o 76 705 Kč s příslušenstvím

1. Soud I. stupně rozhodoval v pořadí již třetím rozsudkem a rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 76 705 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 4 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.) a dále rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 48 537 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení celkové částky 122 878 Kč s příslušenstvím v souvislosti se smlouvou o dílo. Žalobce tvrdil, že jej oslovila žalovaná s poptávkou na stavební práce (pokrývačské práce, malby a práce na sádrokartonových konstrukcích a podlahách). Na nemovitosti žalované došlo ke škodní události, zejména k poškození plechové střešní krytiny, následně došlo k zatečení vody do obýváku a garáže. Zatékající voda poškodila malby, elektrickou instalaci a plovoucí podlahu. Žalobce dal žalované cenovou nabídku č. [hodnota], v níž dané práce nabídl za částku 217 465 Kč a cenovou nabídku č. [hodnota] na další práce na sádrokartonových konstrukcích za částku 174 419 Kč. V tomto rozsahu byla připravena i písemná smlouva, která však nebyla podepsána, z důvodu na straně žalované. Žalobce stavební práce zahájil a ukončení potvrdil dne [datum]. Práce byly provedeny, včetně víceprací v hodnotě 36 350 Kč bez DPH za elektrikářské práce a sádrokartonové práce v kuchyni dle soupisu ze dne [datum]. Práce byly dokončeny s výjimkou drobných vad a nedodělků. Žalobce svůj závazek ze smlouvy o dílo řádně splnil. Žalovaná uhradila pouze část ceny díla, když uhradila fakturu [hodnota], [hodnota], [hodnota]. Dále pak částečně uhradila fakturu č. [hodnota] ve výši 134 176 Kč. Naopak neuhradila zbývající částku 41 803 Kč vyúčtovanou fakturou č. [hodnota] a částku 81 075 Kč dle faktury [hodnota]. Žalobce tvrdil, že došlo k uznání závazku v případě částečně uhrazené faktury č. [hodnota]. K předání díla nedošlo, neboť žalovaná toto předání zmařila.

3. Žalovaná potvrdila, že žalobce prováděl stavební práce na její nemovitosti, jejíž střecha byla poškozená bouřkou, celá nemovitost byla pojištěna a poškození střechy likvidovala pojišťovna jako pojistnou událost. Ostatní skutečnosti žalovaná sporovala. Od prvního kontaktu deklarovala, že veškeré opravy musí být vyúčtovány tak, aby byly pro pojišťovnu co do důvodu a výše likvidní. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dílo v ústní formě. Žalobce byl od počátku srozuměn s tím, že ze zakázky nemůže získat více, než kolik bude přiznáno pojišťovnu. Cenové nabídky sloužily pouze jako podklad pro výši plnění. Žalovaná učinila sporným tvrzení žalobce o provádění víceprací v hodnotě 36 350 Kč. Neexistuje žádné odsouhlasení objednávky, žádné předání díla. Žalovaná namítala, že dílo nebylo dokončeno. Emailem ze dne 9. 6. žalobce sdělil žalované, že dílo dokončil, ale není zřejmé, zda dílo bylo nějakým právním úkonem žalované předáno. Žalobce pro pojišťovnu předložil pouze předběžný ceník pro pojištění a na základě tohoto probíhalo vyjednávání s pojišťovnou o pojistném plnění. Žalobce reálně nevykonal část prací, které jsou uvedeny v předložených cenových nabídkách a soupisu víceprací. Zaplacením částky 134 176 Kč nedošlo k uznání nároku, naopak emailem ze dne [datum] žalovaná žalobci sdělila, že nehradí vícepráce, neboť není jasné, zda je žalobce bude provádět.

4. Soud prvního stupně poprvé ve věci rozhodl dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy žalobu v celém rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. Odvolací soud k odvolání žalobce svým usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum] zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud postavil najisto, že částečným uhrazením faktury č. [hodnota] nedošlo k uznání dluhu. Dále uložil soudu I. stupně, aby poučil žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby ve vztahu k nezaplacené části faktury č. [hodnota] tvrdil a zároveň důkazy prokázal, jaká byla dohoda účastníků týkající se víceprací (popř. uzavření dodatku ke smlouvě o dílo či nové smlouvě o dílo na další práce) a že tyto práce skutečně provedl a ve vztahu k nezaplacené faktuře č. [hodnota], aby přesně specifikoval rozsah jím poskytnutého plnění, tedy aby tento tvrdil, ale rovněž důkazy prokázal, které konkrétní práce vyúčtoval fakturou [hodnota], popř. i fakturou č. [hodnota] a nabídl odpovídající důkaz k tomu, že tyto práce vyúčtované těmito fakturami skutečně provedl. Rovněž měl odlišit, které jím vykonané práce již byly žalovanou uhrazeny a které nikoliv, a to zejména ve vztahu k faktuře č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a části faktury [hodnota].

