Rozhodnutí 62 Co 185/2024-534

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částku 199 706 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od 16. 8. 2019 do zaplacení (výrokem I/). Dále uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce částku 169 236 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrokem II/). Současně uložil žalobci povinnosti zaplatit státu – České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 náklady státu ve výši 26 666 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrokem III/).

2. Takto rozhodl soud prvního stupně o žalobě, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 199 706 Kč s příslušenstvím z důvodu neuhrazené částky za pronájem náhradního vozidla. Na vozidle, které užívá žalobce k podnikání, byla způsobena dne 28. 9. 2018 dopravní nehoda, při níž byl poškozen vůz Mercedes Benz S 500 4Matic Maybach, reg. zn. [SPZ] (dále také jen „předmětné vozidlo“ nebo „poškozené vozidlo“). Téhož dne byla žalované nahlášena pojistná událost, která je vedena pod č. [hodnota]. Poškození vozidla se týkalo zadních a předních pravých dveří. Po dobu opravy, v období od 5. 10. 2018 do 21. 10. 2018, si žalobce, podnikající v silniční motorové dopravě, pronajal vozidlo téže tovární značky a téhož typu, za fakturovanou částku 211 200 Kč (bez DPH), kterou uhradil pronajímateli v hotovosti. Následně žádal tuto částku po žalované, která však uhradila pouze pojistné plnění za opravu poškozeného předmětného automobilu ve výši 37 570,60 Kč, a nikoliv již náklady na pronájem náhradního vozidla. Dopisem ze dne 26. 7. 2019 žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 211 200 Kč, ale bez úspěchu. Po odečtení pevných nákladů ve výši 11 494 Kč zůstává k úhradě částka 199 706 Kč, ke které žalobce požaduje rovněž úrok z prodlení ode dne 16. 8. 2019.

3. Žalovaná ve svých vyjádřeních nárok žalobce neuznala a zejména namítala, že žalobce vynaložil zbytečné náklady na pronájem vozidla s registrační značkou [SPZ] (dále také jen „náhradní vozidlo“), ačkoliv mohl k podnikání použít své druhé vozidlo stejné značky a modelu s registrační značkou [SPZ] (dále také jen „vozidlo reg. zn. [SPZ]“). K prokázaní svých tvrzení žalovaná doložila fotografie ze dne 8. 10. 2018, na nichž je zachyceno nevytížené vozidlo reg. zn. [SPZ]. Uvedla, že ze strany žalobce tak není splněna podmínka pro přiznání nároku, neboť nedoložil, že náklady na náhradní vozidlo skutečně vynaložil. Dále vyjádřila přesvědčení, že i kdyby žalobce náklady vynaložil, byly by účelné pouze na dobu nezbytnou k opravě poškozeného vozidla, která mohla a měla trvat maximálně čtyři dny, nikoliv šestnáct dní, za nichž žalobce nárokuje nájemné za užití náhradního vozidla. Z faktury o opravě poškozeného vozidla plyne, že žalobce si opravu prováděl sám a práce trvala pouze 19,9 hodin. Výše náhrady za pronájem náhradního vozidla přitom přesahuje obvyklou cenu obdobných osobních vozidel v daném místě a čase, kdy náklady mohly být nižší až o dvě třetiny, a proto ji považuje za absurdní. Krom toho označila žalobu za předčasnou, jelikož plnění pojistitele je podle § 9 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla splatné do 15 dnů po ukončení šetření nebo po obdržení pravomocného rozhodnutí soudu, k čemuž doposud nedošlo.

