pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úroky z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem II. uložil žalovanému a vedlejšímu účastníku na jeho straně povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení žalované částky s tvrzením, že mu žalovaný způsobil škodu, kterou představuje náhrada mzdy za dobu šesti měsíců, která by mu byla přiznána v soudním řízení proti jeho bývalému zaměstnavateli, když žalovaný v rozporu s požadavkem na právní pomoc, spočívají v předžalobním pokusu o smír a v podání žaloby na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, žalobu v zákonem stanovené lhůtě nepodal, čímž porušil svou právní povinnost chránit a prosazovat jeho oprávněné zájmy jako klienta a způsobil mu škodu ve výši žalované částky.

3. Po stránce skutkové vyšel soud prvního stupně jednak z toho, že mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] žalobce udělil žalovanému plnou moc k zastupování ve věci neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a že žalovaný v zákonné lhůtě žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nepodal. Dále soud prvního stupně vyšel ze zjištění, která učinil z listinných důkazů (okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], [anonymizováno] o trvání na dalším zaměstnávání ze dne [datum], pracovní smlouvy ze dne [datum] a dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], mzdového výměru ze dne [datum] a potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne [datum], dopisu žalobce žalovanému ze dne [datum], dopisu právního zástupce žalobce žalovanému ze dne [datum], výpisu z obchodního rejstříku pro [právnická osoba] [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]), dopisu této společnosti ze dne [datum] a [datum], přehledu účelových aktivací [příjmení] karet – [anonymizována dvě slova], tabulky vytvořené z reportů – změna tarifní hodnoty u zákazníka, [anonymizováno] nosiče označeného operační report, [anonymizováno] [právnická osoba] označené [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dohody o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a vzájemném vypořádání ze dne [datum], dohody o konečném vypořádání ze dne [datum], rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a dále z výpovědi žalobce a výpovědi svědků [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], která zevrubně zrekapituloval v odůvodnění napadeného rozsudku pod body [číslo] a na jejich základě dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.

4. Dne [datum] zrušila [právnická osoba] se žalobcem okamžitě pracovní poměr založený na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků. Důvodem bylo porušení povinností vyplývající z právních předpisů zvlášť hrubým způsobem, konkrétně, že [právnická osoba] provedla na přelomu měsíce června a [anonymizováno] [rok] podrobnou kontrolu zahrnující analýzu naplňování jednotlivých cílů týmu žalobce za předchozí období a zjistila, že obchodní zástupci, jejichž práci měl žalobce řídit, koordinovat a dohlížet na řádné plnění nastavených cílů (konkrétně zaměstnanci nebo spolupracovníci smluvního partnera zaměstnavatele – [právnická osoba] [anonymizováno]) se v rozporu se smluvním vztahem uzavřeným mezi [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] s vědomím žalobce aktivně podíleli na účelových aktivacích [příjmení] karet, že [právnická osoba] [anonymizováno] jako obchodní zástupce [anonymizováno] uzavírala smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a na základě informací, které měla [právnická osoba] k dispozici, došlo prostřednictvím některých těchto smluv k dodání a aktivaci [příjmení] karet. Účelem těchto aktivací však nebylo využívání služeb elektronických komunikací, nýbrž výhradně umělé naplnění stanovených cílů a získání příslušné odměny, a to jak pro obchodního zástupce, tak pro žalobce jako [příjmení] [příjmení] [jméno], který měl obchodního zástupce na starosti. Podle zjištění [právnická osoba] navíc docházelo k pravidelnému opakování těchto účelových aktivací. U [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zaevidováno za období od [datum] do [datum] celkem [anonymizováno] účelových aktivací z celkového počtu [číslo]. Žalobce měl o účelových aktivacích [příjmení] karet vědět, resp. aktivace měly být prováděny s jeho vědomým souhlasem. V důsledku účelových aktivací docházelo s vědomím žalobce k neoprávněnému vyplácení odměn ve prospěch obchodních partnerů a ve prospěch žalobce, přičemž škoda vyčíslená zaměstnavatelem v důsledku účelových aktivací měla činit přinejmenším [částka]. Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil [právnická osoba], že trvá na dalším zaměstnání s ohledem na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru. Dne [datum] udělil žalobce žalovanému plnou moc k zastupování ve věci neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalovaný nepodal v zákonné lhůtě žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Žalobce vykonával pro [právnická osoba] práci ve funkci [příjmení] [příjmení] [jméno]. Náplň práce vycházela především z pokynů nadřízeného, jeho úkolem bylo zařídit, aby fungovala spolupráce partnerů se [právnická osoba]; tedy koordinace aktivit obchodních partnerů [právnická osoba], kteří pro [právnická osoba] působili na základě smlouvy o obchodním zastoupení (v praxi tedy tým obchodníků, kteří v zastoupení [právnická osoba] nabízeli a prodávali služby a produkty [právnická osoba]). Úkolem žalobce bylo též dohlížet na řádné plnění cílů nastavených těmto obchodním partnerům. Žalobce měl spolu s Mgr. [jméno] [příjmení] na starosti smluvního partnera [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobce měl na starosti regiony [obec] a [obec]. Společnost [anonymizováno] měla vnitřními směrnicemi upraveno, jak postupovat v případě činu nebo události, která by měla za následek ztrátu na majetku, jak se taková škodná událost vyšetřuje, že se zaznamenává do škodního protokolu a jak se postupuje při [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a jak je veden pohovor s podezřelou osobou. Ve vnitřní směrnici bylo zdůrazněno, že je potřeba objasnit podstatu podezření, které je podezřelé osobě kladeno za vinu, a zajistit, aby podezřelá osoba mohla uvést okolnosti, které podezření zeslabují. Společnost [anonymizováno] v souvislosti s provedenou podrobnou kontrolou, z níž měl vyplynout závěr, že s vědomím žalobce docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet, nevyhotovila žádnou ucelenou písemnou zprávu, která by hrubé porušení povinností žalobce souvisle textově popisovala. Zjištění, která vedla [právnická osoba] k okamžitému zrušení pracovního poměru se žalobcem, nebyla sepsána do separátního protokolu, žádný protokol o provedené kontrole neexistuje. Žalobce pracoval v rámci plnění svých pracovních povinností s pracovním systémem„ operační report“, což jsou excelové tabulky, kde je možno dohledat, jaké [příjmení] karty byly aktivovány. Ve [právnická osoba] byla spousta operačních reportů, s nimiž se pracovalo, operační report byl jeden z nich. Operační report měl sloužit k tomu, aby se vědělo, jakých výsledků dosahovali partneři [anonymizováno]. Operační report fungoval krátce, tehdy se s ním začínalo, v podstatě se v té době vyvíjel. Vyvíjel se tedy prostřednictvím zaměstnanců [právnická osoba] tak, jak tam byly vkládána data. Systém fungoval on line, měl zpoždění, data se nahrávala manuálně, některý typ služby tam byl nahrán za den, některý za týden, některý až za měsíc. Systém operačního reportu nefungoval z důvodu častých upgradů řádně, měl spoustu verzí a mnoho chyb. K vytvoření obsahu [anonymizováno] – operačního reportu došlo dne [datum] a naposledy v něm byla data uložena dne [datum]. Se [právnická osoba] byla ve smluvním vztahu založeném na základě smlouvy o obchodním zastoupení [právnická osoba] [anonymizováno], která [právnická osoba] zastupovala zejména při prodeji služeb elektronických komunikací. [ulice] [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] byla ukončena dohodou o vypořádání, následně nahrazenou dohodou o konečném vypořádání. V dohodě o vypořádání se [právnická osoba] [anonymizováno] se zavázala uhradit [právnická osoba] z titulu její účasti na účelových aktivacích částku ve výši [částka]. Dohodou o konečném vypořádání se [právnická osoba] zavázala zaplatit [právnická osoba] [anonymizováno] částku [částka], čímž byla zrušena všechna, ať již prokazatelná nebo sporná či pochybná práva, povinnosti či nároky ze spolupráce mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno]. Výše průměrného měsíčního výdělku žalobce činila [částka]. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu škody z důvodu, že žalovaný nepodal příslušnou žalobu na přezkoumání oprávněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k úhradě žalované částky; žalovaný učinil nesporným, že tento dopis obdržel.