Po doplnění tvrzení a provedení dalších důkazů soud prvního stupně podruhé rozhodl dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 72 680 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 72 680 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 50 198 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 50 198 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.) a dále rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 23 214,86 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Proti tomuto druhému rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání žalobce i žalovaná. Odvolací soud svým rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. co do částky 41 803 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení potvrdil a ve zbylé části tohoto výroku a ve výrocích I. a III. ho zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Odvolací soud ve svém druhém rozhodnutí uvedl, že je nedůvodná žaloba co do částky 41 803 Kč, a to z důvodu, že žalobce po poučení soudem prvního stupně ani netvrdil, natož prokázal, že by pro žalovanou provedl nějaké další práce (či vícepráce) vyúčtované fakturou č. 7/2019 nad rámec položek uvedených v podání ze dne [datum], jejichž součet je 134 130,25 Kč s DPH, neunesl ke svému žalobnímu žádání břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když žalovaná na fakturu č. [hodnota] uhradila částku 134 176 Kč s DPH, tedy dokonce o 45,75 Kč více, než sám žalobce tvrdí. Ohledně částky 41 803 Kč byl tedy rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.

6. Ve zbývající části žalobních žádání týkající se zaplacení částky 81 075 Kč bylo soudu prvního stupně uloženo, aby odlišil, které práce vyfakturované fakturou [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] již byly žalovanou uhrazeny a které nikoliv. Zejména pak k namítané částce za malbu stěn a stropů. Rovněž uvedl, že z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není zřejmé, zda a jakým způsobem se do konečného vyúčtování promítla zálohová faktura č. [hodnota].

7. K námitce strany žalované, že mezi účastníky bylo sjednáno, že ze strany žalované bude plněno pouze do výše schválené pojišťovnou, odvolací soud již postavil najisto, že žalovaná ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toto neprokázala. Z tvrzení žalobce o tom, že dané práce by měly vést k odstranění důsledků pojistné události či že předmětem díla bylo de facto plnění stavebních úprav v souvislosti s pojistnou událostí a mělo se jednat o plnění z tzv. pojistné události, žádným způsobem nevyplývá, že by cena díla měla odpovídat částce schválené a vyplacené pojišťovnou. V tomto směru shledal závěry soudu prvního stupně zcela správnými.

8. Soud prvního stupně ve svém třetím rozhodnutí došel k následujícímu závěru o skutkovém stavu: účastníci řízení se ústně dohodli, že žalobce pro žalovanou provede dílo spočívající v opravě poškození domu (zejména střešní krytiny, sádrokartonu a podlah) způsobeného v září 2018 vichřicí, v důsledku, kterého do domu zatékalo, a žalovaná se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj cenu. Žalobce vyhotovil dvě cenové nabídky č. [hodnota] a č. [hodnota], obsahující položkový rozpočet jednotlivých prací, které žalovaná odsouhlasila především konkludentně (nicméně, v některých částech i výslovně), když zaprvé cenovou nabídku založila do spisu [podezřelý výraz] ohledně pojistné události, což bylo podkladem pro pojistné plnění; zadruhé souhlas projevila v e-mailové komunikaci (kdy např. souhlas s podlahou vyslovila výslovně v e-mailu ze dne [datum] nebo dále dohoda mezi ní a žalobcem o ceně oken vyplynula z e-mailu zaslaného dne [datum] zaměstnanci [podezřelý výraz]); a zatřetí tím, že žalovaná žalobce poté, co měla cenové nabídky k dispozici pustila do svého domu a poskytla mu podmínky pro provádění prací (v e-mailu ze dne [datum] žalobce žalované sděluje, že by s pracemi rád začal dne [datum], na což žalovaná reagovala téhož dne s tím, že [jméno FO] má k dispozici klíče od obýváku i ovladač od garáže a žalobci dá i varnou konvici, přičemž ručník, mýdlo a toaletní papír budou již tam). Žalobce prováděl práce na domě žalované v období od [datum] do [datum]. Jakmile vyvstala potřeba navýšení rozsahu prací, žalobce o tom žalovanou informoval v SMS dne [datum], s čímž žalovaná vyslovila souhlas, když reagovala „ok“; částka 7 500 Kč bez DPH odpovídá bodu 4. soupisu víceprací č. [hodnota]. Žalobce žalované za provedené práce vystavil celkem [hodnota] faktur, z toho faktury č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota] byly žalovanou uhrazeny v plném rozsahu, na fakturu č. [hodnota] žalovaná uhradila částku 134 176 Kč a faktura č. [hodnota] znějící na částku 70 500 Kč bez DPH, tj. 81 075 Kč včetně DPH, zůstala z její strany neuhrazena zcela. Žalobce žalované fakturou č. [hodnota] vyúčtoval několik položek. Zaprvé se jednalo podlahy za cenu 51 200 Kč bez DPH, žalovaná e-mailem ze dne [datum] vyslovila souhlas s výběrem podlahy a žalobce výměnu podlahy skutečně provedl za pomoci [právnická osoba] (výpověď svědka [jméno FO], fotografie). Zadruhé se jednalo o okna střešní a lemování za cenu 5 500 Kč bez DPH (žalovaná v e-mailu zaslaném zaměstnanci [právnická osoba] dne [datum] komunikovala, že cena oken bude 36 000 Kč, tj. nad rámec cenové nabídky). Zatřetí se jednalo o malbu stěn a stropů za cenu 6 500 Kč bez DPH (faktické provedení bylo prokázáno výpovědí svědka [právnická osoba] a fotografiemi, na kterých je zachycen kbelík s barvou a váleček). Začtvrté se jednalo o pronájem lešení za 3 500 Kč bez DPH (lešení je v domě zachyceno na fotografiích a v řízení byla k důkazu provedena faktura žalobci vystavená za pronájem pojízdného lešení v inkriminovaném období společností [právnická osoba]). Začtvrté se jednalo o vysušení za cenu 3 000 Kč bez DPH, toto však žalobce fakticky neprovedl. Zapáté se jednalo úklid za cenu 800 Kč bez DPH, tento však žalobce rovněž neprovedl.

