[anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem prvostupňový soud zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrokem I/) a dále rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady [anonymizováno] v částce [částka] ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (výrokem II/).

2. Rozhodoval o žalobě podané dne [datum] s požadavkem na zaplacení nemajetkové újmy v částce [částka], která měla žalobci vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu žalované. Ten byl spatřován ve skutečnosti, že žalobce byl dodán na základě příkazu k dodání do výkonu trestu, aniž by před tím došlo k vydání rozhodnutí – usnesení o nařízení výkonu trestu. Soudem tak nebylo zkoumáno, zda došlo k porušení podmínky stanovené rozhodnutím o amnestii. Nezákonnost postupu, kdy soudy bylo rozhodováno na základě stanoviska žalované, aniž by se soudy v řádném kontradiktorním [anonymizováno] při naplnění práva na obhajobu a ochrany osobní svobody uvedeným zabývaly, byla aprobována nálezem Ústavního soudu [ústavní nález]. Žalobce byl nezákonně vězněn v období od [datum] do [datum], přičemž požaduje zadostiučinění v částce [částka] za den svého nezákonného omezení na svobodě s tím, že jde celkem o [anonymizováno] dnů.

3. Prvostupňový soud vyšel z nesporných skutečností, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku ve svém stanovisku ze dne [datum] vyslovila žalobci omluvu za nemajetkovou újmu způsobenou porušením práva žalobce na spravedlivý proces.

4. Nesporným rovněž shledal průběh [anonymizována dvě slova] vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] pravomocně odsouzen k dvěma souhrnným nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání dvou let. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] rozhodl Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením č. j. [číslo jednací], že žalobce je účasten amnestie prezidenta republiky ze dne [datum], vyhlášené pod [číslo] Sb., podle jejíhož článku 3 odst. 2 byl žalobci prominut uložený trest odnětí svobody, a to s podmínkou podle čl. 3 odst. 1 amnestie za použití § 105 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, že se ve lhůtě 5 let nedopustí [anonymizována dvě slova]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na dobu 4 let. Následně prezident republiky sdělením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] konstatoval, že žalobce podmínku uvedenou v čl. 3 odst. 1 amnestie prezidenta republiky porušil. Dne [datum] byl žalobce zadržen [stát. instituce], dne [datum] nařídil Obvodní soud pro Prahu 6 výkon trestu. Dne [datum] byl žalobce podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Skutečnost, že žalobce byl ve výkonu trestu od [datum] do [datum], byla mezi účastníky nesporná.

5. Prvostupňový soud se dále zabýval vznesenou námitku promlčení, kdy zohlednil, že ačkoliv k uplatnění nároku žalobce došlo v šestiměsíční lhůtě, žaloba, která byla podána [datum], byla podána opožděně. Dospěl po aplikaci § 32 odst. 3 ve spojení s [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“ k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovanou byla vznesena důvodně. Žalobce žalobou uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy spojuje s výkonem trestu odnětí svobody, ze kterého byl propuštěn dne [datum]. Je proto zřejmé, že okamžikem, kdy byl žalobce propuštěn z výkonu trestu, který považuje za nezákonný, se prokazatelně dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Od tohoto dne je tak třeba počítat běh šestiměsíční promlčecí doby dle § 32 odst. 3 OdpŠk. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána až dne [datum], byla podána po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby. Prvostupňový soud současně zohlednil, že po dobu předběžného uplatnění nároku u žalované, nejdéle však po dobu 6 měsíců (§ 35 OdpŠk) došlo ke stavění této promlčecí doby. K promlčení nároku žalobce tak došlo dne [datum]. Dodal, že se dále nezabýval případnou neexistencí příčinné souvislosti namítaného nesprávného úředního postupu a vzniklou újmou.

6. O náhradě nákladů [anonymizováno] prvostupňový soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalované přiznal toliko jediný paušál dle § 151 odst. 3 o. s. ř. po [částka], když námitka promlčení byla vznesena až při jednání [datum], kdy předchozí vyjádření k věci neshledal účelným.

