pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se [role v řízení] domáhala částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] v cca 14:28 hodin v [obec a číslo] po ulici [ulice] ve směru od ulice [ulice] směrem ke křižovatce [ulice] řídil [jméno] [příjmení] autobus MHD linka [číslo] pojištěný u žalované, kde před přechodem pro chodce řízeným světelnou signalizací prudce zabrzdil na naskakující signál s červeným světlem„ [anonymizováno]“, v důsledku čehož došlov autobuse k pádu a zranění několika cestujících, mimo jiné i pojištěnce [role v řízení] [jméno] [příjmení]. Poškozený [jméno] [příjmení] při pádu ze sedadla utrpěl těžké poranění, se kterými byl vozidlem [příjmení] záchranné služby převezen do [anonymizována dvě slova], kde byl [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] a na nákladech léčení za něj [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [částka].

2. Na základě zjištěného skutkového stavu soud I. stupně uzavřel, že [anonymizováno] stranami nebylo sporu o tom, že dne [datum] ve 14:28 hod. došlo k nehodě autobusu MHD linky [číslo] řízené [jméno] [příjmení], při které řidič prudce zabrzdil na signál s červeným světlem„ [anonymizováno]“, v důsledku čehož došlo v autobuse k pádu cestujícího [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a že [jméno] [příjmení] utrpěl poranění s [anonymizována dvě slova]. Nebyla sporná ani skutečnost, že k datu nehody byla odpovědnost provozu autobusu pojištěna u žalované, rovněž tak i újma na zdraví, kterou utrpěl [jméno] [příjmení] včetně výše nákladů vynaložených žalobkyní na jeho léčbu. Spornou zůstala dle nalézacího soudu příčina vzniku nehody. Soud I. stupně dále uzavřel, že [role v řízení] své tvrzení o tom, že v důsledku zaviněného protiprávního jednání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] došlo ke škodě na zdraví [jméno] [příjmení], neprokázala. V tomto směru nalézací soud odkázal na závěry znaleckého posudku [číslo] zpracovaného pro [stát. instituce] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum], který uzavřel, že pro stanovení průběhu nehodového děje nejsou k dispozici dostatečné objektivní podklady, nelze stanovit konkrétní průběh děje z rozsahu a způsobu zranění cestujících, zda nutnost intenzivního brzdění byla způsobena opožděnou reakcí [anonymizováno] autobusu na změnu světelného signálu na světelném signalizačním zařízení pro směr jeho jízdy nebo zda to byla reakce [anonymizováno] na pohyb nezletilého chodce, který vstupoval na přechod pro chodce na červený světelný signál pro směr chůze. Z podání vysvětlení cestujících je dle soudu I. stupně zřejmé, že jejich výpovědi se shodují pouzev tom, že řidič jel rychleji, že za zastávkou [ulice] prudce zabrzdil, následkem čehož došlo k pádu některých cestujících. Nikdo z cestujících nesledoval průběh jízdy ani světelnou signalizaci ve směru jízdy autobusu. [stát. instituce] neshledala na straně [anonymizováno] podezření ze [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a ve správním [anonymizováno] Magistrát hlavního města Prahy uzavřel, že nelze v jeho případě zahájit ani přestupkové [anonymizováno]. Dle soudu I. stupně tudíž nebylo možné učinit závěr, že se řidič [jméno] [příjmení] dopustil zaviněného protiprávního jednání, v jehož důsledku došlo k poškození zdraví cestujícího [jméno] [příjmení], a že žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů vynaložených na jeho léčbu.

3. Výrok o nákladech [anonymizováno] odůvodnil tím, že žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, a proto jí přiznal za 2 úkony nezastoupeného účastníka [anonymizováno] [částka].

