Rozhodnutí 62 CO 120/2019-401

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrokem I/), dále zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrokem II/) a naposledy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] s příslušenstvím ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce (výrokem III/).

2. Rozhodoval o žalobě na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] (v záhlaví rozsudku nesprávně uvedeno [částka], pozn. odvolacího soudu) s tvrzením žalobce, že dne [datum] byla účastníky uzavřena smlouva, na základě které se žalovaný zavázal provést pro žalobce zateplení objektu v jeho vlastnictví a v níž byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele se splněním povinnosti odstranit reklamovanou vadu v termínu stanoveném smlouvou, a to ve výši [částka] za každý den prodlení u každé vady. Dopisem ze dne [datum] žalobce vytknul žalovanému 19 vad a stanovil lhůtu pro jejich odstranění do [datum] a dopisem ze dne [datum] vytknul ještě další vadu a určil lhůtu pro odstranění do [datum]. Žalovaný však vady neodstranil. Žalovaná částka představuje smluvní pokutu za neodstranění 19 vad za období od [datum] do [datum] po [částka] za vadu a den prodlení a dále za 1 vadu s prodlením od [datum] do [datum].

3. Po stránce skutkové vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo [číslo] [spisová značka] (dále jen„ smlouva o dílo“), na základě které se žalovaný zavázal provést podle zadávací dokumentace práce a dodávky nutné pro energetické úspory na objektu ve vlastnictví žalobce. Cena [anonymizováno] byla sjednána v částce [částka]. V čl. XIII bod [číslo] byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení zhotovitele se splněním povinnosti nastoupit na odstranění reklamované vady, a to [částka] za každý den prodlení a vadu. Žalobce dopisem ze dne [datum] uplatnil u žalovaného reklamaci 19 vad [anonymizováno], když stanovil lhůtu pro odstranění do [datum], a dopisem ze dne [datum] žalobce uplatnil další 1 vadu [anonymizováno] a stanovil lhůtu pro odstranění do [datum]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], byl mezi účastníky uzavřen smír, na základě kterého se žalovaný zavázal odstranit vady [anonymizováno] reklamované žalobcem dopisy ze dne [datum] a [datum]. Jelikož žalovaný na základě soudem schváleného smíru vady ve lhůtě do 6 měsíců od schválení smíru neodstranil, byla nařízena [anonymizováno] provedením prací a výkonů vedoucích k odstranění vad [anonymizováno]. Žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka], faktura byla žalovanému doručena dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení smluvní pokuty.

4. Soud I. stupně po stránce skutkové dále uzavřel, že žalobcem reklamované vady [anonymizováno] byly vadami minimálně ke dni uzavření smíru, tj. k [datum], kdy stále existovaly a nebyly žalovaným odstraněny. Z uvedeného důvodu soud I. stupně upustil od vypracování již zadaného znaleckého posudku k otázce jejich zjištění.

5. Po právní stránce soud I. stupně aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“ za použití § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná, neboť žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, která byla platně sjednána a činila za každý den prodlení a vadu částku [částka], tj. za 19 vad a prodlení od [datum] do [datum] (65 dní) částku [částka] a za 1 vadu za období prodlení [datum] až [datum] (19 dní) částku [částka], tj. celkem [částka]. Soud I. stupně dále dospěl k závěru, že je nutno k námitce žalovaného uplatnit moderační právo soudu v souladu s ustanovením § 301 obch. zák. Zohlednil, že žalovaný možnost uzavření smlouvy o dílo se žalobcem tzv. vysoutěžil podle zák. č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, stal se slabší smluvní stranou, neboť neměl možnost do obsahu smlouvy zasahovat a podílet se na smluvních ujednáních. Disproporci spatřoval v ustanoveních stanovujících smluvní pokutu pro případ několika porušení povinností ze strany zhotovitele, přičemž výše smluvní pokuty za každý den prodlení a vadu není nikterak nízká ([částka] denně) a požadovaná smluvní pokuta, podle těchto ujednání, v daném případě převyšuje výši sjednané smluvní ceny celého [anonymizováno] o více jak 100%; naproti tomu smluvní pokuta sjednaná pro případné porušení povinností ze strany žalobce byla sjednána pouze pro jeden případ, a to prodlení se zaplacením ceny, a to navíc pouze ve výši 0,01% ročně z částky v prodlení. Výši smluvní pokuty stanovil v částce odpovídající 10% žalobou uplatněné výše smluvní pokuty, přihlížel jednak k hodnotě zajišťované povinnosti a dále pak ke skutečnosti, že žalobce má právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody, kdy vycházel z ceny prací a materiálu, které byly vyčísleny v rozpočtu, jež je přílohou smlouvy o dílo a na jehož základě byla stanovena celková cena [anonymizováno], přičemž součet cen položek, které byly reklamovány, činí cca [částka]. Jelikož výše smluvní pokuty i po moderaci o 90% činí [částka], je stanovenou výší smluvní pokuty pokryta i výše škody, která by případně žalobci vznikla, pokud by žalobce vady [anonymizováno] neopravil sám, případně další osoby, tak jak jej k tomu opravňuje vydané exekuční rozhodnutí. Z uvedených důvodu soud I. stupně přiznal žalobci částku [částka] s požadovanými úroky z prodlení (dle § 369 odst. 1 obch. zák.) a nad uvedenou částku žalobu včetně příslušenství jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodoval podle § 142 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) s tím, že dle jeho závěrů výše plnění závisela na úvaze soudu v rámci moderace smluvní pokuty; žalobci přiznal náhradu jemu vzniklých nákladů, jejichž výpočet uvedl v odůvodnění svého rozsudku, na který odvolací soud pro stručnost odkazuje.

