pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 142/2016-225, ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 142/2016-302,

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ze dne [datum] zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.) a dále ho zavázal zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.). Doplňujícím usnesením ze dne [datum] pak tento svůj rozsudek doplnil o výrok IV., kterým žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 Odvolací soud bude pro stručnost pro obě rozhodnutí soudu prvního stupně shora označená užívat souhrnný název„ rozsudek soudu prvního stupně“.

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu doplatku ceny podle ústní objednávky žalovaného, na základě níž žalobce pro žalovaného vyhotovil a předal manuál [ulice] produkce akce Český pivní festival [číslo] 2015.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména z výslechů svědků a listinných důkazů, vzal za zjištěné, že žalobce pro žalovaného na základě ústní dohody poskytl služby technické produkce akce Českým pivní festival 2015, za což vyúčtoval odměnu fakturou ze dne [datum] [číslo] na částku [částka] s tím, že jako předmět plnění uvedl„ [ulice] produkce akce Český pivní festival [číslo] [rok]“. Žalovaný z dané částky odmítl proplatit částku [částka] s ohledem na to, že nebyl dodán technický manuál dané akce. Žalobce podmíněnost proplacení zbylé částky dodání technického manuálu akceptoval, tento připravil a prostřednictvím své právní zástupkyně dne [datum] žalovanému předal jeho tištěnou verzi. K předání došlo na základě předchozí dohody právní zástupkyně žalobce a jednatelky žalovaného [jméno] [příjmení]. Nato následovala korespondence mezi účastníky, kdy žalovaný požadoval předání manuálu elektronicky emailem nebo kurýrem, k čemuž žalobce sdělil, že toto není možné, neboť materiál je k dispozici toliko v tištěné podobě. Žalovaný souhlasil s předáním tištěné verze manuálu, následně však žalobci vytkl jeho neúplnost a požadoval doplnění. Rovněž žalovaný vznesl požadavek na zaslání elektronické verze technického manuálu. Současně stanovil nový termín dodání doplněné verze, a to do [datum], žalobce proto technický manuál upravil a jeho novou verzi žalovanému předal dne [datum]. Žalovaný přesto proplacení zbylé části fakturované částky žalobci odmítl. Pro účely realizace následného ročníku festivalu v roce 2016 pak objednal služby technické produkce, včetně zpracování podrobného technického manuálu za cenu [částka] bez DPH, tyto služby byly žalovanému poskytnuty a vyúčtovány. Zpracovatel realizačního manuálu – Český pivní festival 2016 Mgr. [jméno] [příjmení] poskytl žalovanému písemné vyjádření k obsahové části technického manuálu Český pivní festival 2015, v němž vyjmenovává své jednotlivé výhrady k obsahu tohoto dokumentu a shrnuje, že daný technický manuál obsahuje značné množství zcela jalových dat, chybí v něm zásadní informace, atd.

4. Prvostupňový soud přistoupil k vypracování znaleckého posudku ohledně technického manuálu – Český pivní festival [rok]. Z něj vyplynulo, že daný manuál se minimálně z 50 % obsahově shoduje s následně zpracovaným realizačním manuálem Český pivní festival 2016, znalec technickému manuálu Český pivní festival [rok] vytkl zejména chybějící ucelený harmonogram akce. Při jednání pak znalec vysvětlil, jaký je rozdíl mezi manuálem a projektem akce. Dokument, který byl předmětem znaleckého zkoumání, byl způsobilý sloužit jako manuál v tom smyslu, že mohl být použit jako podklad pro zpracování projektu konkrétního festivalu a pokud se jedná o případné jeho vady, k tomu znalec uvedl, že dokument předložený konkurentem Mgr. [příjmení] pro Český pivní festival 2016 byl podrobnější a tedy kvalitnější.

