pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud I. stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku [anonymizováno] v zaniklém společném jměním [role v řízení] účastníků řízení. Po provedeném dokazování vzal za prokázané, že žalovaná je v [anonymizována dvě slova] vedena jako vlastník sporných [anonymizováno], a to od [datum], vlastnické právo bylo převedeno kupní smlouvou z [datum]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo manželství účastníků rozvedeno s odůvodněním, že manželství účastníků je tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Jako hlavní příčinu rozvratu manželství soud shledal neschopnost [role v řízení] udržet v manželství efektivní komunikaci, v odůvodnění rozsudku není uvedeno, že manželé uzavřeli dohodu dle § 757 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2014, ve zkratce o. z.). Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

2. Na základě zjištěného skutkového stavu soud I. stupně uzavřel, že v daném případě byl prokázán ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, protože žalovaná je jako vlastník uvedena v [anonymizována dvě slova], podkladem pro zápis změny v operátech [anonymizována dvě slova] pro případ, že by žalobce prokázal, že [anonymizováno] sporné nemovitosti ve společném [anonymizováno] [role v řízení], je rozsudek soudu. Jedinou povolenou formou vypořádání [anonymizována dvě slova] [role v řízení] před rozvodem manželství je dohoda uzavřená mezi manželi pro případ rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Nedojde-li k rozvodu manželství na podkladě dohody, nemůže dohoda [role v řízení] nabýt účinnosti. Dle nalézacího soudu je také myslitelné, že manželé upraví své poměry odchylně od právní úpravy, to však lze dle § 716 o. z. jen formou veřejné listiny, jejíž existenci netvrdil žádný z účastníků řízení. Pokud bylo manželství účastníků řízení rozvedeno na podkladě dohody a nemovitosti byly zakoupeny z prostředků ve společném [anonymizováno] účastníků řízení, nemohla je žalovaná dle soudu I. stupně nabýt do svého výlučného vlastnictví. Pokud však v průběhu řízení došlo k uplynutí doby tří let od okamžiku, kdy bylo manželství účastníků řízení rozvedeno, došlo k vypořádání [anonymizována dvě slova] manželství účastníků řízení fikcí dle § 741 o. z. bez ohledu na skutečnost, že byl rozsah [anonymizována dvě slova] [role v řízení] sporný. Dle § 741 písm. b) o. z. [anonymizováno] dle soudu I. stupně nadále všechny hmotné [anonymizována dvě slova], které byly ve společném [anonymizováno] [role v řízení], v jejich podílovém spoluvlastnictví. Z uvedeného důvodu nemohl být žalobce dle nalézacího soudu úspěšný, a proto soud žalobu zamítl.

3. Výrok o nákladech řízení odůvodnil nalézací soud tím, že žalovaná byla v řízení úspěšná, a proto jí přiznal náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní pomoci, 3 režijní paušály a DPH částku [částka].

4. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Dle žalobce se nelze ztotožnit s právním posouzením nalézacího soudu, který žalobce spatřil nedostatek naléhavého právní zájmu v okamžiku, kdy nebyla podána žaloba na vypořádání [anonymizováno], která měla být podmínkou pro osvědčení naléhavého právního zájmu. Žalobce neměl zájem vypořádat byt v rámci vypořádání [anonymizováno]. Dle jeho přesvědčení neexistuje žádný právní titul, který by byl způsobilý k zápisu fikce vlastnictví jednou polovinou pro každého z [role v řízení] než rozsudek, který určí, že nemovitosti byly [anonymizována dvě slova], popřípadě potvrdí fikci, tedy určí, že nemovitosti [anonymizováno] od [datum] v podílovém spoluvlastnictví bývalých [role v řízení] [příjmení] a žalované - každý ½. Na podporu svého právního názoru odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [spisová značka], z něhož obsáhle citoval. Dále namítl, že soud měl seznámit strany se svým dosavadním procesním názorem a vyzvat žalobce ke změně petitu, který by takto okamžitě učinil, a dál by žaloba pokračovala na určení, že nemovitosti [anonymizováno] v podílovém spoluvlastnictví. Žalobce současně v odvolání navrhl změnu žalobního návrhu v tom směru, aby soud nově určil, že žalobce a žalovaná [anonymizováno] spoluvlastníky [anonymizováno] uvedených ve výroku rozsudku, a to každý ½.

5. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobce shledala odvolání žalobce nedůvodným, kdy má za to, že rozhodnutí soudu I. stupně je správné. Namítla, že soud I. stupně nikdy netvrdil, že by spatřoval u žalobce nedostatek naléhavého právního zájmu. Dle žalované nelze souhlasit ani s tím, že soud měl žalobce vyzvat ke změně petitu, neboť pánem sporu je žalobce a je na něm, čeho se žalobou domáhá a zda podá žalobu, která je důvodná, nebo nedůvodná. Pokud žalobce navrhl změnu žalobního návrhu v rámci odvolacího řízení, toto je dle žalované nepřípustné, neboť představuje uplatnění nového nároku podle § 216 odst. 2 o. s. ř. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně potvrdil a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. V průběhu jednání odvolacího soudu žalovaná prostřednictvím svého zástupce doplnila své vyjádření k odvolání o informaci, že žalovaná již není vlastníkem sporných [anonymizováno], když vlastníky se v mezidobí staly děti účastníků řízení, a to [příjmení] [příjmení], bytem [adresa],

a [jméno] [příjmení], bytem tamtéž. V návaznosti na doplněné tvrzení žalované odvolací soud v průběhu svého jednání doplnil dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. o informaci o jednotce získanou prostřednictvím webového portálu [anonymizováno] do [anonymizováno 6 slov] a [anonymizováno], kdy ve vztahu ke sporné jednotce zjistil, že k datu [datum] [anonymizováno] jako spoluvlastníci sporné jednotky včetně podílu na společných částech evidováni [příjmení] [příjmení], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], bytem tamtéž. I přes doplněné dokazování provedené odvolacím soudem žalobce setrval na svých návrzích obsažených v odvolání.

7. Jelikož žalobce v průběhu odvolacího řízení navrhl změnu žaloby, aby soud nově určil, že žalobce

a žalovaná [anonymizováno] spoluvlastníky [anonymizováno] uvedených ve výroku rozsudku, a to každý ½, byl odvolací soud povinen nejprve rozhodnout o tomto návrhu.

8. Podle ust. § 95 odst. 1 o. s. ř. může žalobce (navrhovatel) za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Dle odst. 2 předmětného ustanovení nepřipustí soud změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení. podkladem pro řízení

9. Podle ust. § 211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.

10. Vzhledem k tomu, že v rámci doplněného dokazování bylo prokázáno, že žalovaná již není vlastníkem sporných [anonymizováno], nezbylo odvolacímu soudu než změnu žalobního návrhu nepřipustit, neboť je zřejmé, že žalobce by nemohl být s novým žalobním návrhem úspěšný, a to s ohledem na nově vzniklý nedostatek pasivní legitimace žalované. Nejedná se sice o nový nárok, jehož uplatnění v odvolacím řízení je podle § 216 odst. 2 o. s. ř. nepřípustné, neboť jde stále o jeden a týž předmět řízení, kterým je sporná bytová jednotka v k. ú. [část obce], obec Praha, nicméně připuštění změny žaloby by za daných okolností bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Z uvedeného důvodu odvolací soud primárně rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí.

11. Nato odvolací soud dále přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž i s přihlédnutím k doplněnému dokazování neshledal odvolání žalobce důvodným.

12. Podle ust. § 741 občanského zákoníku nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku [anonymizována dvě slova] k vypořádání toho, co bylo dříve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné [anonymizováno] movité [anonymizováno] ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné [anonymizováno] movité a [anonymizována dvě slova] jsouv podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly [anonymizováno] stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávkya dluhy náleží společně oběma; jejich podíly [anonymizováno] stejné.

13. Nalézací soud vycházel ze skutkového stavu, který byl aktuální ke dni rozhodování jmenovaného soudu, kdy žalovaná byla vedena jako vlastník sporných [anonymizováno]. Z tohoto důvodu shledal pasivní legitimaci žalované, kdy správně poukázal na závěr, že věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Jak však vyplynulo z doplněného dokazování provedeného odvolacím soudem při jednání, žalovaná po vyhlášení rozsudku soudu I. stupně pasivní legitimaci ztratila. Za situace, kdy v odvolacím řízení nebyla připuštěna žalobcem navrhovaná změna žaloby, jak je uvedeno v odst. 10. shora, a původní žaloba o určení, že nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku patří do [anonymizována dvě slova] [role v řízení], směřuje vůči žalované, která však ve sporu není věcně legitimována, odvolací soud postupem podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, a to včetně nákladového výroku, který je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., byť se tak stalo z jiných důvodů, než které soud I. stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1

o. s. ř., kdy úspěšné žalované vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši [částka], které sestávají z odměny stanovené dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši [částka] za dva úkony uvedené v § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu á [částka] (vyjádření k odvolání žalobce, účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]) a z náhrady za 2 režijní paušály á [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.