4. Po stránce skutkové vyšel soud I. stupně ze zjištění, která podrobně zrekapituloval v odstavcích 4 až 45 odůvodnění napadeného rozsudku, a která učinil z výpisu živnostenského rejstříku žalobce, z technického průkazu ÚG 433262, ze záznamu o dopravní nehodě dne 28. 9. 2018 a zápisů o poškození vozidla ze dne 8. 10. 2018, z daňového dokladu č. [hodnota] zde dne [datum], z oznámení o likvidaci pojistné události číslo [hodnota] ze dne 4. 2. 2019, z nájemní smlouvy [hodnota], z daňového dokladu č. [hodnota] vystaveného společností [právnická osoba], z výdajového pokladního dokladu č. [hodnota] ze dne 21. 10. 2018, z příjmového dokladu č. [hodnota] na částku 211 200 Kč ze dne 21. 10. 2018, ze žádosti žalobce o proplacení opravy vozidla zapůjčení náhradního vozidla adresované žalované ze dne 12. 11. 2018, z dopisu ze dne 26. 7. 2019 – předžalobní výzva, z nabídek na pronájem vozu Mercedes – Benz, třídy S, z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], z výpisu z obchodního rejstříku společností [právnická osoba], z e-mailu ze dne 12. 2. 2019, ze dne 20. 2. 2019 a ze dne 12. 2. 2020, ze sdělení žalované ze dne 22. 1. 2019, z e-mailu ze dne 15. 5. 2019, ze dne 9. 8. 2019, z fotografie na č. l. 47, z informací pro poškozeného vydané [právnická osoba]., z nabídky [právnická osoba], ze znaleckého posudku č. [hodnota], ze Smlouvy o zajištění smluvní přepravy osob ze dne 11. 11. 2014 uzavřené mezi společností [právnická osoba], obchodní firma [právnická osoba] (č. l. [hodnota]) a žalobcem, z Potvrzení ke Smlouvě o zajištění smluvní přepravy osob ze dne [datum], z faktury č. [hodnota] za období od 1. 10. 2018 do 31. 10. 2018, z daňových dokladů č. [hodnota] ze dne 5. 10. 2018, [hodnota] ze dne 6. 10. 2018, [hodnota] ze dne 7. 10. 2018, [hodnota] ze dne 8. 10. 2018, [hodnota] ze dne 9. 10. 2018, [hodnota] ze dne 10. 10. 2018, [hodnota] ze dne 11. 10. 2018, [hodnota] ze dne 12. 10. 2018, [hodnota] ze dne 13. 10. 2018, [hodnota] ze dne 14. 10. 2018, [hodnota] ze dne 15. 10. 2018, [hodnota] ze dne 16. 10. 2018, [hodnota] ze dne 17. 10. 2018, [hodnota] ze dne 18. 10. 2018, [hodnota] ze dne 19. 10. 2018, [hodnota] ze dne 20. 10. 2018, [hodnota] ze dne 21. 10. 2018, z daňového dokladu číslo [hodnota] ze dne 1. 11. 2018, z daňového dokladu [hodnota] ze dne 7. 10. 2018, z daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 10. 10. 2018, z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], z listin založených na č. l. 161-183, ze sdělení finanční ředitelky [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] ze dne [datum], z výslechu svědkyně [jméno FO], zaměstnankyní společnosti [právnická osoba] ([právnická osoba]), z výslechu svědka [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba], z výslechu svědka [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]., ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [jméno FO], znalcem z oboru ekonomika strojírenství doprava ceny odhady motorových vozidel, č. 4385/085-2/2021 ze dne 24. 10. 2021, ze sdělení žalované ze dne 25. 8. 2022 i sdělení u jednání soudu dne 5. 3. 2024, z doplnění znaleckého posudku Dodatkem č. 1 vypracovaný znalcem [jméno FO] ze dne 16. 9. 2023, z výslechu znalce [jméno FO], z vyjádření [Orgán veřejné moci] ze dne 8. 2. 2024.

5. Na základě uvedeného vzal soud prvního stupně za prokázané, že dne 28. 9. 2018 došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo žalobce Mercedes Benz S 500 Maybach, reg. zn. [SPZ]. Toto vozidlo bylo pojištěno u žalované dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jako „zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem“ nebo jen „ZPOV“). Dále bylo zjištěno, že žalobce si na dobu opravy pronajal stejné vozidlo reg. zn. [SPZ] od společnosti [právnická osoba] za cenu nájemného ve výši 211 200 Kč, tj. v denní sazbě 13 200 Kč bez DPH. Žalovaná uhradila žalobci pojistné plnění ve výši 37 571 Kč pouze za opravu poškozeného vozidla. Žalobce požaduje po žalované doplacení pojistného ve výši 199 706 Kč za pronájem náhradního vozidla, tedy rozdílu mezi cenou pronájmu 211 200 Kč a částkou 11 494 Kč, která představuje pevné náklady odpovídající nákladům na provoz vlastního vozidla (tj. ušetřené náklady), za ujetých 1642 km náhradním automobilem v sazbě 7 Kč/km.