8. Proti rozsudku, a to do jeho výroku II/, se odvolal žalobce z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. Zásadně namítá, že soud I. stupně nesprávně a nedůvodně využívá moderačního práva dle § 301 obch. zák. Odvolatel dovozuje, že slabší stranou ve sporu byl spíše žalobce, který byl vázán podmínkami poskytovatele dotace. Žalovaný se přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání a dal tím najevo, že výkon provede se znalostí a pečlivostí, která je s tímto povoláním spojena. Odvolatel vyzdvihl tzv. zásadu profesionality (§ 5 odst. 1 o. z.), kdy žalobce je územně samosprávným celkem, nepodnikajícím v oblasti stavebnictví a při nakládání s obecním majetkem je vázán zákonem. Pokud žalovaný s obsahem smlouvy nesouhlasil, neměl smlouvu akceptovat. Žalobce byl tím, kdo byl při výběru zhotovitele [anonymizováno] nucen brát na zřetel nabídnutou nejnižší cenu, kterou nabídl žalovaný. Žalobce je (mimo jiné) povinen udržovat dílo v odpovídajícím stavu a musí také uplatňovat všechna práva, včetně práv z odpovědnosti za vady vůči zhotoviteli. Obsah smlouvy musí být akceptován též poskytovatelem dotace. Z výše uvedených důvodů je moderace soudem I. stupně neopodstatněná. Úvaha soudu I. stupně z hlediska vzniklé škody při součtu položek cen prací a materiálu je lichá potud, že tyto doznaly od roku 2012 značných změn, kdy je nutno počítat i se značným nákladem na odstranění vadného [anonymizováno]. Odvolatel zdůraznil, že dílo bylo provedeno na budově, kde sídlí žalobce a sídlí zde i Úřad městyse Luka nad Jihlavou, které mají odpovídajícím způsobem reprezentovat a nepřipomínat svým vzhledem dalmatina. Dále žalobce upozornil na závěry vyplývající z místního šetření v exekuční věci probíhajícího před Okresním soudem v Jihlavě s tím, že v důsledku nesplnění odstranění vad [anonymizováno] žalovaným po dobu několika let je evidentní pouhým okem, že dochází k pronikání běžné vlhkosti deště a negativních klimatických jevů. Výše sjednané smluvní pokuty je tak zcela přiměřená. Navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek ve výroku I/ změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví a přizná žalobci náhradu nákladů řízení, případně navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil tak, že aby se vyhnul jakýmkoliv soudům se žalobcem, souhlasil se soudním smírem výměnou za to, aby nemusel následně řešit smluvní pokuty. Upozornil na další probíhající řízení mezi účastníky s tím, že žalobce nabízel, že se vzdá nároku na refundaci za provedenou chemickou kotvu, nad rámec smlouvy o dílo provede sokl budovy jako odvětrávaný a také nabízel, že žalobci složí jistotu, aby si tento mohl opravit to, co se mu na budově stále nezdá. Žalobce však nikdy na uvedené nepřistoupil a pokračuje dál zaslepen vidinou likvidace žalovaného.