4. Proti rozsudku podala odvolání [role v řízení] a uplatnila v něm odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o. s. ř. Je přesvědčena, že soud I. stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům, že neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, že dospěl na základě provedených důkazůk nesprávným skutkovým zjištěním a že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. [role v řízení] uvedla, že řidič porušil povinnosti dané § 4 písm. a), § 5 odst. 1 písm. b, c), i), §18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, když při jízdě nebezpečně prudkým bržděním ohrozil bezpečnost přepravovaných osob. Nechoval se ohleduplně a ukázněně, aby neohrožoval zdraví jiných, nevěnoval se plně [anonymizováno] vozidla a nesledoval situaci v provozu a dále nepřizpůsobil rychlost autobusu jeho vlastnostem a okolnostem, které je možno předvídat, neboť pokud by tak učinil, nemusel by při přijíždění k přechodu pro chodce, který je řízen světelným signálem, při změně světelného znamení, brzdit tak intenzivně, aby došlo k pádu cestujících a k jejich závažným poraněním. Tyto skutečnosti [role v řízení] prokazovala výpověďmi svědků z [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] trvala po poučení soudu o neunesení důkazního břemene především na výslechu klíčové svědkyně [jméno] [příjmení], která bezprostředně po události a dále při svém výslechu uvedla, že řidič jel na červenou, resp. potom upřesnila, že řidič jí sdělil, že mu tam skočila červená, a proto musel brzdit. Soud návrh výslechu svědků zamítl s odůvodněním, že po dvou letech jejich výpověď nemůže přinést nic nového. Takové odůvodnění je dle názoru [role v řízení] nesprávné. Výpovědi pasažérů, kteří vlastními smysly vnímali dění incidentu, nadbytečné dle [role v řízení] nemohou být, protože tvrzené skutkové okolnosti o nebezpečném způsobu jízdy [anonymizována dvě slova] ani v posuzovaném případě nelze prokazovat jinak. Nalézací soud se tím dle [role v řízení] dopustil zakázaného opomenutí důkazu. Pokud měl soud I. stupně výpovědi svědků za rozporuplné, měl dle [role v řízení] přistoupit k předvolání svědků a tyto rozpory při výslechu vyjasnit. Jedná se o opomenuté důkazy, k čemuž [role v řízení] odkázala na judikaturu [název soudu] a [název soudu], kterou označila.

5. Soud dle [role v řízení] na základě provedeného dokazování dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. Dle [role v řízení] lze dovozovat odpovědnost [jméno] [příjmení], a to na základě svědeckých výpovědí a znaleckého posudku z oboru doprava [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který připustil dvě možné příčiny vzniku nehodového děje, a to, že (i) při příjezdu k semaforu došlo ke změně světelného signálu a autobus by nestačil projet na žlutou resp. na červený signál„ [anonymizováno]“, nebo že (ii) při příjezdu k semaforu začal vstupovat nezletilý chodec na přechod pro chodce na červený signál. Závěry znaleckého posudku [role v řízení] rozebrala. Vysvětlení podané řidičem nikdo ze svědků dle [role v řízení] nepotvrdil. Řidič by dle [role v řízení] jednal protiprávně i v případě, že by mu do vozovky náhle vstoupil chodec. Soud I. stupně dle [role v řízení] uvádí, že jsou možné obě varianty, a aby byla [role v řízení] úspěšná, tíží důkazní břemeno žalobkyni, [role v řízení] je však toho názoru, že prokázala průběh nehodového děje svědeckými výpověďmi cestujících v autobuse. Je na řidiči, aby prokázal, že musel brzdit proto, že mu tam vkročilo dítě na červenou. Žalovaná dle [role v řízení] žádné důkazy k prokázání tvrzení o údajném vstupu nezletilého chodce na přechod nepředložila. [role v řízení] dále poukázala na rozdíly [anonymizována dvě slova] a civilním řízením, v němž se zásada in dubio pro reo nepoužije, uvedla, že verze [anonymizována dvě slova] byla znalcem určen jako nepravděpodobná a pouze technicky přijatelná, kdy jde o jednu z mnoha verzí technicky přijatelných. Je logické, že řidič nebude vypovídat proti sobě. Nalézací soud dle [role v řízení] vyvodil ze skutkových zjištění nesprávné právní závěry. S ohledem na porušení povinnosti zajistit bezpečnost přepravovaných osob platí ve vztahu k zavinění vyvratitelná domněnka zavinění z nedbalosti. [role v řízení] z uvedených důvodů navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni [anonymizováno] ve výši [částka] spolu s úroky z prodlení v zákonem stanovené výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení včetně nákladů soudního [anonymizováno].

6. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání [role v řízení] uvedla, že postup soudu I. stupně, který neprovedl důkazy výslechy svědků, považuje za správný, neboť soud I. stupně provedl ve vztahu ke každému z označených svědků důkaz protokolem o jeho výpovědi v [anonymizována dvě slova], přičemž ty byly podány v [anonymizováno] [rok] a jsou velmi detailní. [role v řízení] dle žalované zkresluje obsah a význam svědectví [jméno] [příjmení], která výslovně uvedla, že nedokáže sdělit, co bylo příčinou velmi silného brždění autobusu, průběh jízdy nesledovala. Důkazní břemeno ohledně zaviněného protiprávního jednání [anonymizováno] tíží dle žalované stranu žalující. Jestliže po provedeném dokazování soud I. stupně dospěl k závěru, že existují dvě možné příčiny nehody, nezbývá dle žalované než uzavřít, že [role v řízení] neunesla důkazní břemeno. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

7. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo, přičemž neshledal odvolání [role v řízení] opodstatněným.

