pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem vyhověl žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že jako dodavatel uzavřela dne

[datum] se žalovanou jako odběratelem kupní smlouvu o zpětném prodeji zboží. Na základě kupní smlouvy dodala žalobkyně žalované 2 kusy zařízení [anonymizována tři slova] výrobce [anonymizována dvě slova]

a žalovaná se za dodané zboží zavázala uhradit kupní cenu ve výši [částka]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu splatnou dne [datum] na částku [částka], žalovaná však ničeho neuhradila, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně.

2. Na základě zjištěného skutkového stavu soud I. stupně dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o.z., kterou žalovaná dodala žalobkyni sjednané zařízení. Smlouva obsahovala vedlejší ujednání při kupní smlouvě, a to výhradu zpětného prodeje předmětného zboží. Žalovaná sice dle soudu I. stupně uváděla, že ke zpětnému prodeji došlo na základě nekalosoutěžního jednání žalobkyně, ovšem žádný z nekalosoutěžních nároků nežádala. Nalézací soud shledal, že důvody, za kterých strany uzavíraly kupní smlouvu, nejsou pro posouzení věci podstatné. V ujednání o výhradě zpětného prodeje není dle soudu I. stupně specifikována žádná speciální podmínka, za níž mělo ke zpětnému prodeji dojít. Bylo pouze ujednáno, že žalobkyně může učinit výzvu k uzavření kupní smlouvy kdykoliv ve lhůtě 12 měsíců od převzetí zboží. Pokud tak žalobkyně ve sjednané lhůtě učinila, nelze takové jednání považovat dle nalézacího soudu za rozporné s dobrými mravy či za zneužití práva. Na základě vedlejšího ustanovení o výhradě zpětného prodeje byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva o zpětném prodeji zboží. Žalobkyně svůj závazek z kupní smlouvy o zpětném prodeji zboží splnila, když žalované dodala na její výzvu zboží a jeho cenu vyfakturovala, žalovaná svůj závazek dle soudu I. stupně porušila, neboť přes to, že zboží převzala, kupní cenu neuhradila a neučinila tak ani přes opakované výzvy žalobkyně. Z uvedených důvodů soud I. stupně žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení.

3. Výrok o nákladech řízení odůvodnil soud I. stupně tím, že žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná,

a proto jí přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměnu za právní zastoupení ve výši [částka] za 4,5 úkonu právní služby po [částka] (přípravu a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, repliku, účast při jednání a poloviční odměnu za výzvu k plnění), pět režijních paušálů po [částka], a DPH ve výši 21% z těchto částek.

4. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Blanketní odvolání doplnila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že nepovažuje za správné právní posouzení, že se žalovaná nedomáhala žádného nekalosoutěžního nároku a že by soud sám k posuzování takového nároku nebyl věcně příslušný. Konstatovala, že žalobkyně zneužila svého postavení v obchodním vztahu a jednáním naplňujícím znaky nekalé soutěže si skrze své právo dané jí původní kupní smlouvou vynutila uzavření kupní smlouvy o zpětném prodeji, ze které uplatňuje svůj nárok. Na smlouvy nelze dle žalované hledět izolovaně a bez kontextu. Žalobkyně zjevně zneužila dle žalované svého práva z původní kupní smlouvy a takové zneužití nelze podle ustanovení § 8 občanského zákoníku chránit. Stejně tak by dle žalované podle ustanovení § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo neměl těžit ze svého nepoctivého jednání. Přiznání nároku by dle žalované vedlo k ochraně nepoctivého jednání a zjevného zneužívání práva, které je v rozporu se základními ustanoveními občanského zákoníku. Soudem přiznaný úrok z prodlení byl dle žalované stanoven na základě špatných, respektive žádných skutkových zjištění. Žalobkyně pouze dle žalované tvrdí, že žalovaná se dostala do prodlení, ale nikterak toto své tvrzení neprokázala, neboť nedoložila, kdy předmětné zboží žalované dodala. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a žalobkyni uloží povinnost nahradit náklady řízení žalované.

5. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření k odvolání žalované uvedla, že odvolání žalované neobsahuje žádná relevantní tvrzení či právní námitky, kterými by žalovaná mohla brojit proti napadenému rozsudku. Žalovaná dle žalobkyně v řízení před soudem I. stupně nezpochybňovala samotný nárok na zaplacení kupní ceny, a to ani při ústním jednání konaném dne [datum]. Žalovaná v řízení nedoložila, z čeho by snad mělo vyplývat, že se žalobkyně vůči ní dopustila jakéhokoliv nekalosoutěžního jednání, zneužití práva, nepoctivého jednání, respektive jednání, které by snad nemělo požívat právní ochrany. Dle žalobkyně je neoddiskutovatelnou skutečností, že žalovaná se žalobkyní uzavřela kupní smlouvu o zpětném prodeji dne [datum] a zavázala se uhradit kupní cenu. Ze strany žalované bylo potvrzeno, že předmět prodeje jí byl předán. Přes poučení soudu nebylo žalovanou nikdy tvrzeno, že by nedocházelo k prodlení, respektive, že by prodlení s úhradou kupní ceny nastávalo k pozdějšímu datu, než od kterého je uplatňován úrok z prodlení. Žalovaná se ocitla dle žalobkyně v prodlení již dříve, když splatnost faktury na úhradu kupní ceny nastala ke dni [datum]. Žalované byla faktura předána při předání předmětu prodeje a následně opakovaně odesílána. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně a žalobkyni přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Podáním ze dne [datum] vzala žalovaná odvolání částečně zpět, a to co do jistiny ve výši [částka].