10. Proti rozsudku, a to do jeho výroků I/ a III/, se též odvolal žalovaný. Namítal, že soud I. stupně nesprávně zhodnotil provedené důkazy, nedostatečně zjistil skutkový stav, rozhodl předčasně a nezabýval se podstatou věci, když toliko aplikoval ryzí formalismus, nevypořádal se ani s námitkami žalovaného. Předně vytknul rozhodnutí překvapivost postupu soudu, který upustil od vypracování soudem zadaného znaleckého posudku o stavu nemovitosti žalobce (tj. o podstatě věci). Nevypořádal se ani s námitkami, které směřovaly k nemravným šikanózním postupům žalobce, kterému žalovaný nabídl obchodní spolupráci v tom směru, že raději opraví vytýkané„ vady“, než aby se žalobcem vedl nesmyslné spory v několika řízeních. Dále žalovaný v odvolání obšírně rozvedl postup žalobce, kterým znemožnil žalovanému splnění smíru (odpojení přívodu elektrické energie, odpojení přívodu vody, realizace záboru veřejného prostranství, neposkytování součinnosti z hlediska stavebně technických záležitostí, nezákonné nařízení zastavení stavebních prací, nedostavení se na předání [anonymizováno] po jeho splnění dle smíru, předjímání žalobce). Žalovaný uzavírá, že je nyní bit za svou vstřícnost, když žalobce si je dobře vědom toho, že stav nemovitosti byl vyvolán chybami v projektové dokumentaci. Žalovaný neměl šanci odhalit tento stav bez rozsáhlých demoličních průzkumů. Skutečnost, že projektant nesplnil své povinnosti (zjištění stavebnětechnického stavu nemovitosti, včetně způsobu aplikace zateplovacího systému) žalovaný prokazoval znaleckými posudky Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení], na které se obrátil poté, co žalobce mu odmítl poskytnout součinnost při předání opraveného [anonymizováno]. Dále namítá, že se soud I. stupně nevypořádal se skutečným počtem vad, když některé vady byly namítány duplicitně, což má vliv na výši požadované smluvní pokuty. Dále namítá výkon práva v rozporu s dobrými mravy, když se žalobce všemožnými prostupy snažil žalovanému znemožnit provedení smíru. Žalovaný zhotovil novou fasádu, nový zateplovací systém a navíc realizoval chemické podřezání nemovitosti, za které žalobce dosud nezaplatil, ani se k tomu nechystá. Žalobce je tedy veden snahou ho ekonomicky zlikvidovat. Žalovaný dále namítá, že technický stav budovy neumožňoval, aby mohl nastoupit k provádění opravy, kdy jde co do podstaty o nemožnost plnění. V tomto směru navrhoval důkaz veškerou korespondencí účastníků, poukázal na závěry znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Jestliže na straně žalobce byla dána překážka provedení prací, nemohl se nikdy dostat do prodlení a žalobce nemůže nárokovat smluvní pokutu. Dále žalovaný namítá neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro naprostou nevyváženost pro případ porušení povinností smluvních stran. Ujednání umožňují žalobci aplikování vícero smluvních pokut a nekontrolovatelné bobtnání požadované částky bez ohledu na neposkytování součinnosti žalobce. Připomněl, že výše smluvní pokuty ve prospěch žalovaného by činila [částka] ročně, požadoval případnou moderaci smluvní pokuty odvolacím soudem na tuto výši. Naposledy odvolatel namítá při rozhodování o nákladech řízení nelogičnost aplikace ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. soudem I. stupně s tím, že neúspěch žalobce nebyl marginálním, ale kardinálním, kdy výše odměny zástupce žalobce měla být případně odvozena od výše skutečně přiznané částky, nikoliv z žalobou požadovaného plnění. Navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně, případně aby po doplnění jeho důkazních návrhů napadený rozsudek změnil tak, že jej v celém rozsahu zamítne a přizná mu nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

11. K odvolání žalovaného se žalobce vyjádřil tak, že stanovení povinnosti k odstranění vad [anonymizováno], které žalovaný žalobci vadně provedl, byla předmětem řízení před Obvodním soudem pro Prahu 10 vedeným pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení bylo pravomocně rozhodnuto, kdy dalšímu přezkoumávání této otázky a novému řešení uvedeného brání překážka věci rozhodnuté (res iudicata). V tomto směru žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího soudu, kterou citoval. Jestliže v uvedeném řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování a jednání před soudem vedlo nakonec k uzavření soudem schváleného smíru, ve kterém bylo navíc uvedeno, z jakého právního vztahu plnění strany odvozují, je zde věc rozhodnutá. Soud I. stupně se proto správně existencí vad již nezabýval. Žalobce s ohledem na skutečnost, že žalovaný nedostál svým povinnostem, ke kterým se ve smíru zavázal, nemohl vzít předmětnou žalobu zpět, proto soud I. stupně správně rozhodoval o meritu věci. K námitkám žalovaného žalobce uvádí, že se žalovaný ve smlouvě o dílo v článku VII bodu 7.1. smlouvy o dílo přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání, kdy ničeho nenamítal proti obsahu předané projektové dokumentace a dle čl. 10 smlouvy o dílo neučinil tak ani v průběhu provádění stavby. Žalovaný zdivo zateplil a tím potvrdil, že obvodový plášť byl po provedených úpravách dle projektové dokumentace vhodný k zateplení. Jestli se stav obvodového pláště budovy z hlediska zabudované vlhkosti zhoršil, pak tomu tak bylo z důvodu nekvalitních provedených úprav žalovaným, eliminujících vlhkost ve zdivu. Stejně neodborně, neprofesionálně, postupoval žalovaný při tzv. odstraňování vad [anonymizováno] po uzavření smíru. Dále obsáhle brojí proti výtkám žalovaného z hlediska kritizovaného postupu žalobce při odstraňování vad [anonymizováno] žalovaným. Uzavírá, že žalovaný své závazky ze smlouvy o dílo nesplnil, nesplnil ani své závazky z uzavřeného smíru a nyní jen vrší výmluvy a nepravdy.