5. Z ostatních provedených důkazů prvostupňový soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, jak konstatoval.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník, ve zkratce o. z. Odkázal na jeho §§ 559, 1901, 1902, 1906, 2095, [číslo] a [číslo]; uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Zabýval se nejprve tím, zda mezi účastníky řízení vznikl platný závazkový vztah, jakou měl povahu a co bylo jeho předmětem. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce zajistí pro žalovaného služby technické produkce Českého pivního festivalu 2015 za odměnu [částka]. Rozdíly mezi nimi existují toliko v tom, nakolik byla jako součást plnění sjednána i následná příprava manuálu daného festivalu jakožto příručky pro producenta dalších ročníků. Žalovaný tvrdil, že toto bylo od počátku pojímáno jako součást plnění a tedy i předmětu vzájemného závazku účastníků, žalobce oproti tomu svá tvrzení měnil. V žalobě zprvu operoval výhradně s daným technický manuálem jako sjednaným v předmětném plnění, následně však při prvním jednání ve věci, a tedy před koncentrací řízení, svůj postoj změnil a začal tvrdit, že předmětem plnění byla pouze samotná technická produkce festivalu a manuál jako takový byl zpracován až na základě následného požadavku žalovaného, který tím podmiňoval doplacení zbylé části fakturace. Žalobce zastával názor, že technický manuáln nebyl předmětem dohodnutého plnění a sjednaná odměna tedy neměla být vyplácena za něj; připustil však, že na podmínky žalovaného ohledně dodání technického manuálu výsledně přistoupil.

7. Na základě toho soud prvního stupně uzavřel, že účastníci mezi sebou blíže nespecifikovaného dne předcházejícímu samotnému konání Českého pivního festivalu [rok] uzavřeli smlouvu o dílo s jiným výsledkem podle § 2586 a § 2587 o. z., jejímž předmětem byla technická produkce daného festivalu. Nepodařilo se prokázat, že by zhotovení technickou manuálu bylo od počátku pojímáno jako součást předmětného plnění, když specifikace předmětu plnění podle faktury [číslo] spíše nasvědčuje tomu, že přinejmenším žalobce s tím srozuměn nebyl. I on sám ale připustil, že zásadně podmínky žalovaného ohledně vyplacení částky [částka] s příslušenstvím po dodání manuálu akceptoval. Toto považoval za odkládací podmínku výplaty části odměny za samotnou technickou produkci. S tímto názorem žalobce prvostupňový soud vyslovil nesouhlas a uvedl, že žalobce akceptoval, že část odměny ve výši [částka] bude vyplacena až po dodání technického manuálu a navíc za situace, kdy žalovaný toto zjevně pojímal jako součást plnění. Výsledně proto prvostupňový soud uzavřel, že i kdyby dodání technického manuálu nebylo původně součástí dohodnutého plnění, muselo se jím stát nejpozději akceptací podmínek žalovaného ze strany žalobce, tedy kdy žalobce konkludentně akceptoval návrh žalovaného na kumulativní novaci jejich dosavadního závazku podle § 1901 o. z., s tím, že zbylá část odměny bude vyplacena, jakmile bude technický manuál dodán.

8. Ohledně požadavků na technický manuál soud prvního stupně uvedl, že tyto nebyly určeny jednoznačně, měnily se v čase, k čemuž soud odkázal na emailovou komunikaci účastníků. S ohledem na výše uvedené se proto spokojil s obecnými standarty vyplývajícími ze zákona a v souladu s § 2095 ve spojení s § 2615 odst. 2 o. z., zkoumal, zda byl žalobcem dodaný technický manuál vhodný z hlediska účelu patrného ze smlouvy. Žalovaný uvedl, že si technický manuál objednal, aby byl schopen realizovat následující ročníky Českého pivního festivalu sám. To vyplývá i z emailu jednatelky [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], potvrdil to i svědek [jméno] [příjmení]. Žalovaný však tvrdil, že dodaný technický manuál byl výsledně nepoužitelný, což doložil písemným vyjádřením Mgr. [příjmení] ze dne [datum]. Ohledně tohoto důkazu však prvostupňový soud zohlednil, že pochází od osoby, která měla ekonomický zájem na žalovaném, tedy měla zájem na tom, aby technický manuál žalobce byl vnímán negativně. Soud prvního stupně proto ustanovil znalce a akceptoval závěry znaleckého posudku, když vyšel z toho, že při zpracování technického manuálu pro Český pivní festival [rok] Mgr. [příjmení] v podstatném rozsahu, tedy minimálně z 50 %, vyšel z technického manuálu Českého pivního festivalu pro rok 2015. Již to svědčí o tom, že technický manuál žalobce byl přinejmenším ve své poslední verzi předané žalovanému dne [datum] způsobilý sloužit svému účelu. Prvostupňový soud připustil, že to neznamená, že manuál musel být nutně bezvadný. Za podstatné to však nepovažoval, protože případné nároky z vadného plnění nejsou předmětem tohoto řízení.