6. Po stránce právní subsumoval soud prvního stupně věc pod režim zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem, konkrétně jeho ustanovení § 1 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1, § 6 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 1, 2, a 3 a rovněž pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), konkrétně § 2927 odst. 1, § 2951 odst. 1 a § 2952.

7. Následně se soud prvního stupně v řízení zabýval otázkou předčasnosti žaloby, nutností a účelností nákladů žalobce na pronájem náhradního vozidla, a nakonec také žalobcem vyúčtovanými tzv. pevnými náklady v době vypůjčení náhradního automobilu.

8. K předčasnosti žaloby uvedl, že v průběhu řízení žalovaná prokázala, že v okamžiku podání žaloby až do vyhlášení rozsudku nebylo ukončeno šetření pojistné události z důvodu na straně žalobce. Žalovaná opakovaně upozorňovala žalobce na nedostatky v doložení uplatněného nároku a žádala o poskytnutí nezbytných podkladů. Dne 12. 2. 2019 a následně v dalších komunikacích vyzvala žalobce k předložení nezbytných dokumentů týkající se prokázání oprávněnosti nároku, konktrétně smlouvy o pronájmu poškozeného vozidla k datu vzniku škodné události jakož i v době opravy, dále k doložení smlouvy o pronájmu vč. knihy jízd příp. jiného záznamu dokládajícího vytížení náhradního vozidla ve stejném období, a také informace k době a nákladům týkající se opravy poškozeného vozidla. Ze zprávy magistrátu totiž vyšlo najevo, že žalobce měl ve vozovém parku přes třicet vozidel značky Mercedes Benz. Dopisem ze dne 22. 1. 2019 žalovaná informovala žalobce, že bez předložení příslušných dokladů nebude možné šetření ukončit, čímž splnila svou povinnost dle § 9 odst. 3 písm. b) ZPOV (k tomu odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 3696/2017). S ohledem na výše uvedené, shledal soud prvního stupně žalobu za předčasnou, což je jedním z důvodů jejího zamítnutí.

9. Co se týče nutnosti nákladů na pronájem náhradního vozidla soud prvního stupně zdůraznil, že poškozený má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na vypůjčení či pronájem vozu po dobu opravy vlastního vozidla, pokud tato náhrada nepřesahuje obvyklou cenu pronájmu obdobných aut v daném místě a čase. Skutečnou škodu tvoří náklady na vypůjčení náhradního vozu pouze v rozsahu, v jakém byly nutně a účelně vynaloženy (k tomu odkázal na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4868/2015 a ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3911/2007). Žalobce prokazoval vytíženost výhradně vozidla reg. zn. [SPZ], avšak z provedeného dokazování vyplynulo, že dle čl. 5.1 Smlouvy o zajištění smluvní přepravy osob ze dne 11. 11. 2014 (dále také jen „Smlouva ze dne 11. 11. 2014“) měl povinnost zajistit k danému hotelu přistavení jiných modelů osobních automobilů značky Mercedes. Soud prvního stupně proto konstatoval, že náklady na pronájem náhradního vozidla byly vynaloženy zbytečně, neboť žalobce vlastní další vozidlo stejné továrenské značky a typu, jakož i další vozidla stejné značky, které mohl ke své podnikatelské činnosti využít.

10. Ohledně účelnosti nákladů, soud I. stupně poznamenal, že žalobce vynaložil náklady na pronájem náhradního vozidla neúčelně, protože doba opravy poškozeného vozidla byla dle závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [jméno FO] kratší, než tvrzených šestnáct dní (doba po kterou bylo pronajaté náhradní vozidlo), konkrétně maximálně deset až dvanáct dní. Z posudku dále vplynulo, že žalobcem uplatněná částka přesahuje obvyklou cenu za pronájem obdobného vozidla, které by bylo možné pronajmout za denní nájemné 6 000 Kč bez DPH, tedy méně než 50 % žalobcem tvrzené částky.

11. Konečně, jako nesprávnou posoudil soud I. stupně i žalobcem odečtenou částku 11 494 Kč jako tzv. pevné náklady za ujetých 1 642 km nákladním automobilem v sazbě 7 Kč/km, když správně měla být při výpočtu použitá sazba 10,07 Kč/km (bez DPH), čímž došlo k neoprávněnému navýšení nárokované částky.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud I. stupně odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto ji přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 169 236 Kč, kterou specifikoval v odstavci 68 napadeného rozhodnutí. (výrok II/ napadeného rozsudku).