8. [role v řízení] v prvé řadě uplatnila odvolací důvod uvedený v § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Odvolací soud konstatuje, že tento odvolací důvod může být dán pouze v řízeních, v nichž se uplatní zásada koncentrace [anonymizováno] (§ 118b a § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř.) O žádný z takovýchto případů se však zde nejedná a tento odvolací důvod proto dán není.

9. Podle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

10. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii České republiky podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

11. K hodnocení důkazů uvádí odvolací soud následující. Soud I. stupně provedl všechny důkazy řádně postupem podle § 122 a násl. o. s. ř., řádně je zhodnotil podle zásad uvedených v ust. § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo za [anonymizováno] najevo. Skutková zjištění mají v provedených důkazech oporu; soud I. stupně přesvědčivě vysvětlil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoli, tedy učinil správná skutková zjištění a na základě provedených důkazů dospěl ke správnému skutkovému závěru.

12. Odvolací soud je oprávněn zasáhnout do hodnocení důkazů soudem I. stupně pouze tehdy, jestliže hodnocení důkazů soudem I. stupně neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. Domnívá-li se odvolací soud, že by provedené důkazy měly být hodnoceny odlišně, než se stalo za [anonymizováno] před soudem I. stupně, je povinen je zopakovat, a to včetně tzv. pominutých důkazů, které soud prvního stupně sice provedl, ale nehodnotil je, ač tak měl učinit. Odvolací soud zde může dokazování i doplnit o důkazy, které dosud nebyly provedeny, ledaže by se jednalo o doplnění dokazování příliš rozsáhlé. V případě, že odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně navíc neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje všechny informace, které by z hlediska ustanovení § 132 o. s. ř. mělo obsahovat, není zopakování důkazů provedených soudem I. stupně ani doplnění dokazování možné a odvolací soud je povinen vždy rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu [anonymizováno]. Jestliže však hodnocení důkazů soudem I. stupně respektuje zásady vyplývající z ustanovení § 132 o. s. ř., byl by za této situace v rozporu se zákonem takový postup odvolacího soudu, který by rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a uložil by mu, aby se v dalším [anonymizováno] zabýval možným jiným hodnocením těchto důkazů (usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Protože hodnocení důkazů soudem I. stupně pravidla volného hodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. respektuje, odvolací soud pro odlišné hodnocení (po zopakování či doplnění důkazního [anonymizováno] podle § 213 odst. 2 a 4 o. s. ř.) neshledal důvod.

13. [role v řízení] předně namítala, že řidič autobusu MHD porušil své povinnosti, když nebezpečně prudkým bržděním ohrozil bezpečnost přepravovaných osob. Jak správně poukázal v uvedené souvislosti soud I. stupně, [anonymizováno] stranami bylo v tomto směru nesporné, že řidič prudce zabrzdil. Zcela zásadní skutečností pro posouzení, zda došlo prudkým brzděním k porušení povinnosti či povinností, však byla okolnost, z jakého důvodu k intenzivnímu brzdění došlo, neboť teprve na základě určení tohoto důvodu bylo možné posoudit, zda k porušení povinností došlo či nikoli. Tato okolnost byla předmětem [anonymizována dvě slova], přestupkového [anonymizováno] a v neposlední řadě i přezkoumávaného civilního [anonymizováno]. Závěry všech uvedených [anonymizováno] byly totožné, kdy tyto vycházely ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného pro [stát. instituce] znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum], z výpovědi [anonymizováno] a ze svědeckých výpovědí cestujících. Rovněž nalézací soud v tomto směru provedl dokazování, které odvolací soud shledal dostatečným, jak je uvedeno shora v odst. 11. Za situace, kdy byli řidič i svědci vyslechnuti bezprostředně po dopravní nehodě [stát. instituce], přičemž tito se podrobně k situaci před dopravní nehodou, a to i k důvodům intenzivního brzdění, vyjádřili, soud I. stupně správně zamítl návrh [role v řízení] na výslechy těchto svědků, kdy tito by vypovídali téměř 3 roky po dopravní nehodě. Všichni žalobkyní navržení svědci v [anonymizována dvě slova] jednoznačně shodně uvedli, že nejsou schopni sdělit, co bylo příčinou prudkého brzdění autobusu a že průběh jízdy nesledovali. Pokud byly výpovědi svědků rozporné ve vztahu k dalším skutečnostem, např. počtu cestujících, ve kterých zastávkách autobus před nehodou zastavoval, nebyly již tyto skutečnosti pro posouzení shora specifikované zásadní otázky relevantní. Z tohoto důvodu nebylo hospodárné, aby se soud I. stupně pokusil výslechem svědků zmíněné rozpory vyjasnit.