9. Jako účelovou prvostupňový soud označil argumentaci žalovaného o tom, že jeho smluvním partnerem nebyl žalobce ale Ing. [příjmení], neboť ta učinila nabídku předmětného plnění a je autorem technického manuálu. Naopak je zřejmé, že plnění bylo fakturováno žalobcem a žalovaný to nikdy nesporoval, naopak, na základě dané faktury dobrovolně plnil.

10. Soud prvního stupně ze všech těchto důvodů žalobě výrokem II. rozsudku vyhověl. Spolu dlužnou částkou pak přiznal žalobci i úrok z prodlení od [datum], když uvedl, že úrok požadovaný do [datum] nebylo možno přiznat s ohledem na splatnost žalované jistiny, která nastala dne [datum], kdy technický manuál byl žalovanému předán. Žalobu ohledně části příslušenství proto výrokem I. rozsudku zamítl.

11. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal žalobci, který byl podle soudu prvního stupně v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení sestávající ze soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů právní zastoupení advokátem vyčíslil pod bodem 32 odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud odkazuje.

12. Výrok IV. obsažený v doplňujícím usnesení o povinnosti žalovaného zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na výsledek sporu. Náklady řízení státu sestávaly ze znalečného v celkové výši [částka], kdy na tuto částku žalovaný zaplatil zálohu [částka].

13. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, a to pouze do jeho výroků II. a III. Uplatnil odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř. a dále, ač to výslovně neuvádí, tak z obsahu odvolání lze dovodit, že namítl též odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř.

14. K odvolacímu důvodu podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. uvedl, že žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím na základě tvrzení, na základě technické ústní objednávky byl žalovanému zhotoven a předán dne [datum] manuál [ulice] produkce Český pivní festival [číslo] [rok] s tím, že za práce na tomto manuálu žalobce žalovanému vyúčtoval fakturou ze dne [datum] [číslo] částku [částka] a nedoplatek činí [částka]. Následně však svá tvrzení změnil tak, že při jednání dne [datum] nově tvrdil, že předmětem plnění mezi stranami byla produkce Českého pivního festivalu [rok] a ústní objednávka byla potvrzena emailem Ing. [příjmení] ze dne [datum] a technický manuál byl zpracován až dodatečně, aby byla uhrazena částka [částka] za technickou produkci, následně v podání z [datum] uvedl, že technický manuál nebyl předmětem díla a při jednání před soudem dne [datum] uvedl, že předmětem řízení není odměna za manuál, když tento nebyl předmětem plnění a za něj nebylo fakturováno, jednalo se pouze o projev dobré vůle žalobce. Naopak předmětem řízení je smluvní odměna, resp. její doplatek ve smluvní odměně za technickou produkci Českého pivního festivalu [rok].

15. Žalobce tak svá tvrzení průběžně měnil, čehož si soud prvního stupně byl vědom a učinil na žalobce dotaz, zda se jedná o změnu žaloby. Žalobce však uvedl, že o změnu žaloby nejde. Prvostupňový soud proto měl podle žalovaného rozhodnout o nároku tak, jak byl uveden v žalobě, tedy o doplatku částky [částka] za technický manuál celkové ceny technického manuálu [částka], což se ale nestalo. K tomu žalovaný odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2083/2019 a 22 Cdo 2145/2018, z nichž citoval.

16. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. spatřoval žalovaný v tom, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní břemeno o existenci smlouvy mezi žalobcem a žalovaným na dodání technického manuálu Českého pivního festivalu za částku [částka], když existence takového smlouvy nevyplývá ani z tvrzení účastníků a ani z provedených důkazů. K tomu žalovaný zrekapituloval závěry prvostupňového soudu, které v tomto směru byly učiněny, vyslovil s nimi nesouhlas. Neztotožnil se ani s dalším závěrem soudu prvního stupně o tom, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo na dodání technické produkce či manuálu, což měl soud dovodit z nesporných tvrzení stran – viz bod 9 odůvodnění rozsudku - když tato tvrzení sporná nebyla. Žalobce tvrdil, že smlouva na technickou produkci mezi stranami vznikla na základě nabídky Ing. [příjmení] ze dne [datum], v této nabídce ale není uvedeno, že by se jednalo o právní jednání za žalobce, žalobce zde není ani zmíněn a soud prvního stupně se s touto skutečností nijak nevypořádal. Naopak žalovaný tvrdí, že technická produkce Českého pivního festivalu byla zajišťována Ing. [příjmení] a nikoliv žalobcem, čemuž odpovídá i obsah emailové korespondence stran - [datum], [datum], důkazy, CD, obsah předávacích protokolů týkajících se technického manuálu z [datum] a [datum], kdy v žádném dokumentu není uvedeno, že by dodavatelem byl žalobce, na čemž nic nemění to, že žalobce je právnická osoba a zpracovatel a zpracovat manuál mohla pouze fyzická osoba jako autor, jak uvedl i soud prvního stupně. V takovém případě, pokud to byl žalobce, kdo dodával manuál technické prudukce, byl by jako předávající v předávacím protokolu o dodání technického manuálu uveden. Žalovaný k tomu odkázal na výpověď svědka [příjmení] a výsledně namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce.