13. O nákladech státu spočívajících ve znalečném a náhradě hotových výdajů znalce [jméno FO] (za znalecký posudek, dodatek k znaleckému posudku a účast znalce u jednání), rozhodl soud I. stupně s odkazem na znění ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náklady státu představovaly celkem částku ve výši 36 666 Kč, přičemž v průběhu řízení uhradil žalobce zálohu 10 000 Kč, a proto je povinen doplatit státu 26 666 Kč. Tyto závěry byly reflektovány ve výroku III/ napadeného rozsudku.

14. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, a to do celého jeho rozsahu, kdy dle jeho názoru dospěl soud I. stupně na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Úvodem zopakoval argumentaci soud I. stupně, kterou odůvodnil zamítnutí žaloby pro předčasnost, kdy měl za to, že žalovaná splnila povinnost vyplývající z § 9 odst. 3 ZPOV, tedy upozornila žalobce na nedostatky v doložení uplatněného nároku na pojistné plnění za pronájem náhradního vozidla a opakovaně žádala k předložení potřebných dokumentů. K tomu žalobce uvedl, že tyto žádosti považoval za zcela nevýznamné, když fakturu o provedení opravy žalovaná bez výhrad akceptovala přípisem nazvaným Oznámení o likvidaci pojistné události č. [hodnota] a celou částku 37 570,60 Kč uhradila. Navíc, všechny tři důležité dokumenty, tedy smlouvu o pronájmu náhradního vozidla, fakturu za jeho pronájem a doklad o úhradě nájemného k provedení pojistného šetření měla žalovaná k dispozici již od listopadu 2018 a nic ji tak nebránilo k řádnému ukončení pojistného šetření.

15. Připomenul dále, že na jednání soudu I. stupně konaného dne 5. 3. 2024 v rámci přednesu závěrečného návrhu předložil kopii pravomocného rozsudku odvolacího soudu ze dne 11. 5. 2023, č. j. 70 Co 115/2023-168 v obdobné právní věci, ve kterém se výslovně uvádí, že za situace, kdy poškozený provozuje vozový park jako předmět svojí podnikatelské činnosti a pokud všechna jeho ostatní vozidla tvoří předmět této jeho činnosti, není třeba prokazovat, zda byla v době opravy poškozeného vozidla vytížena či nikoliv, neboť zde není žádného rozumného a legitimního důvodu, pro který by měl mít pro svoji podnikatelskou činnosti o vozidlo méně. Tyto právní závěry dle jeho názoru soud I. stupně v napadeném rozsudku žádným způsobem nereflektoval. Pokud jde o tvrzení, že si pronajal náhradní automobil za cenu nepřiměřeně vysokou na příliš dlouhou dobu, poukázal na předložený originál revizního znaleckého posudku (pořízen Obvodním soudem pro Prahu 8 v obdobné věci vedené pod č. j. 7 C 25/2020) vyhotovený znaleckým ústavem [Orgán veřejné moci] Podle závěru v něm obsaženém je uhrazená cena za pronájem vozidla ve výši 13 200 Kč (bez DPH) spíše cenou nižší než obvyklou, přičemž lze očekávat, že tato by s ohledem na rok vystavení znaleckého posudku (r. 2017) k dnešnímu dni ještě porostla. S tímto podstatným odůvodněním navrhl, aby byl napadený rozsudek v celém rozsahu zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání, nebo aby byl změněn tak, že se žalobě vyhovuje a žalované se stavuje povinnost k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

16. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila písemným podáním ze dne 23. 5. 2024, ve kterém nejdříve zrekapitulovala stěžejní námitky žalobce. Následně zdůraznila, že žalobce nedodržel povinnost spolupráce vyplývající pro něj z § 9 odst. 3 ZPOV tím, že neposkytl veškeré nezbytné podklady pro ukončení šetření pojistné události, pročež nemohla dosud nastat ani splatnost výplaty pojistného plnění.

