjádřila k činnosti [role v řízení]; uvedla, že jeho [anonymizována dvě slova] není nijak omezující, žalovaný dokonce v nedávné době otevřel druhou ambulanci ve [obec]. K tomu poukázala na hrubý nesoulad žalovaným vykazovaných příjmů a průměrných příjmů zubních lékařů. Žádala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

17. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo a důkazní řízení podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval notářským zápisem z [datum], N7 173/ [rok], [spisová značka], daňovými přiznáními [role v řízení] k dani z příjmů fyzických osob za roky [rok] a [rok] a zprávou [anonymizována tři slova] a statistiky [země] ze dne [datum]. Po takto doplněném důkazním řízení neshledal odvolání [role v řízení] opodstatněným.

18. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení vyživovací povinnosti manželky za období trvání jejich manželství od podání žaloby dne [datum] do [datum], kdy manželství [role v řízení] bylo pravomocně rozvedeno. Předmětem sporu tedy bylo výživné za čtyři měsíce. Soud I. stupně zjistil skutkový [anonymizováno] – vyjma příjmů [role v řízení], jak bude uvedeno ještě dále - správně, když učinil potřebná zjištění za účelem prokázání výdělečných schopností a možností [role v řízení] na straně jedné a odůvodněných potřeb žalobkyně na straně druhé. Vyšel ze zásady, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, která jim zajistí zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň (§ 697 odst. 1 věta prvá o. z.). Žalovanému je třeba přisvědčit v tom, že soud I. stupně neprovedl důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 o rozvodu manželství [role v řízení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ačkoli ho ve svých skutkových zjištěních uvádí, nicméně k tomu je třeba dodat, že jde o skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti, které se neprokazují (§ 121 o. s. ř.). Ostatně to, že manželství [role v řízení] bylo pravomocně rozvedeno, bylo v řízení nesporné.

19. Občanský zákoník vychází ze zásady, že hmotná a kulturní úroveň manželů má být v zásadě stejná (§ 697 odst. 1 o. z.) Odvolací soud sdílí závěr soudu I. stupně o tom, že v rozhodném období od [datum] do [datum] tomu tak nebylo. Žalobkyně v řízení prokázala, že je zaměstnána jako takzvaný místní zaměstnanec diplomatické mise státu Kuvajt, pracovní smlouvu uzavřela se státem Kuvajt, hrubý měsíční plat žalobkyně byl určen ve výši [částka], čemuž odpovídá hrubý příjem v korunách [částka], tedy [částka] čistého tak, jak to určil soud I. stupně. V případě [role v řízení] je třeba konstatovat, že jeho výdělečné schopnosti a možnosti v řízení nebyly, i přes snahu soudu, objasněny zcela. Žalobkyně poukazovala na vysokou životní úroveň [role v řízení] s tím, že tento má příjmy ze své výdělečné činnosti zubního lékaře – implantologa – nezahrnuté daňové přiznání. Toto své tvrzení však v řízení nijak neprokázala. K tomu je ovšem třeba uvést, že žalovaný sám v odvolání připouští, že jeho příjem odpovídá průměrnému hrubému příjmu zubního lékaře v roce [rok] pro nelůžkovou péči, který podle šetření [anonymizována tři slova] a statistiky [země] (viz zpráva ze dne [datum]) činí [částka]. S tím ovšem podle přesvědčení odvolacího soudu nekorespondují údaje uváděné žalovaným v jeho daňových přiznáních za roky [rok] a [rok], když jak správně soud I. stupně zjistil, v roce [rok] žalovaný dosáhl příjmů [částka], výdajů [částka], rozdíl mezi příjmy [částka], čemuž odpovídá základ daně [částka], tedy částka zhruba [částka] měsíčně. Podle daňového přiznání [role v řízení] za rok [rok], v tomto roce žalovaný dosáhl příjmů [částka], výdajů [částka], rozdíl příjmů a výdajů činil [částka], čemuž odpovídá základ daně [částka], což představuje zhruba [částka] měsíčně. Byť je nutno připustit, že údaje uváděné v daňových přiznáních neposkytují a ani nemohou poskytovat přesný obraz o výdělečných možnostech [role v řízení], tak je třeba uvést, že rozpor mezi tím, co z těchto daňových přiznání vyplývá na straně jedné a co žalovaný připouští sám na straně druhé (příjem okolo [částka] měsíčně jak je uvedeno shora), je poměrně značný. Odvolací soud nemohl zohlednit to, že žalovaný podle svého tvrzení zajišťuje sám výživu dospělého [anonymizováno] [role v řízení] (nar. [rok]), neboť je na synovi, aby se domáhal výživného vůči svém matce – žalobkyni. Při určení hmotné a kulturní úrovně, tedy životní úrovně každého z manželů, je však třeba zvažovat v širších souvislostech všechny okolnosti a nelze proto přehlédnout, že v roce [rok] účastníci uzavřeli dohodu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů a byť odvolací soud považuje tvrzení žalobkyně o tom, že tuto dohodu podepsala, aniž by jí rozuměla, když český jazyk neovládá a plně věřila žalovanému, za jen těžko uvěřitelné, tak není možno pominout, že podle této dohody připadl žalovanému do jeho výlučného vlastnictví dosavadní byt [role v řízení] v katastrálním území Hlubočepy, obec Praha, a to bez nároku žalobkyně na jakékoliv finanční vyrovnání. Žalobkyně nyní, jak bylo prokázáno, žije v bytě podstatně horší kvality a menším.