17. K doplatku ceny za technický manuál ve výši [částka] žalovaný uvedl, že prvostupňový soud se nijak nevypořádal s tvrzením žalobce o tom, že technický manuál žalobce poskytl žalovanému dobrovolně a tento nebyl předmětem fakturace. Uvedené nelze vyložit jinak, než tak, že technický manuál byl žalovanému poskytnut bezplatně, k čemuž však soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku neuvedl ničeho. Žalobci by i z tohoto důvodu neměla být částka [částka] přiznána. Nárok na doplatek částky [částka] za technický manuál při neexistenci smlouvy o dílo mezi stranami, jejímž předmětem by bylo dodání technického manuálu za [částka] by nemohl být úspěšný ani z titulu bezdůvodného obohacení, a to opět z důvodu, že technický manuál zpracovala a předala Ing. [příjmení] a žalobce tvrdí, že žalovanému poskytl technický mával dobrovolně a nebyl předmětem fakturace, tedy bezplatně. Žalovaný dále nesouhlasil s názorem soudu prvního stupně o tom, že mezi stranami existovala smlouva o dílo na dodání technického manuálu, když za tohoto stavu bylo povinností soudu zabývat se vadami technického manuálu, na které žalovaný opakovaně poukazoval. Tyto shledal i soudem ustanovený znalec a svědci [příjmení] a [příjmení], žalovaný je rovněž doložil a i z tohoto důvodu zadržel žalobci odpovídající částku ve smyslu § 2108 o. z. Závěrem žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvnímu stupně k dalšímu řízení.

18. V odvolání proti doplňujícímu usnesení ze dne [datum] žalovaný odkázal na své odvolání proti rozsudku. Uvedl, že povinností soudu bylo zkoumat, zda žalovaný ke dni rozhodnutí soudu nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, když soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný předpoklady pro osvobození od soudních poplatků splňuje, kdy soud mu osvobození od soudních poplatků v rozsahu 90 % svým usnesením z [datum] přiznal. Soud tak již nemusel zkoumat, zda jsou u žalovaného dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť toto mu bylo známo z úřední činnosti. Protože celková výše nákladů řízení státu byla [částka], mohl by soud uložit žalovanému za tohoto předpokladu povinnost k náhradě nákladů řízení státu pouze ve výši [částka]. V závěru odvolání žalovaný opětovně odkázal na své odvolání proti rozsudku a dodal, že výrok IV. doplňující usnesení je závislý na výsledku řízení. Žádal, aby odvolací soud napadané doplňující usnesení zrušil.

19. Žalobce ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaného do rozsudku uvedl, že odvolání je účelové, nepřesné a obsahuje neúplné citace rozsudku. Příklady toho žalobce uvedl a výsledně shrnul, že rozhodnutí soudu prvního stupně„ věrně odráží skutkový stav“ je výstižně a plně odůvodněno a obsahuje veškeré závěry tak, jak vyplývají z provedeného dokazování.

20. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř v mezích podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř) správnost napadeného rozsudku ve znění doplňujícího usnesení, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a neshledal odvolání žalovaného opodstatněným.

21. Odvolací soud jednal podle § 101 odst. 3 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř., dne [datum] v nepřítomnosti žalobce, když žalobce předem omluvil svůj pozdní příchod, k jednání se však již nedostavil, resp. dostavit se nestihl.

