pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 42 C 226/2020-77

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Takto rozhodl o návrhu žalobkyně, která tvrdila, že u žalované v minulosti zřídila účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalobkyně, ke dni [datum] byla na tomto účtu evidována žalovaná částka, v té době tak žalobkyni svědčila pohledávka za žalovanou v této výši. Následně zjistila, že na účtu se žádná částka nenachází, byť s předmětným účtem v mezidobí nedisponovala. K výzvě soudu I. stupně žalobkyně doplnila, že prostředky na účtu byly od plátce [jméno] [příjmení], který tak plnil na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], a od [právnická osoba] real – s.r.o., která plnila na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že se jedná o vnitřní technický účet banky, který byl zřízen k vypořádání dluhů žalobkyně, žalobkyně k tomuto účtu nemá dispoziční oprávnění. K úhradě částky evidované na účtu došlo ze strany osob poskytujících zajištění úvěru žalobkyně. Skutečnost, že účet je veden na jméno žalobkyně, neznamená, že se jedná o účet žalobkyně, s nímž by mohla disponovat, prostředky, které se na účtu nacházejí, nejsou prostředky žalobkyně. Žalovaná k doplnění žaloby uvedla, že platby byly učiněny ze strany zástavců, dle smlouvy o půjčce měly být finanční prostředky poskytnuty žalobkyni na jiný účet a do [datum], druhá částka byla zaplacena s poznámkou, že se jedná o úhradu zástavnímu věřiteli žalobkyně, bylo plněno na účet dle návrhu dohody o narovnání ke splnění podmínek pro výmaz zástavních práv.

4. Na základě provedeného dokazování (popsaného v odst. 7 a 8 odůvodnění napadeného rozsudku) soud I. stupně vzal za prokázané, že předmětný účet existoval, byl veden žalovanou, byly na něm finanční prostředky ve výši tvrzené žalobou, žalobkyně však neprokázala, že by byla majitelkou tohoto účtu, ani po výzvě dle § 118a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“) nepředložila smlouvu o vedení účtu ve smyslu § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud I. stupně vzal za prokázané tvrzení žalované, že se jednalo o vnitřní technický účet žalované – banky v souvislosti s jednáním o uzavření dohody o narovnání mezi žalovanou a žalobkyní po odstoupení od smlouvy o úvěru, kdy ani prostředky na tomto účtu nebyly v majetku žalobkyně, ale jednalo se o prostředky zástavních dlužníků zaslaných na tento účet ([jméno] [jméno] a [jméno] real – s.r.o.) za účelem výmazu zástavních práv k nemovitostem, úhrady dluhu žalobkyně z předmětné úvěrové smlouvy, což i tito zástavní dlužníci potvrdili, jak v příkazu k úhradě, tak i následným dopisem, kdy o tom žalovanou informovali a následně žalovaná provedla výmaz zástavních práv. Žalobkyni tak nesvědčila jakákoliv práva k předmětnému účtu ani k prostředkům zaslaným na tento účet, na čemž nemohly nic změnit ani důkazy žalobkyní předložené o tom, že vedla předmětnou částku v účetnictví a že se mělo jednat o údajné půjčky třetích osob. Soud I. stupně poukázal přitom na to, že přímo z vyjádření zástavních dlužníků vyplynulo, že se jednalo o prostředky určené zástavnímu věřiteli – žalované, zaslané za účelem výmazu zástavních práv k nemovitostem a úhradě dluhu žalobkyně, kdy prostředky byly zaslány těmito zástavními dlužníky ve prospěch žalované, čímž i došlo k uhrazení dluhu žalobkyně vůči žalované z úvěrové smlouvy.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., soud I. stupně vycházel z toho, že žalovaná byla plně úspěšná, žádné náklady však nepožadovala, nebyla zastoupena advokátem, žádné náklady jí ani nevznikly.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, uplatnila odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b/, e/ a g/ o. s. ř. Rozsudek považovala za nepřezkoumatelný pro nedostatky v odůvodnění, vytýkala soudu I. stupně, že se nevypořádal se všemi jejími tvrzeními a k tomu provedenými důkazy, pokud svůj závěr dovodil pouze z toho, že žalobkyně nedoložila smlouvu o vedení účtu. Namítala, že nebylo nijak prokázáno tvrzení žalované, že se jednalo o vnitřní technický účet, ani co se tímto pojmem rozumí, namítala, že banka může vést účty pouze na základě dohody s klientem. Pokud banka dlouhodobě vedla účet na jméno žalobkyně, musela existovat písemná smlouva o vedení účtu. Vytýkala soudu I. stupně, že zcela pominul podstatu vztahu ze smlouvy o účtu, která zakládá pohledávku majitele účtu za bankou bez ohledu na to, kdo peněžní prostředky na účet složil. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