12. Nutno uvést, že odvolacím soudem bylo již jednou o odvolání obou účastníků rozhodováno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy rozsudek soudu I. stupně byl změněn ve vyhovujícím výroku I/ tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částky [částka] s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a v zamítavém výroku II/ byl potvrzen. Žalovanému nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dovodil, že jestliže žalovaný svým povinnostem z titulu odpovědnosti za vady formou jejich odstranění ve lhůtě k tomu sjednané nedostál, pak nárok na zaplacení smluvní pokuty může existovat, avšak jen v době po [datum] (§ 605 odst. 2 o. z.), kdy žalovanému uplynula stranami sjednaná lhůta k plnění, která byla obsahem soudního smíru a která začala běžet dnem právní moci tohoto soudního smíru, tedy dnem [datum]. Protože žalobce v žalobě skutkově vymezil prodlení žalovaného s odstraněním vytýkaných vad obdobím předcházejícímu datu [datum], nelze považovat jeho nárok na zaplacení smluvní pokuty za důvodný.

13. K dovolání obou účastníků bylo rozhodováno rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto, k dovolání žalobce byl citovaný rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud uzavřel, že odvolací soud pochybil při posuzování účastníky schváleného smíru dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], (dále také jen„ soudem schválený smír“), a to při jeho výkladu z hlediska právních následků sjednaného smíru. Procesní projev vůle žalobkyně, který je ve smíru obsažen, musí být posuzován z objektivního hlediska, a jestliže v něm doslova stojí, že:„ žalovaná (zde žalovaný) odstraní řádně a včas (tj. ve lhůtě 6 měsíců od schválení smíru) vady [anonymizováno] uvedené pod bodem I. smíru, zavazuje se žalobce nepožadovat po žalované smluvní pokutu, na kterou mu do právní moci usnesení o schválení tohoto smíru vznikl dle smlouvy nárok z titulu, že žalovaná neodstranila vytknuté vady [anonymizováno] uvedené v bodě I smíru“, pak z něj naopak (na rozdíl od závěrů učiněných odvolacím soudem) vyplývá, že nárok na smluvní pokutu nezanikne, pokud žalovaná řádně a včas neodstraní vytknuté vady [anonymizováno]. Při posuzování účinků smíru v oblasti hmotného práva je třeba aplikovat ustanovení o právních úkonech (jednáních) obsažená v předpisech hmotného práva, včetně ustanovení upravujících výkladová pravidla (§ 35 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 – občanský zákoník, ve zkratce obč. zák. a § 266 zák. č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 – obchodní zákoník, ve zkratce obch. zák.). K tomu se Nejvyšší soud vyslovil (též s poukazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), že dosavadní právní předpisy se použijí i pro změnu či zánik závazku založeného smlouvou uzavřenou před [datum], včetně narovnání, jímž strany za účinnosti o. z. nahradily původní závazek novým. Uvedené platí tím spíše i pro uznání dluhu (o které jde podle názoru žalovaného), jímž se původní závazek pouze zajišťuje, popř. utvrzuje. Názorem dovolacího soudu je odvolací soud vázán podle ustanovení § 243g odst. 1 část věty prvé za středníkem o. s. ř.