22. V prvé řadě žalovaný uplatnil odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když namítl, že soud prvního stupně pochybil, pokud žalobce v průběhu řízení žalobu změnil a soud prvního stupně o této změně žaloby nerozhodl. K tomu odvolací soud uvádí, že soudní judikatura již dříve dovodila, že o změnu žaloby jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění, tedy plnění stejné kvality a stejného rozsahu, ale na základě jiného skutkového stavu, jiného skutkového základu věci, než jak ho líčí v původní žalobě (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 2502/2000, publikovaný ve Sbírce Nejvyššího soudu, svazek 3, ročník 2003, uveřejněný pod pořadovým [číslo] [rok] na straně 189). Má-li podání, kterým žalobce uplatnil změnu návrhu podle § 95 odst. 1 o. s. ř., vady, které brání pokračování v řízení o změněném návrhu, pokusí se předseda senátu postupem podle § 43 o. s. ř. o jejich odstranění. V případě, že tyto vady nebudou přes výzvu předsedy senátu odstraněny, má to za následek, že soud k takovému podání nepřihlíží podle § 43 odst. 2 o. s. ř. (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 85/2002, publikovaný ve Sbírce Nejvyššího soudu, svazek 7 - 8, ročník 2003, uveřejněný pod pořadovým [číslo] [rok] na straně 498).

23. Žalovanému je třeba přisvědčit v tom, že žalobce v průběhu řízení svá skutková tvrzení průběžně měnil, respektive doplňoval. V žalobě ze dne [datum] vymezil žalobce skutkový základ, na jehož základě se domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, poměrně stroze: pod bodem I. žaloby uvádí toliko, že na základě ústní objednávky byl žalovanému zhotoven a předán manuál„ [ulice] produkce akce Český pivní festival [číslo] 2015“. Tento manuál měl být žalovanému předán„ proti podpisu“ dne [datum], žalobce žalovanému vyfakturoval částku [částka], z níž však žalovaný uhradil toliko [částka] a zbývá [částka] doplatit (článek II. žaloby). Následně v článku III. popisuje svou snahu o to, aby mu částka ze strany žalovaného byla uhrazena, v článku IV. vymezuje svůj žalobní nárok a poté pod bodem V. formuluje žalobní petit navrhovaného platebního rozkazu. Teprve poté, kdy soud prvního stupně platební rozkaz vydal a žalovaný proti němu podal včasný odpor, v důsledku čehož byl platební rozkaz ze zákona zrušen (§ 174 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), kdy žalovaný v kvalifikovaném vyjádření ze dne [datum] (č. l. 23 – 25 spisu) uplatnil své námitky proti požadované částce a popsal, co bylo předmětem ujednání účastníků, žalobce při prvním jednání ve věci dne [datum] ještě před nařízenou koncentrací svá tvrzení zásadním způsobem doplnil tak, že ve skutečnosti se jednalo o objednávku produkce Českého pivního festivalu 2015, která byla ze strany žalovaného učiněná ústně a potvrzena [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] (jednatelkou žalobce – pozn. odvolacího soudu) následně žalobce popsal další ujednání účastníků a postup při plnění závazku. Při dalším jednání dne [datum] po nastalé koncentraci žalobce mimo jiné doplnil, že předmětem objednávky byla produkce akce, nikoliv předání manuálu, jak se v žalobě uvádí.