9. Zjištěný skutkový stav soud I. stupně posoudil (zejména) podle § 2586 a § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“). Uzavřel, že žalobce, jakožto zhotovitel, se žalovanou, jakož objednatelem, uzavřeli ústně smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobce pro žalovanou zavázal provést dílo spočívající v opravě poškození domu žalované a žalovaná se zavázala dílo převzít a zaplatit za něj cenu. Pokud jde o dohodu o ceně, soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná cenové nabídky odsouhlasila jak konkludentně, tak v některých částech i výslovně.

10. Pokud jde o podlahy, dle cenové nabídky č. [hodnota] měla být jejich celková cena v částce 57 200 Kč bez DPH, nicméně, fakticky žalobce žalované fakturou č. [hodnota] účtoval částku 5 000 Kč bez DPH a fakturou č. [hodnota] částku 51 200 Kč bez DPH, což je v celkovém součtu oproti cenové nabídce dokonce o 1 000 Kč bez DPH méně. Žalobce vysvětlil, že zálohová faktura č. [hodnota] byla použita na prvotní nákup materiálu, nejednalo se tak o zálohovou fakturu v pravém slova smyslu, která by se měla projevit v konečném vyúčtování, ale o první fakturu vystavenou na základě dohodnutých a odsouhlasených cen v cenové nabídce č. [hodnota], čemuž soud uvěřil. Odkázal dále na svědeckou výpověď pana [jméno FO], který vypověděl, jakým způsobem a kdy byla pokládka prováděna. Jeho svědeckou výpověď pak podpořily žalobcem založené fotografie z pokládky podlah, kde je zcela zřejmé položení „nitrilonu“ a následně plovoucí podlahy žalobcem, ale i balení nové podlahy. Pokládku podlah žalobcem dále prokazuje e-mailová komunikace mezi žalobcem a žalovanou ze dne [datum], ve kterém žalovaná žalobci zcela jasně odsouhlasila výměnu podlahy. Pokud svědek [jméno FO] ve své svědecké výpovědi uvedl, že si všiml poškrábané podlahy a že žalovaná se na něj obrátila s dotazem na její výměnu, soud uvádí, že k ukončení prací došlo již v červnu 2019, kdy žalobce žalované e-mailem ze dne [datum] potvrdil ukončení všech prací, tj. k ukončení prací došlo již minimálně 2 měsíce před návštěvou domu panem [jméno FO]. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že pokládka podlah byla ze strany žalobce řádně vyúčtována a žalobce prokázal její faktické provedení.

