pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 23 C 179/2020-172

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že základ nároku je opodstatněn (výrok I.) a že o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl mezitímním rozsudkem dle § 152 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“) o žalobě, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s tím, že se jedná o náhradu škody, která mu vznikla v důsledku rozdílných cen nemovitostí určených znaleckým posudkem žalované a znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení]. Žalovaná vypracovala znalecký posudek na pokyn soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov v rámci exekučního řízení probíhajícího pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná ve svém znaleckém posudku nezohlednila okrasné jehličnaté stromky jako příslušenství pozemku [parcelní číslo], který byl předmětem ocenění. Žalovaná částka činila rozdíl mezi cenou stanovenou žalovanou a cenou stanovenou znalcem [příjmení] [příjmení], který tyto stromky zohlednil.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že jejím úkolem bylo stanovit obvyklou cenu nemovitých věcí a jejich příslušenství – pozemků v k. ú. [část obce], pozemek [parcelní číslo] orná půda, pozemek [parcelní číslo] orná půda, pozemek [parcelní číslo] orná půda a pozemek [parcelní číslo] ostatní plocha. U žádného z těchto pozemků se nejednalo o lesní pozemky, pozemky plnící funkci lesa. Při místním šeření dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] orná půda je využíván k pěstování jehličnatých stromků – jako plantáž vánočních stromků, kdy tyto se na pozemku nacházejí na cca 70 % plochy. Při místním šetření byl zkontaktován vlastník sousedního pozemku, který na dotaz sdělil, že zde byly jehličnaté stromky vysazeny (přesazeny) v roce 2013. Jehličnaté stromky nebyly ve znaleckém posudku oceněny, neboť dle znalecké metodiky není možno tyto porosty oceňovat, neboť se nejedná o trvalý porost. Dle názoru žalované se jedná o tzv. plantáž vánočních stromků, což je pěstební materiál – úroda nacházející se na zemědělské půdě. Poukázala na judikaturu týkající se pěstebního materiálu v lesní školce, která dovodila, že se nejedná o trvalý porost, a tudíž součást pozemku. Stromky netvořily ani příslušenství věci ve smyslu § 121 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen,,obč. zák.“).

4. Žalobce namítal, že k ocenění nemovitostí došlo v roce [rok], měl tak být aplikován § 507 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož je součástí pozemku všechno rostlinstvo na něm vzešlé. Žalovaná měla dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, zvažovat všechny okolnosti, které mají na cenu vliv.

5. Soud I. stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že na pozemku [číslo] se nacházely jehličnaté stromky, které nebyly oceněny, vyslovil závěr, že žalovaná měla ve svém znaleckém posudku zohlednit i tuto plantáž vánočních stromků, neboť se jednalo o porosty trvale spojené s pozemkem. Vycházel přitom z ust. § 507 o. z., dle kterého je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé, přičemž rostlinstvem se rozumí veškerá s pozemkem spojená flóra, tedy rostlinstvo, keře, trávy, případně jiný porost, uzavřel tedy, že mělo být toto rostlinstvo oceněno společně s pozemkem. Poukázal přitom na zadání znaleckého posudku, dle něhož úkolem znalce bylo stanovit obvyklou cenu výše uvedených nemovitostí.