7. V doplnění odvolání namítala, že soud I. stupně důkazy řádně nehodnotil, chybí skutkový závěr, není zřejmé, jakými úvahami se soud při hodnocení důkazů řídil. Soud I. stupně vůbec nezohlednil, že žalovaná z daného účtu strhla [částka] k úhradě dluhu žalobkyně, jednala tedy tak, jako by se jednalo o prostředky žalobkyně. Rovněž se nijak nevypořádal s dohodou o narovnání ze dne [datum], z níž vyplývá společně s dalšími důkazy, že právním důvodem pro platbu [jméno] [příjmení] bylo poskytnutí půjčky žalobkyni. Přesto soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyni k těmto prostředkům nesvědčil žádný právní vztah. Namítala dále, že existence účtu na jméno žalobkyně byla potvrzena i v exekučním řízení. Soud I. stupně učinil závěr o tom, že finanční prostředky zaslané na účet byly složeny k úhradě dluhu žalobkyně, existence dluhu žalobkyně vůči žalované však nebyla předmětem dokazování, byla sporována. Žalobkyně přitom dokládala, že se jednalo o finanční prostředky z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyni k předmětnému účtu nesvědčila žádná práva, pokud byl veden účet na jméno žalobkyně, musela existovat písemná smlouva o vedení účtu. Namítala dále, že majiteli účtu svědčí pohledávka za bankou bez ohledu na to, kdo a z jakého titulu finanční prostředky na účet složil. [jméno] žalovaná utvrzovala žalobkyni v tom, že pro ni vede účet a že se na tomto účtu nachází prostředky ve stanovené výši. Nesouhlasila ani se závěrem soudu I. stupně, že platbami ve prospěch tohoto účtu byl uhrazen dluh žalobkyně, namítala, že existence dluhu byla sporná, nebyla nijak prokázána. Žalovaná tento dluh nikdy nevyčíslila, neuplatnila, nezdůvodnila, z tohoto důvodu nikdy nedošlo k uzavření dohody o narovnání. Setrvala na svém odvolacím návrhu.

8. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila se závěry soudu I. stupně, poukázala na to, že rozsudku předcházela jednání, při nichž byla stanoviska účastníků podrobně popsána, bylo provedeno řádné dokazování, žádné nedostatky neshledávala. Namítala, že žalobkyně pouze opakuje svou argumentaci, kterou uplatnila již před soudem I. stupně. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

9. U odvolacího jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

10. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

11. Odvolací soud v souladu s § 213 a 213a o. s. ř. zopakoval některé listinné důkazy k upřesnění skutkových zjištění.

12. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi účastníky vzal za prokázané, že žalovaná poskytla žalobkyni úvěr ve výši [částka], k zajištění závazků žalobkyně bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem (budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaným v katastru nemovitostí u [kat.území], [kat.území], pro obec Plzeň, [katastrální uzemí], na listu vlastnictví [číslo]) ve spoluvlastnictví [právnická osoba] real – s.r.o, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

13. Z dopisu žalované ze dne [datum] adresovaného žalobkyni vzal za prokázané, že žalovaná dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky pro nedodržení lhůty pro čerpání úvěru a změnu dodavatele včetně změny projektu. Tímto dopisem byla vyčíslena pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru v celkové výši [částka], přičemž pro zachování budoucích dobrých vztahů byl poplatek ve výši [částka] odpuštěn, zbývající částka [částka] však nebyla dosud uhrazena, žalobkyně tak byla vyzvána k úhradě této částky včetně úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně od [datum] do zaplacení, nejpozději do [datum].

14. Z návrhu dohody o narovnání mezi účastníky vzal za prokázané, že dle tohoto návrhu měl být žalobkyní uhrazen ve prospěch žalované kompenzační poplatek ve výši [částka] z nečerpané částky úvěru, a to částka [částka] ve prospěch účtu banky č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], a částka [částka] ve splátkách uvedených v této dohodě na stejný účet pod stejným variabilním symbolem.