11. K položce okna střešní a lemování soud prvního stupně uvedl, že žalobce za tyto práce vyúčtoval celkem částku 35 500 Kč bez DPH, a to fakturou č. [hodnota] částku 5 000 Kč (odkazováno na bod 8 nabídky č. [hodnota]), fakturou č. [hodnota] částku 25 000 Kč (odkazováno na bod 8 nabídky č. [hodnota]) a fakturou č. [hodnota] částku 5 500 Kč. Dle cenové nabídky č. [hodnota] měla být celková cena oken střešních a lemování 30 000 Kč, ve skutečnosti tedy žalobce žalované oproti cenové nabídce vyúčtoval částku 5 500 Kč navíc. Žalovaná, nicméně, o tomto navýšení věděla a souhlasila s ním, jak vyplynulo z e-mailové komunikace mezi žalobcem a žalovanou v období od [datum] do [datum], ve které žalobce žalované sdělil, že při montáži bude třeba demontovat více krytiny, než jaká je poškozena a celková cena investice oken (výroba + montáž) bude 36 000 Kč bez DPH s tím, že do původního rozpočtu uvedli 30 000 Kč. Uvedené prokazuje rovněž i e-mail ze dne [datum], adresovaný pojišťovně [právnická osoba]. Uvedené potvrdila před soudem i sama žalovaná (viz. jednání dne [datum]). Pokud jde o faktické provedení těchto prací, soud měl za prokázané, že žalobce pro žalovanou provedl výměnu střešních oken včetně lemování, a to jak v obývacím pokoji, tak i kuchyni, což prokazovala e-mailová komunikace ze dne [datum], kdy žalovaná žalobce žádá o sdělení, kdy bude výměna oken provedena a výpověď svědka [jméno FO] a fotografie. Soud prvního stupně měl tedy za to, že i položka „okna střešní včetně lemování“ byla ze strany žalobce řádně vyúčtována a žalobce prokázal její faktické provedení.

12. Za malbu stěn a stropů žalobce žalované vyúčtoval celkem částku 15 900 Kč bez DPH, a to fakturou č. [hodnota] částku 2 400 Kč (barvy na výmalbu), fakturou č. [hodnota] částku 7 000 Kč a fakturou č. [hodnota] částku 6 500 Kč. Dle cenové nabídky č. [hodnota] (bodu 3 části 61) měla být celková cena pouze 13 700 Kč bez DPH, ve skutečnosti si tedy žalobce vyúčtoval o 2 200 Kč bez DPH navíc, kdy sám žalobce tvrdil, že se jedná o vícepráce. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná o navýšení ceny věděla a odsouhlasila jej, což je prokázáno SMS komunikací ze dne [datum] a dále to odpovídá listině „Soupis víceprací č. [hodnota]“, kdy dle položky uvedené pod bodem 4. „Sádrokartonář, malíř – rozšíření prací nad rámec CN“ činí cena 7 500 Kč. Žalobce tak fakturou č. [hodnota] namísto částky 7 500 Kč účtoval pouze 7 000 Kč. Žalobce zároveň prokázal, že malba stěn a stropů jím, resp. jeho kolegou, byla provedena, když to byl právě svědek [právnická osoba], kdo soudu uvěřitelně vypověděl a podrobně popsal, že to byl právě on sám, kdo provedl malbu. Provedení malby ze strany žalobce bylo dále prokázáno fotografiemi. Čestné prohlášení pana Leza ohledně toho, že prováděl malbu stěn soud s ohledem na nemožnost osobního výslechu této osoby za nevěrohodné, kdy soudu není zřejmé, kdo obsah čestného prohlášení vytvořil a kdy konkrétně měl pan [jméno FO] práce provádět. Soud prvního stupně proto i ve vztahu k této položce uzavřel, že tato byla žalobcem řádně vyúčtována a žalobce prokázal i její faktické provedení.

