pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 20 C 123/2020-304,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zastavil řízení co do zaplacení částky [částka] (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], částku [částka], částku [částka] a částku [částka] (výrok III.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,6 % ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV.) a uložil oběma účastníkům nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2, a to žalované v rozsahu 13,7 % a žalobkyni v rozsahu 86,3 % s tím, že výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení (výrok V. a VI.).

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení celkem částky [částka] s tím, že se jedná o škodu, která jí vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí. Uvedla, že je osobou podnikající v oblasti informačních technologií a služeb a zabývá se vývojem logistických informačních systémů pro správu a řízení zdrojů vozového parku, při kterém dochází ke sběru informací o trasách jednotlivých vozidel, k plánování a řízení provozu vozidel a vyhodnocování sebraných dat. Dne [datum] došlo na základě usnesení Policie ČR, [číslo jednací] k zahájení nezákonného trestního stíhání žalobkyně pro podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku Trestní stíhání bylo následně zastaveno usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum], sp. zn. ZT [číslo], neboť nebylo prokázáno, že skutek je trestným činem. Z důvodu nezákonného trestního stíhání vznikla žalobkyni škoda za vynaložené náklady na její obranu, a to náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], a náklady za 3 znalecké posudky vyhotovené Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. [číslo] ze dne [datum] ([částka]), [číslo] ze dne [datum] ([částka]) a [číslo] ze dne [datum] ([částka]), jimiž se žalobkyně snažila v reakci na probíhající trestní stíhání prokázat svou nevinu. Dále požadovala uhrazení nákladů za externí dodavatele, kteří po zásahu policejního orgánu zajistili opravu a obnovu odstavené síťové infrastruktury, ve výši [částka] a ve výši [částka] představující mzdové náklady vlastních zaměstnanců, kteří ze stejného důvodu byli přeřazeni ze standardní náplně práce.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že náklady obhajoby neodpovídaly advokátnímu tarifu, náklady za znalecké posudky nepovažovala za účelně vynaložené, ohledně nákladů na odstranění následků policejního zásahu namítala neexistenci nesprávného úředního postupu, poukázala rovněž na to, že lze odškodnit pouze takové náklady, které by nebyly vynaloženy, což nebylo splněno v případě vlastních zaměstnanců. Specifikovala úkony, za které žalobkyni přiznala odškodnění ve výši [částka], v tomto rozsahu již bylo řízení dříve zastaveno.

4. Soud I. stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že v rámci předmětného trestního řízení byla nařízena prohlídka příkazem k prohlídce jiných prostor vydaným Obvodním soudem pro Prahu 8 dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Prohlídka byla klasifikována jako úkon neodkladný a neopakovatelný. Byla nařízena z důvodu, že v předmětných prostorách se na serverech mohou nacházet data důležitá pro trestní řízení, která by mohla být odebrána či zničena. Provedením prohlídky byly pověřeny orgány Policie ČR, Krajského ředitelství Policie [obec] III. Nebylo zjištěno, že by tento příkaz k prohlídce byl zrušen pro nezákonnost nebo z tohoto důvodu změněn (žalobkyně to ani netvrdila). Samotná prohlídka jiných prostor pak byla realizována dne [datum] od 10:30 hodin, účastnili se jí příslušníci policie, nezúčastněná osoba, znalec a jednatel společnosti [právnická osoba] Bezprostředně před tím, než policie přistoupila k zajištění dat ze serverů, bylo zjišťováno, zda uvedené servery skutečně slouží k uložení dat žalobkyně. [příjmení] zpřístupnění dat nebylo s ohledem na povahu úkonu možné, proto bylo přistoupeno k zajištění dat znalcem bez součinnosti žalobkyně. Přístup k předmětným serverům, které byly v době prohlídky zapnuté, byl dobrovolně zajištěn jednatelem společnosti [právnická osoba] Následně znalec osobně vypnul tlačítkem servery, aby zamezil přístupu dalších osob, připojil k serverům své médium a přes USB rozhraní zkopíroval předmětná data žalobkyně a servery opět zapnul. Prohlídka skončila ve 12:45 hodin. V důsledku zajištění dat ze serverů a vypnutí serverů došlo k poškození integrity dat virtuálních serverů, ztrátě jejich časové souslednosti a výpadku těchto služeb u koncových zákazníků žalobkyně. Na podkladě zjištěných skutečností bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání žalobkyně.

5. Soud I. stupně uplatněné nároky posuzoval dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), poukázal na to, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Dospěl k závěru, že usnesení o zahájení trestního stíhání je v daném případě nutno považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, tento předpoklad odpovědnosti státu tak shledal naplněný.