15. Z informace o transakcích na účtu [číslo] adresované žalobkyni vzal za prokázané, že na tomto účtu byla zaznamenána dne [datum] příchozí platba [částka] s označením plátce [příjmení] [jméno] a popisem úhrada zástavním věřitelem [právnická osoba], [variabilní symbol], dále dne [datum] příchozí platba [částka] s označením plátce P.P.U. real – s.r.o. a popisem úhrada zástavním věřitelem [právnická osoba], [variabilní symbol], dne [datum] byly zaznamenána odchozí platba [částka] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s označením příjemce [právnická osoba] a popisem vyrovnání debetu a dne [datum] odchozí platba [částka] ve prospěch příjemce – žalované s popisem převod plnění zástavců.

16. Z výzvy ze dne [datum] adresované žalované vzal za prokázané, že [právnická osoba] real – s.r.o., [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyzvali žalovanou k zaslání návrhu na výmaz zástavního práva k výše uvedeným nemovitostem s tím, že dne [datum] došlo k úhradě částky [částka] a částky [částka], tedy celkem [částka] [právnická osoba] real s.r.o. na účet uvedený v návrhu Dohody o narovnání č. [bankovní účet], [variabilní symbol], neboť se jiný účet nepodařilo dohledat, čímž došlo ke splnění podmínek pro výmaz zástavního práva.

17. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalobkyní vzal za prokázané, že se [jméno] [příjmení] zavázal poskytnout žalobkyni půjčku ve výši [částka] s tím, že tato částka bude převedena na účet žalobkyně č. [bankovní účet] do [datum] za účelem poskytnutí finančních prostředků k přípravě a zahájení nástavby bytového domu [adresa] [obec] – [obec], [ulice] ulice 8.

18. Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi P.P.U. real – s.r.o. a žalobkyní vzal za prokázané, že se výše uvedená společnost zavázala poskytnout žalobkyni půjčku ve výši [částka] na účet žalobkyně č. [bankovní účet] do [datum] za účelem poskytnutí finančních prostředků k přípravě a zahájení nástavby bytového domu [adresa] [obec] – [obec], [ulice] ulice 8.

19. Z mimořádného výpisu z účtu adresovaného žalobkyni vzal za prokázané, že žalovaná informovala žalobkyni o zůstatku na účtu [číslo] označeném jako rezervní účet, ke dni [datum] ve výši [částka].

20. Z výpisu z účtu za období [datum] až [datum] adresovaného žalobkyni vzal za prokázané, že žalobkyně byla informována o transakcích na účtu č. [bankovní účet], označeném jako běžný účet.

21. Z výpisu z účtu za období [datum] až [datum] adresovaného žalobkyni vzal za prokázané, že žalobkyně byla informována o transakcích na účtu č. [bankovní účet], označeném jako rezervní účet, byly zde evidovány dvě příchozí platby, a to dne [datum] ve výši [částka] s označením plátce [příjmení] [jméno] a popisem úhrada zástavním věřitelem [právnická osoba], [variabilní symbol], dále dne [datum] příchozí platba ve výši [částka] s označením plátce P.P.U. real – s.r.o. a popisem úhrada zástavním věřitelem [právnická osoba], [variabilní symbol].

22. Podle § 2662 o. z., smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

23. Podle § 2664 o. z. může s peněžními prostředky na účtu nakládat sjednaným způsobem majitel účtu a za podmínek sjednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci.

24. Odvolací soud se v prvé řadě zabýval odvolací námitkou, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný, že se soud I. stupně dostatečně nevypořádal se všemi důkazy a neuvedl, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil. Odvolací soud přitom vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, která dovodila, že i když rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele, tedy pokud tyto nedostatky nebrání odvolateli v uplatnění odvolacích námitek (srov. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Taktomu bylo v daném případě, odvolací soud proto neshledal, že by tyto nedostatky bránily věcnému přezkumu napadeného rozsudku.

