pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem ze dne [datum] opraveným usnesením ze dne [datum] (dále jen pro stručnost rozsudek soudu prvního stupně – pozn. odvolacího soudu), zamítl žalobu na zaplacení částky [částka] a žalobce zavázal k povinnosti zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Brno, ve dvou jím prováděných exekucích, které byly výsledně zastaveny na návrh povinného.

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, které učinil zejména ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka], sp. zn. soudního exekutora [spisová značka] a Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], sp. zn. soudního exekutora [spisová značka] a z listinných důkazů vzal za zjištěné, že usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla na základě rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] ze dne [datum] nařízena exekuce na majetek povinného [příjmení] [příjmení] k uspokojení vymezených pohledávek oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova], kdy v exekuci bylo z vymoženého plnění vyplaceno oprávněnému [částka], soudnímu exekutorovi [částka] a třetím osobám od [částka]. V uvedeném řízení dne [datum] podal povinný návrh na odklad a následné zastavení exekuce z důvodu neexistence vykonatelného exekučního titulu, návrh za něj podal A. [příjmení], který tak učinil na základě plné moci z [datum], tato byla udělena do úplného zastavení a vyrovnání exekuce. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Okresní soud v Novém Jičíně o zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu jeho nařízení na základě nezpůsobilého exekučního titulu, když rozhodce neměl pravomoc pro vydání vykonávaného rozhodčího nálezu.

3. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla na základě rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] nařízena exekuce na majetek povinného [příjmení]. [příjmení], k uspokojení v usnesení vymezených pohledávek oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova]. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [jméno]. Dne [datum] podal povinný návrh na odklad a následné zastavení exekuce z důvodu neexistence vykonatelného exekučního titulu, návrh za něj podal A. [příjmení], který tak učinil na základě plné moci za [datum]. [příjmení] moc byla udělena do úplného zastavení exekuce a jejího vyrovnání. Usnesením ze dne [datum] Okresní soud v Bruntále rozhodl o zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu jejího nařízení na základě nezpůsobilého exekučního titulu. V exekuci bylo z vymoženého plnění vyplaceno oprávněnému [částka] a povinnému [částka].

4. V exekuci sp. zn. [spisová značka] písemnou smlouvu ze dne [datum] postoupil [příjmení] [příjmení], A. [příjmení] pohledávku vůči [příjmení] [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení zastavené nezákonné exekuce, pohledávka byla postoupena bezúplatně spolu s příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými. Následně písemnou smlouvou z [datum] A. [příjmení] postoupil pohledávku v této výši z titulu úmyslného bezdůvodného obohacení zastavené nezákonné exekuce žalobci. Pohledávka byla postoupena bezúplatně spolu s příslušenstvím a všemi právy s nimi spojenými.

5. V exekuci sp. zn. [spisová značka] písemnou smlouvou z [datum rozhodnutí] postoupil J. [příjmení] [jméno]. [příjmení] pohledávku vůči [příjmení] [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení zastavené nezákonné exekuce, a to bezúplatně spolu s příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými. Písemnou smlouvou z [datum] následně postoupil A. [příjmení] pohledávku v této výši z titulu úmyslného bezdůvodného obohacení zastavené nezákonné exekuce žalobci. Pohledávka byla rovněž postoupena bezúplatně spolu s příslušenstvím a všemi právy s nimi spojenými.

6. Žalobce svůj nárok uplatnil u žalovaného, a to podáním ze dne [datum] došlým žalovanému dne [datum] ohledně částky [částka], a podáním ze dne [datum] došlým žalovanému dne [datum] ohledně částky [částka], žalovaný oba tyto nároky odmítl.

7. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen OdpŠk.). Odkázal na jeho ustanovení § 5, § 14 a § 15; uvedená zákonná ustanovení odcitoval. Poté shrnul, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu. Požadované plnění má představovat náhradu škody, která měla vzniknout [příjmení] [příjmení] a J. [příjmení], tedy nikoliv žalobci s tím, že na nich byly předmětné částky vymoženy v nezákonně vedených exekucích. Smlouva o postoupení pohledávek z [datum] a [datum] pohledávky byly sice postoupeny postupně žalobci, jednalo se však o pohledávky za oprávněným v předmětných exekucích, tedy za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na vydání nezákonně vymoženého plnění, tedy šlo o pohledávky z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Nejednalo se o pohledávky za žalovaným z titulu náhrady škody při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Na žalobce sice bylo postoupeno též příslušenství či právo spojené s pohledávkou včetně jejího zajištění, ve smyslu § 1880 odst. 1 o. z. však takovýmto příslušenstvím či právem spojeným s pohledávkou na vydání bezdůvodného obohacení není pohledávka ze zcela jiného titulu za zcela jiným subjektem, tedy pohledávka z titulu náhrady škody za žalovaným. Prvostupňový soud tak shledal nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce k uplatnění pohledávek v soudním řízení. Pokud žalobce tvrdil, že pohledávky za žalovanými mu měly být postoupeny jinými smlouvami, a to smlouvami uzavřenými ústně dne [datum], tak prvostupňový soud za prokázané, že takovéto smlouvy, pokud vůbec byly uzavřeny, nemohly být uzavřeny platně, když na straně A. [příjmení] absentovalo zmocnění uzavřít smlouvy za postupitele. Odkazované plné moci založené v exekučních spisech Okresního soudu v Novém Jičíně a Okresního soudu v Bruntále jsou plnými mocemi procesními a zplnomocňují A. [příjmení] k zastupování [příjmení] [příjmení] aj. [příjmení] v předmětných exekucích. Žaloba proto byla zamítnuta.