5. Po právní stránce shledal žalobní nárok žalobce s odkazem na ustanovení § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen zákon o advokacii) a § 55 odst. 1 písm. b) a [ustanovení pr. předpisu] opodstatněným. Nejprve konstatoval, že právní úprava odpovědnosti advokáta za škodu je objektivní a je založena na současném splnění tří předpokladů, a to pochybení při výkonu advokacie, vzniku škody a příčinné souvislosti. Vyšel z toho, že žalovaný vykonával pro žalobce advokátní činnost na základě plné moci ze dne [datum], kdy jej zastupoval ve věci okamžitého zrušení pracovního poměru u [právnická osoba]. Právní pomoc měla přitom spočívat v předžalobním pokusu o smír mezi žalobcem a [právnická osoba] s tím, že pokud by se ho nepodařilo uzavřít, měla být podána žaloba o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, a to ve lhůtě podle § 72 zák. práce. Protože žalovaný v zákonné lhůtě žalobu nepodal, dopustil se podle prvostupňového soudu pochybení, když porušil povinnost vyplývající z ustanovení § 16 odst. 1 zákona o advokacii. Žalobce v důsledku uvedeného pochybení žalovaného nemohl dosáhnout vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, a nemohl se proto vůči svému zaměstnavateli ani domáhat náhrady mzdy při neplatném skončení pracovního poměru za dobu šesti měsíců podle § 69 odst. 1 zák. práce. Soud I. stupně proto uzavřel, že byl splněn první předpoklad odpovědnosti žalovaného za škodu. Následně se zabýval řešením předběžné otázky, zda žalobce by mohl být v řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru úspěšný, resp. zda je okamžité zrušení pracovního poměru platné, tj. zda došlo k naplnění výpovědního důvodu podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce skutkově vymezeného v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne [datum]. Při posuzování platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru vycházel z jeho textu, podle něhož měl mít žalobce povědomí, resp. měl vědět, že docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet s tím, že zaměstnavatel evidoval u [právnická osoba] [anonymizováno] za období od [datum] do [datum] celkem [anonymizováno] takto účelových aktivací z celkového počtu [číslo]. Z textu okamžitého zrušení pracovního poměru lze rovněž podle soudu I. stupně rovněž dovodit, že žalobce o účelových aktivacích [příjmení] karet věděl, resp. tyto aktivace byly prováděny s jeho vědomým souhlasem a že v důsledku realizace těchto účelových aktivací docházelo s vědomím žalobce k neoprávněnému vyplácení odměn ve prospěch obchodních partnerů a v jeho prospěch, přičemž škoda vyčíslena zaměstnavatelem v důsledku účelových aktivací měla vzniknout přinejmenším ve výši [částka].

6. Soud prvního stupně vzal v řízení za prokázané, že části pracovní náplně žalobce na pozici tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] byla koordinace aktivit obchodního partnera [právnická osoba] [anonymizováno] v regionech [obec] a [obec] a že žalobce měl též dohlížet na řádné plnění cílů nastavených tomuto obchodnímu partnerovi. Společnost [anonymizováno] provedla kontrolu naplňování cílů týmu žalobce (žalobce byl v týmu s Mgr. [příjmení] a jejich přímým nadřízeným byl [jméno] [příjmení]) a zjistila, že s vědomím žalobce docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet. Výsledky kontrol a analýz (svědčící o existenci účelových aktivací) měly být probírány v rámci zaměstnavatele na osobních schůzkách.

7. V souvislosti s šetřením [právnická osoba] prvostupňový soud uvedl, že nebyla vyhotovena žádná ucelená písemná zpráva, která by hrubé porušení povinnosti žalobce souvisle popisovala. Zjištění, která vedla [právnická osoba] k okamžitému zrušení pracovního poměru s žalobcem, nebyla sepsána do separátního protokolu. Žádný protokol o kontrole neexistuje, což uvedla k dotazu soudu sama [právnická osoba].

8. Poté uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že na základě dalších (blíže nespecifikovaných) podkladů a informací zaměstnavatel zjistil, že žalobce o účelových aktivacích [příjmení] karet věděl, že k nim docházelo s vědomím žalobce a že byly prováděny s jeho vědomým souhlasem. Dále konstatoval, že žalobce neměl ani možnost se před okamžitým zrušením pracovního poměru vyjádřit k zaměstnavatelem zjištěnému důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, přičemž z vnitřních směrnic [právnická osoba] vyplývá, že je nutné objasnit podstatu podezření, které je podezřelé osobě kladeno za vinu, a zajistit, aby podezřelá osoba mohla uvést okolnosti, které podezření zeslabují, a že v případě škodní události je celá událost zaznamenána do škodního protokolu. Důvody okamžitého zrušení pracovního poměru tak zůstávají podle prvostupňového soudu v rovině tvrzení zaměstnavatele ohledně provedených, avšak blíže nespecifikovaných a nepodložených kontrol a analýz, které měly osvědčit existenci účelových aktivací, jejichž závěrem mělo být, že žalobce o účelových aktivacích [příjmení] karet věděl.

9. K tabulce s přehledem účelových aktivací [příjmení] karet soud prvního stupně uvedl údaje, které se z ní dají zjistit, a dále poznamenal, že se jedná o excelovou tabulku, která není datována, podepsána, jméno žalobce na ní vůbec nefiguruje. Ohledně tabulky vytvořené z reportů rovněž uvedl, že se jedná o excelovou tabulku, která není datována ani podepsána, je na ní sice uvedeno jméno žalobce, avšak tabulka je vytvořená z operačního reportu, z něhož není možné dovodit závěr, že žalobce věděl o účelových aktivacích. V této souvislosti zmínil, že k vytvoření operačního reportu došlo dne [datum], přičemž data v něm byla naposledy uložena dne [datum], a že žalobce i svědci shodně uvedli, že obdobných systémů bylo ve [právnická osoba] více. S odkazem na výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], který pracoval na stejné pracovní pozici jako žalobce, soud prvního stupně zdůraznil, že ve [právnická osoba] se pracovalo se spoustou reportů, jedním z nich byl operační report, což byl excel složený z dalších excelů. Jednalo se o novinku, která fungovala krátce, v podstatě se v té době vyvíjela. Systém nefungoval řádně z důvodu častých upgradů, měl spoustu verzí a mnoho chyb. Z těchto důvodů nelze operační report považovat za věrohodný důkaz, resp. sám o sobě není schopen založit povědomí žalobce o účelových aktivacích [příjmení] karet.