20. Z výsledků dokazování v řízení před soudem I. stupně vyplývá, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě napjaté, ostatně to, že soužití mezi nimi bylo dále neúnosné, bylo i důvodem rozvodu jejich manželství. Žalobkyně bydlí od března [rok] v pronajatém bytě v [obec a číslo], [část obce], za jeho užívání platí nájem včetně ostatních úhrad spojených s užíváním bytu [částka] měsíčně jako stálé platby, jedná se o malý byt o jednom pokoji, přičemž v řízení bylo prokázáno, že ji finančně podporovala dcera, svědkyně [příjmení] [příjmení], která jí přispívala na nájem a stravu, činí tak podle svého vyjádření od března [rok] stále, jde o částku [částka][částka] měsíčně.

21. Z uvedeného je zřejmé, že hmotná kulturní úroveň [role v řízení] za rozhodné období trvání jejich manželství byla zásadně rozdílná a na tom nic nemění ani to, že žalovaný v řízení prokázal, že má [anonymizováno] problémy. Jak soud I. stupně správně dovodil, [anonymizována dvě slova] [role v řízení] nevyžaduje ve větší míře zvýšené výdaje a byť v obecné rovině lze připustit, že s [anonymizováno], kterým žalovaný trpí, je jistě spojen požadavek menší zátěže i nižšího pracovního nasazení, žalovaný musí pravidelně užívat léky, které si hradí, tak ani netvrdí, že by ho v jeho výdělečných schopnostech a možnostech výrazněji omezovalo tak, že by se mu příjmy podstatným způsobem snížily. K tomu je třeba uvést, že předmětem sporu po rozvodu manželství [role v řízení] zůstalo toliko krátké období 4 měsíců.

22. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavírá, že žalovaný za období od [datum] do [datum] měl vůči žalobkyni vyživovací povinnost tak, aby se hmotná a kulturní úroveň obou manželů vzájemně vyrovnala tak, aby byla v zásadě u obou stejná; pochopitelně s přihlédnutím k odůvodněným potřebám každého z [role v řízení]. Byť odvolací soud jinak sdílí výtky [role v řízení] ohledně toho, že při určení rozsahu vyživovací povinnosti není namístě provádět takto složitý výpočet (nejde o vyúčtovací spor), jak to učinil soud I. stupně, který sečetl příjmy obou [role v řízení], obdobně jejich výdaje a poté exaktně určil, jakou částku má představovat výživné tak, aby po odečtení výdajů účastníkům každému z nich zbyla stejná suma, tedy aby se jejich příjmy vyrovnaly, tak je třeba uvést, že částka, k níž výsledně dospěl – výživné ve výši [částka] měsíčně – je třeba považovat za přiměřenou odpovídající výdělečným schopnostem a možnostem [role v řízení] na straně jedné a odůvodněným potřebám žalobkyně na straně druhé podle § 913 odst. 1 o. z. za použití § 697 odst. 2 o. z. tak, aby se životní úroveň žalobkyně vyrovnala se životní úrovní [role v řízení], tedy aby byla uplatněna zásada uvedená v § 697 odst. 1 o. z. stejné hmotné a kulturní úrovně manželů.