8. Nad uvedené soud prvního stupně konstatoval, že žaloba by musela být i v případě aktivní věcné legitimace žalobce zamítnuta pro předčasnost, tedy pro tentokrát, a to na základě subsidiarity odpovědnosti státu, tedy principu státu jako posledního dlužníka. K tomu odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kterou označil - rozsudek sp. zn. [spisová značka], z něhož citoval. Odpovědnost žalovaného by při splnění všech dalších podmínek mohla nastoupit až tehdy, nedosáhl-li by žalobce uspokojení svých pohledávek, tedy vrácení vymoženého plnění, vůči oprávněnému – [příjmení] [anonymizována dvě slova].

9. V neposlední řadě soud prvního stupně shledal promlčení žalovaného nároku vedeného u Okresního soudu v Bruntále. K tomu odkázal na § 32 odst. 1 a § 35 odst. 1 OdpŠk a uvedl, že usnesení o zastavení exekuce ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum] a od tohoto data začala běžet tříletá promlčecí doba podle § 32 odst. 1 OdpŠk. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalovaného až [datum], tedy po jejím marném uplynutí a nárok tak byl promlčen již v době předběžného uplatnění. Nedošlo tak ani ke stavení běhu promlčecí doby podle § 35 odst. 1 OdpŠk.

10. Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil v § 142 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení přiznal úspěšnému žalovanému s tím, že tyto představují paušální náhradu hotových výdajů - 3 úkony po [částka] podle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

11. Opravným usnesením ze dne [datum] prvostupňový soud opravil č. j. rozsudku ze dne [datum].

12. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Odkázal na § 13 odst. 1 OdpŠk, který rozebral a dále zmínil § 438 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 – občanský zákon, ve zkratce obč. zák. Uvedl, že žalovaný splňuje předpoklady odpovědnosti státu za škodu vzniklou jeho nesprávným úředním postupem a podíl škůdců na vzniku škody je významný jen v jejich vzájemném poměru, nikoliv pro posouzení, zda stát je jedním z nich. V této věci tedy nejde o ztrátu pohledávky v důsledku pochybení státu, ale o to, že škoda v důsledku pochybení státu vůbec vznikla. Žalobu proto nelze zamítnout s odůvodněním, že by povinnost státu nastoupila až subsidiárně. Při škodě způsobené více subjekty dává zákon přednost pravidlu společné a nerozdílné odpovědnosti vůči poškozenému, kdy uplatnění nároku vůči státu jako jednomu ze škůdců je dispozitivním projevem realizace této možnosti vyplývající z ustanovení § 438 odst. 1 obč. zák. K tomu žalobce odkázal na rozsudek velkého senátu občanskoprávního obchodního kolegia z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z něhož citoval. Uvedl, že z uzavřených smluv o postoupení pohledávek vyplývá, že byla postoupena jediná pohledávka, a to konkrétně peněžitá pohledávka – plnění vymožené v nezákonných pravomocně zastavených exekucích. V daném případě byla uplatněna náhrada škody způsobená škůdci – soudním exekutorem, soudem, vedením a nařízením exekuce po sjednocení judikatury Nejvyššího soudu ohledně neplatnosti rozhodčích doložek. Žalovaná Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, není dlužníkem, kterému by mělo být oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávek, tedy jejich notifikace. Pokud dlužník nemůže namítnout neplatnost smlouvy o postoupení pohledávek, tak tato možnost nepřísluší ani žalovanému. Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti tak odpovídá za škodu způsobenou škůdci, kdy exekutor požádal o pověření k vedení exekuce s úmyslem poškodit povinné a soud exekuci nařídil, aniž by se zabýval platností exekučního titulu.

13. Postupovaná pohledávka byla identifikována dostatečně určitě tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za dlužníkem. Na účastnících smlouvy o postoupení pohledávky nelze požadovat, aby v ní v rámci identifikace postoupené pohledávky tuto pohledávku i právně kvalifikovali, jelikož povinnost právních hodnocení, jak z procesního, tak z hmotného práva, účastníkům nevyplývá. Za tohoto stavu je podle žalobce z pohledu platnosti„ cesse“ pohledávky zcela bezvýznamné, zda účastníci ve smlouvě právní kvalifikaci provedli a s jakým výsledkem. Je povinností soudu podřadit nárok pod příslušná hmotněprávní ustanovení správně. V daném případě byla pohledávka postoupená postupitelem [jméno] [příjmení] identifikovaná jako bezdůvodné obohacení, tedy plnění vymožené v nezákonné exekuci s odkazem na usnesení o zastavení exekuce z [datum]. Obdobně pohledávka postoupená [jméno] [příjmení] byla identifikována jako bezdůvodné obohacení zastavené nezákonné exekuce s odkazem na usnesení z [datum]. Na postupníka tak přešla postoupená pohledávka škody způsobená nesprávným úředním postupem, i když ji účastníci v postupní smlouvě kvalifikovali jako pohledávky bezdůvodného obohacení.

14. Odkazované plné moci v exekučních spisech Okresního soudu [obec] a Okresního soudu [obec] nejsou plnými mocemi procesními a zmocňují pana [příjmení]. [příjmení] k zastupování [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nejen k zastavení exekuce, ale i k vymožení všech nároků ze zastavených exekucí. Tyto byly uděleny až do vyrovnání všech nároků ze zastavených exekucí, kdy je v nich uvedeno:„ aby přijímal plnění nároků, jejich přijetí potvrzoval a neplněné nároky vymáhal“.

15. Žalobce své nároky vůči [příjmení] [anonymizována dvě slova] soudní cestou neuplatnil. V obou případech byly odeslány žádosti o vydání bezdůvodného obohacení, následně upomínky před podáním žaloby, místo podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení však byl uplatněn nárok a žaloba na náhradu škody. Závěrem žalobce žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

16. Žalovaný se k podání písemně odvolání nevyjádřil. Při odvolacím jednání dne [datum] odkázal na správná skutková zjištění soudu prvního stupně a jeho správné právní posouzení a žádal potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

17. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku, včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a neshledal odvolání žalobce opodstatněným.

18. Soud prvního stupně zjistil správně skutkový stav, který vyplývá zejména ze spisů Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka] a Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka] a dále ze smluv o postoupení pohledávky předložených žalobcem. Skutkový děj ohledně průběhu sporných exekučních řízení byl ostatně mezi účastníky v zásadě nesporný.

19. Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně o tom, že žalobce ve věci není aktivně legitimován, což je hmotněprávní podmínkou úspěšnosti žaloby. Není sporu o tom, že v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] proti povinnému [jméno] [příjmení] byla exekuce vedena nezákonně, když výsledně byla pravomocně zastavena podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. za použití § 55 ex. ř. usnesením ze dne [datum], datum právní moci [datum], přičemž soudní exekutor v této exekuci vymohl pro oprávněného [příjmení] [anonymizována dvě slova], soukromou společnost s ručením omezeným, v průběhu exekuce přejmenovanou na [příjmení] [anonymizována dvě slova], celkem [částka]. Obdobně v exekuci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. [spisová značka] proti povinnému [jméno] [příjmení] byla pro stejného oprávněného vymožena částka [částka], i tato exekuce však byla vedena nezákonně a byla pravomocným usnesením soudu ze dne [datum] ze stejného důvodu zastavena ke dni [datum], datum právní moci. Soud prvního stupně za tohoto stavu správně dovodil, že povinní v obou exekučních řízení – [jméno] [příjmení] v případě exekuce sp. zn. [spisová značka] a [příjmení] [příjmení] v případě exekuce sp. zn. [spisová značka] - mají vůči oprávněnému pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 301. 12. 2013 (občanský zákon, ve zkratce obč. zák.) a to odpovídající výši vymoženého exekučního plnění [částka], respektive [částka], celkem [částka], kdy jde o plnění z právního důvodu, který později odpadl. Žalobce dovozoval svoji věcnou legitimaci ze smluv o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum] První smlouvou z [datum] povinný [jméno] [příjmení] převedl na [jméno] [příjmení] svoji pohledávku exekuce sp. zn. [spisová značka] v celkové výši [částka] vůči [příjmení] [anonymizována dvě slova], tedy vůči oprávněnému, obdobně stejně koncipovanou smlouvou o postoupení pohledávky z [datum] v případě druhé exekuce sp. zn. [spisová značka] povinný [příjmení] [příjmení] převedl na [jméno] [příjmení] svoji pohledávku, kterou měl vůči oprávněnému [příjmení] [anonymizována dvě slova] z této exekuce ve výši [částka]. Soud prvního stupně správně uvedl, že se nejedná o pohledávku vůči žalovanému, tedy vůči státu z titulu nesprávného úředního postupu podle § 13 OdpŠk, ale o pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení představovaným plněním, které bylo oprávněnému v obou exekučních řízeních nezákonně vyplaceno soudním exekutorem. Jedná se tedy o pohledávky nejenom z jiného titulu – nikoliv z titulu náhrady škody ale z důvodu bezdůvodného obohacení, - ale i jiného druhu. [jméno] [příjmení] se tak na základě obou těchto postupních smluv mohl stát (za splnění všech zákonných podmínek) věřitelem pohledávek výši [částka], resp. [částka], avšak nikoliv vůči dlužníku – žalovanému (státu), ale vůči dlužníku – oprávněnému v exekučních řízeních shora uvedených. Právním důvodem této pohledávky tak nebyla odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem ale bezdůvodné obohacení. Za tohoto stavu pak [jméno] [příjmení] následně uzavřenými smlouvami o postoupení pohledávek z [datum] mohl na žalobce postoupit toliko pohledávku, kterou měl, tedy pohledávku ve výši [částka] respektive [částka] z titulu bezdůvodného obohacení vůči dlužníku [příjmení] [anonymizována dvě slova], což ostatně je v obou postupních smlouvách také jednoznačně vyjádřeno. I v tomto případě se ovšem jedná o jinou pohledávku, než pohledávku, která je předmětem žaloby vůči žalovanému státu.