10. Ve vztahu ke škodě, která měla v důsledku účelových aktivací vzniknout [právnická osoba] a která je v okamžitém zrušení pracovního poměru vyčíslena částkou [částka] bez bližší kalkulace, uvedl, že škoda měla být způsobena, jak žalobcem, tak Mgr. [příjmení], které bylo dáno rovněž okamžité zrušení pracovního poměru, a [jméno] [příjmení], kterému byla dána výpověď z pracovního poměru. Společnost [anonymizováno] však nepodala [anonymizována dvě slova] proti žádnému škůdci, přičemž z důkazů, které byly provedeny, žádná škoda způsobena [právnická osoba] nevyplývá, když v dohodě o konečném vypořádání mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] se [právnická osoba] zavázala zaplatit [právnická osoba] [anonymizováno] částku [částka] s tím, že byla zrušena všechna, ať již prokazatelná nebo sporná či pochybná práva, povinnosti či nároky ze spolupráce mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno]. Soud prvního stupně v této souvislosti dále poukázal na to, že obě uvedené dohody zavazují pouze smluvní strany a že žádná konkrétní škoda, která měla [právnická osoba] vzniknout, z nich nevyplývá.

11. Soud prvního stupně poté uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by byly naplněny důvody okamžitého zrušení pracovního poměru, když nebylo prokázáno, že by žalobce věděl, že docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet, resp. že se žalobce na jejich aktivacích podílel. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno subjektivní právo žalobce na náhradu mzdy při neplatném skončení pracovního poměru, kterého by se domohl, pokud by žalovaný podal řádně žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, a že žalobce oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, náleží žalobci náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku za dobu šesti měsíců v celkové výši [částka] (6 x [částka]) podle § 69 zák. práce, a to včetně zákonných úroků z prodlení, které počínají běžet ode dne následující lhůty, poskytnuté žalobcem žalovanému k dobrovolnému plnění podle nař. vlády č. 351/2013 Sb. a podle § 1968 a 1970 o. z.

12. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení úspěšnému žalobci právo na jejich náhradu, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladu jeho právního zastoupení advokátem, jež jsou tvořeny odměnou za 9 úkonů právní služby po [částka], náhradou za 9 režijních paušálů po [částka] a náhradou za 21 % DPH ve výši [částka].

13. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítl v něm, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a to i v důsledku toho, že nesprávně hodnotil některé provedené důkazy, resp. je hodnotil nedostatečně či vůbec, čímž zatížil řízení vadou, jejímž důsledkem je nezákonné právní posouzení věci.

14. Zásadně nesouhlasil se závěrem prvostupňového soudu, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce o účelových aktivacích [příjmení] karet věděl, že k nim docházelo s vědomím žalobce a že byly prováděny s jeho vědomým souhlasem, protože neodpovídá zjištěným skutečnostem a provedeným důkazům, a to v důsledku jejich nedostatečného hodnocení. Podle jeho názoru prvostupňový soud neposoudil správně, že ze strany [právnická osoba] P. [příjmení] docházelo v období od [datum] do [datum] k účelovým aktivacím [příjmení] karet. Poukázal přitom na to, že existence protiprávního jednání této společnosti nebyla ze strany žalobce nijak zpochybňována, že byla výslovně uznána [právnická osoba] [anonymizováno] v dohodě o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a vzájemném vypořádání ze dne [datum], a byla rovněž prokázána v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] a u Městského soudu v Praze v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém soudy vycházely z přehledu účelových aktivacích [příjmení] karet [anonymizována dvě slova] s tím, že se jedná o výstup z operačního reportu, se kterým žalobce pracoval, týká se [právnická osoba] [anonymizováno], kterou koordinoval a kontroloval žalobce v rámci svých pracovních úkolů, týká se lokalit [obec] a [obec], které spadaly do gesce žalobce, týká se [příjmení] karet v dané lokalitě za období, které koresponduje s obdobím uvedeným v okamžitém zrušení pracovního poměru, a jedná se o [příjmení] karty, které nebyly po jejich prodeji vůbec využívány, nebo pouze krátce a minimálně, kdy případný výnos z těchto aktivací klesl na nulu, tj. vyplývá z nich účelovost jejich aktivace.

15. Žalovaný přitom vyzvedl, že součástí pracovních úkolů žalobce na jeho pozici byla i koordinace aktivit obchodního partnera [právnická osoba] v regionech [obec] a [obec] a řádné dohlížení na plnění stanovených cílů ze strany tohoto obchodního partnera, což potvrdil sám žalobce ve své výpovědi, že žalobce byl při své činnosti finančně motivován i tím, že z uzavíraných účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, tj. i z prodeje [příjmení] karet prostřednictvím obchodního partnera v daných lokalitách, dostával kvartální odměny, a že jeho přímý nadřízený [jméno] [příjmení] dostal platnou výpověď z pracovního poměru pro porušení pracovní kázně, které spočívalo v tom, že pochybil v rámci své pracovní pozice při kontrole žalobce právě v souvislosti s předmětnými účelovými aktivacemi [příjmení] karet. V případě nadřízeného žalobce soudy obou stupňů dospěly k závěru, že pochybil při provádění kontroly podřízeného žalobce, když nezjistil, ač tak mohl učinit, že ze strany obchodního zástupce, řízeného a kontrolovaného žalobcem, docházelo v období od [datum] do [datum] k účelovým aktivacím [příjmení] karet.

16. Podle žalovaného na základě správného posouzení uvedených skutečností a důkazů o nich v jejich vzájemné souvislosti lze dojít k jedinému závěru, že není možné, aby si žalobce nebyl vědom účelových aktivací ze strany obchodního zástupce, když činnost v této společnosti spadala v inkriminovaném období pod jeho dohled a kontrolu a když z účelových aktivací měl finanční prospěch, a to i s přihlédnutím k tomu, že jeho nadřízený obdržel platnou výpověď za to, že měl a mohl zjistit pochybení žalobce v tomto směru.