7. Vzhledem k částečnému zpětvzetí odvolání, odvolací soud předně výrokem I. rozhodl o částečném zastavení odvolacího řízení, a to v souladu s ust. § 207 odst. 2 o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení tudíž zůstal výrok I. rozsudku soudu I. stupně v té části, ve které bylo rozhodnuto o nároku žalobkyně na úhradu úroku z prodlení ze žalované jistiny a dále výrok II., kterým bylo rozhodnuto o nákladech nalézacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadených částí rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž neshledal odvolání žalované opodstatněným.

9. K hodnocení důkazů uvádí odvolací soud následující. Soud I. stupně provedl všechny důkazy řádně postupem podle § 122 a násl. o. s. ř., řádně je zhodnotil podle zásad uvedených v ust. § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Skutková zjištění mají v provedených důkazech oporu; soud I. stupně přesvědčivě vysvětlil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoli, tedy učinil správná skutková zjištění a na základě provedených důkazů dospěl ke správnému skutkovému závěru.

10. Odvolací soud je oprávněn zasáhnout do hodnocení důkazů soudem I. stupně pouze tehdy, jestliže hodnocení důkazů soudem I. stupně neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. Domnívá-li se odvolací soud, že by provedené důkazy měly být hodnoceny odlišně, než se stalo za řízení před soudem I. stupně, je povinen je zopakovat, a to včetně tzv. pominutých důkazů, které soud prvního stupně sice provedl, ale nehodnotil je, ač tak měl učinit. Odvolací soud zde může dokazování i doplnit o důkazy, které dosud nebyly provedeny, ledaže by se jednalo o doplnění dokazování příliš rozsáhlé. V případě, že odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně navíc neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje všechny informace, které by z hlediska ustanovení § 132 o. s. ř. mělo obsahovat, není zopakování důkazů provedených soudem I. stupně ani doplnění dokazování možné a odvolací soud je povinen vždy rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Jestliže však hodnocení důkazů soudem I. stupně respektuje zásady vyplývající z ustanovení § 132 o. s. ř., byl by za této situace v rozporu se zákonem takový postup odvolacího soudu, který by rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a uložil by mu, aby se v dalším řízení zabýval možným jiným hodnocením těchto důkazů (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Protože hodnocení důkazů soudem I. stupně pravidla volného hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. respektuje, odvolací soud pro odlišné hodnocení (po zopakování či doplnění důkazního řízení podle § 213 odst. 2 a 4 o. s. ř.) neshledal důvod.

11. Ve vztahu ke vzniku nároku žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení žalobkyně v nalézacím řízení tvrdila, že zařízení, jež byla předmětem prodeje, byla žalované vrácena k výzvě žalované ze dne [datum] dne [datum], přičemž žalobkyně v souladu s uzavřenou kupní smlouvou ze dne [datum] při vrácení zařízení předala žalované dne [datum] fakturu [anonymizováno] s určením data splatnosti kupní ceny k [datum]. Uvedená tvrzení žalobkyně byla prokazována výzvou žalované k doručení předmětu plnění ze dne [datum] a fakturou [anonymizováno]. Žalovaná na jednání konaném dne [datum] potvrdila, že zařízení byla žalované vrácena, přičemž současně nesporovala, že k vrácení zařízení a k předání faktury [anonymizováno] žalované došlo dne [datum]. S přihlédnutím k uvedenému nalézací soud dospěl ke správnému závěru, že žalobkyni vznikl i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ze žalované jistiny, a to od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně úrok požadovala až od tohoto data a nikoli od data [datum], kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou kupní ceny.

12. Odvolací soud tak uzavírá, že žalovanou uplatněné odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. dány nejsou, a proto napadený rozsudek ve výroku I. v části, jež zůstala předmětem odvolacího řízení podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného výroku ad II. o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto výrokem III. podle § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši [částka], které sestávají z odměny stanovené dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši [částka] za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu á [částka] (vyjádření k odvolání žalované, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]), z náhrady za 2 režijní paušály á [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z uvedených částek.