pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalobu se žádostí o zaplacení [částka] s příslušenstvím a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítl (výrok II.), vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a uložil žalobkyni i žalované povinnost zaplatit, a to každé jednou polovinou, náklady řízení státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu I. stupně s tím, že žalobkyně zaplatila zálohu [částka], zbývá jí tak k doplacení [částka], žalovaná zaplatila zálohu [částka], zbývá jí tak k doplacení [částka] (výrok IV.).

2. Rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím za rozhodné období od [datum] do [datum] s tvrzením, že je vlastníkem [anonymizováno] parc. [číslo] o výměře [výměra], parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra], zapsaných na [list vlastnictví], v k. ú. [část obce], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], na nichž se nachází stavby ve vlastnictví žalované pod označením budova [adresa], situovaná na pozemku parc. [číslo] užívaná jako čerpací stanice, prodejna a servis automobilů, s níž ostatní pozemky tvoří ucelený areál. Mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva či jiná dohoda o užívání [anonymizováno], žalobkyně tak žádá vydání bezdůvodného obohacení na úrovni obvyklého nájemného srovnatelných [anonymizováno] v daném místě a čase, které stanovila dle závěru znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] [rok].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítla ohledně některých [anonymizováno], za které žádá žalobkyně vydat bezdůvodné obohacení, nedostatek věcné pasivní legitimace, neboť jsou užívány jiným subjektem. Sporovala výši bezdůvodného obohacení s ohledem na charakter pozemku a jejich funkční využití; nesouhlasila se závěry vyslovenými v závěru znaleckého posudku Ing. [příjmení].

4. Soud I. stupně zjistil z provedených důkazů (odst. 3 až odst. 6) následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že žalobkyně je vlastníkem [anonymizováno] parc. [číslo] (orná půda o výměře [výměra]), parc. [číslo] (ostatní plocha, manipulační plocha, způsob využití, výměra [výměra]) a parc. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří, výměra [výměra]) v k. ú. [část obce]. Žalovaná za rozhodné období [datum] až [datum] jako vlastník nemovitosti (budovy [adresa]) stojící na pozemku parc. [číslo] užívala tento pozemek spolu se sousedním pozemkem parc. [číslo] aniž by za užívání [anonymizováno] žalobkyni cokoliv zaplatila. Mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva ani jiná dohoda o užívání předmětných [anonymizováno]. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky [částka] až žalobním návrhem. Pokud jde o rozsah [anonymizováno] (území), které žalovaná užívá, pak budova [adresa] je obklopena pozemky, na kterých stojí automobily, součástí pozemku je komunikace, po které mohou automobily přijíždět a odjíždět. Součástí je i travnatý porost, který lze užívat v souvislosti s vlastnictvím nemovitosti. Prostor není oplocen ani uzamčen; žalobkyně využívá pozemky společně se stavbou, jiným způsobem nelze pozemky využít (viz znalecký posudek [anonymizováno] [právnická osoba], ortofotomapa).

5. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení za užívání těchto [anonymizováno] žalovanou, pak ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] se podává, že od [datum] do [datum] činí výše obvyklého nájemného [částka] (základní cena dle cenové mapy [anonymizováno] [částka], celková výměra 6 674 m2, výše obvyklého nájemného [částka] za 1m²/rok). Podle znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (znalec vyšel ze shodné základní [anonymizováno] dle cenové mapy [anonymizováno] [částka]) měla být cena za užívání pozemku nižší, neboť mělo být zohledněno, že na pozemku je cizí stavba, pozemek je tak znehodnocen, za znehodnocení pozemku odečetl 75% (Ing. [příjmení] odečetl 15 %). Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] za znehodnocení, resp. pro zastavěnost nemovitosti cizí stavbou odečetl 50 %. Pro rozdílené závěry znaleckých posudků byl ve věci vypracován revizní znalecký posudek znaleckou kanceláří [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] z jehož závěru vyšel prvostupňový soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení. Ze závěru revizního znaleckého posudku se podává, že výše obvyklého nájemného za rozhodné období [datum] až [datum] činí [částka], roční jednotková částka [částka] za 1 m2. Bylo zohledněno, že se jedná o pozemky zastavěné stavbou jiného vlastníka, pro které v rozhodné době neexistoval relevantní trh, proto znalec použil metodu tzv. simulovaného nájemného. Vycházel z [anonymizováno 5 slov] v lokalitě [obec a číslo] za období roku [rok] až [rok] a [rok] až [rok]. Vzhledem k tomu, že se jedná o pozemky zatížené stavbou cizího vlastníka, je prakticky vyloučeno jakékoliv jejich další využití, a to i s přihlédnutím k těsnému sousedství drážního koridoru hlavní tratě, proto je třeba vycházet z nejnižšího vyhodnocovaného kvantilu, a to 5 %, což představuje průměrnou [anonymizováno] cenu, která byla dosažena u 90 % zjištěných kupních smluv s nejnižší kvalitou [anonymizováno] v lokalitě [obec a číslo]. Za období [datum] do [datum] byla vypočtena [anonymizováno] cena v úrovni [anonymizováno] obvyklé [částka] za 1 m² (dle cenové mapy za stejné období u sousedních [anonymizováno] činí cena [částka] za 1 m²). Obvyklá cena zastavěných [anonymizováno] byla stanovena ve výši [částka] za 1 m², roční jednotková cena za užívání předmětných [anonymizováno] tak činí [částka] za 1 m2, což za uvedený časový interval (691 dnů) s ohledem na celkovou plochu [anonymizováno] činí [částka]. Revizní znalecký posudek se vyjadřoval ke znaleckému posudku [právnická osoba], znaleckému posudku [jméno] [příjmení], znaleckému posudku [právnická osoba] a konečně ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení], vyložil, že k žádnému závěru těchto znaleckých posudků se nelze přiklonit. Soud I. stupně se nezabýval odůvodněním revizního znaleckého posudku, který se vyslovuje k posuzovaným znaleckým posudkům, neboť pro posouzení dané věci postačuje, že [anonymizováno] [právnická osoba] v revizním znaleckém posudku hodnotil závěry výše označených znaleckých posudků a označil je za nepoužitelné pro daný spor. Závěr revizního znaleckého posudku potvrdili v rámci své výpovědi Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kteří se na jeho vypracování podíleli. Z revizního znaleckého posudku se podává, že se v případě areálu nejedná o jeden funkční celek, ale nejméně dva funkční celky, s ohledem na účel jejich využití. Soud I. stupně pro nadbytečnost zamítl návrh žalobkyně na vypracování dalšího znaleckého posudku.

6. Vztahy mezi účastníky posoudil dle ust. 451 odst. 1, 2 zák. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, (dále jen,,obč. zák.“). Pokud žalovaná namítla, že nevyužívá celý prostor, pak ortofotomapou bylo prokázáno, že okolí nemovitostí je užíváno k parkování automobilů a k využívání nemovitosti při příjezdu a výjezdu automobilů. K námitce žalované, že zaplatila částku [částka], k čemuž předložila výpis z účtu (č. l. 123), prvostupňový soud uvedl, že dne [datum] byla na účet žalobkyně zaplacena žalovanou částka [částka], platba je označena,,za nájem do [datum]“ (č. l. 565). Žalobkyně namítla, že tato částka byla započtena na období, které předcházelo rozhodnému období, které je předmětem řízení. Této argumentaci prvostupňový soud přisvědčil, neboť předmětem řízení je vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], přičemž z výpisu z běžného účtu nelze seznat, že se částka [částka] vztahuje k právě k tomuto rozhodnému období (není označen přesný účel platby). Soudu I. stupně je z úřední činnosti známo, že žalobkyně podala proti žalované několik žalob na zaplacení bezdůvodného obohacení za předcházející období, žalovaná nezaplatila v průběhu řízení žádnou žalovanou částku, proto argumentace žalobkyně je důvodná a nemohlo tak dojít k započtení částky [částka] na období od [datum] do [datum] O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“).

7. Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně odvolání s tím, že brojí proti zamítavému výroku o věci samé (výrok II.). Nejprve zrekapitulovala závěry soudu I. stupně, včetně závěru revizního znaleckého posudku. Namítla, že pokud jde o cenovou mapu srovnatelných [anonymizováno] v rozhodném období od [datum] až [datum], pak tato činila za 1m² v roce [rok] částku [částka], v roce [rok] částku [částka] a v roce [rok] částku [částka], závěr revizního znaleckého posudku tak není správný. Jde o údaje z portálu,,cenové mapy Hlavní město Praha“, tyto údaje jsou též součástí znaleckého posudku Ing. [příjmení] [číslo] cena pozemku [částka] za 1m² je naprosto v rozporu s realitou. Úkolem revizního znaleckého posudku bylo přezkoumat závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] Ze závěru revizního posudku vyplývá, že závěry předložených znaleckých posudků jsou nepoužitelné pro daný spor a předmětné pozemky netvoří celek. Obecně závěry znaleckých posudků soudy hodnotí jen podle toho, zda jsou náležitě (logicky) odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, zda jsou závěry podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy. Soud I. stupně vyložil, že postačí závěr, že všechny předložené znalecké posudky nejsou použitelné pro daný spor. Žalobkyně tvrdí, že závěry znalce (míněno zřejmě revizního znaleckého posudku, pozn. odvolacího soudu) jsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy a závěr posudku není podložen ani vlastním obsahem nálezu. Znalec obhajuje svůj postup tak, že jedině jeho metodika je ta správná a jakákoli jiná metodika odpovídající zjištěné ceně obvyklého nájmu výpočtem - 5% z [anonymizováno] pozemku dle cenové mapy je nesprávná. Přitom sám znalec uvádí v příloze [číslo] posudku [anonymizována tři slova] za stavební pozemky v lokalitě [obec a číslo] – [částka], [částka], [částka] za 1m². Znalec byl vyslechnut, z přepisu protokolu z jednání není mnohdy možno pro nesrozumitelnost rozpoznat správný obsah dotazu a opověď, proč shledává metodiku pro stanovení nájemného pomocí cenové mapy za nepřijatelnou. Závěr revizního znaleckého posudku je v rozporu se všeobecně uznávanou metodikou výpočtu výše obvyklého nájmu, která odpovídá 5 % z částky stanovené v cenové mapě pro dané území. Žalobkyně žádala, aby znalci bylo uloženo určit výši obvyklého nájemného, resp. výši bezdůvodného obohacení na straně žalované. Soud I. stupně takový znalecký úkol nezadal, proto žalobkyně požádala o zpracování znaleckého posudku Ing. [příjmení], který jej dne [datum] zpracoval. Za znalecký ústav se dostavil k výslechu Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kteří potvrdili závěry znaleckého posudku, když vycházeli z [anonymizována dvě slova] pozemku [částka]. Stanovená výše obvyklé [anonymizováno] zastavěných [anonymizováno], kterou určil znalec na [částka] za 1 m², je v rozporu se skutečně zjištěnou cenou zastavěných [anonymizováno] (viz. příloha [číslo] posudku). Další pochybení spočívá v tom, že přílohu [číslo] znaleckého posudku tvoří smlouva o výpůjčce, která měla být doložena znalci zaměstnanci čerpací stanice. Z textu této smlouvy o bezplatné výpůjčce vyplývá, že tato smlouva navazuje na uzavřenou nájemní smlouvu ohledně nájmu čerpací stanice. Z této nájemní smlouvy by znalec mohl čerpat, tato smlouva však již přílohu netvoří. Rozsudek soudu I. stupně trpí vadou, která spočívá právě v hodnocení znaleckého posudku [právnická osoba], s. r. o. [číslo]. S ohledem na výše uvedené navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném zamítavém výroku o věci samé zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení za účelem vyhotovení nového znaleckého posudku.