14. Odvolací soud znovu přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro konečné rozhodnutí ve věci.

15. V odvolacím řízení byly postupem dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. opakovány důkazy smlouvou o dílo [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vytčením 19 vad [anonymizováno] dopisem ze dne [datum], vytčením další vady [anonymizováno] dopisem ze dne [datum], vyúčtováním smluvních pokut dopisem ze dne [datum] vč. faktury ze dne [datum] a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

16. Odvolací soud na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl ke skutkovému závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o dílo, na základě které se žalovaný, na straně zhotovitele, zavázal pro žalobce, na straně objednatele, zhotovit veřejnou zakázku blíže popsanou v části 3 zadávací dokumentace –„ Energetické úspory objektu městyse [obec]“, kdy smlouvou blíže specifikované tzv.„ výchozí dokumenty“ se staly nedílnou součástí smlouvy. Cena byla sjednána dohodou v částce [částka] včetně DPH. Zhotovitel poskytl objednateli záruku na jakost [anonymizováno], v délce 60-ti měsíců od řádného provedení [anonymizováno] ([číslo] smlouvy). Ujednání o možnosti uplatnění smluvní pokuty byla vyhrazena článku XIII smlouvy, kde pod bodem [číslo] bylo účastníky sjednáno, že pro případ prodlení zhotovitele se splněním povinnosti odstranit reklamovanou vadu v termínu dle smlouvy (viz. čl. 11 smlouvy – jednostranné stanovení termínu objednatelem), je zhotovitel povinen uhradit smluvní pokutu, kterou strany smlouvy sjednaly ve výši„ [číslo]“ za každý den a případ prodlení u každé vady zvlášť. Dopisem ze dne [datum] žalobce vytknul žalovanému tyto vady: 1) prokreslení kotev na fasádě, světlé terče, 2) prokreslení soklové zakládací lišty, 3) prokreslení rohů špalet okolo oken, 4) prokreslení spár mezi izolačními deskami na fasádě, 5) bílé květy, mapy, kresby na fasádě, 6) mokré fleky na fasádě, 7) nestejnoměrně zpracovaná povrchová vrstva, shluky omítky, 8) špatně provedené napojení omítky v oblasti soklu, 9) nestejnoměrné probarvení fasády, 10) pinholes, mikropraskliny v povrchové vrstvě fasády, 11) lokálně nedostatečná pevnost povrchu, 12) provedení fasády v místě nároží, 13) založení systému na soklovou lištu, 14) ukotvení okapových a hromosvodových svodů, 15) provedení rohů, 16) praskliny ve stylu vodorovného a svislého ostění, 17) napojení [anonymizováno] na otvorové výplně, 18) praskliny ve fasádě v místě oplechování římsy a 19) praskliny v místě napojení klempířských prvků (dále jen„ 19 vad“) a vyzval žalovaného do 48 hodin k zahájení odstraňování vad [anonymizováno] a stanovil mu lhůtu k odstranění vad nejpozději do [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobce vytknul žalovanému vadu [anonymizováno] spočívající v lokální nerovnosti - trvalé boule na fasádě (dále jen„ 1 vada“) a vyzval žalovaného do 48 hodin k zahájení odstraňování vad [anonymizováno] a stanovil mu lhůtu k odstranění vady nejpozději do [datum]. Dopisem ze dne [datum] právní zástupkyně žalobce adresovaným právnímu zástupci žalovaného byla vyčíslena smluvní pokuta [částka] za každou neodstraněnou vadu, resp. 19 vad za každý den prodlení ve výši [částka] s tím, že tato byla účtována od [datum] do [datum], a za 1 vadu za období od [datum] od [datum] ve výši [částka], s tím, že celková výše požadované smluvní pokuty představuje částku [částka]. Dne [datum] žalobce žalovanému doručil vyúčtování smluvní pokuty formou faktury [číslo] ze dne [datum] znějící na částku [částka] splatnou dne [datum]. Žalobce se v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] domáhal odstranění vad [anonymizováno] (19+1). Dne [datum] soud schválil smír, který nabyl právní moci dne [datum], dle kterého se žalovaný zavázal pro žalobce ve lhůtě šesti měsíců od schválení smíru na svůj náklad provést odstranění celkem 20 vad, tj. 19 vad a 1 vady tak, jak byly specifikovány žalobcem v dopisech ze dne [datum] a [datum]. Žalobce se zavázal, že vezme předmětnou žalobu zpět, splní-li žalovaný řádně a včas tuto povinnost s tím, že se zavázal nepožadovat smluvní pokutu, na kterou mu vznikl nárok spojený s nesplněním povinnosti žalovaného odstranit vady (19 + 1), smír též obsahoval dohodu stran týkající se vypořádání nákladů obou daných řízení.

