pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 31 C 168/2018-612
JUDr. Markéta Wildová · Rozhodnutí ze dne 20. 10. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Vladimíry Čítkové a JUDr. Blanky Bendové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím a vzájemných návrzích
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 31 C 168/2018-612
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku o věci samé (I.) mění tak, že žaloba se žádostí o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá, jinak se v tomto výroku a v zamítavých výrocích o vzájemných návrzích (II. až IV.) potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně o žalobě [částka] a na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně o vzájemných návrzích [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku rukám advokátky žalobkyně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení o žalobě částku [částka] a na náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemných návrzích částku [částka] a to do 3 dnů od právní moci rozsudku rukám advokáta žalobkyně.
1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.). Zamítl vzájemný návrh žalované s požadavkem uložit žalobkyni povinnost dokončit dílo výroba, dodávka a montáž dřevěných oken v budově [adresa], postavené na pozemku parcelní [číslo] vše v k. ú. [příjmení], v souladu s článkem 2 odst. 1 smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] (výrok II.), vzájemný návrh žalované s požadavkem uložit žalobkyni povinnost dokončit dílo výroba, dodávka a montáž vchodových dveří v budově [adresa] postavené na pozemku parcelní [číslo] vše v k. ú. [příjmení], v souladu s článkem 2 odst. 1 smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] (výrok III.) a vzájemný návrh žalované s požadavkem uložit žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku ve výši [částka] spolu s úrokem s prodlení ve výši 9% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok IV.). Uložil žalované povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám její advokátky na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok V.).
2. Soud I. stupně tak rozhodl v řízení, v němž se žalobkyně (žalobou došlou soudu dne [datum]) domáhala zaplacení doplatku ceny díla podle dvou smluv ([číslo] dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]) ve znění jejich dodatků po odstranění vad díla a výzvy žalované k jeho převzetí a k úhradě doplatku.
3. Žalovaná nesporovala uzavření v žalobě specifikovaných smluv. Ke své obraně namítla, že díla nebyla dokončena bez vad a nedodělků; že žalobkyni byly nejprve vytýkány pouze zjevné vady bez zjišťování jejich původu a závažnosti, následně (na základě posouzení Ing. Ptáčkem ze dne [datum] a znaleckých posudků) žalovaná zjistila, že se nejedná o vady pouze estetické, ale vady nátěru, které podstatě snížily životnost děl. Ke dni podpisu dodatků vykazovala díla vady, pro které nebylo možné díla převzít, a tyto vady nebyly ani po opětovném upozornění ze strany žalované odstraněny, byla pouze provedena estetická úprava formou přelakování oken. Zásadní povaha a rozsah vad obou děl vylučují, aby díla byla považována za dokončená, a tedy způsobilá k předání. Žalobkyně ani nedoložila způsobilost děl sloužit svému účelu. Žalobkyně tak fakticky díla nedokončila, když obě trpí podstatnými vadami, nikdy nedoložila způsobilost děl sloužit svému účelu, vady neodstranila, nevzniklo jí proto právo na doplacení ceny děl. Nárok uplatněný v žalobě je proto předčasný a nedůvodný.
4. Žalovaná v řízení uplatnila vzájemným návrhem požadavek na smluvní úrok z titulu nedokončení děl v termínu; dále se vzájemným návrhem domáhala uložení povinnosti žalobkyni dokončit díla z obou smluv ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku.
5. Žalobkyně s tvrzením žalované, že dílo nebylo dokončeno bez vad a nedodělků a předáno, nesouhlasila. Veškeré vady, které byly specifikovány v dodatcích, byly řádně a v plném rozsahu odstraněny. Pokud žalobkyně prováděla nadále i další práce, jednalo se o projev její dobré vůle vyjít vstříc zákazníkovi. Vzájemné návrhy tak nejsou oprávněné. Žalobkyně rovněž uplatnila námitku promlčení žalovanou uplatněných nároků.