7. Žalobce napadl rozsudek včasným odvoláním, kdy nesprávnost rozsudku spatřuje v tom, že prvostupňový soud neprovedl všechny žalobcem provedené důkazy a dospěl tak na základě neúplného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a následně věc nesprávně právně posoudil. Učinil-li prvostupňový soud závěr o skutkovém stavu věci, pak tento je naprosto neúplný a lišící se od skutku popsaného v žalobě. V [anonymizována dvě slova] došlo nejen k tomu, že o proměně amnestijní podmínky nerozhodl soud, ale současně i k tomu, že došlo (znovu) k dodání žalobce do výkonu trestu, aniž by byl nařízen. Do dnešního dne nebylo rozhodnuto o tom, že žalobce amnestijní podmínku porušil a uběhla-li doba podmínky, potom platí, že žalobce podmínku vykonal a osvědčil se. Toto rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 opět absentuje. [anonymizováno] proto neskončilo, neboť žalobce vykonal nezákonný trest, měl být propuštěn bez jakékoliv podmínky, nicméně vykonal podmínku, která skončila před několika dny, aniž by mu bylo doručeno rozhodnutí o osvědčení. Došlo tak k dalšímu řetězení nesprávného úředního postupu, kdy v důsledku řetězení příčin a následků majících původ v nezákonnosti, která vedla k nezákonnému trestu odnětí svobody žalobce, vznikla žalobci nemajetková újma různé intenzity v závislosti na důsledku, který [anonymizováno] něj tem který nesprávný úřední postup měl. Na místě je proto aplikovat z hlediska promlčení objektivní lhůtu dle § 32 odst. 3 Odpšk. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud rozsudek zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu [anonymizováno].

8. Žalovaná rovněž napadla rozsudek odvoláním, tento směřovala do nákladového výroku ad II/ z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Vytkla prvostupňovému soudu, že nepřiznal žalované v souladu s [ustanovení pr. předpisu] úkon spočívající v písemném vyjádření ve věci k výzvě soudu a za přípravu k ústnímu jednání, které se konalo dne 14. 6. Závěr soudu pak shledává nezákonným a v rozporu s judikaturou, na níž odkázala. Navrhla, aby byl nákladový výrok rozsudku změněn tak, že žalované bude přiznána paušální náhrada v celkové výši [částka] a náhrada nákladů odvolacího [anonymizováno].

9. Žalobce v písemném stanovisku ze dne [datum] shledává odvolání žalované nedůvodným, když sdílí úvahy prvostupňového soudu o tom, že promlčení nároku žalobce si žalovaná musela být vědoma již v rámci prvého vyjádření k věci v rámci písemné obrany proti žalobě, přesto námitka ze strany žalované nevzešla. Žalobce proto navrhl, aby bylo odvolání žalované zamítnuto.

10. Žalovaná se vyjádřila písemně k odvolání žalobce podáním ze dne [datum], kdy uvedla, že žalobce v průběhu [anonymizováno], ani odvolacího, nenabízí soudu k posouzení rozhodný okamžik, od kterého odvíjí počátek běhu promlčecí doby, kdy akcentuje zásadu vigilantibus iura skripta sunt. Zdůraznila, že žalobce měl povinnost tvrzení i povinnost důkazní podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. Odvolání shledává nedůvodným a navrhla potvrzení výroku ad I/ napadeného rozsudku.

11. Odvolací soud po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, že splňují náležitosti uvedené v [ustanovení pr. předpisu], přezkoumal napadený rozsudek a [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z [ustanovení pr. předpisu] a [ustanovení pr. předpisu], mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny ([ustanovení pr. předpisu], a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné, odvolání žalované důvodné je.

12. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním [anonymizováno], ve správním [anonymizováno], v [anonymizováno] podle soudního řádu správního nebo v [anonymizována dvě slova], b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 13 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon [anonymizováno] provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2). Soudní judikatura vychází již dlouhodobě z toho, že nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami [anonymizováno] počínání státního orgánu při jeho činnosti; zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí.

14. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

15. Podle § 32 odst. 3 věta prvá OdpŠk nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení [anonymizováno], v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

16. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

17. Odvolací soud připomíná podstatu a smysl institutu promlčení. Podstata promlčení v souladu s požadavkem právní jistoty tkví v motivaci věřitele k včasnému vykonání (uplatnění) svého subjektivního práva ve snaze zabránit dlouhotrvajícímu právnímu vztahu tak, aby dlužníci nebyli ohledně svých právních povinností vystaveni po časově neurčitou dobu donucujícímu zákroku (tzv. vynutitelnosti) ze strany soudů.

18. Citované ustanovení § 32 odst. 3 OdpŠk [anonymizováno] nároky na náhradu nemajetkové újmy v režimu odpovědnosti státu kombinuje dvě promlčecí lhůty, a to šestiměsíční subjektivní a desetiletou objektivní. Platí, že k promlčení nároku dojde marným uplynutím jedné z promlčecích lhůt, a to i tehdy, pokud ještě druhá promlčecí lhůta běží. Šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta počíná svůj běh ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, tj. kdy se poškozený dozví o zásahu do svých práv, pokud tento zásah vnímá úkorně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V případě předvídaném ve větě druhé odst. 3 citovaného ustanovení neskončí běh promlčecí doby dříve než 6 měsíců od konce [anonymizováno], jehož nezákonnou nebo nepřiměřenou délkou měla být způsobena nemajetková újma. Za okamžik skončení [anonymizováno] je přitom třeba považovat právní moc posledního rozhodnutí, které bylo v [anonymizováno] vydáno (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. [značka automobilu] [číslo]).

19. Ke stavení promlčecí lhůty podle § 32 OdpŠk dochází po dobu trvání předběžného projednání nároku, nejdéle však po dobu šesti měsíců od jeho zahájení, a to i v případě, kdy se [anonymizováno] po uplynutí dané lhůty k žádosti o předběžné projednání vyjádří, ať už pozitivně, či negativně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Nedodržení šestiměsíční lhůty [anonymizováno] vyjádření k žádosti o předběžné projednání ze strany úřadu nepředstavuje jednání v rozporu s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Stejně tak nepředstavuje jednání odporující dobrým mravům vznesení námitky promlčení poté, co se [anonymizováno] uvedené lhůtě k žádosti o předběžné projednání nevyjádřil (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] rovněž není povinen poškozeného na možné promlčení jeho nároku upozornit (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

20. V poměrech projednávané věci je zřejmé, že žalobce uplatnil žalobu podáním ze dne [datum], podaným u soudu téhož dne. V žalobě popsal skutkový děj pod bodem II. a III., z něhož ve stručnosti vyplývá, že žalobci byly uloženy rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], dva souhrnné tresty (1. dva roky odnětí svobody a peněžitý trest [částka], 2. dva roky odnětí svobody a peněžitý trest [částka]). Pravomocný rozsudek byl napaden dovoláním a současně žalobce požádal prvostupňový soud o odklad nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Tento stav trval až do amnestie, která byla vyhlášena ke dni [datum]; žalobce obdržel usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, kterým bylo rozhodnuto, že se na žalobce amnestie nevztahuje, proto byl překvapen, když byl dne [datum] zadržen PČR a dodán do výkonu trestu odnětí svobody. Následně bylo zjištěno, že spis nebyl vůbec odeslán na Nejvyšší soud, přičemž byl vyhotoven příkaz k dodání do výkonu trestu. Dne [datum] byl žalobce propuštěn z výkonu trestu a předseda Obvodního soudu pro Prahu 6 zaslal obhájci omluvný dopis. Následně byl žalobce odsouzen Okresním soudem v Mostě pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] k podmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž veřejné zasedání, v němž mělo být rozhodnuto o tom, zda žalobce porušil podmínku stanovenou v rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, bylo zrušeno a dne [datum] byl žalobce dodán po předchozím zadržení PČR na základě příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody Obvodního soudu pro Prahu 6 bez předchozího vydání usnesení, jímž by soud nařídil výkon trestu a bez vydání výzvy k nástupu trestu. Žalobce tak vykonal přes masivní intervenci svého obhájce u Obvodního soudu pro Prahu 6 nezákonný trest bez jakékoliv odezvy. Postup Obvodního soudu pro Prahu 6, který jednal na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti, je vícenásobným porušením Listiny základních práv a svobod, jak bylo judikováno v obdobné věci Ústavním soudem v nálezu [ústavní nález]. Žalobce tak v souvislosti s nezákonným omezením jeho osobní svobody, jemuž se bránil prostřednictvím svého obhájce, uplatnil náhradu škody v rozsahu [částka], když na svobodě byl nezákonně omezen po dobu od [datum] do [datum] tj. celkem [anonymizováno] dní.