17. Oba odvolatelé uplatnili odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř., když namítali, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně posoudil i po stránce právní. Odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, které spočívá v tom, že skutkové zjištění, jež bylo podkladem pro rozhodnutí soudu, je nesprávné. Musí jít o takové skutkové zjištění, na jehož základě soud věc posoudil po stránce právní a které je nesprávné v tom smyslu, že nemá oporu v provedeném dokazování. Mezi vadami skutkového zjištění a vadami právního posouzení je úzká vzájemná souvislost. Právní posouzení je nesprávné ve smyslu § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř., jestliže soud na správně zjištěný skutkový stav aplikuje nesprávnou právní normu, případně aplikuje správnou právní normu, ale nesprávně ji vyloží, či neaplikuje adekvátní právní normu.

18. Jak správně uvedl prvostupňový soud, na právní vztah účastníků je třeba v souladu s § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) aplikovat zákon [číslo] Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 – občanský zákoník, ve zkratce obč. zák. a dále zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném od 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“.

19. Soudu I. stupně je však třeba vytknout, že s ohledem na charakter žaloby, kterou je vznesen požadavek na zaplacení 20-ti smluvních pokut (odvíjených od nesplnění povinnosti odstranit každou jednu konkrétní vytčenou vadu ve lhůtě stanovené žalobcem), kdy jde o žalobou kumulovaný nárok, kde je třeba posoudit opodstatněnost každého jednoho z nich, se uvedeným z hlediska posouzení rozhodných skutečností pro posouzení věci dostatečně nezabýval.

20. Podle § 560 obch. zák. dílo má vady, jestliže provedení [anonymizováno] neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě /odst. 1/. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady [anonymizováno], na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky /odst. 2/. Zhotovitel odpovídá za vady [anonymizováno] vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností /odst. 3/. Spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426 /odst. 4/.

21. Podle ustanovení § 561 obch. zák. zhotovitel neodpovídá za vady [anonymizováno], jestliže tyto vady byly způsobeny použitím věcí předaných mu k zpracování objednatelem v případě, že zhotovitel ani při vynaložení odborné péče nevhodnost těchto věcí nemohl zjistit nebo na ně objednatele upozornil a objednatel na jejich použití trval. Zhotovitel rovněž neodpovídá za vady způsobené dodržením nevhodných pokynů daných mu objednatelem, jestliže zhotovitel na nevhodnost těchto pokynů upozornil a objednatel na jejich dodržení trval nebo jestliže zhotovitel tuto nevhodnost nemohl zjistit.

22. Podle ustanovení § 562 obch. zák. objednatel je povinen předmět [anonymizováno] prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu [anonymizováno] (odst. 1). Soud nepřizná objednateli právo z vad [anonymizováno], jestliže objednatel neoznámí vady [anonymizováno] a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu [anonymizováno]. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba (odst. 2). Ustanovení § 428 odst. 2 a 3 se použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2 (odst. 3).

22. Podle § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda /odst. 1/. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení /odst. 2/.

23. Podle § 300 obch. zák. okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.

24. Podle § 301 obch. zák. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.

25. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, učiněných odvolacím soudem, je zřejmé, že nárok vyplývající z odpovědnosti žalovaného za vady [anonymizováno] (19+ 1), které žalobce žalovanému vytknul dopisy ze dne [datum] a [datum], byl mezi účastníky sporný, akcesorickou povahu má v této souvislosti nárok na zaplacení smluvní pokuty (resp. smluvních pokut), který je zcela závislý na hlavním závazku, resp. odpovědnosti žalovaného za prodlení s odstraněním vad, je-li shledána odpovědnost žalovaného za vady díla. Smluvní pokutu, kterou žalobce v řízení požaduje, je třeba zkoumat z hlediska opodstatněnosti každé jedné smluvní pokuty, která je v souvislosti s neodstraněním té které vady, za níž je smluvní pokuta požadována, ve lhůtě k tomu stanovené, a které byly žalobcem žalovanému vytknuty dopisy ze dne [datum] a [datum], žalovaným neodstraněna. V poměrech projednávané věci se navíc promítl do vztahu účastníků soudem schválený soudní smír, který nalezl svůj hmotněprávní odraz, jak bude uvedeno níže.

26. Jak uvedl dovolací soud ve svém kasačním rozhodnutí, při výkladu soudního smíru je v procesní rovině třeba vyjít z pravidel, která jsou rozhodující pro zjišťování obsahu procesního úkonu, tj. z teorie projevu, při řešení hmotněprávních otázek je naopak třeba použít pravidla pro výklad právních úkonů.

