Rozhodnutí 62 CO 272/2022-33

1. Napadeným usnesením soud I. stupně zastavil řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť žalobkyně vzala žalobu v celém rozsahu zpět podáním ze dne [datum] s odůvodněním, že žalovaný dlužnou částku uhradil dne [datum], před podáním žaloby, jak doložila kopií ústřižku poštovní poukázky žalobkyně i žalovaný (výrok I.) a dále rozhodl, že dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Rozhodl tak v řízení, ve kterém se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] představující nezaplacené jízdné a smluvní pokutu.

3. Proti výroku II. usnesení podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Nesouhlasí s tím, že žalovaný dlužnou částku uhradil dne [datum] před podáním žaloby. Žalovaný dle žalobkyně sice dne [datum] odeslal prostřednictvím poštovní poukázky typu„ C“ částku

[částka] na adresu žalobkyně, avšak platbu nijak neoznačil. S ohledem na to nelze tuto platbu dle žalobkyně považovat provedenou řádně a včas. Žalobkyně učinila vše proto, aby zjistila, na jakou pohledávku měla být platba určena. Za tím účelem dne [datum] adresovala žalovanému dopis, v němž byl vyzván k součinnosti ohledně přijaté platby. Na tento nereagoval. Platba mohla být přiřazena k případu až na základě procesní obrany žalovaného,

a to dne [datum]. Tento den je dle žalobkyně nutno považovat za den přijetí platby.

S ohledem na přijaté plnění po podání žaloby a současně s přihlédnutím k specifickým okolnostem případu vzala žalobkyně žalobu zcela zpět. Žalobkyně s ohledem na úspěch ve věci požadovala přiznání náhrady nákladů řízení, a to pouze ve výši [částka] odpovídající uhrazenému SOP, a to s odkazem na to, že žaloba byla podána důvodně a řízení je zastavováno pro chování žalovaného po podání žaloby. Na případ měl být dle žalobkyně aplikován § 146 odst. 2, věta druhá, o. s. ř. Žalobkyně navrhla, aby bylo usnesení odvolacím soudem změněno ve smyslu podaného odvolání. Žalobkyně nepožaduje přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.)), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

6. Podle § 137 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování

a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.

7. Odvolací soud konstatuje, že přestože žalovaný doložil kopii poštovní poukázky typu„ C“, která dokládá, že dne [datum] odeslal prostřednictvím [anonymizováno], s.p. částku

[částka] na adresu žalobkyně, z této již nevyplývá, na jakou pohledávku žalobkyně byla předmětná platba určena, když tato platba nebyla dále nijak specifikována, např. variabilním symbolem či zprávou pro příjemce. Platbu nebylo možné identifikovat ani dle označení odesílatele, neboť tento byl označen jako P.T. [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kdy uvedená adresa nebyla a není u žalovaného v centrální evidenci obyvatel evidována. Žalobkyně tudíž neměla možnost platbu ztotožnit ani na základě označení odesílatele. Z uvedených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, přičemž byla vzata zpět pro chování žalovaného a tudíž jí vznikl ve smyslu ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. nárok na náhradu jí požadovaného zaplaceného soudního poplatku.

8. Odvolací soud proto usnesení soudu I. stupně v napadeném nákladovém výroku ad II. změnil tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení

s § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. V odvolacím řízení sice vzniklo úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalobkyně však náklady odvolacího řízení nepožaduje.

10. Výrok ad I. usnesení soudu I. stupně nebyl dotčen odvoláním žádného z účastníků. Zůstal proto stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).