23. Ostatní námitky uvedené žalovaným v odvolání nepovažuje odvolací soud z hlediska jednotlivých odvolacích důvodů podle § 205 odst. 2 o. s. ř. za relevantní. Odvolací soud uzavírá, že soud I. stupně zjistil skutkový [anonymizováno] – po doplnění v odvolacím řízení - správně a úplně, když provedl dokazování v dostatečném rozsahu, který mu umožnil učinit i správné posouzení po právní stránce. Odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. tak naplněny nejsou.

24. Odvolací soud proto napadený rozsudek potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný ve výroku ad I. a současně v nákladovém výroku ad IV., když tento je v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř.

25. Soud I. stupně postupoval správně, když podle výsledku řízení uložil žalovanému podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit náklady řízení státu. Pochybil však při stanovení poměru úspěchu [role v řízení] a při určení výše těchto nákladů. Soud I. stupně k nákladům řízení státu přiřadil kromě tlumočného ve výši [částka] též soudní poplatek ze žaloby, k jehož zaplacení je žalovaný povinen s ohledem na výsledek sporu podle § 2 odst. 3 věta prvá zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích za situace, kdy žalobkyně byla od soudních poplatků osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) citovaného zákona Soudní poplatek však není součástí nákladů řízení státu, ale je samostatným nárokem a o povinnosti [role v řízení] k jeho zaplacení s ohledem na výsledek sporu je nutno proto rozhodnout samostatným výrokem. Odpovídající část soudního poplatku v rozsahu 81,92 % pak představuje [částka] podle § 5 a 6 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích a položky 7 písm. b) sazebníku poplatků, který tvoří k tomuto zákonu přílohu.

26. Náklady řízení státu představuje toliko tlumočné ve výši [částka], přičemž s ohledem na výsledek sporu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. [role v řízení] stíhá povinnost zaplatit tyto náklady v rozsahu 81,92 % a nikoli soudem I. stupně určeném poměru 63,84 % - uvedený poměr je relevantní z hlediska určení výše náhrady nákladů řízení [role v řízení] při jejich částečném úspěchu podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu z hlediska nákladů řízení vůči státu je třeba vycházet z toho, že v rozsahu 81,92 % žalovaný ve sporu neuspěl, naopak žalobkyně v řízení neuspěla ve zbývajících 18,08 % odpovídající částce [částka], ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Rozsahu 81,92 % pak odpovídá částka [částka]. K námitce [role v řízení], že pracovní smlouva žalobkyně byla přeložena z anglického jazyka do jazyka českého, když povinnost přeložit anglickou verzi pracovní smlouvy do češtiny byla uložena žalobkyni, odvolací soud uvádí, že jak je zřejmé z protokolu o jednání před soudem I. stupně ze dne [datum] (č. l. 126 p. v. spisu), žalovaný prostřednictvím své zástupkyně při tomto jednání navrhl sám doplnit dokazování pracovní smlouvou žalobkyně v české verzi, k čemuž soud uvedl, že on (soud) zajistí překlad listiny do jazyka českého. To se také stalo, listina byla přeložena do jazyka českého k požadavku [role v řízení], nicméně i pokud by si překlad zajišťovala žalobkyně na své náklady sama, tak s ohledem na výsledek sporu by podstatná část těchto nákladů jí byla přiznána v rámci náhrady nákladů řízení podle § 137 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. K tomu soud I. stupně správně dovodil, že žalobkyně splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. a povinnost zaplatit její podíl na nákladech řízení státu ve výši 18,08 % ji proto nestíhá.

27. Odvolací soud z uvedených důvodů napadený rozsudek ve výroku III. podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak to vyplývá z výrokové části tohoto rozhodnutí.

28. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně měla v tomto řízení plný úspěch a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení sestávající z nákladů právního zastoupení: odměna za 2 úkony právní služby po [částka] podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) náhrada za 2 režijní paušály po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu včetně náhrady za DPH 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. je [částka] Náklady odvolacího řízení jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám advokáta žalobkyně.

29. Výrok ad II. nebyl odvoláním dotčen a zůstal tak stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

30. Namístě je soud I. stupně upozornit na skutečnost, že byl nesprávně vyměřen soudní poplatek z odvolání. Toto směřovalo toliko do výroku I. a základu [částka] podle § 6 zák. o soudních poplatcích odpovídá soudní poplatek ve výši [částka] podle § 5 cit. zákona a položky 7 písm a) sazebníku poplatků, který tvoří k tomuto zákonu přílohu.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.