6. Soud I. stupně rozhodl na základě skutkových zjištění z provedeného dokazování uvedených v odůvodnění svého rozhodnutí pod body 5. až 21. (odvolací soud v tomto směru na odůvodnění rozsudku soudu I. stupně pro stručnost vlastního rozhodnutí odkazuje). Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo, podle kterých se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou jako objednatele díla a žalovaná se zavázala díla převzít a zaplatit cenu. Na základě smlouvy [číslo] měla žalobkyně vyrobit, dodat a zajistit montáž oken, podle smlouvy [číslo] měla pak vyrobit, dodat a namontovat dveře. V čl. IV odst. 1 obou smluv se objednatel zavázal dílo převzít a zaplatit dohodnutou cenu díla. V odst. 3 se pak objednatel zavázal zahájit přejímání provedeného a dokončeného díla do 2 pracovních dnů od zhotovitelovy písemné výzvy; objednatel se zavázal přejímání ve zmíněné lhůtě zahájit, řádně v něm pokračovat a bez zbytečného odkladu je dokončit, přičemž nesplní-li objednatel bez náležitého důvodu tuto povinnost, má se za to, že zhotovitel splnil svůj závazek provést dílo. Žalovaná se zavázala uhradit cenu děl vždy ve 4 splátkách. Žalobkyně se domáhala úhrady doplatku, který v případě smlouvy o dílo [číslo] ve znění jejího dodatku [číslo] činil [částka] a v případě smlouvy [číslo] činil [částka]. Dodatkem 2. ke smlouvě [číslo] se strany dohody na dokončení díla a zaplacení, neboť z důvodu vážných vad nebylo dílo ze strany objednatele převzato; doplatek zálohy činil [částka] a doplatek ceny díla [částka], přičemž byla dohodnuta splatnost do 7 dnů po dokončení oprav vad. Dodatkem [číslo] ke smlouvě [číslo] byla sjednána splatnost doplatku ceny díla ve výši [částka] ve lhůtě 7 dnů od dokončení oprav povrchové úpravy ke smlouvě [číslo] odstranění vad ze smlouvy [číslo]. Obě smlouvy tak byly dodatky upravovány ve vztahu k rozsahu, termínům dokončení díla a vytýkaným vadám; ve smlouvách ve znění jejích dodatků se žalovaná zavázala zaplatit doplatek ceny díla do 7 dnů po dokončení oprav vad; ve smlouvě samé pak bylo sjednáno, že v případě, že objednatel nesplní bez náležitého důvodu svou povinnost dílo převzít, má se za to, že zhotovitel splnil svůj závazek provést dílo. Žalovaná dne [datum] obdržela výzvu k zahájení přejímky díla, které bylo dokončeno dne [datum]; z výzvy je patrné, že žalovaná byla vyzývána k převzetí díla již dne [datum] a dne [datum] jí byly zaslány předávací protokoly, žalovaná však na tyto nereagovala. Termín zahájení přejímky obou děl byl stanoven na [datum], žalovaná se k přejímce nedostavila; na výzvu reagovala dne [datum] tak, že uvedla, že vady odstraněny nebyly, konkrétně zmínila parapety pro francouzská okna, držáky„ (patrně míněno háčky)“ okenic, škrábance. K výzvě soudu I. stupně podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále případně jen „o. s. ř.“) žalovaná uvedla, že vadami při předání byly puchýře, nezabroušené a povrchově nedokončené opravy oken, mikropraskliny, vady šambrán, chybějící kování pro zajištění okenic. V této souvislosti soud I. stupně konstatoval, že vyjma zajištění okenic žádná z uvedených vad v době, kdy mělo být dílo předáno, zmiňována nebyla, pročež uvedl, že žalovaná při líčení vad děl vycházela z vad, které dílo vykazovalo v roce 2017 resp. 2019, kdy bylo pořízeno posouzení Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., případně znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]. S konstatováním, že převzetí díla a zaplacení jeho ceny je základní povinností objednatele, a že dílo může být převzato s výhradami nebo bez výhrad (§ [číslo]) a po citaci z komentářové literatury k § 2587 odst. 1 o. z., soud I. stupně vyšel z toho, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání díla, ať už funkčně či esteticky, nebo užívání podstatným způsobem neomezují. V této souvislosti poukázal na to, že žalovaná při jednání soudu přisvědčila, že žalobkyní