24. Odvolací soud konstatuje, že žaloba tak, jak byla podána, nesplňovala základní náležitosti § 79 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na absenci základních skutkových tvrzení, kterými žalobce svůj nárok odůvodnil. Tato tvrzení, tak, jak jsou shora vymezena, byla natolik neúplná a neurčitá, že podle přesvědčení odvolacího soudu neumožňovala, aby o věci bylo dále jednáno, natož aby byl vydán platební rozkaz, když žalobcem požadované právo na zaplacení peněžité částky ze skutečností uvedených v žalobě jednoznačně nevyplývalo. Pokud prvostupňový soud platební rozkaz vydal, tak pochybil, nicméně jak je uvedeno výše, platební rozkaz byl podaným odporem ze zákona zrušen a žalobce následně svá skutková tvrzení doplnil způsobem, aby žaloba byla projednatelná a vyhovující požadavkům § 79 odst. 1 o. s. ř. Podle přesvědčení odvolacího soudu ve světle judikatorních závěrů shora citovaných doplnění žaloby, k němuž došlo při prvním jednání dne [datum], nelze považovat za změnu žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř. za stavu, kdy vylíčení rozhodujících skutečností v žalobě bylo natolik neurčité a neúplné, že nebylo možno dovodit, na základě jakého skutku se žalobce požadované částky vůči žalovanému vůbec domáhá. Nešlo, tedy o změnu žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř., o níž by měl soud rozhodnout; soud naopak měl žalobce vyzvat postupem podle § 43 o. s. ř. k odstranění vad žaloby, což sice neučinil, nicméně žalobce v následném řízení vady žaloby odstranil sám. Další doplnění žalobních tvrzení při druhém jednání ze dne [datum] ohledně toho, zda předmětem objednávky žalovaného byla i dodávka manuálu, již nelze považovat za změnu žaloby ve smyslu § 95 odst. 1 o. s. ř, neboť jde stále o jeden a týž skutek a v jeho rámci o určení toho, co bylo předmětem smlouvy uzavřené mezi účastníky, když otázka rozsahu předmětu plnění je ovšem otázkou právní. Odvolací soud tak uzavírá, že soud prvního stupně nepochybil, když o žalobě tak, jak byla výsledně doplňována, následně jednal a rozhodl věcně, aniž by postupoval podle § 95 odst. 1 o. s. ř. Rozhodnutí o změně žaloby nebylo na místě, neboť žaloba změněna nebyla. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. tak naplněn není za stavu, kdy vada řízení spočívající v absenci postupu podle § 43 odst. 1 o. s. ř. ohledně žaloby ze dne [datum] byla v důsledku podaného odporu a následného doplnění skutkových tvrzení žaloby zhojena.

25. Soud prvního stupně provedl dokazování řádně podle zásad uvedených v § 122 o. s. ř., v odůvodnění svého rozhodnutí pak vysvětlil, jak provedené důkazy hodnotil, z kterých důkazů vycházel a jaká skutková zjištění z nich učinil. Hodnocení důkazů soudem prvního stupně odpovídá požadavkům § 132 o. s. ř. Skutkový stav, který prvostupňový soud výsledně zjistil, má v provedených důkazech oporu.

26. Odvolací soud sdílí základní právní názor soudu prvního stupně o tom, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu o dílo s jiným výsledkem podle § 2586 a § 2587 o. z. Jejímž předmětem byla technická produkce Českého pivního festivalu 1 - 5 2015. Je správný závěr prvostupňového soudu o tom, že provedeným dokazováním se sice jednoznačně nepodařilo prokázat, zda zhotovení technického manuálu k Českému pivnímu festivalu bylo jako součást smlouvy o dílo dohodnuto mezi účastníky od samého počátku, a to se zřetelem k tomu, že smlouva byla uzavřena, jak vyplývá z provedeného dokazování a ostatně i z žalobních tvrzení a vyjádření žalovaného, ústně, respektive konkludentně, tedy neformálně. Lze připustit, že rozsah předmětu plnění mohl každý z účastníků chápat odlišně. Pro právní posouzení je však relevantní to, že žalobce poté, kdy žalovanému vystavil fakturu znějící na částku [částka], kdy předmět plnění (dodávku) ve faktuře označil jako [ulice] produkce akce Český pivní festival [číslo] 2015, akceptoval požadavek žalovaného, který doplacení částky [částka] podmiňoval dodáním manuálu. Výsledně probíhala jednání účastníků ohledně způsobu dodání a předání manuálu, přičemž není sporu o tom, že tento byl žalovanému dodán dne [datum] Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovozuje, že rozsah díla sjednaného smlouvou o dílo byl přinejmenším dodatečně rozšířen změnou této smlouvy o manuál s tím, že celková cena díla byla určena částkou [částka].

27. K povaze manuálu se vyjádřil znalec z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence řízení a racionalizace ekonomiky, dodavatelskoodběratelské vztahy, Ing. [jméno] [příjmení], Csc. Z jeho závěrů považuje odvolací soud za podstatné to, že pojem„ manuál“, není definován žádným právním předpisem či normou a lze jím rozumět takto, jak to chápou dotčené strany. Znalec se vyjádřil k obsahu manuálu, když z jeho závěrů je zřejmé, že manuál k Českému pivnímu festivalu 2015 mohl být podkladem pro Český pivní festival 2016, tedy pro pořádání stejné akce v následujících letech, když ovšem, jak znalec uvedl, manuál pro následující roky může být použit jen částečně, neboť je zřejmé, že v průběhu roku může dojít ke změnám v legislativě, požadavkům na uvedenou akci apod. tak, že manuál nemůže dát přesný a jednoznačně návod pro všechny další takovéto akce konané v následujících letech. Z výsledků dokazování v řízení před soudem prvního stupně však vyplývá, že manuál zhotovený žalobcem v roce 2015 se shodoval s manuálem svědka [příjmení] [příjmení] pro rok [rok] nejméně z 50 %. Znalec uvedl, že žalobcem vypracovaný manuál všechny požadavky manuálu vzásadě splňuje, a vyjádřil se i k odhadu ceny, kterou určil ve výši [částka] s DPH, připustil však cenové rozpětí [částka] až [částka] bez DPH, tedy [částka] až [částka] s DPH. K tomu odvolací soud uvádí, že cena byla mezi účastníky ujednána rovněž ústně, respektive konkludentně, tedy neformálně a určena částkou [částka], přičemž za stavu, kdy předmět díla byl ze strany žalobce zcela splněn, a to včetně požadovaného manuálu, je požadavek žalobce na zaplacení doplatku ve výši [částka] po právu. K namítaným vadám díla, resp. jeho části v podobě manuálu, odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uvádí, že předmětem řízení nejsou případné nároky žalovaného z vad díla, když takto žalovaný svoji obranu ani nevymezuje. Manuál nebyl žalovanému poskytnut bezplatně, ale byl součástí dohodnutého plnění ze smlouvy o dílo. Odvolací soud rovněž sdílí názor soudu prvního stupně o tom, že je dána aktivní legitimace žalobce, když argumentace žalovaného o tom, že jeho smluvním partnerem nebyl žalobce, ale [titul] [jméno] [příjmení], nemůže obstát za stavu, kdy [titul] [jméno] [příjmení] jako jednatelka žalobce jednala za žalobce a nikoliv za sebe. Pokud se podílela na plnění smlouvy o dílo, tedy na přípravě produkce Českého pivního festivalu, respektive na zhotovení manuálu osobně, takto neznamená, že tak činila osobně svým jménem, ale činila tak za žalobce. Ostatně z provedených důkazů, zejména z důkazů listinných a i ze samotného chování žalovaného, který větší část ceny díla bez výhrad uhradil, je zřejmé, že zhotovitelem díla byl žalobce, nikoliv [titul] [příjmení].

28. Spolu s dlužnou částkou přísluší žalovanému též úrok z prodlení od data [datum], kdy nastalo prodlení po předání technického manuálu žalobci do zaplacení. Výše úroku z prodlení je odůvodněna § 1970 a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Ani odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) tak naplněny nejsou. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně nákladového výroku III., který je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., nikoliv § 142 odst. 1 o. s. ř., jak uvedl soud prvního stupně, kdy žalobce neměl úspěch plný, neboť výrokem I. byla žaloba částečně zamítnuta ohledně části příslušenství, [částka], nicméně měl úspěch převažující, který odůvodňuje přiznání náhrady nákladů řízení v plné výši rovněž.

30. Soud prvního stupně nepochybil ani ve výroku o nákladech řízení státu IV., když poukaz žalovaného na to, že byl od soudních poplatků osvobozen, je sice správný, avšak toto osvobození nastalo až v odvolacím řízení, kdy soud prvního stupně svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 142/2016-274, ve znění potvrzujícího usnesení odvolacího soudu dne 31. 3. 2022, č. j. 62 Co 102/2022-284, žalovanému přiznal osvobození od soudních poplatků za odvolání v rozsahu 90 %. Soud prvního stupně však o nákladech řízení státu rozhodoval doplňujícím usnesením podle výsledku řízení před soudem prvního stupně, v němž žalovaný od soudních poplatků osvobozen nebyl a toto osvobození mu nebylo přiznáno ani zpětně. Nákladový výrok státu je tak v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. a odvolací soud ho proto potvrdil rovněž podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

31. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce byl úspěšný i v tomto řízení a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení sestávající z nákladů právního zastoupení: odměna za jeden úkon právní služby ve výši [částka] podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za tento úkon ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu + náhrada za DPH 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. je výsledně [částka] Náklady odvolacího řízení jsou splatné k rukám advokátky žalobce podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř.

32. Výrok I. nebyl odvoláním dotčen, a zůstal tak stranou přezkumné činnosti odvolacího soudu (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).