20. Ani odvolací argumentace žalobce není způsobilá na správnosti tohoto závěru ničeho zvrátit. Jeho poukaz na ust. § 438 obč. zák. neobstojí, neboť v daném případě nejde o v situaci, kdy by škodu způsobilo více škůdců, kteří by za ni odpovídali společně a nerozdílně, ale o situaci, kdy jde o dvě rozdílné pohledávky ze zcela jiných právních titulů, jak je vysvětleno shora. Soud prvního stupně k tomu správně vysvětlil, že ani plné moci založené v obou exekučních řízeních povinnými [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro [jméno] [příjmení] neopravňovaly [jméno] [příjmení] k tomu, aby se na jejich základě stal věřitelem pohledávky vůči žalovanému, když jde o plné moci k zastupování v řízení udělené [jméno] [příjmení] jako obecnému zmocněnci podle § 28 o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 ex. ř. Povinní v exekučním řízení však tímto [jméno] [příjmení] nezplnomocňují a ostatně ani nemohli zplnomocňovat k vymáhání pohledávky, kterou by měli vůči státu z titulu nesprávného úředního postupu za stavu, kdy jde o plné moci udělené v exekučním řízení v době, kdy tato exekuce probíhala řádně, neboť zastavena byla až později. Závěr soudu o nedostatku věcné legitimace žalobce tedy je správný.

21. Soud prvního stupně rovněž správně vysvětlil, že odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem není dána proto, že tato nastupuje subsidiárně až v případě, kdy poškozený nemůže úspěšně dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči dlužníku, v tomto případě vůči oprávněnému, kterému bylo exekuční plnění ve výši [částka] respektive [částka] vyplaceno (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], obdobně usnesení ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dále ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn [spisová značka]). Za stavu, kdy žalobci ničeho nebrání v tom, aby se – za splnění zákonných podmínek - domáhal vydání bezdůvodného opatřením vůči oprávněnému v exekučních řízeních, je žaloba proti státu o náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu předčasná.

22. V případně částky [částka] představující vymožené exekuční plnění v exekuci vedené u Okresního soudu v Bruntále pak soud prvního stupně rovněž správně dovodil, že tato pohledávka je promlčena, s ohledem na to, že usnesení zastavení exekuce ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum] a žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalovaného až dne [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí lhůty podle § 32 odst. 1 OdpŠk. Tento závěr soudu prvního stupně je zcela správný a odvolací soud tak shodně s ním konstatuje i další důvod, pro který žaloba ohledně částky [částka] nemůže být důvodná, když žalovaný námitku promlčení řádně vznesl.

23. Právní posouzení věci tak, jak jej soud prvního stupně učinil, je správné, odvolací důvod podle 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. naplněn není. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve znění opravného usnesení potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, včetně nákladového výroku, který je v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.

24. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl i v tomto řízení úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení spočívající v paušální náhradě jeho hotových výdajů za 2 úkony po [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. b), c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.