8. Rovněž žalovaná brojila proti rozsudku soudu I. stupně odvoláním, a to proti vyhovujícímu výroku o věci samé. Soud I. stupně správně zadal vypracování revizního znaleckého posudku s ohledem na rozdílné závěry předložených znaleckých posudků. Žalovaná již v průběhu řízení před prvostupňovým soudem sporovala výši bezdůvodného obohacení, namítla, že neužívá všechny plochy, a na uplatněný nárok již zaplatila [částka]. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, tak se nalézací soud s touto námitkou ztotožnil a shledal, že výše bezdůvodného obohacení je nižší, než požaduje žalobkyně. Nalézací soud se však již neztotožnil s námitkou žalované ohledně nevyužívání veškeré plochy, resp. celého prostoru. S touto námitkou se vypořádal tak, že provedl důkaz ortofotomapou, ze které je patrné, že okolí nemovitosti je užíváno k parkování automobilů a pro příjezd a výjezd automobilů. Tato argumentace nemůže obstát, když z předmětné ortofotomapy nelze rozlišit, jaký subjekt konkrétní prostor využívá. Nikoliv celý prostor je užíván k parkování, příjezdu a odjezdu automobilů, nýbrž se zde nachází velké množství ploch zeleně a ploch bez jakéhokoliv využití, soud I. stupně tak dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. [jméno] žalobkyně bránila ve využívání celého prostoru, když městská policie zasahovala na předmětných pozemcích, aby zabránila prodejci značky Citröen v prezentaci vozidel v prostoru před prodejnou. Kromě žalované má na předmětných pozemcích umístěny nemovité věci ještě další vlastník, a to Ing. [jméno] [příjmení], podnikající pod [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], jeho vlastnické právo bylo založeno [anonymizováno] smlouvou ze dne [datum], na jejímž základě nabyl úplatně do svého vlastnictví čerpací stanici se všemi součástmi a příslušenstvím. Byť nemovité věci tohoto vlastníka nejsou zapsány v katastru nemovitostí, jedná se o nemovité věci, konkrétně stavbu čerpací stanice. K této námitce žalovaná odkázala na své podání ze dne [datum] – zejména na čl. IV., V., VI. a VII. Nalézací soud se existencí dalšího vlastníka nevypořádal. Pokud jde o úhradu částky [částka], pak tato platba byla realizována dne [datum]. Žalovaná nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že tato částka byla započtena na období, které předcházelo dlužnému rozhodnému období. Žalovaná předložila výpis z běžného účtu prokazující zaplacení částky [částka] dne [datum] s poznámkou„ nájem do [datum]“. Pokud by se mělo jednat o platbu za předcházející období, pak není zřejmé, z jakých důkazních prostředků nalézací soud dospěl k závěru, že za období, která předchází tomuto rozhodnému období, žalovaná nezaplatila žádnou částku. Žalovaná za všechna předcházející období zaplatila podle pravomocných rozhodnutí vše, a to včetně úroků a nákladů řízení. Pokud by nezaplatila, jistě by žalobkyně přistoupila k exekučnímu vymáhání, což neučinila. Na žalované období byla zaplacena částka [částka], která představuje platbu za období od [datum] do [datum] ([anonymizováno] dní x tehdy užívaných [anonymizováno] m² x [částka]). Rozhodnému období předcházela tři období, žalovaná v rámci odvolání označila jednotlivá řízení a platby, které dle pravomocných rozsudků uhradila. Namítla, že k započtení může dojít pouze v případě existujících pohledávek. Žalobkyně v této věci nikdy neobdržela žádný projev vůle, jehož obsahem by byl jednostranný zápočet. Pro započtení je nezbytnou podmínkou projev vůle jedné ze stran započíst svou pohledávku vůči pohledávce druhé strany. [příjmení] [částka] tak započtena nebyla a nalézací soud se s touto námitkou nevypořádal. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I., III. a IV. zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k novému rozhodnutí. Nyní jsou k dispozici závěry revizního znaleckého posudku, který stanovil výši obvyklého nájemného částkou [částka] m² a nabízí se příležitost k uzavření dohody na platformě závěrů revizního znaleckého posudku. Za tohoto stavu by žalovaná byla připravena podané odvolání vzít zpět a vyjít z rozsudku soudu I. stupně, a to i pro futuro, což by akceptoval i,,druhý vlastník“ [jméno] [příjmení], [IČO]. Sazba ve výši [částka] m² by tak byla žalobkyni uhrazena z celé výměry 6 674 m².

9. Žalobkyně podáním ze dne [datum] omluvila svoji neúčast u odvolacího jednání, opětovně uvedla, že námitky žalované obsažené v odvolání jsou liché i s ohledem na rozhodnutí dovolacího soudu sp. zn. [spisová značka] i rozhodnutí odvolacího soudu sp. zn. [spisová značka], které předložila. Není pravdivé tvrzení, že by žalobkyně dokonce bránila žalované ve využívání celého prostoru, jak žalovaná v odvolání nově tvrdí. Mezi účastníky je veden další spor o vydání bezdůvodného obohacení za období od roku [rok] do roku [rok], ve věci byl zpracován další znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Konečně zopakovala svoji argumentaci ohledně platby [částka].

10. Žalovaná při odvolacím jednání dne [datum] vzala v plném rozsahu své odvolání zpět.

11. Odvolací soud tak odvolací řízení o odvolání žalované zastavil dle ust. § 207 odst. 2 o. s. ř.

12. Odvolací soud tak přezkoumal rozsudek soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to toliko v rozsahu podaného odvolání (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), jednal v nepřítomnosti žalobkyně dle ust. § 101 odst. 3 ve spojení ust. §211 o. s. ř., která se k jednání odvolacího soudu omluvila. Při jednání zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) revizním znaleckým posudkem [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne [datum], [číslo] (zjištění viz níže) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

13. Předně nárok žalobkyně (bezdůvodné obohacení za užívání [anonymizováno] za období od [datum] do [datum]) je třeba posoudit s ohledem na ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,o. z.“) podle zák. [číslo] Sb., občanského zákoníku.

14. Podle ust. § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

15. Revizní znalecký posudek, jehož závěry stvrdili znalci, kteří se na jeho vypracování podíleli (Ing. Mgr. [příjmení] [příjmení], [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení]), při jednání prvostupňového soudu dne [datum], se jednak vyjádřil k závěru znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] (posudek předložený žalobkyní), k závěru znaleckého posudku [příjmení] [jméno], v. o. s , k závěru znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] a k závěru znaleckého posudku [právnická osoba] (posudky předložené žalovanou) a jednak stanovil výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, tedy v období od [datum] do [datum].

16. Ze závěru revizního znaleckého posudku se podává, že Ing. [příjmení] ve svém posudku bez jakéhokoliv pokusu o konvergenci s reálným vývojem cen [anonymizováno] na relevantním trhu používá výchozí cenovou základnu konstantní 10 let, [anonymizováno] okolních [anonymizováno] dle cenové mapy jsou výrazně nižší, než znalcem vyčtená cena [částka], konečně provedl celkovou korekci ponížením o 15 %, což neodpovídá znehodnocení předmětných [anonymizováno] stavbami jiného vlastníka; nesplnil znalecký úkol a nestanovil obvyklou cenu nájemného. Znalecký posudek podaný [právnická osoba] nemůže obstát, znalec použil metodu simulovaného nájemného, jako výchozí jednotku nesprávně aplikuje tržní hodnotu pozemku podle cenové mapy hl. m. [obec] ve výši 4 [číslo], neboť směšuje pojmy tržní hodnota a obvyklá cena; redukční koeficient reflektující stavby jiného vlastníka na pozemku není ve znaleckém posudku odůvodněn, analyzován. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] vychází z výchozí porovnávací metody, základní pochybení spočívá již v určení samotných 4 porovnávaných vzorků (odlišná plocha a další cenotvorné charakteristiky), dále znalec aplikoval 18 korekčních koeficientů, tím se odchýlil od metody přímého porovnání, došlo tak k implementaci subjektivního vlivu znalce, což ovlivnilo výsledek. Znalecký posudek [právnická osoba] vykazoval nejméně metodických nedostatků, výsledná cena vychází z 5 vzorků, z nichž však pouze jeden má stavby na pozemku, pro vzorky nezastavěné je aplikován koeficient 0,75 bez odůvodnění, jako zdroj cenové informace je u všech vzorků pouze,,realitní nabídka“, nejde tak o realizované [anonymizováno] v místě a čase. Lze tak shrnout, že revizní znalecký posudek shledal u výše uvedených posudků nedostatky metodické povahy, pro něž se se závěry těchto posudků neztotožnil (kapitola 3. 1., kapitola 4.1 revizního znaleckého posudku).