13. K vyúčtované položce za pronájem lešení soud prvního stupně uvedl, že žalobce žalované vyúčtoval celkem částku 10 550 Kč bez DPH, a to fakturou č. [hodnota] částku 1 000 Kč (odkazováno na bod 5 nabídky č. [hodnota], dle které je nabídka vyčíslena částkou 2 500 Kč), dále fakturou č. [hodnota] částku 4 550 Kč (odkazováno na bod 15 nabídky č. 142/2019, dle které je nabídka vyčíslena částkou 5 500 Kč) a částkou 1 000 Kč (odkazováno na bod 5 nabídky č. [hodnota], dle které je nabídka vyčíslena částkou 2 500 Kč) a konečně fakturou č. 8/2019 částku 3 500 Kč (odkazováno na bod 8 části 61 nabídky č. [hodnota], dle které je nabídka vyčíslena částkou 3 500 Kč). Součet částek v cenových nabídkách činí 11 500 Kč, žalobce vyjmenovanými fakturami vyúčtoval méně, a to celkem 10 550 Kč bez DPH. Žalobce prokázal využití lešení při provádění prací fotografiemi, tvrzením samotné žalované o umístění lešení v obývacím pokoji a dále je zcela zřejmé, že při absenci lešení by určité práce (zejména pokud jde o sádrokarton a malbu) s ohledem na výšku stropů vůbec nebylo možno provést. Žalobce zároveň v řízení fakturou č. [hodnota] jemu dne [datum] vystavenou společností [právnická osoba]. prokázal, že si od této společnosti pronajal pojízdné lešení v období od [datum] do [datum]. Na jakou částku faktura zní, je v daném případě irelevantní (jedná se o částku 7 351 Kč včetně DPH), neboť není podstatné, za jakou částku si žalobce lešení pronajal od třetího subjektu, ale klíčové je to, jaká byla cena sjednaná mezi ním a žalovanou za účelem provádění prací žalobcem v domě žalované. Žalobce jednoznačně prokázal, že cena za pronájem lešení byla mezi ním a žalovanou řádně sjednána a žalobce prokázal, že lešení k provedení prací pro žalovanou použil, tudíž i částka ve výši 6 500 Kč bez DPH za pronájem lešení žalobcem vyúčtovaná fakturou č. [hodnota] byla žalované účtována důvodně a oprávněně.

14. Za vysoušení žalobce žalované celkem vyúčtoval částku 11 200 Kč bez DPH, a to fakturou č. [hodnota] částku 4 200 Kč, fakturou č. [hodnota] částku 4 000 Kč a fakturou č. [hodnota] částku 3 000 Kč, přičemž dle bodu 8 cenové nabídky č. [hodnota] měla být celková cena 15 000 Kč bez DPH. Faktura č. [hodnota] se ve vztahu k této položce nikterak nepromítla, neboť ve faktuře č. [hodnota] není za vysoušení fakturováno ničeho. Žalobce po poučení soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. neprokázal, že vysoušení jím bylo skutečně provedeno (když ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO] byla soudem naopak zjištěna negace tohoto tvrzení) soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce ve vztahu k této položce, tedy částce ve výši 3 000 Kč neunesl břemeno tvrzení, jakož ani břemeno důkazní.

15. Za úklid žalobce žalované celkem vyúčtoval částku ve výši 5 500 Kč bez DPH, a to fakturou č. [hodnota] částku 2 700 Kč, dále fakturou č. [hodnota] částku 2 000 Kč a dále fakturou č. [hodnota] částku 800 Kč, přičemž dle bodu 16 cenové nabídky č. [hodnota] měla být celková cena právě vyúčtování odpovídající částka 5 500 Kč bez DPH. Faktura č. [hodnota] se ve vztahu k této položce nikterak nepromítla. Ani v tomto případě žalobce po poučení soudem prvního stupně podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, tudíž jím účtovaná částka 800 Kč fakturou č. [hodnota] není účtována oprávněně.

16. Soud prvního stupně tedy žalobě vyhověl celkem do částky 51 200 Kč bez DPH, 5 500 Kč bez DPH, 6 500 Kč bez DPH a 3 500 Kč bez DPH, tj. celkem 66 700 Kč bez DPH + 15 % DPH ve výši 10 005 Kč, tj. 76 705 Kč včetně DPH. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal ode dne následujícího po dni splatnosti faktury č. [hodnota], tj. počínaje dnem [datum] do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud prvního stupně žalobu zamítl.

17. Výrok III. o nákladech řízení odůvodnil podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci poměrnou část náhrady nákladů řízení, a to v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“).

18. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná.

19. Žalovaná napadla odvoláním ze dne [datum], které doplnila podáním ze dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. a uplatnila odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. Předně namítala, že soud prvního stupně chybně interpretoval závěr odvolacího soudu, že by předmětem přezkumu měla být již jen neuhrazená faktura č. [hodnota], ale měl se věnovat všem fakturám a zejména faktuře č. [hodnota]. Žalovaná opakovaně uváděla, že předmětné dílo je třeba vnímat jako celek. V rámci faktur č. [hodnota] žalobce účtoval položky, které reálně neprovedl, případně zde byly účtovány zálohy, které následně nebyly odečteny. Vyúčtování těchto faktur by se mělo promítnout do konečné uhrazené částky.

20. Žalovaná rovněž namítala, že žalobci bylo poskytováno opakované poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. i po koncentraci řízení, která dle ní nastala ke dni [datum]. Např. ve vyjádření ze dne [datum], kterým reaguje na poučení soudu prvního stupně uvedl žalobce novum, že faktura č. [hodnota] nebyla faktura zálohová v pravém slova smyslu.