27. Odvolací soud tak znovu ve světle shora uvedeného vykládal soudní smír uzavřený mezi účastníky dne [datum], a to z hlediska toho, jakým způsobem se promítl do hmotněprávních poměrů účastníků. Optikou objektivního posouzení lze s respektem k závaznému závěru dovolacího soudu konstatovat, že nárok (y) na smluvní pokutu, která (é) je (jsou) předmětem daného řízení, zanikl (y), pokud žalovaný řádně a včas odstranil vady [anonymizováno], které byly v soudním smíru specifikovány, a k jejichž odstranění se na svůj náklad žalovaný zavázal ve lhůtě 6 měsíců od schválení smíru. Žalovaný se ve výroku I. soudního smíru zavázal provést na svůj náklad odstranění (19+1) vytčených vad [anonymizováno] prováděného dle smlouvy o dílo [číslo] [spisová značka] ve lhůtě 6 měsíců od schválení smíru. Odvolací soud v této části soudního smíru, specifikovaného výrokem ad I., hodnotí hmotněprávní úkon žalovaného jakožto uznání závazku z odpovědnosti za vady [anonymizováno], avšak s rezervou k odpovědnosti za ty vady [anonymizováno] (potažmo odpovědnosti za prodlení s jejich odstraněním), které nebyly specifikovány smírem dostatečně určitě vymezeny.

28. Ustanovení § 323 obch. zák. stanoví, že uzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trvá v době uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v době uznání promlčena (odstavec 1). Za uznání nepromlčeného závazku se považují i právní úkony uvedené v § 407 odst. 2 a 3 (odstavec 2). Uznání závazku má účinky i vůči ručiteli (odstavec 3).

29. I v poměrech projednávané věci platí, že závěr, že byl uznán určitý závazek (§ 323 odst. 1 obch. zák.), musí mít podklad v písemném prohlášení dlužníka; nelze jej dovozovat pouze z toho, že účastníkům muselo být známo, jaký závazek dlužník uznává (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).

30. Ze skutkového stavu zjištěného odvolacím soudem vyplývá, že vady [anonymizováno] (19+1), jak byly definovány ve výroku I. soudního smíru, jsou věrným odrazem vad popsaných vytýkacími dopisy žalobce ze dne [datum] a [datum], kde žalobce vyzývá žalovaného k jejich odstranění a stanoví mu v tomto směru lhůtu k jejich odstranění v souladu se smlouvou o dílo. Za stavu, kdy v dopisu žalobce ze dne [datum] a [datum] nejsou uvedeny vady [anonymizováno] způsobem, jichž se uznání ve vztahu k přijetí odpovědnosti za vady týká určitým způsobem, nutno dovodit i neurčitost uznání závazku z odpovědnosti za vady [anonymizováno] v soudním smíru ze dne [datum]. V takovém případě pro úspěch uplatněné smluvní pokuty musí být postaveno najisto, zda žalobce uplatnil tu kterou vadu dostatečným způsobem, tj. tak, že musí být hodnocen projev vůle žalobce a tento být vyložen podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl musel být druhé straně znám (interpretace podle § 266 odst. 1 obch. zák.), k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. [jméno] kde je vada [anonymizováno] určena v soudním smíru ze dne [datum] dostatečným způsobem, uznání závazku žalovaným z odpovědnosti za vady [anonymizováno] dovodit lze a pro případ, že žalovaný onu konkrétní vadu ve lhůtě soudním smírem stanovené neodstranil, vznikne žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty. Uvedené platí pro případ, že ta která vada nebyla odstraněna žalovaným v šestiměsíční lhůtě (tj. do [datum]), tj. nedojde k aktivaci naplnění rozvazovací podmínky dle § 36 odst. 2 obč. zák. Požadavek na zaplacení smluvní pokuty nemůže být rovněž opodstatněný u té které dostatečně určité vady [anonymizováno] specifikované soudním smírem ze dne [datum], která nemohla být žalovaným odstraněna ve lhůtě 6 měsíců v důsledku tvrzené nemožnosti plnění (srov. § 352 odst. 4 obch. zák.).

31. Na soudu prvého stupně nyní bude, aby v prvé řadě důsledně odlišil akcesorický závazek na zaplacení každé jednotlivé žalobou uplatněné smluvní pokuty, která je požadována v důsledku prodlení s plněním povinnosti žalovaného odstranit tu kterou konkrétní vadu [anonymizováno], která se stala předmětem výtky žalobce v dopisech ze dne [datum] a [datum]. Dále je třeba odlišit, která vada byla dostatečně určitým způsobem označena v soudním smíru ze dne [datum], kdy bude-li učiněn závěr, že vada byla označena dostatečně určitým způsobem, pak žalovaný odpovědnost za tu kterou vadu uznal, svědčí mu povinnost k jejímu odstranění, kdy mu nově žalobce umožnil vadu odstranit v 6 měsíční lhůtě od schválení soudního smíru. Na žalovaném pak bude, aby tvrdil a prokázal, že povinnost odstranit tu kterou vadu ve lhůtě nově sjednané soudním smírem odstranil, tj., že nebyl v prodlení s odstraněním vad (y), případně že nastala nemožnost plnění odstranění vad (y) a proč. Uvedené se neobejde bez poučení žalované strany dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., která důsledně odliší tvrzení k důvodu zániku závazku z odpovědnosti za vady a nabídne k jejich prokázání důkazy.