6. Soud I. stupně uplatněný nárok posuzoval dle § 2911 a násl. o. z. Dospěl k závěru, že žalovaná postupovala v rozporu se zákonem – ust. § 507 o. z., pokud porost stromků na pozemku nezohlednila, poukázal na to, že na rozdíl od předchozí právní úpravy jsou za součást pozemku nyní považovány i např. lesní školky, tj. porosty, u nichž se předpokládá přesazení na jiný pozemek. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 73/2004, na které se žalovaná odvolávala, tak považoval v dané věci za neaplikovatelné. Podpůrně poukázal na rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 879/2005, v němž Nejvyšší soud dospěl k závěru, že při vyčíslení bezdůvodného obohacení je třeba zohlednit i borovice určené na prodej coby vánoční stromky, neboť se staly součástí pozemku. Další rozhodnutí, na které žalovaná poukazovala (sp. zn. 25 Cdo 1335/2013) rovněž nepovažoval za aplikovatelné s ohledem na odlišnou skutkovou situaci, kdy se posuzoval nárok osoby odlišné od vlastníka pozemku. Soud I. stupně tak dospěl k závěru, že povinností žalované bylo ocenit i okrasné jehličnaté stromky, které byly ke dni ocenění součástí pozemku, a to samostatným výnosovým způsobem. Pokud tak žalovaná neučinila, porušila povinnost vyplývající z § 28 odst. 5 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Žalovaná je tak povinna nahradit újmu, kterou výkonem znalecké činnosti způsobila. Základ nároku žalobce tak shledal opodstatněným.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné blanketové odvolání, které následně doplnila. Namítala nesprávné právní posouzení věci a nesprávně zjištěný skutkový stav (totožnost vlastníka pozemku a vlastníka plantáže vánočních stromků). Soud I. stupně správně uzavřel, že pro posouzení odpovědnosti žalované je rozhodná právní úprava rozhodná v době provedení ocenění pozemků, tj. o. z. Nicméně při posouzení otázky, zda je plantáž vánočních stromků součástí pozemku, je třeba v souladu s § 3028 odst. 2 o. z. postupovat dle dosavadní právní úpravy s ohledem na to, že stromky byly na pozemku vysazeny v roce [rok], tj. před [datum]. Nesouhlasila však s tím, že účinností nového o. z. se stromky staly součástí pozemku. Považovala tak za plně aplikovatelnou judikaturu, na niž poukazovala (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 73/2004 a 25 Cdo 1335/2013), kde je kladen důraz na dočasnost daného porostu na pozemku. Dočasný porost nemůže mít vliv na výši hodnoty samotného pozemku, poukázala na to, že za součást zemědělského pozemku se nepovažuje ani úroda na něm. Poukázala dále na to, že u staveb zákonodárce výslovně stanovil, že se stavba na pozemku ve vlastnictví téhož vlastníka stává součástí stavby, zatímco u porostů tak výslovně stanoveno nebylo, na plantáž vánočních stromů tak je nutno pohlížet jako na samostatné věci. Argumentovala tím, že v souladu s těmito závěry jsou i oceňovací předpisy, které hovoří o oceňování trvalých porostů, metodiku oceňování dočasných porostů nestanoví. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení.

8. Žalobce s odvolacími námitkami žalované nesouhlasil, napadený rozsudek považoval za správný, závěr soudu I. stupně byl v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 509/2003. Odkaz žalované na § 3028 o. z. považoval za nepřípadný, neboť předmětem sporu není vznik vlastnictví, ani práva a povinnosti vzniklé přede dnem účinnosti o. z., ale ocenění pozemků v roce 2017, tedy již za účinnosti o. z. Pokud se po účinnosti o. z. staly stavby stojící na pozemku téhož vlastníka součástí tohoto pozemku, neshledával důvod, aby to neplatilo i pro rostlinstvo. Žádal potvrzení napadeného rozsudku.

9. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

10. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a odvolání žalované shledal opodstatněným.

11. Žalobce požadoval odškodnění újmy, která mu měla vzniknout nesprávným oceněním pozemků, předmětem sporu bylo, zda plantáž vánočních stromků tvořila součást pozemku a zda a jakým způsobem měla být při ocenění pozemku zohledněna.

12. K upřesnění skutkových zjištění odvolací soud zopakoval dokazování některými listinnými důkazy.

13. Usnesením soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Přerov, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vzal za prokázané, že žalovaná byla ustanovena znalcem v exekuční věci vedené mimo jiné proti žalobci coby povinnému, jejím úkolem bylo stanovit obvyklou cenu nemovitých věcí a jejich příslušenství, konkrétně pozemků v obci [obec], k. ú. [část obce] [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro kraj [obec]. Znalci bylo dále uloženo, aby stanovil cenu movitých věcí, které tvoří příslušenství těchto pozemků, a cenu práv a závad spojených s těmito pozemky. Usnesením soudního exekutora ze dne 20. 2. 2017, č. j. 203 Ex 40027/16-55, byla stanovena cena výše uvedených pozemků včetně příslušenství (vedlejší stavby na pozemku parc. [číslo]) částkou [částka] na základě znaleckého posudku žalované, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením o příklepu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], udělil soudní exekutor vydražiteli PNEU- [právnická osoba] příklep na vydraženou nemovitou věc (výše uvedené pozemky včetně příslušenství) s tím, že vydražitel učinil při dražbě konané dne [datum] nejvyšší podání [částka], usnesení nabylo právní moci [datum].