21. K jednotlivým položkám účtovaným fakturou č. [hodnota] (myšleno pravděpodobně [hodnota] – pozn. odvolacího soudu) uvedla, že dohoda účastníků o vyšší ceně u střešních oken nebyla provedenými důkazy prokázána. Ohledně položky za malování žalovaná setrvala na svém vyjádření, že tyto práce prováděl pan [jméno FO], o čemž svědčí jeho čestné prohlášení. Dohoda o zvýšení ceny za malování nebyla žalobcem prokázána. Ani použití lešení žalobce při provádění díla neprokázal. Ani fotografie lešení ničeho neprokazuje, neboť není možné určit, z jaké fáze prací fotografie pochází. Ve vztahu k vysoušení sice soud prvního stupně argumentaci žalované přisvědčil, nicméně částku za vysoušení v plné výši, tj. v částce 12 880 Kč od celkové ceny díla neodečetl, nepřiznal pouze částku účtovanou fakturou č. [hodnota]. Rovněž tak provedení úklidových prací žalobce neprokázal, a proto měla být od celkové ceny díla odečtena částka 6 325 Kč. Žalobcem byly tedy neoprávněně účtovány částky za střešní okna ve výši 6 325 Kč, za malování nejméně 2 530 Kč, lešení 1 150 Kč, vysoušení 12 880 a úklid 6 325 Kč. Celkem tedy 29 210 Kč. Od žalované částky by pak dále měla být odečtena záloha účtovaná fakturou č. [hodnota], a to v částce 5 750 Kč vč. DPH. Dále měla být odečtena také částka vyúčtovaná fakturou č. [hodnota] za vícepráce ve výši 18 000 Kč bez DPH, která byla vystavena dne [datum] a nabídka víceprací pochází až z data [datum], tak není možné, aby jí touto fakturou byly tyto vícepráce fakturovány. Rovněž pak byly neoprávněně fakturovány vícepráce ve faktuře č. [hodnota] v částce 7 000 Kč. Rovněž pak namítala, že žalobce nevedl stavební deník, dílo řádně protokolárně nepředal a poukázala na další práce uvedené v cenových nabídkách, které žalobce nevykonal.

22. Závěrem žalovaná žádala odvolací soud, aby napadený rozsudek ve výrocích I. a III. změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

23. Žalobce se k podanému odvolání žalované vyjádřil podáním ze dne [datum]. K námitce, že se soud I. stupně měl zabývat všemi vystavenými fakturami uvedl, že ničeho takové z rozsudku odvolacího soudu nevyplývá. K námitce žalované, že byl žalobce opakovaně poučován podle ust. § 18a odst. 1 a 3 o. s. ř. uvedl, že k prolomení koncentrace řízení došlo v plném souladu s o. s. ř. K navýšení položky o 5 500 Kč za střešní okna uvedl, že smlouva o dílo byla ústní a účastníci i v průběhu provádění díla dílo mírně upravovali podle potřeby, žalovaná toto navýšení odsouhlasila, a navíc v průběhu řízení odsouhlasila, že celá fakturovaná částka 35 500 Kč je po právu. K malování uvedl, že nesouhlasí s tím, že by malování vůbec neprováděl a tvrzení, že malování prováděl pan [jméno FO] není pravdivá. Žalovaná navíc odsouhlasila navýšení ceny za malování. K lešení uvedl, že je zcela lhostejné, za jakou částku si lešení pronajal on a kdy se tak stalo, protože není jeho povinností vyúčtovat žalované částku shodnou. Žalobce pracoval na více stavbách, kde lešení používali. Žalovaná rozporuje dílo jako celek a zasahuje do těch částí díla, o kterých již bylo rozhodnuto a v podstatě tvrdí, že žalobce téměř žádné dílo neprovedl. Na druhé straně se žalovaná snaží získat pojistné plnění, kde používá odklady získané od žalobce a jím provedenou práci.

24. Žalobce závěrem navrhl odvolacímu soudu, aby rozsudek soudu prvního stupně, jako věcně správný, potvrdil.

25. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.) podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

26. Je tomu tak především proto, že soud prvního stupně se s danou materií vypořádal způsobem, jemuž nelze naprosto nic vytknout, vydané rozhodnutí odůvodnil naprosto logicky a srozumitelně, jeho skutkové závěry mají v obsahu spisu bezvýhradní opory a prosty pochybení jsou i jeho navazující závěry právní. Na jeho zcela pregnantní odůvodnění může odvolací soud odkázat a nemělo by významu, aby jen jinými slovy opisoval to, což již přesvědčivě vyložil soud prvního stupně. Rozsudek soudu prvního stupně, který je pečlivě odůvodněn, tak mohl být dostatečným podkladem i pro rozhodnutí odvolacího soudu ve věci.