17. Znalecká kancelář [anonymizováno] [právnická osoba] jako zdroj dat pro stanovení obvyklého nájemného vybrala údaje z“ [anonymizováno] - [anonymizováno 5 slov] v [anonymizováno] dle okresů a velikosti obcí v letech [rok] – [rok]“, pro uvedené období byly ze stejného zdroje získány [anonymizována tři slova]. Na stránkách [webová adresa] a [příjmení], tj. databáze [anonymizováno] byla zjištěna odpovídající data a parametry pro výpočet diskontní míry za sledované období, byl stanoven korekční koeficient pro poměr skutečného zastavění; vzhledem ke specifiku - pozemky zastavěné stavbou jiného vlastníka nebylo možno použít porovnávací metodu pro absenci obdobných reprezentantů, byla použita metoda pro stanovení simulovaného nájemného jako dané procento z [anonymizováno] pozemku, pro rozhodnou dobu byla stanovena váženým průmětem střední [anonymizováno] cena na úrovni [anonymizováno] obvyklé v dané lokalitě (5% kvantil) – [částka] (cena sousedních [anonymizováno] z cenové mapy [částka]); obvyklá cena zastavěných [anonymizováno] [částka], roční jednotková částka, resp. obvyklé nájemné [částka], obvyklé nájemné v daném místě a čase za rozhodné období od [datum] do [datum] ohledně pozemku parc. [číslo] činí [částka] = (60, [číslo] x 691 dní x 6 674m²).

18. Tyto závěry stran použité metody pro absenci srovnatelných reprezentantů, závěr ohledně stanovení výše obvyklého nájemného v dané lokalitě a čase s přihlédnutím ke specifiku [anonymizováno], na nichž se nachází stavba jiného vlastníka, zpracovatelé revizního posudku řádně obhájili, rovněž tak důvody, pro které nelze vyjít ze závěrů posudků, které byly předloženy účastníky (viz odst. 16 odůvodnění odvolacího soudu). Lze tak shrnout, že závěr revizního znaleckého posudku byl náležitě logicky a přesvědčivě odůvodněn, včetně jeho výhrad k předloženým znaleckým posudkům účastníků a odvolací soud tak přisvědčuje soudu I. stupně, který pro stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel právě z jeho závěru. Pokud jde o námitku žalobkyně stran potřeby vypracování dalšího znaleckého posudku za účelem stanovení výše obvyklého nájemného v daném místě a čase, pak tato se s ohledem na výše uvedené jeví neopodstatněnou pro nadbytečnost provedení takového důkazu. Dílčí výhrady k odůvodnění napadeného rozhodnutí stran nedostatečného se vypořádání se závěry ostatních znaleckých posudků, předložených účastníky, bylo možno zhojit v odvolacím řízení po zopakování dokazování. Potud byla stěžejní odvolací námitka žalobkyně ohledně výše bezdůvodného obohacení shledána nedůvodnou.

19. Při respektování principu předvídatelnosti práva i postupu orgánů veřejné moci, jako jedné ze základních zásad právního státu (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2127/12, § 13 o. z.) odvolací soud vyšel z toho, že se jedná o čtvrtý spor účastníků se stejným skutkovým základem, lišící se v tomto případě pouze jiným obdobím. V jiných (předcházejících) sporech účastníků bylo rozhodováno i odvolacím soudem (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), závěry odvolacího soudu byly přezkoumány i Nejvyšším soudem pod sp. zn. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka], odvolací soud proto nemá důvod se zásadně odchýlit od těchto soudních rozhodnutí ani v tomto případě, pokud jde o otázku pasivní legitimace žalované a posouzení otázky, zda areál na předmětných pozemcích tvoří jeden funkční celek (jedná se o otázku právní nikoliv odbornou), neboť pro posouzení těchto otázek vycházel ze shodného skutkového stavu věci. Toliko pokud jde o výši bezdůvodného obohacení pro rozhodné období od [datum] do [datum], pak vyšel z odlišného skutkového stavu věci, neboť v tomto řízení (rozdílně od řízení předcházejících) byl vypracován revizní znalecký posudek [číslo] [anonymizováno] [právnická osoba] a bylo posuzováno jiné rozhodné období (rok [rok] až rok [rok]).

20. K věcné pasivní legitimaci žalované lze uvést, že je namístě vyjít z dosavadní ustálené judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]. Ostatně nedůvodnost této námitky lze vysledovat i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] (kdy v posledně uvedeném rozhodnutí bylo předmětem řízení vydání bezdůvodného obohacení za bezprostředně předcházející období od [datum] do [datum]) ve věci týchž účastníků. Lze tak pouze zopakovat, že povinnost poskytovat náhradu vlastníku pozemku, na němž stojí stavba, podle ust. § 451 odst. 1 a 2 a § 456 obč. zák. stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo realizuje, neboť k jeho obohacení dochází už ze samotného titulu vlastnického práva; uvedené závěry lze pak vztáhnout i na spoluužívané pozemky stavbou bezprostředně nezastavěné, tvoří-li se zastavěným pozemkem funkční celek – ucelený areál (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); potud je nerozhodné provozování čerpací stanice Ing. [příjmení] podnikajícím pod [právnická osoba] [anonymizováno], či provozování prodeje vozidel [anonymizováno], v rozhodné době byla žalovaná vlastníkem souboru budov označených na [list vlastnictví] (vedeného zmíněným katastrálním úřadem pro katastrální území Dolní Počernice) jako budova [adresa], situovaných na parcele [číslo] užívaných jako čerpací stanice, prodejna a servis automobilů.

21. Nutno dodat, že areál tvořící jednotný funkční celek (čerpací stanice, autoservis, autosalon, přilehlé plochy - komunikace, chodník, sadové úpravy), sloužící k podnikání, ve kterém jsou poskytovány služby zákazníkům (viz. příloha [číslo] revizního znaleckého posudku - mapa [anonymizováno], příloha [číslo] revizního znaleckého posudku - ortofotomapa řešených [anonymizováno], příloha [číslo] revizního znaleckého posudku - [webová adresa], příloha [číslo] [číslo] revizního znaleckého posudku - kolaudační rozhodnutí vydaná na základě stavebního povolení vydaného odborem výstavby dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 22/ [spisová značka] pro celý areál jako celek). Je přitom zjevné, že stavební povolení bylo vydáno pro jeden objekt za účelem provozování čerpací stanice, autoservisu, autosalonu, včetně provedení sadových úprav a přilehlých chodníků a zázemí (trafostanice, nádrž pohonných hmot, přípojka vody, plynu); jako jeden funkční celek je zákazníky užíván. Zákazníci krom poskytovaných služeb souvisejících s provozováním čerpací stanice, autoservisu či autosalonu, využívají k dopravě (vjezdu a výjezdu) nejen přilehlé komunikace, ale také chodníky a zpevněné plochy; naopak provozovatel poskytovaných služeb taktéž využívá zázemí (přípojky vody, plynu, nádrž pohonných hmot apod.), jakož i příjezdové komunikace a zpevněné plochy pro svou podnikatelskou činnost, tedy všechny pozemky, které jsou tak funkčně propojeny. V případě jejich užívání na základě řádného titulu (nájemní smlouvy) by k jejich pronájmu nedošlo na základě jednotlivých smluv ke konkrétním pozemkům (např. travní porost, zpevněné, odstavné plochy, autoservis, čerpací stanice), ale na základě jedné smlouvy, předmětem které by byl celý areál. Bylo by proto nelogické, aby v případě porušení práv vlastníka žalovanou byla žalobkyně znevýhodněna tím, že by nebyla zohledněna ucelenost užívání těchto [anonymizováno] - areálu, kdy některé části areálu by byly zcela opomenuty, neboť jsou využívány, byť okrajově a byla diferencována cena v jeho jednotlivých částech.