14. Odvolací soud v prvé řadě shledal správným postup soudu I. stupně, pokud danou plantáž vánočních stromků považoval ve smyslu § 507 o. z. za součást pozemku, na němž se nacházela, shodně s ním dospěl k závěru, že je na místě aplikovat právní předpis účinný v době, kdy došlo k ocenění pozemků, tj. § 507 o. z., dle něhož je součástí pozemku veškeré rostlinstvo na něm vzešlé, tedy i rostliny dočasného charakteru. Odvolací soud tak neshledal opodstatněnou argumentaci žalované ohledně potřeby aplikace předchozí právní úpravy na posouzení plantáže vánočních stromků coby samostatného předmětu vlastnictví s odkazem na § 3028 odst. 2 o. z. To by mělo význam pouze v případě vlastníka odlišného od vlastníka pozemku, kdy by bylo třeba zachovat charakter odděleného vlastnictví porostu a vlastnictví pozemku. Taková situace je však řešena zvláštní právní úpravou (§ 2 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku) ve smyslu § 3029 odst. 2 o. z. V daném případě však byl vlastník porostu totožný s vlastníkem pozemku, novou právní úpravou nedošlo k žádné změně vlastnického práva, došlo pouze ke změně nahlížení na předmět vlastnického práva. Pokud žalovaná argumentovala tím, že ve vztahu ke stavbám na pozemcích byly přechodnými ustanoveními § 3054 a násl. o. z. poměry vlastníků konkrétně upraveny, zatímco ve vztahu k porostům na pozemcích se tak nestalo, nepovažoval odvolací soud tuto argumentaci za přiléhavou. Vycházel přitom z toho, že stavby na pozemcích nebyly dle předchozí právní úpravy součástí pozemku (§ 120 odst. 2 obč. zák.), zatímco porosty byly za součást pozemku považovány (§ 120 odst. 1 obč. zák.), pouze s výjimkou dočasného pěstebního materiálu (viz judikatura, na niž žalovaná poukazovala). Práva k tomuto pěstebnímu materiálu dočasného charakteru však byla upravena v § 2 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., nebyla tedy potřeba zvláštní přechodné právní úpravy v o. z., jako tomu bylo v případě staveb. S ohledem na výše uvedené tak nepovažoval odvolací soud ani za aplikovatelnou judikaturu Nejvyššího soudu, na niž poukazovala žalovaná, týkající se odděleného vlastnictví pěstebního materiálu v lesních školkách (rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 73/2004 a sp. zn. 25 Cdo 1335/2013), která se vztahovala k předchozí právní úpravě.

15. Tento závěr (že stromky na pozemku určené k prodeji coby vánoční stromky tvořily součást pozemku) však pro naplnění předpokladů odpovědnosti žalované za škodu nepostačoval. Soud I. stupně se měl dále zabývat tím, zda a jakým způsobem mělo být toto rostlinstvo při ocenění pozemků zohledněno. Žalovaná v této souvislosti důvodně poukazovala na oceňovací předpisy, podle kterých postupovala a které při oceňování pozemků zohledňují pouze trvalé porosty. Těmito předpisy, tj. zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a navazujícími prováděcími předpisy (vyhláškou č. 441/2013 Sb.) se soud I. stupně vůbec nezabýval. Nejednalo se však o vadu, kterou by nebylo možno zhojit v odvolacím řízení.

16. Odvolací soud tak na rozdíl od soudu I. stupně posuzoval jednání žalované dále na podkladě této právní úpravy a dospěl k závěru, že žalovaná jednala v souladu s těmito předpisy, které konkrétně upravují, od čeho se odvíjí cena pozemku, jak se stanoví, co všechno se přitom zohledňuje. Pokud jde o porosty na pozemku, výslovně se zohledňují pouze trvalé porosty, a to konkrétně porosty v těchto předpisech stanovené (lesní porosty, ovocné dřeviny, rychle rostoucí dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny – viz § 14 až 16 zákona č. 151/1997 Sb.). Žalovaná tak důvodně poukazovala na to, že tato právní úprava zohlednění dočasných porostů na pozemku nepředpokládá. Mezi účastníky přitom nebylo sporu o tom, že se v daném případě nejednalo o lesní porost (s jehož případným oceněním tyto předpisy počítají), ale o plantáž vánočních stromků, tedy rostlinstvo svým účelem i dobou pěstování zcela odlišné. Tyto stromky nebylo možno zahrnout ani pod další skupiny zde uvedeného trvalého porostu (např. rychle rostoucí dřeviny, jejichž seznam je uveden v příloze [číslo] vyhlášky č. 443/2013 Sb.). Pokud tedy nebyla při ocenění pozemku plantáž vánočních stromků oceněna, nejednalo se o postup v rozporu s právní úpravou, naopak tato právní úprava nepředpokládá, že by se takový porost měl při ocenění pozemku zohlednit. Stejně jako se nepředpokládá ocenění jakékoliv zemědělské plodiny na pozemku se nacházející právě s ohledem na dočasnost tohoto porostu, neboť právě s ohledem na tuto dočasnost je zřejmé, že existence tohoto porostu nemá žádný významný dopad na cenu pozemku. Přitom i takovou zemědělskou plodinu je třeba považovat za součást pozemku ve smyslu § 507 o. z.

17. Takový porost lze považovat za plody daného pozemku ve smyslu § 491 odst. 1 o. z., přičemž oceňovací předpisy nepředpokládají, že by při ocenění pozemku měly být plody (dosud neoddělené) zohledněny. Takový požadavek nelze dovodit ani ze znaleckého úkolu, který byl žalované zadán soudním exekutorem. Ten požadoval ocenění pozemků a jejich příslušenství, přičemž daný porost příslušenství pozemku ve smyslu § 510 a násl. o. z. nepředstavuje.

18. Odvolací soud tedy neshledal naplněný prvý předpoklad odpovědnosti žalované za škodu, tj. porušení právní povinnosti žalované při oceňování daných pozemků.

19. Odvolací soud shledal pochybení soudu I. stupně i v tom, že se vůbec nezabýval dalšími předpoklady odpovědnosti za škodu, ač tak při rozhodování o základu nároku učinit měl, neboť samotné porušení právní povinnosti (které měl soud I. stupně za prokázané) pro vznik odpovědnosti za škodu nepostačuje. Tvrzení žalobce o těchto dalších předpokladech – vzniku újmy v příčinné souvislosti s tvrzeným porušením povinnosti – považuje odvolací soud za zcela nedostatečná, pouze z rozdílné výše ceny pozemků nelze újmu dovodit. Soud I. stupně měl postupem dle § 118a o. s. ř. žalobce vést k doplnění skutkových tvrzení ohledně konkrétní majetkové újmy, která mu vznikla v příčinné souvislosti s tvrzeným pochybením žalované, pokud měl za to, že k porušení povinností žalované došlo. V této souvislosti přitom nelze přehlédnout, že o ceně pozemků bylo rozhodnuto usnesením soudního exekutora a že pozemky byly vydraženy za cenu, která nedosáhla ani ceny stanovené žalovanou, o naplnění těchto dalších předpokladů tak lze mít dosud vážné pochybnosti. Avšak vzhledem k tomu, že odvolací soud neshledal naplnění již prvého předpokladu odpovědnosti za škodu, považoval poučení žalobce ve smyslu § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k těmto dalším předpokladům již za nadbytečné. Již při nesplnění jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu totiž nemohl být žalobce se svým nárokem úspěšný.

20. Odvolací soud proto napadený rozsudek změnil dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalobu zamítl, neboť vydání negativního mezitímního rozsudku není možné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 25 Cdo 2561/2009).

21. V závislosti na tom rozhodl o náhradě nákladů řízení, úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Žalované vznikly před soudem I. stupně náklady za právní zastoupení, a to za 8 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], 3 x účast u soudního jednání [datum], [datum], [datum]) po [částka] z tarifní hodnoty [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za paušální náhradu hotových výdajů 8 x po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 AT a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem [částka]. V odvolacím řízení žalované vznikly náklady za právní zastoupení za 2 úkony (odvolání a účast u odvolacího jednání) po [částka] z tarifní hodnoty [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT, paušální náhradu hotových výdajů 2 x po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka].