o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne 5. 8. 2024 ve znění jeho opravy ze dne 19. 2. 2025 (dále též jen „napadený rozsudek“) soud I. stupně zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 6. 2018 do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradu nákladů řízení 13 900 Kč (výrok II.), a dále žalobkyni uložil povinnost nahradit České republice státem vynaložené náklady řízení do 3 dnů od právní moci usnesení, kterým bude stanovena jejich výše, a to na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok III.).

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobním nároku uplatněném z titulu pojistného plnění z pojistné smlouvy č. [číslo], kterou uzavřela dne 27. 8. 2015 žalobkyně (jako pojistník a současně pojištěná) s právní předchůdkyní žalované - [právnická osoba]. (jako pojistitelem), kdy pojištění se vztahovalo (mimo jiné) na pojištění závažných onemocnění (rozšířená varianta) s pevnou pojistnou částkou 300 000 Kč. Žalobkyně v žalobě (doručené soudu dne 20. 2. 2020) tvrdila, že dne 23. 10. 2017 prodělala cévní mozkovou příhodu, byla hospitalizována, přičemž v návaznosti na kardiologické vyšetření jí byl proveden operativní zákrok srdce pro akutní infarkt myokardu; uvedené nahlásila žalované; žalovaná odmítla plnit pojistné plnění s odůvodněním, že žalobkyně neúplně vyplnila tzv. zdravotní dotazník při sjednání pojištění (dále jen „zdravotní dotazník“). Žalobkyně při uzavírání pojistné smlouvy pravdivě vyplnila zdravotní dotazník, ve kterém zaškrtla kolonku ANO v bodě 7 písm. c), v němž pojistitel „vymezil dotaz na dřívější choroby srdce a cév (např. vysoký a kolísavý krevní tlak, poruchy srdečního rytmu, srdeční infarkt, mrtvice, embolie, trombóza, srdeční vady, zánět žil, křečové žíly, bércový vřed)“, a upřesnila, že „užívá od října 2013 lék Prestarium“; současně udělila souhlas s tím, aby bylo nahlíženo do její zdravotní dokumentace, pojistitel si tak mohl zjistit informace o prodělaných nemocech; žalobkyně vědomě nezamlčela údaje o prodělaných nemocech. V době trvání pojistné smlouvy došlo k pojistné události, tj. „stanovení diagnózy jednoho ze závažných onemocnění uvedených v pojistných podmínkách – rozšířené variantě", konkrétně k cévní mozkové příhodě (dále též jen „CPM“) a infarktu myokardu, kdy současně byla splněna podmínka, že diagnóza byla stanovena v době po uplynutí 6 měsíců od sjednaného pojištění. Žalobkyni tak vznikl nárok na výplatu jednorázového plnění (pojistnou částku) ve výši 300 000 Kč. Žalovaná (její právní předchůdkyně) přitom věděla, že žalobkyně byla v minulosti léčena pro nemoci srdce a cév.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Ke své obraně poukázala na skutečnost, že žalobkyně ve zdravotním dotazníku pouze uvedla, že se léčí pro vysoký krevní tlak a užívá lék Prestarium; dne 23. 10. 2017 byl žalobkyni proveden 3násobný bypass pro akutní infarkt myokardu, přičemž (jak žalovaná poté zjistila ze záznamů ve zdravotní dokumentaci od praktického lékaře a z přiložených zpráv) první projev nemoci tří tepen infarktu myokardu byl již 10. 4. 2014, tj. v období před uzavřením pojistné smlouvy, následně byl žalobkyni implantován první stent a byla léčena pro nemoc tří tepen, další stenty byly implantovány v roce 2015 a v roce 2016 jí byl zaveden kardiostimulátor; kdyby tato skutečnost ohledně zdravotního stavu žalobkyně byla žalované známa před uzavřením pojistné smlouvy, byl by pojistitel riziko závažných onemocnění vyloučil. Žalobkyně tak zamlčela podstatnou a důležitou informaci, porušila povinnost pravdivého sdělení ohledně skutečností, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko a zda vůbec uzavře pojištění. Žalovaná dále uvedla, že nebyla naplněna podmínka definice CMP (cévní mozkové příhody) dle pojistných podmínek, nebylo doloženo žádné neurologické vyšetření, neurologický stav je popisován jako normální. Pojištění zaniklo k 28. 1. 2018 pro neplacení pojistného.

4. Soud I. stupně po provedeném dokazování na základě skutkových zjištění (uvedených pod bodem 4. odůvodnění napadeného rozsudku) a shrnutí skutkového stavu (pod bodem 6. odůvodnění napadeného rozsudku), kdy odvolací soud v tomto směru na odůvodnění napadeného rozsudku v zájmu stručnosti vlastního rozhodnutí odkazuje, a dále po citaci § 4 odst. 2, § 2788 odst. 1 a § 2809 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), dospěl k závěru o nedůvodnosti podané žaloby.

5. Soud I. stupně vyšel ze znění zdravotního dotazníku, přičemž konstatoval, že již sdělením v samotném jeho úvodu, „že má být uvedeno i takové onemocnění, které se jeví jako nepodstatné“, žalovaná poukázala na význam informací uvedených v dotazníku, žalobkyně si tedy „mohla osvojit vědomost o důležitosti informací, které pojistitel od žalobkyně požadoval a tyto jí musely být zřejmé již z úvodního prohlášení“; pro pojistitele je nezbytné, aby získal přesné údaje o rozhodných skutečnostech, neboť ty mají následně význam „pro hodnocení, rozsah a charakter neseného pojistného rizika, popř. zda dané riziko vůbec nést“. Neshledal důvodný poukaz žalobkyně na skutečnost, že je laik, kterému nelze vyčítat neznalost přesné lékařské terminologie, neboť k odpovědi na položené otázky nebyla potřebná znalost přesné diagnózy, jejich formulace byla zcela jasná. Uvedl, že žalobkyně například odpověděla záporně na otázku „zda byla v posledních 10 letech operována“, ačkoli před necelým rokem a půl před sjednáváním pojistné smlouvy (27. 8. 2015) byla hospitalizována (duben 2014) a ještě v roce 2015 byla na kontrole. Pojistitel z žádných žalobkyní poskytnutých odpovědí nemohl seznat, že žalobkyně trpí onemocněním srdce, když „veškeré indikátory tam uvedené směřovaly pouze k léčenému tlaku, jehož uvedená výše koresponduje s užíváním jediného zmíněného léku Prestarium“. Žalovaná tedy neměla důvod zdravotní stav žalobkyně dále prověřovat. Na základě skutečnosti, že žalobkyně prodělala v říjnu 2017 infarkt myokardu, jehož příčinou bylo onemocnění srdce, jímž trpěla žalobkyně již v roce 2014, kdy jí byl implantován první stent, soud I. stupně dospěl k závěru, že v důsledku zaviněného (i nedbalostního – § 2788 o. z.) porušení povinnosti žalobkyně poskytnout pravdivé a úplné odpovědi o svém zdravotním stavu a skutečnosti, že žalovaná by pojištění závažných onemocnění s žalobkyní při znalosti veškerých údajů o jejím zdravotním stavu neuzavřela, žalovaná oprávněně využila svého práva pojistné plnění odmítnout ve smyslu § 2809 o. z. O následcích při poskytnutí neúplných informací byla žalobkyně v úvodním prohlášení zdravotního dotazníku poučena. Soud I. stupně vzal za prokázané, že pojistitel by pojistnou smlouvu neuzavřel, pokud by byl dotazník vyplněn pravdivě, „žalobkyně by nebyla pojištěna na jakékoli riziko závažných onemocnění (a tedy ani na onemocnění cévní mozkové příhody)“. Ohledně cévní mozkové příhody soud I. stupně dospěl dále k závěru, že žalobkyně neprodělala žádnou závažnou cévní mozkovou příhodu, neurologický nález u žalobkyně byl lehký, což potvrdil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO]; podle lékařské zprávy ze dne 18. 10. 2017 (týkající se CT tepen zásobujících mozek) byl nález přiměřený, nebyly patrny žádné zřetelné známky krvácení či jiné ložiskové změny; pokud by bylo uvažováno o cévní mozkové příhodě, bylo by žalobkyni v propouštěcí zprávě doporučeno navštívit příslušného odborníka (neurologa). Soud I. stupně přihlédl i ke skutečnosti, že podle definice cévní mozkové příhody v pojistných podmínkách pojištění na závažná onemocnění se má jednat o nikoli drobný nález, ale o nález, který bude prokazatelný právě požadovanými způsoby vyšetření. Přestože znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že CT v průběhu rozvoje (počátku) cévní mozkové příhody (CPM) nemusí prokazovat žádnou patologii, CT provedené pár dní po přijetí rovněž vyloučilo zřetelné známky krvácení či jiné ložiskové změny, také ostatní nález byl přiměřený; došlo-li by k takové cévní mozkové příhodě, na jakou pomýšlí ve smyslu závažnosti pojistné podmínky, byla by žalobkyni poskytnuta příslušná zdravotní péče i v tomto směru, přestože řešení infarktu myokardu bylo urgentnější. Pokud znalec [tituly před jménem] [jméno FO] poukazoval na podrobnější způsoby zobrazovacích metod, pak dle závěru prvostupňového soudu tyto nebyly pro posouzení cévní mozkové příhody, definované v pojistných podmínkách, vzhledem k závažnosti nutné, když se má jednat o závažnou formu onemocnění, nikoli lehké postižení. Z uvedených důvodů soud I. žalobu v plném rozsahu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení (specifikovanou pod bodem 17. odůvodnění napadeného rozsudku) sestávajících z nákladů nezastoupeného účastníka, stanovených vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“). O nákladech státu rozhodl s dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné tzv. blanketové odvolání. V jeho doplnění namítla, že soud I. stupně „chybně vyložil a aplikoval právní úpravu obsaženou v o. z., když ze znění o. z. dovodil závěry, které z něj vůbec nevyplývají“. Konkrétně namítla, že podmínky dané § 2809 o. z. (o sankčním odmítnutí pojistného plnění) rozhodně nebyly splněny ve vztahu k cévní mozkové příhodě (CMP). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v průběhu účinné pojistné smlouvy prodělala jak infarkt myokardu, tak CMP. Uvedené potvrdil soudem ustanovený znalec, pročež žalobkyni není zřejmé, „jak soud v bodě 13 rozsudku mohu uvést, že žalobkyně cévní mozkovou příhodu neprodělala?!“. V této souvislosti žalobkyně citovala ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále poukázala na výpověď tohoto znalce před soudem s tím, že dostatečně srozumitelně vysvětlil, proč CT mozku realizované bezprostředně po přijetí žalobkyně do nemocnice nenalezlo žádnou patologii, s dodatkem, že CT pacienta po přijetí se provádí především pro účely vyloučení jiné příčiny CMP než pro účely jejího potvrzení, či vyloučení. Zdůraznila, že o skutečnosti, že by CMP prodělala, znalec vůbec nepochyboval, jeho závěry v tomto směru byly jednoznačné. I proto žalovaná, která s těmito závěry nesouhlasila, navrhovala vypracování revizního znaleckého posudku k jejich přezkoumání jiným znalcem. Soud I. stupně rovněž chybně uzavřel, že i kdyby žalobkyně CMP prodělala, pak by ani za toto pojistné riziko neměla obdržet pojistné plnění, protože pokud by žalovaná znala zdravotní stav žalobkyně před uzavřením pojistné smlouvy, smlouvu by s ní neuzavřela a tedy, ani riziko CMP by pojištěno nebylo. Naprosto chybně možnost žalované, kterou měla ve vztahu k infarktu myokardu (tj. možnost odmítnout pojistné plnění dle § 2809 o. z.) tak aplikoval též na CMP. Jednalo se o zcela jinou pojistnou událost, resp. o zcela jiné a „zvlášť sjednané/pojištěné pojistné riziko“; je proto třeba ke každému jednotlivému pojistnému riziku posuzovat naplnění podmínek daných § 2809 o. z.; je vyloučeno, aby „díky jedné, ne zcela správně zodpovězené otázce, umožňující odmítnutí pojistného plnění ve vztahu k infarktu“, se tato možnost automaticky vztahovala též na další sjednaná pojistná rizika. Pokud by žalovaná chtěla pojistné plnění též ve vztahu k CMP odmítnout, musela by prokázat, že příčinou této pojistné události byla skutečnost, kterou žalovaná zaviněně zatajila s tím, že pokud by žalovaná o zatajené skutečnosti věděla, pojistnou smlouvu by neuzavřela; nic z toho žalovaná přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř. při jednání dne 9. 5. 2022 neprokázala. Vše, co žalovaná ohledně „zatajení podstatných skutečností“ uváděla, se vztahovalo pouze k infarktu myokardu, svá tvrzení a důkazní návrhy ve vztahu k CMP nedoplnila ani poté, co z posudku soudem ustanoveného znalce jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně CMP prodělala. Žalovaná v této souvislosti navrhovala pouze vypracování revizního znaleckého posudku, „neboť věděla, že neprokáže zaviněné zatajení skutečností, které byly následně příčinou CMP a pro které by pojistné plnění mohla odmítnout“; proto ani ve vztahu k CMP nikdy netvrdila, natož pak prokázala, že by ve vztahu k CMP pojistnou smlouvu s žalobkyní neuzavřela. Vše, co žalovaná tvrdila, se vztahovalo pouze k infarktu myokardu. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě zcela vyhoví.

8. Žalovaná se k odvolání vyjádřila, navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Dle jejího názoru se soud I. stupně zcela podrobně zabýval danou věcí na základě zkoumání odpovědí v rámci zdravotního dotazníku před uzavřením pojištění, následně i správně vyhodnotil jednotlivé odborné závěry v citovaných lékařských zprávách i znalecký posudek zpracovaný [tituly před jménem] [jméno FO]; z výslechu pracovníka žalované z odborného útvaru pak vyplynulo, že pokud by žalovaná na základě žalobkyní řádně vyplněného zdravotního dotazníku věděla o jiných onemocněních žalobkyně, než je hypertenze, respektive by ve zdravotním dotazníku bylo uvedeno, že žalobkyně trpěla nemocí tří tepen a měla stent na cévě, pojištění by nepřijala za žádných podmínek, pojistnou smlouvu by neuzavřela. Na základě porušení sdělení povinnosti pravdivých údajů ohledně předchozího zdravotního stavu, léčby a daného onemocnění žalobkyně před uzavřením pojištění žalovaná využila § 2809 o. z., kdy odmítla výplatu pojistného plnění. Ve vztahu k cévní mozkové příhodě (CMP), kterou žalobkyně dle znalce rovněž prodělala dne 13. 10. 2017, v řízení bylo prokázáno, že neurologický nález u žalobkyně byl určitě lehký, žalobkyně neprodělala žádnou závažnou cévní mozkovou příhodu, pročež nemohlo dojít k naplnění podmínky definice CMP (cévní mozkové příhody) stanovené v příslušných ustanovení Doplňkových pojistných podmínek, za jejichž účinnosti bylo předmětné pojištění uzavřeno; cévní mozkovou příhodou ve smyslu definice závažných onemocnění se rozumí stanovení diagnózy akutní mozkové ischemie, vedoucí k objektivně stanovenému postižení, které pacienta jakýmkoliv způsobem omezuje ještě po uplynutí 3 měsíců po akutní mozkové příhodě, přičemž diagnóza musí být potvrzena neurologickým vyšetřením včetně CT nebo MRI nálezu při vzniku onemocnění a neurologickým vyšetřením minimálně po 3 měsících.

9. Při jednání odvolacího soudu účastníci setrvali na své argumentaci a na svých stanoviscích. Zástupkyně žalobkyně doplnila, že soudem I. stupně zmíněná lékařská zpráva ze dne 18. 10. 2017 nebyla provedena k důkazu, respektive soudem ustanovený znalec ji neměl k dispozici.

10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), při nařízeném jednání, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. Soud I. stupně provedl zcela dostatečné dokazování pro zjištění relevantních skutečností pro rozhodnutí v dané věci, pročež na základě soudem I. stupně řádně zjištěného skutkového stavu bylo možné o odvolání žalobkyně rozhodnout. Soud I. stupně věc v zásadě správně posoudil i po stránce právní.

12. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky 300 000 Kč (s příslušenstvím) jako pojistného plnění na základě pojistné události, za kterou v žalobě (i v dalších svých podáních) označila prodělaní cévní mozkové příhody (CMP) a infarkt myokardu. Úhrady pojistného plnění ve výši 300 000 Kč se domáhala na základě pojistné smlouvy ze dne 27. 8. 2015, jejímž předmětem bylo (mimo jiné) pojištění závažných onemocnění (rozšířená varianta) definovaných v Doplňkových pojistných podmínkách (DPP) s pevnou pojistnou částkou 300 000 Kč. V žalobě tvrdila, že cévní mozkovou příhodu a srdeční infarkt (infarkt myokardu) prodělala dne 23. 10. 2017, nicméně v průběhu řízení (v podání ze dne 3. 7. 2023) upřesnila, že cévní mozkovou příhodu prodělala již dne 13. 10. 2017 (viz č. l. 141 p. v. spisu).

13. Ve vztahu k infarktu myokardu, který žalobkyně prodělala dne 23. 10. 2017, soud I. stupně dospěl ke zcela správným závěrům, že byly naplněny podmínky pro sankční odmítnutí pojistného plnění ve smyslu § 2809 o. z. (dle něhož: Pojistitel může pojistné plnění odmítnout, byla-li příčinou pojistné události skutečnost, a) o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události, b) kterou při sjednávání pojištění nebo jeho změny nemohl zjistit v důsledku zaviněného porušení povinnosti stanovené v § 2788 a c) pokud by při znalosti této skutečnosti při uzavírání smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo pokud by ji uzavřel za jiných podmínek) z důvodu porušení povinnosti k pravdivým sdělením dle § 2788 o. z. (dle něhož: Dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného. Bylo prokázáno, že žalobkyně opomněla při uzavírání předmětné pojistné smlouvy v rámci zdravotního dotazníku uvést skutečnosti týkající se onemocnění srdce, pokud jí již v roce 2014 byl implantován první stent (viz strana 6 znaleckého posudku ze dne 20. 12. 2023 vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]), kdy v této souvislosti byla hospitalizována - což byl ostatně jeden z dotazů ve zdravotním dotazníků uvedených. Pokud se žalobkyně ve zdravotním dotazníku zmínila pouze o tom, že se léčí s vysokým krevním tlakem - což lze dle názoru odvolacího soudu označit jako onemocnění u současné populace „téměř běžné“, lze přisvědčit soudu I. stupně v tom, že nebyl důvod, aby si pojistitel ověřoval zdravotní stav žalobkyně při uzavírání předmětné pojistné smlouvy nahlédnutím do její zdravotní dokumentace, či dotazem na praktického lékaře. O tom, že žalobkyně proděla onemocnění srdce již před uzavřením předmětné pojistné smlouvy, se tak pojistitel dozvěděl až po vzniku označené pojistné události - prodělání infarktu myokardu, přičemž lze mít za prokázané, že při znalosti toho, že žalobkyně trpěla nemocí tří tepen a měla stent na cévě, by pojistitel pojištění (minimálně v rozsahu onemocnění srdce) nepřijal. Soud I. stupně tedy nepochybil, pokud pojistné plnění pro prodělání infarktu myokardu žalobkyni nepřiznal. Lze jen dodat, že žalobkyně ostatně žádné konkrétní námitky ohledně závěrů soudu I. stupně ve vztahu k odmítnutí pojistného plnění pro prodělaný infarkt myokardu v odvolání neuváděla.

14. Ve vztahu k cévní mozkové příhodě lze žalobkyni přisvědčit pouze v tom, že soud I. stupně nesprávně možnost žalované odmítnout pojistné plnění dle § 2809 o. z., kterou žalovaná měla ve vztahu k infarktu myokardu, aplikoval též ohledně pojistného plnění pro cévní mozkovou příhodu, kterou žalobkyně prodělala dne 13. 10. 2017. Jednalo se (ve smyslu DPP) o jiné a zvlášť sjednané a pojištěné pojistné riziko, pročež ze strany žalované mělo být, ale nebylo tvrzeno (tím spíš ani prokazováno), že příčinou této pojistné události byla skutečnost, kterou žalovaná zaviněně zatajila s tím, že pokud by žalovaná o zatajené skutečnosti věděla, pojistnou smlouvu by neuzavřela. Uvedené však nemá žádný vliv na věcnou správnost napadeného rozsudku. Žalovaná se totiž ve vztahu k požadavku na pojistné plnění pro prodělání cévní mozkové příhody od počátku řízení bránila pouze argumentací, že žalobkyně nesplnila podmínky pro výplatu pojistného plnění, pokud jde o naplnění definice cévní mozkové příhody ve smyslu Doplňkových pojistných podmínek (DPP). Nelze přisvědčit odvolací námitce žalobkyně, že soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku (pod bodem 13.) uvedl, že žalobkyně neprodělala žádnou cévní mozkovou příhodu. Soud I. stupně výslovně uvedl, že žalobkyně neprodělala žádnou „závažnou“ cévní mozkovou příhodu. Ve svém závěru o nedůvodnosti žalovaného nároku s ohledem na znění definice cévní mozkové příhody v Doplňkových pojistných podmínkách (DPP) pak uzavřel, že předmětné pojištění se vztahovalo pouze na pojištění „závažných“ onemocnění“. Ze zjištění soudu I. stupně se podává, že dle článku 18 odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění osob 02/2014 (VPP), které jsou nedílnou součástí předmětné pojistné smlouvy při pojištění závažných onemocnění vyplatí pojistitel pojistné plnění v případě, že u pojištěného v době trvání pojištění, nejdříve po 6 měsících od sjednání pojištění závažných onemocnění a poprvé v životě pojištěného došlo k závažnému onemocnění definovanému v pojistné smlouvě, dle odst. 2 u pojištěného došlo k závažnému onemocnění, bylo-li mu diagnostikováno některé z onemocnění uvedených v pojistné smlouvě nebo podrobil-li se některému z výkonů definovaných v pojistné smlouvě. Dle článku 4 bodu 6 odst. 16 Doplňkových pojistných podmínek (DPP) je cévní mozková příhoda definována jako stanovení diagnózy akutní mozkové ischemie, vedoucí k objektivně stanovenému neurologickému postižení, které pacienta jakýmkoliv způsobem omezuje ještě po uplynutí tří měsíců po akutním mozkové příhodě. Diagnóza musí být potvrzená neurologickým vyšetřením včetně CT nebo MRI nálezu při vzniku onemocnění a neurologickým vyšetřením minimálně po 3 měsících. Z uvedené definice je zřejmé, že diagnóza cévní mozkové příhody u žalobkyně by musela být potvrzena neurologickým vyšetřením „včetně CT nebo MRI nálezu při vzniku onemocnění“, tedy, že má jít jen o tak závažné onemocnění, jež se projeví i na CT nebo MRI nálezu již při vzniku onemocnění. Žádný „CT nebo MRI nález při vzniku onemocnění“ dne 13. 10. 2017 se nepodával ani ze zdravotní dokumentace, kterou měl k dispozici znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při vypracování znaleckého posudku, ani jej žalobkyně neoznačila k důkazu. Naopak i ze zmíněného znaleckého posudku je zřejmé, že žalobkyně prodělala lehčí formu cévní mozkové příhody. Žalobkyní poukazovaná lékařská zpráva ze dne 18. 10. 2017 byla součástí překladové zprávy Fakultní nemocnice [adresa] ze dne 22. 10. 2017 ohledně hospitalizace žalobkyně od 13. 10. 2017 do 22. 10. 2017 (viz podání žalobkyně ze dne 28. 4. 2024 na čl. 218 spisu), a znalec ji tak měl k dispozici, nadto se z ní CT nebo MRI nález potvrzující diagnózu cévní mozkové příhody ze dne 13. 10. 2017 nepodává. Lze tak uzavřít, že nárok na pojistné plnění ani pro prodělání mozkové příhody dne 13. 10. 2017 žalobkyni vůči žalované dle čl. 18. 1 VZP nevznikl. Soud I. stupně tedy nepochybil, pokud žalobu zamítl.

15. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů napadený rozsudek ve výroku o věci samé i v nákladových výrocích, které odpovídají výsledku sporu, jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla procesně úspěšná v daném odvolacím řízení, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Tyto sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za tři úkony po 300 Kč (za vyjádření k odvolání, přípravu a účast na jednání odvolacího soudu). O lhůtě k plnění v případě náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.