17. Opětovně vytkla, že žalobce mohl výpadek poškozeného vozidla pokrýt jiným způsobem, jelikož měl ve svém vozovém parku mnoho vozidel stejné značky a typu, které mohl využít ke své podnikatelské činnosti. Nebylo totiž prokázáno, že všechna tato vozidla byla plně vytížena. Žalovaná v průběhu řízení vyjádřila pochybnosti o pravosti celé Smlouvy ze dne 11. 11. 2014, avšak bez ohledu na to, z ní neplyne ani povinnost žalobce přistavovat právě vozidlo typu Mercedes-Benz S 500 Maybach, jak tvrdil. Dále namítla, že náklady na pronájem náhradního vozidla byly neúměrně vysoké a doba pronájmu byla delší než obvyklá doba opravy. Znalecký posudek [jméno FO] zjistil, že oprava mohla být provedena za méně než 2/3 času tvrzeného žalobcem a že srovnatelné vozidlo bylo možné pronajmout za denní nájemné 6 000 Kč bez DPH, tedy za méně než polovinu žalobcem tvrzené částky. Žalovaná se domnívá, že účelem dlouhé doby opravy a vysoké ceny pronájmu nebylo zajištění chodu podnikatelské činnosti žalobce, ale spíše snaha o navýšení nákladů, které by pak v konečném důsledku měla refundovat ona. S ohledem na skutečnost, že žalobce vynaložil požadovanou částku zbytečně a neúčelně, nadto je vznesený nárok přinejmenším předčasný, navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek v celém rozsahu potvrdil.

18. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř., mimo jiné jej tedy přezkoumal i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). V řízení opakoval odvolací soud postupem dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. důkazy znaleckým posudkem [jméno FO], dále tzv. informací žalované ze dne 22. 1. 2019, doplnil dokazování rozsudkem zdejšího soudu č.j. 11 Co 471/2009-46 ze dne 10. 2. 2010, č.j. 70 Co 115/2023-168 ze dne 11.5.2023 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 7 C 25/2020 222 ze dne 15. 12. 2022 a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.

19. Žalobce v odvolání uplatnil dle svého obsahu odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., když namítl, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně posoudil i po stránce právní. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, které spočívá v tom, že skutkové zjištění, jež bylo podkladem pro rozhodnutí soudu, je nesprávné. Musí jít o takové skutkové zjištění, na jehož základě soud věc posoudil po stránce právní a které je nesprávné v tom smyslu, že nemá oporu v provedeném dokazování. Mezi vadami skutkového zjištění a vadami právního posouzení je úzká vzájemná souvislost. Právní posouzení je nesprávné ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, případně aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží, či neaplikuje adekvátní právní normu.

20. Odvolací soud předně vychází ze správného skutkového závěru, že dne 28. 9. 2018 došlo k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno vozidlo žalobce Mercedes Benz S 500 Maybach, reg. zn. [SPZ]. Toto vozidlo bylo pojištěno u žalované dle ZPOV. Dále je třeba vyjít ze správného skutkového závěru, že žalobce si na dobu opravy pronajal stejné vozidlo reg. zn. [SPZ] od společnosti [právnická osoba] za cenu nájemného ve výši 211 200 Kč, tj. v denní sazbě 13 200 Kč bez DPH a zohlednil při požadavku plnění částku na pevné náklady v sazbě 7 Kč/km, tj. při počtu ujetých kilometrů náhradním vozidlem v rozsahu 1642 v částce 11 494 Kč bez DPH.

Z informace žalované ze dne 22. 1. 2019 o nemožnosti ukončit šetření události číslo [hodnota] č.l. 44 odvolací soud zjistil, že žalovaná ve věci škodné události ze dne 28. 9. 2018 sdělila žalobci, že vzhledem k tomu, že nebyly dodány potřebné doklady, není možné šetření ukončit. Událost zůstává nedořešena do doby dodání dokladů nebo do doby promlčení práva na pojistné plnění. Jako doklady chybějící k šetření označila: prohlášení o uvolnění vinkulace, řádně vyplněný formulář záznamu o dopravní nehodě a doklady k náhradnímu vozidlu.