14. Jestliže [role v řízení] tvrdí, že svědkyně [příjmení] bezprostředně po události a dále při svém výslechu uvedla, že řidič jel na červenou, resp. potom upřesnila, že řidič jí sdělil, že mu tam skočila červená a proto musel brzdit, není její tvrzení přesné a úplné, neboť svědkyně [příjmení] sice skutečně dle úředního záznamu ze dne [datum] při telefonickém rozhovoru s příslušníkem [stát. instituce] uvedla, že na semaforu v době brzdění svítilo světlo červené barvy, nicméně při následném podání vysvětlení po odpovídajícím poučení výslovně uvedla, že světelnou signalizaci nesledovala a že řidič autobusu uváděl, že se mu najednou v průběhu jízdy rozsvítil světelný signál„ [anonymizováno]“ a také zmiňoval brzdy. Sám řidič však při podání vysvětlení uvedl, že když přijížděl k přechodu pro chodce, tak svítil zelený signál Volno pro jízdu vozidel a pro chodce svítil červený signál [anonymizováno]. Věnoval pozornost dětem stojícím u přechodu pro chodce, kdy viděl, že jedno z dětí má našlápnuto do vozovky a chystá se k přejití vozovky. Z tohoto důvodu s autobusem začal brzdit a zastavil. Je sice pravdou, že vysvětlení podané řidičem nikdo ze svědků nepotvrdil, nicméně sama svědkyně [příjmení] uvedla, že řidič autobusu zastavil před přechodem pro chodce, dále viděla přecházet chodce. I na základě uvedené svědecké výpovědi tudíž vysvětlení podané řidičem zcela vyloučit nelze.

15. V situaci, kdy nalézací soud provedl rovněž dokazování znaleckým posudkem Ing. [příjmení], ve kterém nebyl znalec pro nedostatek objektivních podkladů schopen stanovit konkrétní průběh nehodového děje, přičemž připustil technickou přijatelnost obou uvažovaných variant příčiny vzniku nehodového děje, soud I. stupně správně žalobkyni poučil dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila další důkazy k prokázání svého tvrzení, že příčinou poranění pana [příjmení] bylo zaviněné protiprávní jednání [anonymizováno] pana [příjmení]. Jestliže [role v řízení] následně toliko setrvala na návrhu výslechu dříve označených svědků, postupoval soud správně, pokud po zamítnutí tohoto návrhu dospěl k závěru, že [role v řízení] v [anonymizováno] neunesla důkazní břemeno ke svému tvrzení, že v důsledku zaviněného protiprávního jednání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] došlo ke škodě na zdraví [jméno] [příjmení].

16. Se závěrem [role v řízení], že je na řidiči, aby prokázal, že musel brzdit proto, že mu tam vkročilo dítě na červenou, se nelze ztotožnit. [role v řízení] je v předmětném případě pánem sporu a v takovém případě je to ona, kdo je povinna tvrdit skutečnosti odůvodňující oprávněnost jejího nároku a tyto prokazovat. Tyto povinnosti nelze přenášet ani na [anonymizováno] autobusu, který navíc není ani účastníkem [anonymizováno], ani na žalovanou.

17. Konečně nelze souhlasit ani s právním názorem, že v projednávaném případě platí ve vztahu k zavinění vyvratitelná domněnka zavinění z nedbalosti. Tato by platila výlučně tehdy, pokud by bylo v [anonymizováno] prokázáno porušení povinností řidičem. Vzhledem k tomu, že porušení povinností prokázáno žalobkyní nebylo, příslušná domněnka se neuplatní.

18. Odvolací soud tak uzavírá, že odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. dány nejsou, a proto napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

19. O nákladech odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalované vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] v celkové výši [částka] odpovídající paušální náhradě hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů [anonymizováno] v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a ex. řádu. Žalované vznikly v odvolacím [anonymizováno] náklady ve výši [částka] za jeden úkon (vyjádření k odvolání [role v řízení] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. a účast na jednání odvolacího soudu dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.), které odvolací soud uložil zaplatit žalobkyni.