17. Soudu prvního stupně dále vytkl, že se nevypořádal se skutkovými zjištěními a závěry plynoucími z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], v němž je zachycena výpověď svědka [příjmení] [příjmení], nadřízeného [jméno] [příjmení]. Z těchto důkazů podle žalovaného vyplývá, že ze strany obchodního zástupce docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet, že tato činnost byla předmětem šetření a kontroly ze strany zaměstnavatele žalobce a že z této činnosti vznikla zaměstnavateli žalobce škoda, přičemž výpověď tohoto svědka v tomto řízení, z níž soud prvního stupně rovněž vycházel, byla v naprostém rozporu s obsahem jeho výpovědi ze dne [datum], a nesprávně vyhodnotil také předložené [anonymizováno], nazvané jako operační report, který je v databázi ve formě excelových tabulek, obsahujících jednotlivé účastníky a [příjmení] karty získané obchodními partnery. Soud I. stupně při hodnocení tohoto důkazu nijak nezohlednil, že s touto databází pracoval nejen žalobce, ale i jeho přímý nadřízený [jméno] [příjmení], a že z databáze lze mimo jiné zjistit počet aktivací provedených v konkrétním období s rozdělením podle obchodních partnerů zaměstnavatele a jim přidělených managerů, včetně toho, zda jsou aktivace nadále v krátké době od uzavření účastnické smlouvy aktivní.

18. Dále uvedl, že závěr soudu prvního stupně, že operační report není věrohodným důkazem, je zcela v rozporu s jeho hodnocením v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] a u odvolacího soudu, kdy soudy obou stupňů neshledaly na tomto důkazu žádné nedostatky, naopak byl to jeden z důkazů, na jehož základě dospěly tyto soudy k závěru, že [jméno] [příjmení] jako nadřízený žalobce pochybil při jeho kontrole.

19. Závěr soudu prvního stupně o tom, že nebyla vyhotovena žádná písemná zpráva o šetření ve vztahu k jednání žalobce, které bylo jednoznačně vymezené v okamžitém zrušení pracovního poměru, považoval za nesprávný, když svědek [příjmení] [příjmení] ve své výpovědi potvrdil existenci listiny o závěru šetření auditu, a rovněž svědek [jméno] [příjmení] potvrdil provedení šetření ze strany příslušného oddělení [anonymizováno] s tím, že skutečnost, že se nepodařilo v rámci řízení zajistit písemnou zprávu, sama o sobě nepostačuje k závěru prvostupňového soudu, který ho vedl k tomu, že žalobě vyhověl.

20. Závěrem zdůraznil, že důkazní břemeno v této věci leželo na žalobci, který měl prokázat, že nebýt pochybení žalovaného při výkonu činnosti advokáta, tak by se u soudu domohl svého práva. Odkázal přitom na soudní judikaturu Nejvyššího soudu, např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

21. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě, aby důkazní řízení zopakoval a na jeho základě žalobní návrh zamítl a přiznal mu právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

22. Žalobce ve svém vyjádření k odvolání navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Upozornil přitom, že v obdobné věci již bylo rozhodnuto Městským soudem v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že žalobě bylo vyhověno se stejnými právními závěry jako v projednávané věci. Uvedl dále, že se nemohl vyjádřit ani seznámit s podklady o tom, že by zaměstnavateli způsobil škodu, kdy a v jaké výši, a stejně tak se nemohl vyjádřit ani k textu dohody uzavřené mezi jeho zaměstnavatelem a [právnická osoba] [anonymizováno] dne [datum] a dne [datum]. Podle jeho názoru byl propuštěn ještě předtím, než jeho zaměstnavatel věděl, zda a kdy mu vznikla škoda, v jaké výši a kdo ji způsobil. Dále poznamenal, že nebyl účastníkem shora uvedených dohod a nevěděl o nich a nemohl ani ovlivnit jejich obsah. Zdůraznil, že jeho pracovní náplní bylo koordinovat aktivity obchodních partnerů jeho zaměstnavatele, a nikoliv tyto aktivity kontrolovat. Akcentoval přitom, že se na žádných účelových aktivacích [příjmení] karet žádnou formou nepodílel, ani žádnou formou nezanedbal své povinnosti.

23. K soudnímu řízení ve věci [jméno] [příjmení] poznamenal, že se jedná o spor vedený s jiným účastníkem, u jiného soudu a z jiného titulu, jeho pracovní poměr byl skončen výpovědí. Navíc soudní rozhodnutí ve věci L. [příjmení] jsou z doby, kdy měl žalovaný jeho jménem podat žalobu. Navíc v odůvodnění rozsudků je argumentováno také tím, že spolu s Mgr. O. [příjmení] nepodali žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a že tato skutečnost L. [příjmení] značným způsobem přitížila, přičemž nyní žalovaný argumentuje právě tím, že L. [příjmení] dostal platnou výpověď. Za viníka celé situace považoval žalovaného s tím, že věc L. [příjmení] by mu neměla jít ku prospěchu, ale k tíži.

24. K argumentaci žalovaného ohledně výslechu Ing. [příjmení], který byl proveden v soudním sporu L. [příjmení], žalobce uvedl, že v jeho svědecké výpovědi není vůbec zmiňován a že z výpovědi tohoto svědka v této věci žádné jeho protiprávní jednání nevyplynulo.

25. K operačnímu reportu uvedl, že se jedná o software, ze kterého nelze vyvodit konkrétní závěry o jeho konkrétní odpovědnosti. Navíc tento operační report byl poprvé zmíněn až v průběhu soudního sporu ve věci L. [příjmení]. V jeho okamžitém zrušení pracovního poměru zmíněn vůbec nebyl. K přehledu účelových aktivací poznamenal, že je nedatovaný, nepodepsaný, a že se jedná o neurčitou listinu, ze které není možné poznat, kdo a kdy a proč ji vyrobil.

26. Skutečnost, že svědkové [příjmení] [příjmení] a [příjmení] se v obecné rovině vyjádřili o tom, že existoval zápis o výsledku šetření žalobce (audit), lze považovat za jejich subjektivní vzpomínku, nikoliv za závazné stanovisko jeho zaměstnavatele, ve kterém bylo soudu prvního stupně sděleno, že tento zápis již nemá.

27. [ulice] účastník na straně žalovaného se ztotožnil s jeho odvoláním a navrhl, aby odvolací soud žalobu zamítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému a vedlejšímu účastníkovi náklady řízení.

28. Městský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení II. rozsudek změnil jen tak, že jejich výše činí [částka], jinak ho i v tomto výroku potvrdil jako věcně správný, a žalovaného zavázal k povinnosti nahradit žalobci na nákladech odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud po částečném zopakování důkazního řízení podle § 213 odst. 2 o. s. ř. listinnými důkazy uzavřel, že v řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný jako advokát porušil své povinnosti podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, když v zastoupení žalobce nepodal včas ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], ačkoliv k tomu byl žalobcem zmocněn na základě plné moci. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že neposoudil správně některé skutečnosti, zejména ve vztahu ke zjištěním o účelových aktivacích [příjmení] v období od [datum] do [datum] ze strany obchodního zástupce [anonymizováno] [právnická osoba], když správně nevyhodnotil skutečnosti, které z provedených důkazů vyplývají. Po doplnění důkazního řízení dospěl odvolací soud k závěru, že z operačního reportu žalobce mohl zjistit, že docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet ze strany obchodního zástupce, jehož činnost měl podle své pracovní náplně kontrolovat a koordinovat, takže jeho pochybení lze kvalifikovat minimálně ve formě vědomé nedbalosti. V řízení bylo prokázáno, že došlo k porušení pracovních povinností žalobce, které vyplývaly z jeho pracovní náplně. Žalobce porušil své pracovní povinnosti podle § 301 písm. d), § 249 odst. 1 věta prvá a § 38 odst. 1 zákoníku práce a dopustil se jednání, pro které mu bylo dne [datum] uděleno okamžité zrušení pracovního poměru. Při zkoumání intenzity tohoto porušení však odvolací soud uzavřel, že žalobce porušil své pracovní povinnosti závažným způsobem, které by mohlo být důvodem pro výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zákoníku práce, nikoliv však pro takový mimořádný způsob ukončení pracovního poměru, jakým je okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. V závěru poznamenal, že již nelze zcela pregnantně zjistit, zda bývalý zaměstnavatel žalobce přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru v dvouměsíční prekluzivní lhůtě podle § 58 odst. 1 zákoníku práce, když k prokázání tohoto zákonného předpokladu by muselo být vedeno další dokazování, přičemž důkazní břemeno by tížilo žalovaného. Odvolací soud uzavřel, že za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, že byly splněny podmínky pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s žalobcem a kdy žalobce oznámil svému zaměstnavateli po okamžitém zrušení pracovního poměru dne [datum], že trvá na dalším zaměstnávání, vznikl mu legitimní požadavek na náhradu mzdy podle § 69 odst. 1 zákoníku práce za dobu 6 měsíců, čímž byly splněny obě zbývající zákonné podmínky objektivní odpovědnosti žalovaného za škodu podle § 16 a § 24 odst. 1 zákona o advokacii. Žalobce v důsledku nepodání žaloby byl zbaven možnosti uplatnit svůj nárok u soudu a odvolací soud tak shledal závěr soudu prvního stupně o oprávněnosti žalovaného nároku věcně správným.

29. Nejvyšší soud ČR k dovolání žalovaného svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovolání žalovaného proti rozsudku městského soudu v části, ve které bylo rozhodnuto o změně a potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ze dne [datum] ve výroku o náhradě nákladů řízení a ve které bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, odmítl, (výrok I.) dále rozsudek městského soudu zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení (výrok II). Dovolací soud shledal dovolání přípustným podle § 237 o. s. ř. s ohledem na to, že odvolací soud se při řešení právní otázky hmotného práva, jaká jsou východiska pro konkrétní vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy obsažené v § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z hlediska posouzení intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nejvyšší soud ČR ve svém zrušujícím rozsudku, vysvětlil povinnosti advokáta podle § 16 zákona o advokacii, odpovědnost advokáta podle § 24 odst. 1 cit. zák. a povinnosti zaměstnance podle § 38 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Dále rozebral ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a podmínky, za nichž zaměstnavatel může se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr. Odkázal na svou svoji judikaturu, z níž vyplývá, že útok na majetek zaměstnavatele, ať přímý nebo nepřímý, představuje z hlediska vymezení relativně neurčité hypotézy § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak významnou okolnost, že zpravidla již sama o sobě postačuje pro závěr o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013, obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dovolací soud zdůraznil, že podle skutkového vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru mělo docházet k účelovým aktivacím ze strany obchodních zástupců s vědomím žalobce. Absence zjištění přesné výše škody v tomto případě není významná, když je zřejmé, že se jednalo o jednání poškozující zaměstnavatele žalobce po dobu delší (5 měsíců) a týkající se značného množství případů ([anonymizováno]). Za těchto okolností by tak byl namístě závěr, že žalobce nezajistil dostatečnou ochranu majetku svého zaměstnavatele, ač to bylo jeho povinností a dopustil se tak nepřímého útoku na majetek svého zaměstnavatele. Takovéto jednání by podle dovolacího soudu bylo nutno hodnotit jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujícím se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a právní posouzení této otázky odvolacím soudem by tak bylo nesprávné.

30. Dovolací soud současně s ohledem na přípustnost dovolání přehlédl k jiným vadám řízení, které mohl mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř. a uzavřel, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně (§ 213 odst. 1 o. s. ř.), a může dokazování zopakovat nebo jej doplnit za podmínek uvedených v § 213 odst. 2 až 4 o. s. ř. To však neznamená, že by se mohl bez dalšího odchýlit od skutkových zjištění soudu prvního stupně, zejména pokud bylo čerpáno z výpovědí nebo přednesů účastníků řízení a svědků. Má-li tedy odvolací soud pochybnosti o správnosti skutkových závěrů soudu prvního stupně, musí důkazy zopakovat, popřípadě provést k objasnění rozhodných skutečností další důkazy. Neučiní-li tak, nelze považovat jeho skutkové zjištění odlišné od skutkového závěru soudu prvního stupně za podložené, tj. respektující zásady dokazování v odvolacím řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud prvního stupně vyšel ze skutkového závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobce věděl, že docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet, resp. že se žalobce na jejich aktivaci podílel. Odvolací soud však tímto závěrem nesouhlasil a při posouzení vyšel z vlastního skutkového závěru, že žalobce mohl zjistit, že docházelo k účelovým aktivacím [příjmení] karet ze strany obchodního zástupce. Tento závěr ovšem učinil, podle odůvodnění rozsudku, z přehledu účelových aktivací [příjmení] karet [právnická osoba] M. P. [právnická osoba], z operačního reportu a z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], v němž je zaznamenaná výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], když některé z důkazů zopakoval, nikoliv však přehled účelových aktivací, operační report a protokol o výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Kromě toho ovšem dovolací soud poznamenal, že soud prvního stupně se správně nespokojil toliko s protokolem o výslechu tohoto svědka v jiném řízení a v souladu se zásadou přímosti provádění důkazů podle § 122 odst. 1 o. s. ř. ho vyslechl sám.

31. V závěru svého zrušujícího rozsudku dovolací soud konstatoval, že odůvodnění rozsudku odvolacího soudu trpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů, když odvolací soud uzavírá, že žalobce se dopustil jednání, pro které mu bylo dáno dne [datum] okamžité zrušení pracovního poměru, avšak ponechává bez odůvodnění zjevný rozdíl mezi skutkovým s vymezením důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru (podle něhož k účelovým aktivacím [příjmení] karet docházelo s vědomím žalobce) a svým skutkovým zjištěním (že žalobce mohl zjistit, že docházelo k účelovým aktivacím). Dovolací soud tak rozsudek odvolacího soudu zrušil podle § 243e odst. 1 o. s. ř. a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení podle § 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.