21. Ze shora označených pravomocných rozsudků zdejšího soudu spisových značek [spisová značka] a [spisová značka] bylo odvolacím soudem zjištěno, že stejný žalobce byl ve vztahu k různým pojišťovnám při vymáhání pojistného plnění dle ZPOV z titulů náhrady ceny pronájmu vozidla, kterou v souvislosti s opravou poškozeného vozidla zaplatil, úspěšný. Soudy pak bylo dovozeno, že žalobce dostatečně prokázal, že předmětem jeho podnikání je poskytování služeb autodopravy vlastními vozy značky Mercedes. Pokud tedy tyto vozy tvoří předmět jeho podnikání, je zcela logické, že tyto vozy potřebuje, a to každý z jím užívaných vozů. Žalobce prokázal, že má pro své podnikání k dispozici určitý (konkrétní) počet vozů a není důvodu prokazovat, kolik z nich aktuálně k výkonu podnikatelské činnosti potřebuje (tedy vytíženost jednotlivých vozů), neboť není zřejmé, proč by měl mít žalobce k dispozici o jeden vůz méně jen proto, že na jeho voze způsobil pojištěnec žalované škodu a tento vůz vyřadil dočasně z provozu.

22. Z pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 č.j. 7 C 25/2020–222 ze dne 15. 12. 2022 odvolací soud zjistil, že v obdobné skutkové věci se stejným typem poškozeného vozidla, kde v pozici žalobce vystupovala společnost [právnická osoba] (zde pronajímatel náhradního vozidla) proti pojišťovně škůdce při vymáhání pojistného plnění, byl žalovaný převážně se svým nárokem úspěšný. Tamní soud vyšel z revizního znaleckého posudku, který prokázal obvyklé půjčovné obdobných či shodných vozů včetně přiměřené doby opravy. Zmínil v odůvodnění skutečnost, že pokud zde existuje personální propojení mezi žalobcem a panem Veselým (zde žalobcem, pozn. odvolacího soudu), pak se jedná o odlišné ekonomické subjekty, kdy žalobci nelze odmítnout plnění z důvodu půjčení náhradního vozu u jiného ekonomického subjektu, zvlášť za situace, kdy obdobné vozy u jiných půjčoven se vyskytují jen minimálně.

23. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika, strojírenství, doprava, ceny a odhady motorových vozidel, doprava silniční, městská, provoz ADR– AETR– CETR, dopravní nehody, strojírenství, autoopravárenství, technický stav vozidel, strojních zařízení a technologických celků, ocenění hmotného movitého majetku ze dne 24. 10. 2021 (ve spise na č. l. 222-269) bylo odvolacím soudem zjištěno, že doba opravy předmětného vozidla pro odstranění daného poškození postačovala od 5. 10. 2018 do 16. 10. 2018, tedy celkem 12 dnů. Pakliže by žalobce na opravě pracoval i ve dnech volna, tedy v sobotu a neděli, byla by postačovala od 5. 10. 2018 do 14. 10. 2018, tedy celkem 10 dnů. Ve znaleckém posudku je podrobně uvedeno, jaké úkony by při opravě vozidla byly činěny s tím, že dle sdělení [právnická osoba] jsou zpravidla lišty dveří skladem nebo jsou dodány za 3 až 5 pracovních dnů, což znalec zohlednil. Dále konstatoval, že předmětný typ vozidla neměla dle dotazu znalce v předmětném období žádná autopůjčovna, mimo rodiny Veselých, kdy tato luxusní vozidla jsou zapůjčována výhradně s řidičem. Následně znalec provedl srovnání nejbližších obdobných automobilů, kdy dospěl k závěru že za 1 den půjčení vozidla MERCEDES BENZ S500 LONG FORMATIC činí cena půjčovného 11 900 Kč bez DPH, kdy pokud učinil průměrnou cenu různých srovnatelných vozidlech, dospěl k částce [částka] bez DPH, když za podobné vozidlo by bylo možno dle znalce považovat např. též PORSCHE PANAMERA 4S, MERCEDES BENZ S500 4MATIC AMG, MERCEDES BENZ S500 4MATIC AMG, MERCEDES BENZ S500 kupé, MASERATI GHIBLI, AUDI A 8 QUATRO, MERCEDES BENZ CLS. Dále znalec provedl kalkulaci takzvaných „pevných nákladů na provoz předmětného vozidla na 1 km“, která činí 12,19 Kč/km. Pokud s náhradním vozidlem bylo ujeto 1642 km, pak pevné náklady představuji částku 16 542 k č bez DPH.