32. V dalších případech, kdy nebyla v soudním smíru ta která vada [anonymizováno] označena dostatečně určitým způsobem a žalovanému nebylo zřejmé, o jakou vadu se jedná, bude třeba vycházet z celého komplexu důkazů, tj. nejen z dopisů žalobce ze dne [datum] a [datum], ale též z následné interakce žalovaného, okolností případu a chování stran sporu. Jak bylo uvedeno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka],„ obch. zák. svém ustanovení § 562 odst. 2 sice stanoví povinnost oznámit zhotoviteli vady [anonymizováno], avšak pro toto oznámení neurčuje žádné formální ani obsahové náležitosti. Význam tohoto oznámení a funkce oné zákonné povinnosti spočívají v tom, aby se informace o vadách dostala zhotoviteli a umožnila mu zpětnou reakci. Zákon zde dává přednost primární vzájemné interakci obou stran před případným soudním řešením, neboť vady předmětu plnění jsou ve své převažující většině technické povahy a jejich sanace je především věcí jednání a dohody obou smluvních stran.“. Teprve učiní-li prvostupňový soud skutkový závěr o tom, že žalovanému bylo známo, která konkrétní vada je žalobcem vytýkána a tato vada nebyla žalovaným ve lhůtě v dopise žalobcem stanovené odstraněna (tj. do [datum], příp. [datum]), lze uvažovat o nároku na zaplacení smluvní pokuty v souvislosti s neodstraněním té které vady ve lhůtě žalobcem stanovené dle čl. XIII. ([číslo]) Smlouvy o dílo [číslo] [spisová značka].

33. Jinými slovy je zřejmé, že nároky na zaplacení smluvních pokut budou ovládány různými režimy rozhodných skutečností, které je třeba zjišťovat, neboť jsou pro posouzení jejich opodstatněnosti významné. Teprve dospěje-li prvostupňový soud k závěru, že žalovanému svědčí odpovědnost za tu kterou vadu označenou určitě, resp. že žalovaný se dostal do prodlení se splněním povinnosti odstranit tu kterou vadu, může být každý jednotlivý nárok na zaplacení smluvní pokuty sjednané smlouvou důvodný. Následně se bude moci prvostupňový soud zabývat moderací smluvní pokuty k návrhu žalovaného.

34. Obiter dictum odvolací soud dodává, že jestliže žalovaný netvrdil, tím méně prokazoval, že na nevhodnost projektové dokumentace žalobce v průběhu plnění [anonymizováno] upozorňoval, nemůže se své odpovědnosti za vady [anonymizováno] a potažmo odpovědnosti za prodlení se splněním odstranění reklamované vady zprostit (§ 561 obch. zák.).

35. Tvrdil- li však žalovaný, že stav předmětu [anonymizováno] v důsledku vad [anonymizováno] po jeho předání byl vyvolán chybnou projektovou dokumentací a že při vynaložení odborné péče nemohl nevhodný stav budovy, na níž dílo prováděl, zjistit, je třeba tuto otázku primárně zkoumat, neboť na ní závisí, zda žalovaný odpovídá za vady [anonymizováno], případně odpovídá za prodlení s odstraněním vad [anonymizováno] (§ 561 obch. zák.). I zde však žalovaný musí důsledně odlišit, která z vad, jež se po předání [anonymizováno] projevila a stala se předmětem výtek žalobce v dopise ze dne [datum] a [datum], měla svůj původ v chybné projektové dokumentaci, kdy ani při vynaložení odborné péče žalovaný nemohl na nevhodnost zateplení způsobem uvedeným smlouvě o dílo poukázat. Uvedené se neobejde bez poučení žalované strany dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

35. Protože ke správnému zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další dokazování, které se pravděpodobně neobejde bez znaleckého zkoumání, jejichž provedení by přesahovalo meze odvolacího přezkumu, postupoval odvolací soud podle § 219a odst. a odst. 2 o. s. ř. a rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. k dalšímu řízení.

36. V novém rozhodnutí soud I. stupně, jsa vázán právním názorem odvolacího soudu (§ 226 odst. 1 o. s. ř.) zohlední i náklady této fáze odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.) a dovolacího řízení (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).