27. Žalovaná uplatnila odvolací důvody uvedený § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že odvolací důvod uvedený § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. může být dán pouze v řízeních, v nichž se uplatní zásada koncentrace řízení (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.). O žádný z takovýchto případů se však zde nejedná a tento odvolací důvod proto dán není. Odvolací soud pak neshledal ani odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když z obsahu spisu nebyly zjištěny vady, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 věta druhá o. s. ř.). Žalovaná ostatně v případě obou těchto odvolacích důvodů ani nevymezuje, v čem by měly spočívat. Pokud žalovaná namítala, že žalobci bylo poskytnuto opakované poučení podle § 118a odst. 1 a3 o. s. ř. i po koncentraci řízení, pak je nutno uvést, že poučení soudu k doložení skutečností či důkazů koncentraci řízení prolomuje. Pokud poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. je soudem poskytnuto nikoliv při přípravném jednání nebo při prvním jednání ve věci, ale až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř., je v materiálním rozsahu tohoto poučení (resp. výzvy), jednou pro vždy prolomena koncentrace řízení, a to s účinky sahajícími až k vydání rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Soud v takové situaci v souladu s ust. § 118a odst. 1 nebo 3 o. s. ř. nově uplatněná tvrzení a důkazní návrhy nemůže odmítnout s odkazem na v minulosti proběhlou koncentraci, ale musí se s nimi vypořádat, jako by řízení v rozsahu poučení dle § 118a o. s. ř. koncentrováno nebylo (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR, č.j. [spisová značka] ze dne [datum]).

28. Z obsahu podaného odvolání tedy spíše vyplývá, že žalovaná uplatňuje zejména odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Odvolací soud nicméně konstatuje, že soud prvního stupně zjistil správně skutkový stav, když provedl všechny důkazy, které byly k jeho zjištění potřebné v rozsahu, který mu umožnil i učinit správné právní posouzení. Důkazy provedl řádně postupem podle § 122 a násl. o. s. ř. a rovněž je správně zhodnotil podle zásady volného hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. Žalovaná zejména brojila proti zjištěnému skutkovému stavu soudem prvního stupně, kdy dle ní z provedených důkazů nevyplývá dohoda účastníků o vyšší ceně u střešních oken. S touto námitkou odvolací soud nesouhlasí. Naopak soud prvního stupně zcela jasně a srozumitelně vylíčil ze kterých důkazů vyplývá (zejména emailová komunikace) dohoda o vyšší ceně za práci u střešních oken oproti původní cenové nabídce, její schválení a rovněž i samotné provedení žalobcem. Stejně tak tomu je u položky účtované za malbu stěn a stropů, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná s účtovanou cenou souhlasila. Bylo rovněž prokázáno, že tyto práce byly provedeny žalobcem, a naopak z ničeho (kromě čestného prohlášení) nevyplývá, že by tyto práce měl provádět pan [jméno FO]. Rovněž tak námitky ohledně neprokázání účtované položky za lešení nejsou důvodné. Soud prvního stupně tedy zcela správně uzavřel, že žaloba je důvodná co do částky 66 700 Kč bez DPH (76 705 Kč s DPH) za provedení podlah (51 200 Kč bez DPH), střešních oken (5 500 Kč bez DPH), malby (6 500 Kč bez DPH) a lešení (3 500 Kč bez DPH).

29. Soud prvního stupně naopak žalobu zamítl co do požadovaných částek za vysoušení a úklid, kdy uzavřel, že tyto účtované částky ve výši 3 000 Kč a 800 Kč bez DPH ve faktuře č. [hodnota] se žalobci nepodařilo prokázat. Žalovaná v odvolání namítala, že s ohledem na uvedené, měl soud prvního stupně od konečné částky (76 705 Kč s DPH) odečíst celkové ceny za vysoušení a úklid, které již byly vyúčtovány v předchozích fakturách a které byly ze strany žalované zaplaceny. Stejně tak měly být započítány i další práce a vícepráce, které žalobce neprovedl a které mu žalovaná v předchozích fakturách zaplatila. K tomu namítala, že soud prvního stupně chybně interpretoval pokyn odvolacího soudu vyjádřený v kasačním rozhodnutí ze dne [datum], č.j. [spisová značka], že by předmětem přezkumu měla být pouze faktura [hodnota], ale naopak se měl zabývat všemi fakturami, tedy [hodnota]. Odvolací soud takové námitky žalované musí jednoznačně odmítnout. Předmětem řízení (žalobního žádání) nikdy faktury č. [hodnota] nebyly. Uvedené faktury byly ze strany žalované bez připomínek uhrazeny. Předmětem řízení tedy od počátku byla pouze neuhrazená část faktury č. [hodnota] a faktura č. [hodnota], kdy faktury č. [hodnota] již byla zcela vypořádána rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kdy odvolací soud uvedl, že žalobce neunesl ke svému žalobnímu žádání břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když žalovaná na fakturu č. [hodnota] uhradila částku 134 176 Kč s DPH, tedy dokonce o 45,75 Kč více, než sám žalobce tvrdí. Ohledně částky 41 803 Kč (faktura č. [hodnota]) byl tedy rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Ve vztahu k uvedené částce nabylo rozhodnutí odvolacího soudu právní moci. Předmětem řízení tak zůstala pouze faktura č. [hodnota] týkající se zaplacení částky 81 075 Kč. Soudu prvního stupně bylo pouze uloženo, aby odlišil, které práce vyfakturované fakturou [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] již byly žalovanou uhrazeny a které nikoliv, aby nedošlo k tomu, že práce fakturované v č. [hodnota] již byly vyfakturovány a zaplaceny v jiných fakturách. Soud prvního stupně tedy neměl zkoumat, zda i práce vyfakturované fakturou [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] byly či nebyly provedeny, jak se mylně domnívá žalovaná. Takový pokyn by ani odvolací soud nemohl učinit, neboť uvedené faktury nebyly předmětem žalobních žádání. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně zcela dle jeho pokynu odlišil, které práce (či jejich části) již byly uhrazeny v předchozích fakturách. Na jeho pregnantní odůvodnění v tomto směru lze zcela odkázat.

30. K námitce, že měl soud prvního stupně na fakturu č. [hodnota] započíst neprovedené práce vyúčtované a zaplacené v předchozích fakturách odvolací soud uvádí, že neurčitá a nejasná pohledávka, navíc uplatněná až v odvolací řízení poté, co již soud prvního stupně ve věci třikrát rozhodl, není způsobilá k započtení. Podle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. [spisová značka] v kontextu civilního procesu by měl být smysl § 1987 odst. 2 o. z. spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená podle § 98, věty druhé, o. s. ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. K uvedenému odvolací soud předně poukazuje na skutečnost, že žalovaná námitku započtení vznesla až na samotném konci řízení, kdy již soud prvního stupně třikrát rozhodoval a dále, že tyto své údajné pohledávky nikterak nekonkretizovala. Pokud pouze dovodila, že zamítnutím žalobního žádání ohledně zaplacení částky za vysoušení a úklid uvedené ve faktuře č. [hodnota] lze dojít automaticky k závěru, že nebylo důvodné ani zaplacení částek za vysoušení a úklid účtované v předchozích fakturách, pak je takový závěr mylný. Žalobce v řízení neunesl své břemeno tvrzení a důkazní pouze ve vztahu k zaplacení položek za vysoušení a úklid účtovaných fakturou č. [hodnota], nikoliv v předchozích fakturách. Ohledně ostatních údajných pohledávek, které již byly žalovanou zaplaceny (např. za vícepráce) lze konstatovat, že tyto nebyly ze strany žalované nikterak konkretizovány a jsou tedy pohledávkami nejasnými. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalovaná všechny uvedené práce, které nyní sporuje a žádá jejich započtení na úhradu faktury č. [hodnota] zaplatila a v minulosti nesporovala.

31. Odvolací soud tak uzavírá, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o. s. ř. naplněny nejsou. Skutkové i právní posouzení věci tak, jak jej soud prvního stupně učinil je správné. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný včetně věcně správného nákladového výroku ad III., který je v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

32. Výrok II. nebyl napaden odvoláním žádným z účastníků a nabyl tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

33. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., jejich náhrada byla přiznána v této fázi řízení úspěšnému žalobci. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalobce za dva úkony právní služby spojené s vyjádřením k odvolání a s účastí na jednání dne [datum]. Výše jednoho úkonu právní služby činí dle ust. § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) a k) a. t. 4 180 Kč, počítáno z tarifní hodnoty sporu 76 705 Kč. K odměně advokáta ve výši 8 360 Kč přičetl náhradu paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 450 Kč za každý úkon a dále náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 260 Kč ve výši 1 945 Kč podle § 137 odst. 1 a 3 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalované před odvolacím soudem činí částku 11 205 Kč.