24. Za situace, kdy vyjma shora uvedených zjištění učiněných odvolacím soudem po doplnění a zopakování dokazování, nedoznal skutkový stav změny, odvolací soud ze skutkových závěrů přijatých soudem prvního stupně jinak vycházel.

25. Podle § 9 odst.3 ZPOV pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen: a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření.

26. Ze skutkových zjištění prvostupňového soudu vyplývá, že žalobce dopisem ze dne 12. 11. 2018 požádal žalovanou o proplacení částky 211 200 Kč představující náhradu nákladů za pronajaté náhradní vozidlo a opravu poškozeného vozidla v částce 37 570,60 Kč. Dne 12. 2. 2019, tj. v rámci 3měsíční zákonné prekluzivní lhůty, žalovaná informuje žalobce emailem, že věc „je stále v šetření“. Tomuto sdělení předchází informace žalované ze dne 22. 1. 2019 o nemožnosti ukončit šetření události, kdy žádá prohlášení o uvolnění vinkulace, řádně vyplněný formulář záznamu o dopravní nehodě a „doklady k náhradnímu vozidlu“. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná v zákonné 3měsíční lhůtě disponovala informací o vynaložení částky 211 200 Kč, za kterou žalobce dle daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 21.10.2018 plnil firmě [právnická osoba] hotově za pronájem náhradního vozidla stejné značky a typu hotově částku 211 200 Kč, avšak ve vtahu k tomuto požadavku požadovala od žalobce „doklady“ k náhradnímu vozidlu, kterými žalobce jako nájemce disponovat nemohl a neměl. Argumentace předčasností žaloby za stavu, kdy žalovaná nepostupovala v souladu s kogentním ustanovením § 9 ost. 3 ZPOV a žalobci nesdělila v zákonné 3měsíční lhůtě, proč nemůže ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku v šetření pokračovat, je absurdní za stavu, kdy předmětem obrany žalované není nedostatek vinkulace, nedostatky formuláře o dopravní nehodě ani doklady k náhradnímu vozidlu. Závěr o předčasnosti žaloby učiněný prvostupňovým soudem proto správný být nemůže.

27. Podle § 6 odst. 2 písm. b/ ZPOV nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

28. Škoda spočívající v tom, že jsou vyšší náklady vynaložené na vypůjčení věci, která má nahradit věc v důsledku poškození dočasně nepoužitelnou ve srovnání s náklady na užití poškozené věci, je skutečnou škodou (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 1 Cz 86/90 ze dne 30.11.1990 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 1992, pod č. 7 na str. 117). Z uvedeného důvodu prvostupňový soud na danou věc správně aplikoval ustanovení § 2927 odst. 1, § 2951 a § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

29. Za skutkového stavu, kdy bylo prvostupňovým soudem zjištěno, že žalobce na základě živnostenského oprávnění podniká v oboru silniční motorová doprava, kdy provozuje rozsáhlý autopark, přičemž svá vozidla poskytuje za účelem podnikání nejrůznějším subjektům, a to včetně dvou vysoce luxusních vozidel zn. typu Mercedes-Benz S 500 Maybach, nelze po poškozeném žalobci spravedlivě požadovat, aby po dobu opravy vozidla logisticky a strategicky kompenzoval nedostatek poškozeného vozidla ostatními vlastními vozidly, když jeho oprávněným zájmům svědčí požadavek 100% připravenosti každého konkrétního vlastněného vozidla za účelem poptávané přepravy osob, kterou ostatně v režimu 24/7 smluvním partnerům zajišťuje a poskytuje, jak vyšlo provedeným dokazováním najevo. K výše uvedeným závěrům se ostatně přiklonila rozhodovací praxe v shora citovaných rozhodnutích, kdy od této judikatury přitom nemá odvolací soud důvodu se v dané věci, jakkoliv odchylovat, respektujíc princip předvídatelnosti rozhodovací činnosti zakotvený v ustanovení § 13 o.z., kdy na argumentaci v těchto rozhodnutích uvedenou, odvolací soud pro stručnost odkazuje.