22. Nadto odvolací soud poznamenává, že pokud žalovaná před soudem I. stupně namítla, že zaplatila [částka], což mělo být zohledněno ve vztahu k výši bezdůvodného obohacení za toto rozhodné období, pak z obsahu spisu se podává, že dne [datum] bylo řízení koncentrováno dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. a účastníkům byla dána lhůta 30 dnů ode dne data konání jednání k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc a k navržení důkazů (č. l. 124). Žalovaná však až podáním ze dne [datum] (po více jak 6 letech) tuto argumentaci stran zaplacení částky [částka] uplatnila (č. l. 558) a předložila výpis z účtu ze dne [datum] (č. l. 565), tedy po uplynutí lhůty, která jí byla v rámci koncentrace řízení poskytnuta, proto k této námitce nelze přihlížet.

23. Prodlení žalované odvolací soud posoudil dle ust. § 517 odst. 1 obč. zák., žalobkyně byla při jednání před soudem I. stupně vyzvána k předložení důkazu stran prokázání tvrzení, že žalovaná byla vyzvána k plnění, žalobkyně předložila výzvu k plnění ze dne [datum], výzvu k plnění ze dne [datum], korespondenci právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] adresovanou právnímu zástupci žalované, e-mailovou korespondenci právních zástupců z roku [rok] a vyčíslení pohledávky (č. l. 131 - 136), tyto listiny však neprokazují tvrzení, že by žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] dne [datum]; lze tak uzavřít, že k vydání bezdůvodného obohacení byla vyzvána až žalobním návrhem, který jí byl doručen [datum] (viz Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (č. l. 21a), v prodlení se tak ocitla dne [datum].

24. Soud I. stupně však pochybil, pokud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O náhradě nákladů řízení bylo na místě rozhodnout dle ust. 142 odst. 3 o. s. ř., základ nároku byl důvodný, toliko rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku (v této souvislosti nelze přehlédnout, že žalovaná za užívání [anonymizováno] ničeho za rozhodné období nehradila, a to ani dle znaleckých posudků, které sama předložila). Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], záloha na znalečné ve výši [částka], odměna advokáta za 15 úkonů právní služby po [částka] a 2 úkony po [částka] dle ust. § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, odst. 2 písm. c/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] (příprava a převzetí zastoupení, sepis žalobního návrhu, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], ½ za odvolání procesní povahy ze dne [datum] a ze dne [datum]), 17 náhrad hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl., 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].

25. O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., náklady státu tvoří znalečné za znalecký posudek [anonymizováno] [právnická osoba] ve výši [částka], znalečné za účast u jednání znalce [příjmení] [příjmení] ve výši [částka] a znalečné za účast znalce [příjmení] [příjmení] u jednání ve výši [částka]. Znalečné celkem činí [částka]. Zaplacené zálohy na znalecký posudek (záloha zaplacená žalovanou ve výši [částka] a záloha zaplacená žalobkyní ve výši [částka]) nebyly použity k proplacení znalečného – viz platební poukaz na č. l. 542, 543 a 555, je tak na místě rozhodnout o vrácení zaplacené zálohy žalované.

26. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku o věci samé (výrok I.) jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř., ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem (výrok III.) jej změnil dle ust. § 221a o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokátky, ve výroku o náhradě nákladů řízení státu (výrok IV.) jej změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit [země] na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu I. stupně.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., když v této fázi řízení žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná procesně zavinila zastavení odvolacího řízení.