32. Nato odvolací soud znovu přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadaného rozsudku, včetně správnosti postupu řízení, které jeho vydání předcházelo a důkazní řízení podle § 213 odst. 2 o. s. ř. podstatným způsobem zopakoval. Při předchozím odvolacím jednání dne [datum] zopakoval dokazování pracovní náplní žalobce, okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum], protokolem o jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], dohodou o ukončení spolupráce o obchodním zastoupení a vzájemném vypořádání ze dne [datum] a dohodou o konečném vypořádání ze dne [datum]. Při odvolacím jednání dne [datum] pak zčásti zopakoval důkazy provedené při předchozím odvolacím jednání dne [datum] – okamžitým zrušením pracovního poměru z [datum] a protokolem o jednání u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] - částí ohledně výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], dohodou o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a vzájemném vypořádání z [datum] a dohodou o konečném vypořádání z [datum], dále důkazní řízení nově zopakoval přehledem o účelových aktivacích [příjmení] karet [anonymizováno] [právnická osoba], tabulkou vytvořenou z reportu zákazníků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] – operační report - a výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení]. Poté shledal odvolání žalovaného opodstatněným, když po doplnění důkazního řízení shora označeným způsobem dospěl zčásti k odlišným skutkovým závěrům, než které učinil soud prvního stupně / § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Zjištěný skutkový stav pak odvolací soud jinak posoudil též po stránce právní / § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř.

33. Odvolací soud při zjišťování skutkového stavu vyšel dále ze skutečností, které mu jsou známy z úřední činnosti – rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opravený usnesením z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění měnícího rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opravený usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a dále rozsudek Nejvyššího soudu ČR v této věci z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], týkající se žalobkyně [jméno] [příjmení], dále rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění potvrzujícího rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ohledně žalobce [jméno] [příjmení] Odvolací soud předesílá, že byť jde o skutečnosti známé mu z úřední činnosti (§ 121 o. s. ř.), tak v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí a zásady ústnosti, obsah všech těchto rozhodnutí při odvolacím jednání dne [datum] zrekapituloval.

34. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky ostatně ani není sporu o tom, že žalovaný jako advokát porušil své povinnosti podle § 16 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii, když nepodal v zastoupení žalobce včas ve lhůtě podle § 72 zák. práce žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], ačkoli k tomu byl žalobcem zmocněn na základě plné moci. Soud I. stupně správně zkoumal, zda v případě, že by žalovaný žalobu podal řádně, tak by žalobce v tomto sporu uspěl.

35. Odvolací soud po podstatném doplnění skutkového stavu zopakováním dokazování tak, jak je uvedeno shora, dovozuje, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které bylo zaměstnavatelem [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen zaměstnavatel, pozn. odvolacího soudu) žalobci uděleno podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, splňuje všechny náležitosti § 60 zákoníku práce, když je dostatečně skutkově vymezeno tak, že skutek, v němž zaměstnavatel spatřuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, je nezaměnitelný s jiným a je dostatečně identifikován tak, že je určitý. Žalobci muselo být zřejmé, jaké jednání mu zaměstnavatel vytýká, když toto je skutkově vymezeno natolik určitě, že z něj lze zjistit, co je předmětem okamžitého zrušení: zaměstnavatel v něm uvádí, že obchodní zástupci, jejichž práci měl žalobce řídit, kontrolovat a dohlížet na řádné plnění nastavených cílů, se v rozporu se smluvním vztahem uzavřeným se [právnická osoba] M. P. [právnická osoba] s vědomím žalobce aktivně podíleli na účelových aktivacích [příjmení] karet, přičemž účelem těchto aktivací nebylo využívání služeb elektronických komunikací, ale výhradně umělé naplňování stanovených cílů a získání příslušné odměny jak pro obchodní zástupce, tak pro žalobce jako [příjmení] [příjmení] [jméno], který má obchodní zástupce na starosti. Zaměstnavatel v okamžitém zrušení poměru dále vymezuje období, kdy k těmto účelovým aktivacím mělo docházet – od [datum] do [datum], mělo jít celkem o [anonymizováno] případů účelových aktivací z celkového počtu 1 003, tedy 46,46 % z celkového počtu aktivací a uvedeným jednáním měla zaměstnavateli vzniknout škoda ve výši nejméně [částka]. Zaměstnavatel žalobci dále vytýká to, že o těchto aktivitách žalobce věděl, resp. tyto aktivity byly prováděny s jeho vědomým souhlasem. V okamžitém zrušení pracovního poměru je uvedeno, že žalobcova odměna je odvozována právě od splnění nastavených cílů, a v důsledku realizace těchto účelových aktivací docházelo s vědomím žalobce k neoprávněnému vyplácení odměn ve prospěch obchodních partnerů a variabilní složky mzdy ve prospěch žalobce. Odvolací soud po zopakování dokazování okamžitým zrušením pracovního poměru nesdílí názor soudu prvního stupně o tom, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru nebyl naplněn, neboť nebylo prokázáno, že by žalobce o účelových aktivacích [příjmení] karet věděl, resp. že by se na nich podílel – když navíc to, že by se žalobce na těchto účelových aktivacích podílel, mu zaměstnavatel [anonymizováno] [právnická osoba] v okamžitém zrušení pracovního poměru ani nevytýká. K tomu odvolací soud odkazuje především na výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] učiněnou v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka] při jednání dne [datum rozhodnutí] Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. protokol o výpovědi tohoto svědka ze spisu [spisová značka] při odvolacím jednání konaném dne [datum] přečetl, a to opakovaně, když poprvé tak učinil před výslechem svědka [příjmení] [příjmení] při provádění listinných důkazů a podruhé se tak stalo při konfrontaci výpovědi svědka [příjmení] při odvolacím jednání s jeho výpovědí v řízení před soudem prvního stupně při jednání dne [datum] a v řízení sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] u Obvodního soudu pro Prahu 4. Ing. [příjmení] ve své svědecké výpovědi při jednání dne [datum] si již podstatné okolnosti ohledně skutečností týkající se okamžitého zrušení pracovního poměru žalobcem nepamatoval, připustil však, že se účastnil kontroly u zaměstnavatele, při níž byly zjištěny účelové aktivace [příjmení] karet, kdy na těchto aktivacích se měl podílet i žalobce. Svědek rovněž k dotazu odvolacího soudu výslovně uvedl, že v předchozích svých výpovědích v řízení sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 4 a v řízení před soudem prvního stupně v této věci vypovídal pravdivě. Podstatné okolnosti týkající se účelových aktivací [příjmení] karet však svědek již uvedl před Obvodním soudem pro Prahu 4 v řízení sp. zn. [spisová značka] při jednání [datum rozhodnutí], při němž byl rovněž vyslechnut jako svědek. Svědek při odvolacím jednání dne [datum] uvedl, že tato jeho výpověď (v řízení sp. zn. [spisová značka], pozn. odvolacího soudu) je pravdivá a pokud jeho další výpověď učiněná v řízení před soudem prvního stupně v této věci při jednání dne [datum] (č. l. 206 až 207 spisu) a při odvolacím jednání dne [datum] byla zčásti odlišná, tak svědek zcela jednoznačně k oběma těmto výpovědím uvedl, že si již na záležitost ohledně účelových aktivací [příjmení] karet a zrušení pracovního poměru s žalobcem podrobně nepamatuje s ohledem na časový odstup bezmála pěti, resp. osmi let, které od uvedených událostí uplynuly. Jak však již odvolací soud naznačuje shora, při výpovědi v řízení sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soud pro Prahu 4 ve věci žalobce [jméno] [příjmení] svědek [příjmení] [příjmení] jasně vypověděl, že v roce [rok] působil u zaměstnavateůe na pozici ředitele SMB – malé střední firmy, byl nadřízeným pana žalobce, kdy žalobce byl odpovědný za akvizice, když jeho úkolem byl přinášet nové zákazníky. Operační report, jímž odvolací soud zopakoval dokazování, svědek znal, vypověděl, že při kontrole bylo prokázáno to, že v případě smluvního partnera zaměstnavatele, [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno, že jím vykázaný výkon neodpovídá reálným výkonům, tento byl o 40 % vyšší, čehož si žalobce ([jméno] [anonymizováno], pozn. odvolacího soudu) mohl všimnout z reportu, který obsahuje data o útratě jednotlivých zákazníků. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] svým koncovým klientů prodávala služby, které klienti vůbec nevyužívali, neplatili je, [právnická osoba] [právnická osoba] je však platila a za prodej účtovala provize. Uvedených nesrovnalostí si svědek všiml rovněž, z čehož mimo jiné dovodil, že si toho mohl všimnout i L. [příjmení].