30. Základ žalobcova nároku na vyplacení pojistného plnění v rozsahu vzniklé škody je tak jednoznačně dán.

31. Odvolací soud však přisvědčil závěru o nedůvodnosti výše náhrady nákladů na poskytnutí náhradního vozidla žalobci, když nemohl nezohlednit, že oprava vozidla prováděná poškozeným žalobcem mohla činit 12 dnů, o což mohla být délka pronájmu zkrácena oproti požadovaným 17 dnům, jak vyplynulo ze znaleckého posudku [jméno FO], jakož i skutečnost, že nejvyšší sazba srovnatelného vozidla za pronájem představuje částku 11 900 Kč denně bez DPH, oproti požadované částce 13 200 Kč denně, kterou žalobce vyplatil v hotovosti jedinému, žalobci vlastnictvím vozidla „konkurujícímu“ dopravci [právnická osoba], který je vlastněn syny žalobce. Stejně tak zohlednění pevné částky představující skutečné náklady na užití vlastního vozidla představují částku 12,19 Kč/km při ujetí náhradním vozidlem 1 642 Kč, což neodpovídá snížení požadované částky v přepočtu 7 Kč/km.

32. S ohledem na výše uvedené žalobci svědčí nárok na náhradu účelně a nutně vynaložených nákladů za pronájem náhradního vozidla v souvislosti s poškozením předmětného vozidla, a to v sazbě 11 900 Kč x 12 dnů, tj. 142 800 Kč. Od této částky je nutno odečíst pevné náklady v částce 16 542 Kč (tj. 12,19 Kč/km x 1642 km), kdy výsledně žalobci svědčí nárok na zaplacení částky 126 258 Kč.

33. Jsou tak naplněny odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud po zopakování důkazního řízení zjistil skutkový stav, který mu umožnil učinit správné právní posouzení. Rozsudek soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. proto v rozsahu částky změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 126 258 Kč s 10 % úrokem z prodlení z této částky od 16. 8. 2019 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 za užití § 211 o.s.ř. Co do zamítnutí částky 73 448 Kč s 10 % úrokem z prodlení z této částky od 16. 8. 2019 do zaplacení, odvolací soud rozsudek prvostupňového soudu z důvodu věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

34. V důsledku změny rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. o nákladech řízení s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. Převážně úspěšnému žalobci (63%) vznikly náklady spojené se zastoupením advokátem za 19 úkonů právní služby po 9 100 Kč (řízení před soudem prvního stupně: převzetí zastoupení, předžalobní výzva [1/2 odměna] sepis žaloby, 6 x písemné vyjádření z 17.9.2020, 23. 11. 2020, 4. 6. 2021, 25. 8. 2022, 7. 4. 2023 a 16.6.2023, 3 x 1/2 odměna za otázky pro znalce ze dne 8. 6. 2021, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 4. 3. 2022 a vyjádření k dodatku znaleckého posudku z 22. 12. 2023, 5 x účast na jednání dne: 15. 4. 2021, 22. 6. 2021, 30. 3. 2023, 13. 6. 2023 a 5. 3. 2024; za řízení před odvolacím soudem: sepis odvolání z 7. 4. 2024 a účast na jednání 26. 7. 2024 dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a 19 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.).

35. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 %°, tj. 63 %-37 % (včetně příslušné DPH ve výši 33 684 Kč, zaplaceného soudního poplatku 2 x 9 986 Kč a zálohy na znalecký posudek v částce 10 000 Kč) v celkové částce 58 254,56 Kč (100 % činilo 224 056 Kč) k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř., o lhůtě k splnění povinnosti dle § 160 odst. 1 o. s. ř., to vše ve spojení s § 211 o.s.ř [výrok II/].

36. V důsledku změny rozsudku soudu prvního stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. současně o nákladech státu s odkazem na § 148 odst.1 o. s. ř., a to podle výsledku sporu. Státu vznikly náklady v souvislosti s přiznaným znalečným [jméno FO] v celkové výši 36 666 Kč (14 066+ 5 203 + 17 397), každý z účastníků uhradil zálohu 2 x 5 000 Kč, kterou je třeba zohlednit. Žalobce byl neúspěšný z 37 %, je proto povinen uhradit náklady tohoto řízení v částce 3 566,42 Kč (13 566,42 – 10 000). Žalovaná byla neúspěšná z 63 %, je proto povinna uhradit náklady tohoto řízení v částce 13 099,58 Kč (23 099,58 – 10 000). O lhůtě k splnění povinnosti účastníků bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o.s.ř. [výroky III/ a IV/].