vyrobená, dodaná a namontovaná okna a dveře jsou součástí stavby dosud. Za situace, kdy jsou díla užívána již více než 6 let, je podle soud I. stupně vyloučené, aby trpěla takovými vadami, které by bránily jejich převzetí, byť třeba s výhradami, přičemž uvedené je patrné i z toho, že stavbu, do níž byla okna a dveře zabudována žalovaná dále převedla na 3. osoby. Žalovaná podle soudu I. stupně porušila svou povinnost převzít a zaplatit cenu i za takové dílo, které bude vykazovat pouze drobné a ojedinělé vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebudou (do okamžiku odstranění těchto vad) bránit užívání díla k účelu patrnému ze smlouvy, resp. k účelu obvyklému. Ohledně povinnosti žalobkyně předvést způsobilost děl sloužit jejich účelu soud I. stupně uvedl, že jde o jednostranné jednání zhotovitele spočívající v předvedení požadovaných vlastností díla (funkčnost, ovládání), přičemž zvláštní ujednání ohledně této povinnosti sjednáno nebylo. Za situace, kdy se žalovaná k převzetí díla ani nedostavila, zmařila možnost splnění této povinnosti žalobkyně, soud I. stupně vyšel ze smluvních ujednání, podle kterých v případě nesplnění povinnosti objednatele bez náležitého důvodu povinnost převzít dílo, se má za to, že zhotovitel splnil svůj závazek provést dílo.
7. Soud I. stupně neshledal důvodnou argumentaci žalované ohledně vad děl s tím, že se jedná v zásadě o vady, na které dopadá uplatnění práva z vadného plnění (tj. můžou být v záruční lhůtě reklamovány, případně měly být vytčeny při převzetí). Dílo ani řadu vytýkaných vad nemá, pokud žalovaná uvedla, že okna mají oprýskaný nátěr,„ a u těch, které nemají, v brzku mít budou“ - takové„ budoucí“ vady převzetí díla bránit nemohly. Za nerozhodné označil tvrzení žalované, že tyto vady mělo dílo už v době, kdy mělo být převzato (v důsledku vad základového nátěru). Pokud se z oken oloupala barva, případně do nich zateklo nebo zateklo do šambrán, byla snížena životnost (garantovaná žalovanou nad rámec zákonné záruční doby), jedná se podle soudu I. stupně právě o vady, které může žalobkyně uplatnit z vadného plnění (ve smyslu § 2100 odst. 1 o. z., podle něhož se práva z vadného plnění vztahují na vady, které věc vykazovala v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví později), tedy nikoliv ještě řadu let od okamžiku, kdy měla dílo řádně převzít, uplatňovat z titulu vad díla pro které nebylo lze dílo převzít. K argumentaci žalované, že vytkla-li vadu, není povinna platit plnou cenu, až do doby, než bude vada odstraněna (ve smyslu § 2108 o. z.), soud I. stupně uvedl, že za situace, kdy se žalovaná nedostavila k předání díla, dílo je podle smlouvy považováno za předané a jeho cena je splatná. Dodal, že ve smyslu zásady nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého či protiprávního jednání, to byla žalovaná, kdo se vyhnul své povinnosti převzít a uhradit dílo, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána, nemůže proto své porušení odůvodňovat svým právem na zádržné z vad. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je důvodný a žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně požadovaného příslušenství - úroků z prodlení v zákonné výši (ve smyslu § § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
8. Vzhledem k tomu, že soud I. stupně má díla za dokončená, zamítl vzájemný návrh žalované na uložení povinnosti žalobkyni k jejich dokončení jako nedůvodný. Zamítl i vzájemný návrh žalované o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované z titulu smluvních sankcí částku [částka] s příslušenstvím, když tato se odvíjela z porušení povinnosti nedodržení termínu zhotovení díla v termínu, přičemž v dodatcích ke smlouvám bylo ujednáno, že nebude účtována sankce za prodlení, bude-li dílo předáno do [datum]; nadto vzhledem k uplatnění tohoto vzájemného návrhu až dne [datum] shledal důvodnou žalobkyní vznesenou námitku promlčení.
9. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále případně jen „o. s. ř.“), když procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále případně jen„ AT“).
10. Žalovaná napadla rozsudek včasným a přípustným tzv. blanketovým odvolání, kdy namítla jen tolik, že je dán odvolací důvod podle § 205 odst. 2, písm. b), d), e) a g) o. s. ř. a navrhla, aby odvolací soud změnou napadeného rozsudku návrh žalobkyně zamítl a vyhověl vzájemným návrhům žalované. V doplnění odvolání namítla nesprávné právní posouzení věci, pokud soud I. stupně uzavřel, že strana žalovaná porušila svou povinnost převzít a zaplatit cenu i za takové dílo, které bude vykazovat pouze drobné a ojedinělé vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebudou (do odstranění těchto vad) bránit užívání díla k účelu patrnému ze smlouvy resp. k účelu obvyklému. V této souvislosti uvedla, že i pokud by byl dovožen závěr, že vytčené vady nebránily převzetí díla, neměla povinnost zaplatit cenu, neboť doplatek za dokončení díla byl splatný po dokončení díla a odstranění vad a nedodělků. Nebyly-li vady a jejich příčiny odstraněny, nemohl žalobkyni jako zhotoviteli podle uzavřené smlouvy a dodatků vzniknou nárok na doplacení ceny díla. Soud I. stupně podle žalované dále opomenul, že vadou oken není jen oprýskaná barva, ale vadou je již skutečnost, že nebyl proveden či nebyl dostatečně proveden základový impregnační nátěr, v důsledku čehož barva oprýskává. Problémem není jen oprýskání barvy, ale již sama absence nátěrů, neboť v důsledku toho dochází k degradaci oken. [obec] lze sice užívat, ale v důsledku působení povětrnostních vlivů dochází a bude docházet k jejich poškození. Absence nátěru (nátěr měl být v rámci zhotovení díla resp. při výrobě oken proveden) je vadou, která se na oknech/díle vyskytovala od samého počátku zabudování oken a tedy i době předávání díla, a to bez ohledu na skutečnost, kdy se projevil důsledek vady - oprýskání či oloupání barvy. Na absenci nátěru nemůže nic měnit fakt, že povinností žalobkyně v rámci předvedení díla bylo pouze převést funkčnost a ovládání oken, ani to, zda se žalovaná dostavila či nedostavila k převzetí díla, zejména pak za situace, když předem na problém s okny upozorňovala. Nebyla-li„ k okamžiku identifikována“ přesná příčina problému, nemění to nic na tom, že žalovaná na problém s okny a nátěrem upozorňovala. Primární povinností žalobkyně bylo dodat okna bezvadná (včetně nátěru); kdyby tak učinila, nemusela by žalovaná tuto vadu vůbec řešit. Byl-li vytvořen protiprávní stav, stalo se tak v důsledku opomenutí žalobce, který dodal okna bez základového impregnačního nátěru. Nesprávný je podle žalované rovněž závěr soudu I. stupně, že žalovaná se nedostavením k převzetí díla pokusila odsunout splatnost díla, rovněž tak závěr, že cena je splatná okamžikem, kdy je dílo považované za převzaté, když podle smlouvy a dodatků je doplatek ceny splatný až po odstranění vad a nedodělků, nikoliv v důsledku předání či fikce předání díla. Ohledně nesprávného zjištění skutkového stavu žalovaná vyjádřila pochybnost o tom, zda se soud I. stupně správně vypořádal s tím, co je vada a co nikoliv - podle názoru žalované není vadou jen oprýskání barvy, které soud I. stupně označuje za případnou vadu budoucí, a která se ke dni předání na díle nevyskytovala, ale již samotná absence nátěru, v důsledku čehož se časem - dřivé či později - vada projeví oprýskáním barvy. Skutečnost že bytové jednotky byly dále prodány třetím osobám, nemění nic na tom, zda okna vadu vykazovala či nikoliv. Stejně tak fakt, zda někdo z nabyvatelů bytových jednotek vadu uplatnil či nikoliv, je irelevantní pro posouzení toho, zda byla okna vadná či nikoliv. Soud I. stupně se nevypořádal se všemi jeho důkazními návrhy, když opomenul důkaz předávacím protokolem mezi [právnická osoba] Dvůr III a panem [jméno] [jméno], který byl soudu I. stupně předán jako příloha podání ze dne [datum]. V dalším doplnění odvolání (po změně právního zastoupení) žalovaná namítla, že již při prvním jednání soudu její zástupce uvedl, že vada oken spočívá v tom, že žalobce jakožto zhotovitel neaplikoval impregnační vrstvu (základní nátěr), v důsledku čehož vznikaly na oknech jmenované defekty a což má také za následek podstatné snížení životnosti oken, přičemž toto své tvrzení následně doložila znaleckými posudky paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z pohledu žalované je skutečnost, že okna nebyla opatřena impregnační vrstvou, již sama o sobě vadou, která existovala v době přejímacího řízení a jež je technologickým pochybením žalobkyně jakožto zhotovitele. Navenek se tato vada u některých oken částečně projevovala již v rámci přejímacího řízení (puchýřky, mikropraskliny atd.), u některých oken pak později (zatékání, nabobtnání dřeva atd.). Soud I. stupně, přestože mu muselo být zřejmé, že dílo provedené žalobkyní nemuselo být ke dni jeho předání zcela v pořádku, respektive, že veškeré vady díla nebyly odstraněny, se uvedenou skutečností nezabýval, jednotlivé vady nezkoumal a jejich relevanci prakticky upozadil s odkazem na to, že posudky zobrazují stav díla v roce jejich pořízení (tedy v roce 2019), zatímco dílo bylo předáváno v roce 2015. Soud I. stupně však pominul, že znalkyně došla k závěru, že okna impregnační vrstvu neobsahují, což je skutečnost, kterou sice zjistila v posudcích vyhotovených roku 2019, avšak která jde na vrub zhotovitele, neboť logicky impregnační vrstva musela na oknech chybět již od počátku. Výše uvedený postup soudu I. stupně má tak žalovaná za vadný; soud I. stupně závěry znaleckých posudků dostatečně nezkoumal a v rozsudku se s nimi nevypořádal, čímž dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a zatížil tak řízení vadou.
11. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila.
12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání správnost rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a to při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
13. Na základě skutkových zjištění soudu I. stupně dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro řádné rozhodnutí ve věci. Z provedených důkazů učinil odpovídající skutková zjištění. Provedené důkazy hodnotil podle své úvahy, a to jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Učinil z provedených důkazů odpovídající skutkový závěr a věc zcela správně posoudil i po právní stránce.
14. Žalobkyně se v projednávané věci domáhala jako zhotovitel doplatku ceny díla podle smlouvy [číslo] dne [datum] a smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené s žalovanou jako objednatelem ve znění jejich dodatků ([číslo] ze dne [datum] v případě první smlouvy a [číslo] ze dne [datum] v případě druhé smlouvy) uzavřených v souvislosti s tím, že žalovaná odmítla převzít díla pro tvrzené vady, pročež byla v uvedených dodatcích posunuta splatnost doplatků ceny jednotlivých děl.
15. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.
16. Podle komentářové literatury dostupné na ASPI ke shora citovaným ustanovením nárok zhotovitele na zaplacení ceny díla (ve smyslu § 2610 odst. 1 o. z.) vzniká provedením díla, tedy jeho dokončením a předáním (§ 2604 o. z.), neujednají-li si strany odlišně (např. zaplacení části ceny až po odstranění vad, za něž odpovídá zhotovitel). Cena díla (resp. její části, viz dále) je splatná v ujednané lhůtě nebo podle § 1958 odst. 2 o. z. Provedení díla (ve smyslu § 2604 o. z.) je jednou z podstatných náležitostí smlouvy (§ [číslo] odst. 1). Skládá se ze dvou kumulativních podmínek, kterými jsou dokončení a předání díla. Nesjednají-li si strany jinak, je provedení díla předpokladem pro vznik práva zhotovitele na zaplacení jeho ceny (§ [číslo] odst. 1). Jedním z kritérií pro posouzení vzniku práva na zaplacení ceny díla tedy není řádné provedení díla (bez vad), ale předvedení skutečnosti, že dílo slouží svému účelu. Podmínkou provedení díla není jeho převzetí objednatelem, ačkoliv je převzetí díla při splnění stanovených podmínek povinností objednatele (§ [číslo] odst. 1). Dokončení díla (ve smyslu § [číslo] odst. 1) je jedním ze dvou kumulativních předpokladů pro provedení díla (§ 2604 o. z.), a tedy i pro vznik práva na jeho zaplacení. Dílo je dokončeno tehdy, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Účelem díla se v návaznosti na § 2095 o. z. rozumí jeho účel patrný ze smlouvy, a není-li takový účel sjednaný, pak účel obvyklý. Pro posouzení dokončení díla je tedy rozhodná skutečnost, že dílo je schopné sloužit svému účelu sjednanému ve smlouvě, a nebyl-li takový účel sjednaný, pak účelu, pro nějž se zpravidla zboží téhož druhu užívá. I přes jednoznačnou povinnost zhotovitele provést dílo bez vad (§ 1914 odst. 1 a obecné zásady stanovené v § 2 odst. 3 a § 6 o. z.) je objednatel povinen převzít a zaplatit cenu i za takové dílo, které bude vykazovat pouze drobné a ojedinělé vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebudou (do okamžiku odstranění těchto vad) bránit užívání díla k účelu patrnému ze smlouvy, resp. k účelu obvyklému. Bránit užívání by přitom neměl ani samotný proces odstraňování vad. Takový závěr je opodstatněný pro omezení situací, kdy objednatel bude odmítat dílo převzít a zaplatit, ačkoli bude dílo vykazovat s ohledem na svou povahu a účel zcela nepodstatné vady.
17. V poměrech projednávané věci se žalobkyně se domáhala úhrady doplatku, který v případě smlouvy o dílo [číslo] ve znění jejího dodatku [číslo] činil [částka] a v případě smlouvy [číslo] činil [částka]. V dodatcích zmíněných pod bodem 14. shora se žalovaná zavázala zaplatit doplatek ceny díla do 7 dnů po dokončení oprav vad, nicméně obě smlouvy ([číslo] [číslo]), které zůstaly v ostatních ujednáních uvedenými dodatky nedotčeny, obsahovaly v čl. IV bodu 3. závazek objednatele zahájit přejímání díla do 2 pracovních dnů od zhotovitelovy písemné výzvy; řádně v něm pokračovat a bez zbytečného odkladu je dokončit, přičemž bylo sjednáno, že v případě, že objednatel nesplní bez náležitého důvodu svou povinnost dílo převzít, má se za to, že zhotovitel splnil svůj závazek provést dílo. Žalobkyně měla vady za odstraněné ke dni [datum], pročež vyzvala žalovanou k převzetí díla výzvou doručenou žalované dne [datum] s tím, že termín zahájení přejímky obou děl byl stanoven na [datum]. Pokud se žalovaná se k převzetí díla nedostavila, aniž by žalobkyni oznámila, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že žalobkyně splnila svůj závazek provést dílo (ve smyslu § 2604 o. z.), tj. že nastala fikce převzetí díla, a vzniklo jí tak právo na doplatek ceny díla (ve smyslu § 2610 o. z.). Za takové situace, se podle odvolacího soudu má za to, že žalovanou opravy vytýkané vady děl, pro které byly shora uvedené dodatky uzavřeny, byly žalobkyní ke dni [datum] dokončeny. Soud I. stupně se pak zcela správně vypořádal s argumentací žalované k tvrzeným vadám, když poukázal na to, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání díla, ať už funkčně či esteticky, nebo užívání podstatným způsobem neomezují, dále na to, že namítané (dodatečně zjištěné) vady spočívající v absenci či nedostatečnosti základního nátěru, mohla žalovaná uplatnit v záruční době. Za této situace soud I. stupně nepochybil, pokud se tvrzenou vadou (absencí základního nátěru) a k ní navrhovanými důkazy blíže nezabýval, ani pokud (zjevně pro nadbytečnost) neprovedl důkaz předávacím protokolem mezi žalovanou a panem [jméno] [jméno] ohledně existence vad díla ke dni předání bytové jednotky uvedené osobě. Odvolací soud dospěl oproti soudu I. stupně k jinému závěru pouze ohledně data prodlení s úhradou doplatku ze smlouvy [číslo] ve výši [částka], když nelze uvažovat o prodlení s úhradou této částky dle faktury ze dne [datum] splatné dne [datum], ale až ode dne následující po okamžiku fikce předání díla dnem [datum]. Správné jsou pak závěry soudu I. stupně ohledně nedůvodnosti všech tří vzájemných návrhů žalované.
18. Odvolací soud proto napadený rozsudek v jeho vyhovujícím výroku o věci samé (I.) změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jak uvedeno ve výroku I. shora, jinak ho v tomto výroku a rovněž pak v zamítavých výrocích o vzájemném návrhu (II. až IV.) podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.
19. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně odvolací soud rozhod podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž vyšel z toho, že v případě, že ve věci jsou nároky uplatněny žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společnému) řízení, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017).
20. Žalobkyni zcela úspěšné v řízení o žalobě náleží ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]), z jedné poloviční odměny (za předžalobní výzvu), dále z 7 režijních paušálů po [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 AT), ztrátu času za cestu z [obec] do [obec] a zpět za 2 x 14 půlhodin po [částka] a cestovné osobním vozem Volkswagen [registrační značka] ve výši [částka] a ve výši [částka], dále 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka].
21. Žalobkyni rovněž zcela úspěšné v řízení o třech vzájemných žalobách (návrzích) náleží ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená ze součtu dvou tarifních hodnot ve výši [částka] (podle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 AT za dva vzájemné návrhu o uložení povinnosti) a tarifní hodnoty [částka] (podle § 8 odst. 1 AT sestávající), tj. ve výši [částka] za každý z 5 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum] a ze dne [datum], jednání u sudu dne [datum] a dne [datum] uvedených v § 11 odst. 1 AT, včetně 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky ve výši [částka].
22. O nákladech odvolacího řízení o žalobě a o vzájemných žalobách (návrzích) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni byla za řízení o žalobě přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka], a za řízení o vzájemných návrzích ve výši [částka], spočívající v nákladech právního zastoupení. Za řízení o žalobě se jedná o odměnu za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) ve výši [částka] (§ 8 odst. 1, § 7 AT), dále o 1 režijní paušál ve výši [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 AT), ztrátu času za cestu ze [obec] do [obec] a zpět za 12 půlhodin po [částka] a cestovné osobním vozem Volkswagen [registrační značka] ve výši [částka], dále 21 % daň z přidané hodnoty ve výši [částka]. Za řízení o vzájemných návrzích se jedná o odměnu za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu) ve výši [částka] ze součtu tarifních hodnot 2 x [částka] (§ 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 AT) a [částka] (§ 8 odst. 1, § 7 AT), dále o 1 režijní paušál ve výši [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 AT) a 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů ve výši [částka].
Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, které se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).
Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.)