36. Jak je uvedeno shora, svědek si ve své svědecké výpovědi při tomto odvolacím jednání a stejně tak v řízení před soudem prvního stupně, již podstatné okolnosti nepamatoval, nicméně tuto skutečnost je třeba podle přesvědčení odvolacího soudu přičíst právě časovému odstupu pěti, resp. osmi let, které od výpovědi svědka v řízení sp. zn. [spisová značka] uplynuly, když navíc, jak svědek sám uvedl, nešlo o skutečnosti, které by v jeho životě byly natolik podstatné, aby si je pamatoval i s takovým časovým odstupem. K dotazu odvolacího soudu však výslovně uvedl, že jeho výpověď v řízení sp. zn. [spisová značka] učiněná při jednání dne [datum] byla pravdivá. Další výpovědi svědka učiněné v tomto řízení, jak před soudem prvního stupně, tak v řízení odvolacím, nejsou s touto výpovědí v rozporu; svědek se pouze k jednotlivým skutečnostem týkajícím se účelových aktivací již nebyl schopen s ohledem na časový odstup blíže vyjádřit. Tato skutečnost však nemůže jít k tíži zaměstnavateli za stavu, kdy výpověď tohoto svědka učiněná v řízení sp. zn. [spisová značka] je dostatečně určitá a jednoznačná, navíc byla realizována poměrně krátce po okamžitém zrušení pracovního poměru s žalobcem, tedy v době, kdy svědek měl okolnosti týkající se účelových aktivací ještě v čerstvé paměti.

37. K tomu odvolací soud dodává, že to, že k účelovým aktivacím docházelo a zaměstnavateli vznikla škoda, dále prokazuje dohoda o ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a vzájemném vypořádání ze dne [datum] uzavřená mezi [anonymizováno] [právnická osoba] a [právnická osoba] [právnická osoba] jako prodejcem, když z jejího obsahu vyplývá, že dosavadní smlouva o obchodním zastoupení ze dne [datum] se tímto ukončuje dohodou pro podstatné porušení smlouvy prodejcem spočívající v tom, že prodejce, resp. jeho zaměstnanci nebo smluvní partneři se podíleli v rozporu se smlouvou na provádění účelových aktivací, čímž došlo k poškození [anonymizováno] [právnická osoba] a k neoprávněnému obohacení prodejce, zaměstnavateli měla vzniknout škoda v celkové výši [částka], kterou se prodejce zavázal mu uhradit s tím, že podle ujednání obsaženého v článku II. bodě 3 této smlouvy nešlo o škodu konečnou, ale předběžnou, jejíž výše měla být ještě po konečném šetření upřesněna. To se také stalo dohodou o konečném vypořádání ze dne [datum], která obsahuje přesné vyčíslení škody a způsob její úhrady ze strany prodejce žalovanému.

38. Zaměstnavatel žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru vytýká, že tyto účelové aktivace prováděli obchodní zástupci, jejichž práci žalobce měl řídit a koordinovat, s jeho vědomím a dále mu vytýká to, že žalobce o těchto účelových aktivací věděl, resp. tyto aktivace byly prováděny s jeho vědomým souhlasem. K tomu odvolací soud uvádí, že skutkové vymezení jednání, v němž zaměstnavatel spatřuje porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem provedené v obou odstavcích je v podstatě stejné; zaměstnavatel žalobci vytýká to, že k účelovým aktivacím [příjmení] karet docházelo s vědomím žalobce. Odvolací soud zdůrazňuje, že zaměstnavatele žalobci nevytýká, že by žalobce sám nebo s obchodními zástupci se na těchto účelových aktivacích [příjmení] karet aktivně podílel, resp. že by je prováděl, ale to, že se tak dělo s jeho vědomím. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl v odvolacím řízení jednoznačně prokázán, když odvolací soud odkazuje zejména na výpověď svědka [příjmení] [příjmení]. Za situace, kdy o účelových aktivacích věděl nadřízený žalobce [příjmení]. [příjmení], je zřejmé, že o nich musel vědět i žalobce. Uvedené jednání však podle přesvědčení odvolacího soudu lze kvalifikovat jako nepřímý útok na majetek zaměstnavatele, kdy s ohledem na délku období, v němž účelovým aktivacím ze strany obchodních zástupců, jejichž práci žalobce koordinoval a řídil, docházelo – od [datum] do [datum], - tedy celkem 6 měsíců, počet případů, který zaměstnavatel evidoval v rozsahu [anonymizováno] a škodu, kterou vyčíslil částkou [částka], je nutno uzavřít, že již pouhá vědomost žalobce jako [příjmení] [příjmení] [jméno] o toto jednání samo o sobě bez ohledu na ostatní okolnosti naplňuje intenzitu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, které zaměstnavatele opravňovalo k tomu, aby s žalobcem zrušil pracovní poměr okamžitě podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce tak, jak to učinil (k tomu srovnej shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2013, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce byl u zaměstnavatele zaměstnán jako [příjmení] [příjmení] [jméno] a jak vyplývá z výsledků dokazování, byl nadřízeným vůči obchodním zástupcům, jeho povinností bylo jejich práci koordinovat a řídit. Za tohoto stavu je nutno uzavřít, že žalobce svým jednáním, kdy věděl o shora uvedeném protiprávním jednání obchodních zástupců, porušil ust. § 301 písm. a), c) a d) zákoníku práce, a dále jako vedoucí zaměstnance též ust. § 302 písm. a) zákoníku práce. Takovéto jednání žalobce vedlo k podstatnému narušení nezbytné vzájemné důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ke zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele, a to se zřetelem na výši škody, kterou tato„ vědomost žalobce“ způsobila. Po zaměstnavateli by nebylo možno s ohledem na závažnost tohoto žalobcova jednání a jeho rozsah spravedlivě požadovat, aby žalobce zaměstnával do skončení výpovědní doby.

39. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky ostatně není sporu o tom, že žalovaný žalobce zastupoval na základě plné moci ve věci neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Ač žalovaný jako advokát měl od žalobce jasný pokyn podat žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, neučinil tak, čímž porušil své povinnosti advokáta podle § 16 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Odpovědnost advokáta za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii je objektivní, tedy bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik újmy a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem újmy. Příčinná souvislost mezi pochybením při výkonu advokacie a vznikem újmy by byla dána tehdy, pokud by nebýt pochybení advokáta spočívajícím v daném případě v tom, že v zastoupení žalobce nepodal žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a pokud by ji podal včas, tak by žalobce v uvedeném řízení uspěl. Bylo tedy na žalobci, aby prokázal, že by v řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] proti zaměstnavateli uspěl v případě, že by žaloba byla podána včas. V řízení však byl prokázán jiný skutkový stav, tedy to, že i pokud by žalovaný v zastoupení žalobce žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, k jejímuž podání byl zmocněn plnou mocí, podal včas, tak by žalobce v tomto řízení i tak s pravděpodobností hraničící s jistotou neuspěl, neboť důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl dán, okamžité zrušení pracovní poměru by bylo shledáno jako platné právní jednání zaměstnavatele a žaloba by byla zamítnuta. Za tohoto stavu odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavírá, že příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného spočívající v porušení povinnosti advokáta podat včas žalobu a žalobcem tvrzenou škodou v podobě náhrady mzdy ve výši šestinásobku průměrného měsíčního výdělku podle § 69 zákoníku práce, na kterou by měl v případě určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nárok, dána není.

40. Odvolací soud ve svém předchozím rozsudku ze dne [datum], kterým potvrdil ve výroku o věci samé vyhovující rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum], poukázal na zásadu podobnosti případů ve smyslu § 13 o. z., když vyšel z toho, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. pod [spisová značka] jiná zaměstnankyně zaměstnavatele [jméno] [příjmení], která pracovala na stejné pracovní pozici jako žalobce a byl s ní týmž zaměstnavatelem stejným způsobem rozvázán pracovní poměr jako žalobcem z týchž důvodů, přičemž i v jejím případě tentýž advokát nepodal včas žalobu na určení neplatnosti tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru, výsledně uspěla, když rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl změněn zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že zaměstnavatel byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] částku [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody v podobě šestinásobku průměrného měsíčního výdělku podle § 69 zákoníku práce, který by Mgr. [příjmení] z titulu neplatného okamžitého zrušení pracovního poměru příslušel. Městský soud v Praze jako soud odvolací v řízení sp. zn. [spisová značka] dovodil, že Mgr. [jméno] [příjmení], by v řízení o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru v případě včasného podání žaloby uspěla, když okamžité zrušení pracovní poměru hodnotil jako neplatné. Nejvyšší soud ČR však k dovolání žalovaného svým rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Znamená to, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř.) platí zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] opravený usnesením z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byť tento rozsudek zatím není pravomocný.

41. K námitce žalobce, že svědek [příjmení] [příjmení] v řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 vypovídal ve skutkově odlišné věci ve věci výpovědi z pracovního poměru dané [jméno] [příjmení] podle § 52 písm. g) zákoníku práce, odvolací soud uvádí, že byť jde o skutkově odlišný spor týkající se navíc jiného žalobce, pracovní poměr s ním byl rozvázán nikoli okamžitým zrušením ale výpovědí, v níž je mu vytýkáno zčásti odlišné jednání než žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru, tak výpověď svědka [příjmení] je podstatná i pro toto řízení, neboť svědek se nevyjadřoval toliko k osobě [jméno] [příjmení] ale zejména k tomu, jakým způsobem docházelo účelovými aktivacím, kdo se na tom podílel a jak toto zaměstnavatel při kontrole zjistil.

42. Soud prvního stupně pochybil, když v rozporu s žalobním požadavkem, kdy žalobce požadoval k částce [částka] úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, mu přiznal úrok o [anonymizováno] vyšší, tedy ve výši 8,5 % ročně. V tomto rozsahu prvostupňový soud překročil žalobní petit, tedy rozhodl nad rámec žalobního návrhu a odvolací soud postupem podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ohledně úroku z prodlení [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle § 103 a § 104 odst. 1 věty prvé o. s. ř. spočívající v absenci řádného žalobního návrhu.

43. Odvolací soud dále rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se žaloba na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítá.

44. S ohledem na změnu prvostupňového rozsudku rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení před soudy obou stupňů, když podle § 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř. rozhodoval též o nákladech řízení před soudem dovolacím. V řízení výsledně uspěli žalovaný a vedlejší účastník a mají proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. K tomu je třeba pro úplnost dodat, že podmínky pro postup podle § 150 o. s. ř. odvolací soud neshledal.

45. Náklady řízení žalovaného sestávají ze soudních poplatků z odvolání ve výši [částka] a dovolání ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení v řízení před soudy všech stupňů. Odměna za úkon činí [částka] podle § 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (advokátní tarif), ke každému úkonu náleží ještě paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Za řízení před soudem prvního stupně přísluší žalovanému jednak odměna za 1 úkon nezastoupeného účastníka ve výši [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dále odměna za [anonymizováno] úkonů právní služby za řízení před soudem prvního stupně po [částka] a odměna za 2 poloviční úkony po [částka] (poloviční úkon podle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu), dále odměna za 3 úkony právní služby po [částka] za zastupování žalovaného v odvolacím řízení a odměna za 1 úkon právní služby ve výši [částka] za zastupování žalovaného v dovolacím řízení, k 16 úkonům náleží paušální náhrada 16 paušálů po [částka] Náklady právního zastoupení advokátem dosáhly částky [částka], dále náhrada za DPH 21 % k nákladům právního zastoupení podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. je 175 692 Kč, a soudních poplatků celkem [částka] je [částka].

46. Náklady řízení vedlejšího účastníka sestávají rovněž z nákladů právního zastoupení, kdy odměna za úkon právní služby byla určena stejně jako v případě zastoupení žalovaného. Náklady právního zastoupení za řízení před soudem prvního stupně stávají z odměny za 8 úkonů právní služby po [částka] a 1 poloviční úkon ve výši [částka], dále náhrady za 9 režijních paušálů po [částka]. Náklady odvolacího řízení představují odměnu za 2 úkony po [částka] a 1 poloviční úkon ve výši [částka] + paušální náhradu za 3 paušály po [částka]. Náklady dovolacího řízení sestávají z odměny za 1 poloviční úkon ve výši [částka] + paušální náhrady za 1 úkon ve výši [částka]. Výsledné náklady řízení vedlejšího účastníka před soudy všech stupňů tak činí [částka] + náhrada za DPH 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. je výsledně [částka].

47. Náklady řízení jak žalovaného, tak vedlejšího účastníka, jsou podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám jejich zástupců.