21. Z takto koncipované žaloby je zřejmé, že žalobce byl v důsledku nesprávného úředního postupu – tj. bez rozhodnutí soudu o tom, zda došlo k porušení podmínky stanovené rozhodnutím prezidenta o amnestii a bez rozhodnutí o nařízení výkonu trestu bezdůvodně omezen na svobodě, kdy v souvislosti s uvedeným pochybením soudu a jeho nezákonným omezením osobní svobody mu vznikla psychická újma, za níž požaduje přiměřené zadostučinění v částce [částka], tj. za každý den nezákonného omezení jeho osobní svobody [částka]. Žalobce tak zjevně neuplatnil souhrnnou nemajetkovou újmu za další či jiné psychické útrapy, které sestávají z vícero samostatných skutkových základů, byť na sebe navazujících, jak uvádí ve svém odvolání. Bylo na žalobci, aby specifikoval, jaká konkrétní psychická újma mu v souvislosti s tím kterým počínáním státního orgánu vznikla, když každý z nesprávných úředních postupů je tvrzeným samostatným odpovědnostním titulem, který může a nemusí z hlediska naplnění odpovědnosti státu za vzniklou nemateriální újmu obstát. Jak bylo judikováno Nejvyšším soudem,„ nárokem se samostatným skutkovým základem je, zjednodušeně řečeno, každý nárok, který lze uplatnit samostatnou žalobou (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Nutno dodat, že případné tvrzení poškozeného, že k jeho psychické újmě došlo v důsledku komplexu řetězení nesprávných úředních postupů, je nepřípustné, neboť z něj není patrno, která konkrétní skutečnost měla být příčinou konkrétní škody (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

22. Proto soud I. stupně nepochybil, pokud jako předběžnou otázku zkoumal, zda je žalobní nárok promlčený, aniž by se zabýval jeho opodstatněností (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), když skutkový základ, z něhož žalobce vzniklou nemajetkovou újmu odvíjel, byl mezi účastníky [anonymizováno] nesporný a jakékoliv další dokazování by se příčilo zásadě hospodárnosti [anonymizováno].

23. V poměrech projednávané věci, s ohledem na výše řečené se odvolací soud s drobnou korekcí v otázce stavění promlčecí doby ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, když správně dovodil, že žalobce se nejpozději dozvěděl o nemajetkové újmě dne [datum], kdy byl propuštěn z výkonu trestu, jakož i o tom, čí nesprávný úřední postup mu škodu způsobil. K uplatnění nároku měl žalobce 6 měsíců – resp. 183 dnů (od [datum] do [datum]). K předběžnému uplatnění nároku u žalované došlo dne [datum], kdy došlo ke stavění běhu promlčecí doby podle § 35 odst. 1 OdpŠk ode dne uplatnění nároku do skončení projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Od [datum] do [datum] uběhlo z promlčecí doby 127 dní. Předběžné projednání nároku skončilo dnem [datum] (uplynutím 6 měsíční lhůty). Od [datum] běh šestiměsíční promlčecí doby pokračoval. Žalobci zbývalo 56 dnů (183 - 127) na uplatnění nároku soudní cestou, tj. nejpozději do [datum] (sobota), resp. do pondělí [datum]. Byla-li žaloba podána [datum], byla žalobcem podána opožděně.

24. Soud I. stupně tak nepochybil, když nárok žalobce na zaplacení částky [částka] s přísl. zamítl, neboť tento nárok je promlčen, když žalovaná námitku promlčení řádně vznesla. Uplatnění této námitky není ani se zřetelem na všechny okolnosti daného případu v rozporu s dobrými mravy. [ulice] konformitu ustanovení § 32 odst. 3 OdpŠk opakovaně posuzoval rovněž Ústavní soud, který shledal, že„ sice jde ve srovnání s jinými promlčecími lhůtami o lhůtu krátkou, nikoliv však protiústavní, vzhledem k tomu, že její délka naplnění ústavního práva na odškodnění vůči státu obecně fakticky neznemožňuje“ (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či jeho usnesení ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

25. Právní posouzení věci tak, jak jej soud I. stupně učinil, je - po korekci odvolacího soudu - správné, odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. naplněn není. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu I. stupně potvrdil ve výroku I/ podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

26. Naproti tomu výrok o nákladech [anonymizováno], sice správně odpovídá ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. principu náhrady nákladů [anonymizováno] úspěšnému účastníku, avšak není správný z hlediska výše přiznané náhrady nákladů [anonymizováno], které žalované straně v souvislosti s účelným vynaložením na její obranu vznikly.

27. Vyhláška č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) upravuje výši paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v [anonymizováno] zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce (§ 1 odst. 1).

28. Podle ustanovení § 3 vyhlášky se [anonymizováno] její účely úkonem rozumí zejména: a) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění; b) příprava účasti na jednání, c) účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny, …. Odvolací soud nevidí žádný rozumný důvod proto, aby žalované v souvislosti s jeho úspěchem ve věci nebyla přiznána paušální náhrada výdajů po [částka] (§ 2 odst. 3 vyhlášky) též za písemné vyjádření k věci ze dne [datum] a přípravu účasti na jednání, které se ve věci konalo [datum], tj. celkem [částka] vč. úkonu spočívajícího v účasti na jednání dne [datum]. V podání ze dne [datum] žalovaná uplatnila vcelku rozsáhlou a velmi podrobnou argumentaci v reakci na podanou žalobu. Jednání dne [datum] se účastnila a i při něm aktivně vystupovala. Krácení náhrady nákladů [anonymizováno] s ohledem na„ později“ uplatněnou námitku promlčení vykazuje znaky libovůle a dis respektu k obecně platné zásadě vztahující se k rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] (§ 142 o. s. ř.), která je primárně stavěna na výsledku [anonymizováno] a nikoliv na hodnocení kvality procesních úkonů v [anonymizováno] úspěšným účastníkem učiněných.

29. Z tohoto důvodu žalovanou odvoláním napadený rozsudek v nákladovém výroku změnil odvolací soud jen co do výše podle § 220 odst. 1 o. s. ř., když co do základu přiznání náhrady nákladů jako věcně správné potvrdil podle § 219 o. s. ř.

30. Žalovaná byla zcela úspěšná v daném odvolacím [anonymizováno], má proto právo na plnou náhradu nákladů v jeho průběhu vzniklých (§ 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.) Náklady [anonymizováno] tvoří paušální náhrada nákladů za 1 úkon ve výši [částka] / § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 odst. 3 písm. a), b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky, a to za sepis odvolání, sepis vyjádření k odvolání, přípravu účasti na jednání a účast na jednání, celkem [částka].