6. Ohledně nákladů za znalecké posudky dospěl k závěru, že posudek [číslo] byl v trestním řízení žalobkyní předložen, byl jedním z podkladů, z nichž orgány vycházely při zastavení trestního stíhání žalobkyně, šlo tedy o účelně vynaložené náklady, jež přímo vedly k zastavení trestního stíhání, o částku [částka] za tento posudek se snížil majetek žalobkyně, čímž došlo ke vzniku škody v této výši. Naopak další znalecké posudky v trestním řízení použity nebyly, nebyly založeny do trestního spisu a nemohly tak ani být podkladem pro rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. Tyto posudky sloužily k obhajobě poskytovaných služeb žalobkyně u jejích partnerů [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno]. Soud I. stupně tak uzavřel, že pouze znalecký posudek [číslo] byl použit k nápravě následků nezákonného trestního stíhání žalobkyně (zastavení trestního stíhání), vynaložené výdaje tak v tomto rozsahu shledal účelnými, proto v této výši žalobě vyhověl a ohledně nákladů za další znalecké posudky žalobu zamítl.

7. Ohledně nákladů obhajoby dospěl k závěru, že se jednalo o náklady vynaložené na zrušení nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk, vzhledem k tomu, že byly vynaloženy po [datum], nezabýval se tím, zda došlo k jejich úhradě, vznik dluhu měl za prokázaný, žalovaná jeho vznik ani nesporovala. Ohledně jednotlivých úkonů právní služby uzavřel, že ohledně některých úkonů v odůvodnění konkrétně specifikovaných žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že byly realizovány, ohledně některých dospěl k závěru, že se nejedná o úkon právní služby, a zbývající úkony neshledal účelně vynaloženými. Požadavek na náhradu nákladů obhajoby ve výši [částka] tak rovněž zamítl.

8. Ohledně nákladů vynaložených v souvislosti s prohlídkou provedenou policejními orgány dospěl k závěru, že se jednalo o úkon v rámci trestního řízení, procesní pravidla pro realizaci prohlídky byla dodržena, vzhledem k tomu, že nebylo možno postupovat v součinnosti se žalobkyní, aby nebyl zmařen účel prohlídky, jediným možným způsobem tak bylo realizovat daný úkon prostřednictvím odborníka z oboru kybernetiky. Úkon byl učiněn prostřednictvím znalce z tohoto oboru Ing. [příjmení], dle názoru soudu I. stupně nebylo možno úkon provést šetrněji k právům žalobkyně, úkon byl proveden v souladu se zásadou přiměřenosti a účelu úkonu nebylo možno dosáhnout jinak. Neshledal tak naplnění předpokladu nesprávného úředního postupu ani nezákonného rozhodnutí, neboť příkaz k prohlídce nebyl zrušen, dalšími předpoklady tohoto nároku se tak již nezabýval a žalobu i v tomto rozsahu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“), soud I. stupně vycházel z poměru úspěchu účastníků, převážně úspěšné žalované přiznal poměrnou část nákladů v rozsahu 72,6 %. Žalované vznikly náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za 8 úkonů po 300 Kč dle 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., byla jí tedy přiznána odpovídající částka [částka].

10. V závislosti na poměru úspěchu účastníků bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu s tím, že výše těchto nákladů bude stanovena samostatným usnesením.

11. Proti tomuto rozsudku (vyhovujícímu výroku II. v rozsahu částky [částka] a souvisejícím nákladovým výrokům) podala žalovaná včasné odvolání, v němž uplatnila odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Nesouhlasila s výší odškodnění za znalecký posudek znalce [příjmení]. Namítala, že soud I. stupně vycházel z faktury, v níž byla nepochybně účtována smluvní odměna, nikoliv mimosmluvní, která je omezena částkou 350 Kč/hod Touto fakturou znalec účtoval 92 hodin, žalovaná rozsah těchto hodin nesporovala, byť jej považuje za značný, nicméně šlo o složitou počítačovou problematiku a znalec detailně rozepsal, kolik hodin jakými činnostmi strávil. Při vydělení účtované částky počtem hodin vychází hodinová odměna [částka], při sazbě [částka] by odměna činila pouze [částka]. Vytýkala soudu I. stupně, že takto výši škody neposuzoval, za účelně vynaložený náklad lze považovat pouze takový, který odpovídá mimosmluvní odměně. Žalobkyni tak měla být přiznána pouze částka [částka] a v rozsahu [částka] měla být žaloba zamítnuta. V závislosti na tom by pak mělo být rozhodnuto odlišně i o nákladech řízení. Žádala, aby odvolací soud napadený výrok rozsudku změnil a žalobu v ohledně částky [částka] zamítl a znovu rozhodl o nákladech řízení.

12. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované nesouhlasila s odvolacími námitkami žalované, namítala, že hledisko účelného vynaložení nákladů je naplněno tehdy, je-li příslušný důkazní prostředek předložen v trestním řízení a je-li orgány činnými v trestním řízení zohledněn jako podklad pro zastavení trestního stíhání. Taktomu v daném případě bylo, což žalovaná ani nesporovala. Nesporovala ani množství hodin práce znalce. Pokud žalovaná poukazovala na ust. § 31 odst. 3 OdpŠk, jedná se o odkaz na mimosmluvní odměnu za právní zastoupení, na náklady znaleckého posudku jej aplikovat nelze. Při posuzování účelnosti nákladů za znalecký posudek je třeba zvážit výši odměny v daném případě, která činila 1 250 Kč/hod. Tuto částku je třeba považovat za zcela přiměřenou s ohledem na znalecký obor hardwarové a softwarové problematiky. Aplikace zákona č. 36/1967 Sb. je na místě pouze v případě znaleckého posudku zadávaného orgánem veřejné moci. Žalobkyně za takto stanovenou cenu nemohla znalecký posudek získat. Za účelný náklad je tak možno považovat i vyšší cenu, pokud nevybočuje z míry cen obvyklých. Poukázala dále na to, že žalovaná nezohlednila navýšení znalečného o 21 % DPH, i při zohlednění argumentace žalované by měly být přiznány náklady včetně DPH. Žádala potvrzení napadeného rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení.

13. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

14. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, přičemž v souladu s § 213 a 213a o. s. ř. doplnil dokazování k upřesnění skutkových zjištění soudu I. stupně.

15. Z faktury vystavené znalcem [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vzal za prokázané, že znalec účtoval žalobkyni za zpracování znaleckého posudku [číslo] za 11,5 jednotek po [částka] částku [částka], celkem včetně DPH [částka], z přílohy vyplývá, že se jednalo o 11,5 člověkodnů, tj. 92 hodin práce na znaleckém posudku, které byla podrobně rozepsány (studium podkladů, místní šetření, vlastní zpracování posudku atd.).

16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána (odst. 2).

Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (odst. 3).

17. Odvolací soud shledal opodstatněnou námitku žalované, že při výši odškodnění za znalecký posudek vypracovaný v rámci trestního řízení, který byl podkladem pro zrušení nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 31 odst. 1 OdpŠk, nelze vycházet ze smluvní odměny, která byla znalci poškozeným zaplacena, ale za účelně vynaloženou lze považovat pouze takovou odměnu, jakou by za znalecký posudek hradil stát.

18. Pokud žalobkyně namítala, že z mimosmluvní odměny je třeba vycházet pouze při určení výše nákladů na právní zastoupení ve smyslu § 31 odst. 3 OdpŠk, tuto námitku odvolací soud důvodnou neshledal. Vycházel přitom z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3414/2016, který stejný závěr učinil i ohledně nákladů za znalecký posudek. Nejvyšší soud tehdy uvedl, že„ náklady na znalecký posudek předložený účastníkem řízení lze považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. pouze v rozsahu částky, která by se významně nelišila od znalečného, jež by stát v pozici zadavatele znaleckého posudku uhradil na základě procesního předpisu“. V daném případě tedy bylo třeba vyjít z vyhlášky č. 37/1967 Sb., dle níž bylo možno přiznat znalci za znalecký posudek odměnu maximálně ve výši 350 Kč/hod. Pokud znalec účtoval 92 hodin, činila by mimosmluvní odměna [částka], jak důvodně namítala žalovaná.

19. Odvolací soud pouze přisvědčil námitce žalobkyně, že i v takovém případě je třeba připočíst DPH, neboť ta by byla státem rovněž hrazena (§ 17 odst. 5 zákona č. 36/1967 Sb.). Po připočtení 21 % DPH ve výši [částka] tedy odvolací soud dospěl k celkové částce [částka]. Pouze v tomto rozsahu bylo na místě přiznat žalobkyni náhradu škody za náklady vynaložené na výše uvedený znalecký posudek.

20. Odvolací soud tedy změnil rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku v napadeném rozsahu dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobu ohledně zaplacení částky [částka] (přesahující výše uvedenou částku [částka]) zamítl a ve zbývající napadené části jej jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

21. Vzhledem k tomu, že došlo ke změně napadeného rozsudku, rozhodl odvolací soud opětovně i o nákladech řízení před soudem I. stupně dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Vycházel přitom z toho, že žalovaná před soudem I. stupně uspěla v rozsahu 95 %, žalobkyně v rozsahu 5 %, uložil tedy žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 90 % z částky [částka] za 8 úkonů specifikovaných soudem I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku (odst. 71) po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. částku [částka].

22. Stejně tak rozhodl o náhradě nákladů řízení státu, kdy podle výsledku řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobkyni povinnost zaplatit 95 % nákladů státu a žalované 5 % nákladů státu s tím, že výše těchto nákladů bude stanovena samostatným usnesením soudu I. stupně.

23. V odvolacím řízení byla žalovaná úspěšná v rozsahu 94 % ([částka]), žalobkyně v rozsahu 6 % ([částka]), žalobkyni tak byla uložena povinnost zaplatit žalované 88 % nákladů řízení z částky [částka] za 2 úkony po [částka] (odvolání a účast u odvolacího jednání) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. [částka].