pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 29 C 81/2021-56
JUDr. Markéta Wildová · Rozhodnutí ze dne 29. 9. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudců JUDr. Blanky Bendové a Mgr. Pavla Riedlbaucha ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
bytem [adresa]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
sídlem [adresa]
zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno]
sídlem [adresa]
o zaplacení [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 29 C 81/2021-56
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta (výrok II.).
2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení této částky s příslušenstvím s tím, že uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum] Smlouvu o budoucí smlouvě kupní, kterou se zavázal jako vlastník stavby bez č. p. či ev. č. postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ [příjmení]“), uzavřít s touto společností kupní smlouvu ohledně této stavby za kupní cenu [částka] nejpozději do [datum]. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] pro případ neuzavření kupní smlouvy. K uzavření kupní smlouvy nedošlo z důvodu na straně žalobce, neboť žalovaná bezdůvodně zahájila řízení o určení vlastnictví k [příjmení] a v katastru nemovitostí byla u dané stavby vyznačena poznámka spornosti. Účelovost jednání žalované spatřoval v tom, že nezaplatila soudní poplatek z určovací žaloby, řízení proto bylo zastaveno. Žalobce však v mezidobí musel uhradit smluvní pokutu.
3. Žalovaná nárok žalobce neuznala, nesporovala podání žaloby o určení vlastnictví u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 184/2020, nesouhlasila však s tím, že by se jednalo o účelové jednání. K nezaplacení soudního poplatku došlo v důsledku administrativního pochybení, kdy byla zaplacena pouze část poplatku, následně byla podána nová žaloba, která je projednávána pod sp. zn. 28 C 41/2021. Žalovaná podáním žaloby uplatnila své právo, o kterém byla přesvědčena, že jí náleží. Jejím úmyslem nebylo zmařit prodej nemovitosti. Žalobce ani netvrdil, že by žalovaná věděla o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a společností [právnická osoba], natož o závazku ohledně smluvní pokuty.
4. Soud I. stupně vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobce je zapsán v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha jako vlastník Haly. Dne [datum] uzavřel jako budoucí prodávající s [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], jako budoucím kupujícím Smlouvu o budoucí smlouvě kupní, na jejímž základě se smluvní strany zavázaly uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k [příjmení] nejpozději do [datum] za kupní cenu ve výši [částka]. Dle čl. 4 odst. 2 této smlouvy si kupní strany sjednaly, že v případě, že nedojde k uzavření kupní smlouvy nejpozději do [datum], vzniká té smluvní straně, která neuzavření kupní smlouvy nezavinila, právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 % ze sjednané kupní ceny. Žalovaná podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žalobu na určení vlastnického práva k [příjmení]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 21 C 184/2020-38, bylo dané řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, neboť tento byl vyměřen v částce [částka], avšak ve lhůtě pro zaplacení soudního poplatku žalovaná (tehdy žalobkyně) zaplatila pouze částku [částka]. Dne [datum] byla v katastru nemovitostí na základě výše uvedené určovací žaloby zapsána u Haly poznámka spornosti zápisu. Dne [datum] vyzvala společnost [právnická osoba] žalobce k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] se splatností do [datum] s tím, že neodstranil do [datum] poznámku spornosti, která je překážkou k uzavření kupní smlouvy. Žalobce uhradil společnosti [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši [částka] dne [datum]. Dne [datum] podala žalovaná opětovně k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žalobu na určení vlastnického práva k [příjmení]; řízení dosud nebylo pravomocně skončeno.
5. Po právní stránce posoudil nárok žalobce dle § [číslo] odst. 1 a § 2909 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako nárok na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením dobrých mravů. Vycházel přitom z toho, že žalobce účelovost jednání žalované spatřoval v tom, že nezaplatila soudní poplatek za určovací žalobu, to však bylo vyvráceno následným opětovným podáním totožné žaloby. Poukázal na to, že k uzavření kupní smlouvy do sjednaného data nedošlo z důvodu zapsání poznámky spornosti u předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí na základě prvotní žaloby žalované na určení vlastnictví k nemovitosti, přičemž v samotném úkonu podání žaloby na určení vlastnictví třetí osobou mimo smluvní vztah žalobce a společnosti [právnická osoba] nelze shledat zavinění žalobce na neuzavření kupní smlouvy do sjednaného data. I pokud by žalovaná v řízení o určení vlastnictví k [příjmení] nebyla úspěšná, podání žaloby na určení vlastnictví je výkonem práva zákonem aprobovaným, přičemž nebylo žalobcem prokázáno, že by se v daném případě jednalo o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, tedy že by šlo o šikanózní jednání žalované s úmyslem žalobce poškodit, tj.„ překazit“ mu uzavření kupní smlouvy ohledně Haly. Žalobu tedy v celém rozsahu zamítl.
6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen,,o. s. ř.“), úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas v celkové výši [částka].
7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné blanketové odvolání, které následně doplnil. Vytýkal soudu I. stupně nesprávné právní posouzení věci. Zopakoval svá žalobní tvrzení s tím, že je nepodstatné, zda žalovaná opomněla zaplatit soudní poplatek či z jakého důvodu bylo zastaveno řízení o určovací žalobě. Za podstatné považoval, že se jednalo o řízení ovládané žalovanou, přičemž v důsledku takto podané žaloby došlo ke zmaření uzavření kupní smlouvy a vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty. Poukázal na to, že pokud soud I. stupně uzavřel, že nebylo prokázáno, že by se jednalo o šikanózní žalobu ze strany žalované, nebyl v tomto směru soudem I. stupně poučen, aby případně doplnil svá tvrzení. Nezpochybňoval závěr soudu I. stupně, že podání žaloby nelze považovat bez dalšího za zneužití práva, nicméně v daném případě je zřejmé, že tomu tak bylo s ohledem na zastavení řízení. Účelovost postupu žalované lze zjistit i vyčkáním na výsledek druhé určovací žaloby, rozsudkem ze dne [datum] byla žaloba zamítnuta. Určovací žaloba je postavena na zcela nepravdivých tvrzeních, jedná se tak o šikanózní žalobu. Šikanózní výkon práva spatřoval jednak v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, když na základě této žaloby byla vyznačena poznámka spornosti, jednak v nepravdivých tvrzeních určovací žaloby, kterou je tak třeba posoudit jako zcela účelovou. Poukázal na to, že náhradu škody lze požadovat i po škůdci, který ji způsobí zaviněným porušením zákonné povinnosti, v daném případě jednat poctivě a nezneužívat výkon práva dle § 6 a 8 o. z. V daném případě žalobci vznikla škoda ve výši smluvní pokuty, kterou musel uhradit za zmaření kupní smlouvy s tím, že existence poznámky spornosti je důvodem na straně žalobce. Žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.
8. U odvolacího jednání žalobce setrval na svém stanovisku s tím, že i výkonem práva lze způsobit škodu, poukázal na to, že řízení o určovací žalobě již pravomocně skončilo. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.
9. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalobce neshledal opodstatněným.
10. Podle § 2909 o. z., škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.
11. Odvolací soud ztotožnil se se závěrem soudu I. stupně, že nebyly naplněny předpoklady odpovědnosti žalované za vzniklou škodu.
12. Žalobce tvrdil, že mu v důsledku šikanózního postupu žalované, spočívajícího v účelovém uplatnění určovací žaloby, vznikla škoda, neboť musel zaplatit smluvní pokutu [částka] kvůli nerealizované kupní smlouvě. Bylo tak na žalobci, aby prokázal – protiprávní jednání žalované a vznik škody v příčinné souvislosti s tímto jednáním.
13. Uplatněním určovací žaloby žalovaná realizovala svá práva, protiprávnost tohoto jednání tak mohla být spatřována pouze v případě, že by toto jednání mohlo být posouzeno jako porušení dobrých mravů ve smyslu § 2909 o. z., povinnost hradit škodu by však žalovaná měla pouze v případě, že by hlavním účelem této žaloby bylo poškození jiného (žalobce).
14. To však z okolností dané věci dovodit nelze. Žalobce považoval za jednání v rozporu s dobrými mravy již uplatnění určovací žaloby, její účelovost dovozoval z nezaplacení soudního poplatku, z toho však záměr poškodit žalobce bez dalšího dovodit nelze. Žalovaná přitom důvodně namítala, že žalobce ani netvrdil, že by věděla o smlouvě budoucí kupní, že by tedy touto žalobou záměrně mařila uzavření kupní smlouvy. Skutečnost, že došlo k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, žalovaná vysvětlila administrativním pochybením, což lze mít za prokázané i tím, že podala žalobu novou, která byla standardním způsobem projednána. Je tak zjevné, že se nejednalo pouze o krátkodobý účelový krok v rozhodné době, kdy měla být kupní smlouva realizována. Když navíc ani nebylo tvrzeno, že by žalovaná byla s plánovaným prodejem obeznámena, že by tedy vůbec mohl být úkon podání žaloby jakkoliv spojován s plánovanou kupní smlouvou. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že se svou žalobou na určení vlastnictví nebyla úspěšná, když z okolností dané věci žádný nepoctivý záměr dovodit nelze.
15. Pokud žalobce v odvolání namítal nepravdivá tvrzení žalované v určovací žalobě, jedná se o novou skutečnost, k níž již nelze v systému neúplné apelace, v němž odvolací řízení probíhá (§ 205a o. s. ř.), přihlédnout.
16. Odvolací soud neshledal důvodnou ani námitku žalobce, že měl být soudem I. stupně poučen dle § 118a o. s. ř. o potřebě doplnit skutková tvrzení. Takové poučení je na místě pouze tehdy, jestliže účastníkem uvedená tvrzení a navržené důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 21 Cdo 3090/2008, rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 33 Cdo 4513/2015). Takový případ však v dané věci nenastal, tvrzení žalobce byla dostatečná pro posouzení uplatněného nároku, pouze nevedla k úspěchu žalobce. To však důvodem poučení dle § 118a o. s. ř. není, neboť se jedná o poučení o procesních právech účastníka, nikoliv hmotněprávních.
17. Odvolací soud se rovněž ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že uplatnění určovací žaloby žalovanou nemohl žalobce nijak ovlivnit, nelze tedy na jeho straně v této souvislosti shledat zavinění na neuzavření kupní smlouvy. Pokud byla povinnost zaplatit smluvní pokutu koncipována za zavinění některé ze stran na neuzavření smlouvy, pak na straně žalobce z důvodu podání této žaloby zavinění shledat nelze. Poznámku spornosti ohledně nemovitosti, která měla být předmětem koupě, sice lze považovat za důvod na straně prodávajícího (tedy žalobce), nikoliv však důvod jím zaviněný. Povinnost hradit smluvní pokutu tak žalobci dle tohoto ujednání ani nevznikla.
18. Ze všech těchto důvodů tedy odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesorického výroku o nákladech řízení.
19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení, a to odměna za 1 úkon (účast u odvolacího jednání) [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrada hotových výdajů [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 AT, cestovné [částka] za cestu k odvolacímu jednání (při vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět 72 km, průměrné spotřebě pohonných hmot 5,2 litrů [číslo] km, základní náhradě 4,70 Kč/km a ceně pohonných hmot 47,10 Kč/litr dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) a náhrada za ztrátu času za 4 půlhodiny po [částka] v souvislosti s touto cestou dle § 14 odst. 3 AT včetně 21 % DPH z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem [částka].
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).