25. Po zopakování dokazování ve výše uvedeném rozsahu odvolací soud shledal správným závěr soudu I. stupně, že žalobkyně svůj nárok neprokázala, neprokázala, že by byla majitelem předmětného účtu, ani že by jí svědčilo právo k finančním prostředkům, které se na tomto účtu nacházely. Z výše uvedených důkazů je zřejmé, že žalovaná sice vedla účet označený jménem žalobkyně, nelze však dovodit, že by žalobkyně byla majitelem tohoto účtu ve smyslu § 2662 o. z. Tento účet byl zřízen k úhradě závazků žalobkyně z úvěrové smlouvy (jak je zřejmé z návrhu dohody o narovnání) a k tomuto účelu byl také použit. I když nebyla dohoda o narovnání mezi účastníky uzavřena, závazky žalobkyně byly v souladu s tímto návrhem uhrazeny. Z provedených plateb jednoznačně vyplývá, že byly určeny k úhradě tohoto závazku žalobkyně ze strany zástavců (byť se nesprávně označili jako zástavní věřitelé), nicméně v souvislosti s výzvou adresovanou žalované (ta byla zástavním věřitelem, neboť její pohledávka byla zajištěna zástavou) je zcela zřejmé, že takto plnili coby zástavci, aby se domohli výmazu zástavního práva, kterým byla zajištěna pohledávka banky. Pokud se označili jako zástavní věřitelé, jednalo se zjevně pouze o nesprávnou formulaci. Výše jejich plnění odpovídala nejen požadavku uvedenému v návrhu dohody o narovnání, ale i v dopisu žalované ze dne [datum], kde byl dluh žalobkyně takto vyčíslen.

26. Žalobkyně sice správně namítala, že majiteli účtu svědčí pohledávka za bankou bez ohledu na vlastnictví finančních prostředků na účtu, žalobkyně však neprokázala, že by byla majitelem tohoto účtu, že by ohledně tohoto účtu existoval mezi účastníky vztah ze smlouvy o vedení účtu, z jí předložených důkazů takový závěr vyvodit nelze. Pouze to, že byl účet označen jejím jménem a že jí byly zasílány výpisy o pohybech na účtu, k takovému závěru nepostačuje. Pro prokázání smluvního vztahu mezi účastníky o vedení tohoto účtu nepostačuje ani skutečnost, že žalobkyně daný účet (zůstatek na účtu) evidovala ve svém účetnictví. Pokud tak činila, měla by disponovat příslušnou smlouvou, žádnou však nepředložila.

27. Skutečnost, že se nejednalo o běžný účet žalobkyně, vyplývá i z jeho odlišného označení na výpisech (rezervní), i z toho, že žádné jiné transakce s výjimkou dvou plateb zástavců a převedení částky [částka] ze strany banky na dluh žalobkyně na tomto účtu neprobíhaly, to vše nasvědčuje tomu, že se jednalo pouze o účet zřízený k úhradě závazků žalobkyně vůči žalované. O tom svědčí i platba učiněná ve prospěch účtu žalobkyně (č. [bankovní účet]) k úhradě debetu. Tyto provedené důkazy tak jednoznačně korespondují s tvrzením žalované.

28. Závěry z nich učiněné nelze zvrátit ani smlouvami o půjčce a zápůjčce, dle smlouvy o půjčce navíc mělo být poskytnuto jiné plnění (vyšší částka), na jiný účet (běžný účet žalobkyně) a v jiné době (do [datum]), tyto smlouvy však hlavně nekorespondují s údaji k jednotlivým platbám, které byly výslovně označeny jako úhrada zástavním věřitelem (správně zástavcem, jak bylo výše uvedeno) a určeny dle výzvy z [datum] k úhradě závazků žalobkyně ze smlouvy o úvěru a ke splnění podmínek pro výmaz zástavních práv s touto smlouvou souvisejících, jednalo se tedy o plnění určené bance (žalované) coby zástavnímu věřiteli, tedy nikoliv jako půjčka (zápůjčka) ve prospěch žalobkyně k financování nástavby bytového domu v [obec], jak tomu mělo dle těchto smluv být.

29. Pokud žalobkyně namítala, že žádný takový závazek vůči bance neměla, pak ani v takovém případě by žalobkyni právo k prostředkům na účtu nesvědčilo. Pokud by byl zástavci plněn závazek, který nevznikl nebo odpadl, jednalo by se o bezdůvodné obohacení, nárok na jeho vydání by však nevznikl žalobkyni, ale těm osobám, které takto plnily.

30. Ze všech těchto důvodů tedy odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesorického výroku o nákladech řízení.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšná žalovaná, které svědčilo právo na jejich náhradu, se tohoto práva výslovně vzdala. Žádnému z účastníků tak nebyla náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána.