pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 73/2021-60

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby bylo konstatováno porušení práva žalobce na spravedlivý proces v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 71/2013 a nečinností Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věci původně vedené Policií České republiky, Krajským ředitelstvím Policie Královéhradeckého kraje, pod [číslo jednací] a KRPH [číslo] (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal odškodnění původně blíže nespecifikované nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, ke kterému mělo dojít v řízení vedeném před Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. 8 C 71/2013, za nezákonné žalobce označil rozhodnutí v této věci vydané dne [datum] s tím, že toto rozhodnutí nemělo být vůbec vydáno, neboť v téže věci bylo rozhodnuto již dříve rozsudkem č. j. [číslo jednací] Okresního soudu v Trutnově. Žalobce dále uváděl, že došlo ke vložení falešného důkazu do spisu – dokumentu ohledně pana [příjmení], který však nebyl účastníkem řízení, za protiprávní považoval i následné exekuční řízení. Dále tvrdil nezákonné jednání Státního zastupitelství v [obec], spočívající v tom, že nereagovalo na podnět ohledně spáchání trestného činu, přičemž uvedl rozhodnutí [číslo jednací]. Při jednání uvedl, že se domáhá shodných nároků tak, jako žádal ve svém předběžném uplatnění nároků u žalované z [datum], dále upřesnil, že žádá náhradu nemajetkové újmy spočívající v konstatování porušení práva na spravedlivý proces v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 71/2013 a nečinností Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věcech projednávaných Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Královehradeckého kraje, pod [číslo jednací] a KRPH [číslo].

3. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce nárok předběžně uplatnil podáním ze dne [datum], domáhal se náhrady újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 71/2013 a sp. zn. [spisová značka] a u Exekutorského úřadu Praha 3, soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], dále u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, Územního odboru [obec], oddělení Služby kriminální police a vyšetřování pod [číslo jednací], a u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce stanoviskem z [datum] zamítla jakožto nedůvodný. Žalovaná posoudila nárok žalobce z titulu nezákonného rozhodnutí, neboť bylo zřejmé, že žalobce považuje za nesprávný úřední postup úkony soudu, které se promítly do rozhodnutí ve věci samé, tj. do rozsudku Okresního soudu v Trutnově z [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 71/2013-70. Existenci nezákonného rozhodnutí, tedy existenci odpovědnostního titulu ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), neshledala. Tvrzený nesprávný úřední postup neshledala ani v navazujících řízeních vedených u Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. [spisová značka], resp. u Exekutorského úřadu Praha 3, pod sp. zn. [spisová značka], jediné pochybení bylo možno spatřovat v tom, že příslušnému katastrálnímu úřadu bylo vyrozumění o skončení exekuce doručeno [datum], ač o zrušení zákazu vyplývajícího z generálního inhibitoria bylo soudní exekutorkou rozhodnuto již [datum]. Žalovaná se dále zabývala tvrzeným nesprávným úředním postupem Policie ČR, Krajského ředitelství policie Královehradeckého kraje, Územního odboru [obec], oddělení Služby kriminální policie a vyšetřování pod [číslo jednací], když shrnula průběh samotného řízení s tím, že trestní řízení probíhalo pouze ve fázi prověřování, nebylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce, které by v případě zrušení, nebo změny pro nezákonnost mohlo být považováno za nezákonné rozhodnutí a úkony policejního orgánu v tomto trestním řízení byly, dle zjištění žalované, provedeny v souladu se zákonem. Tedy opět absentoval odpovědnostní titul v podobě tvrzeného nesprávného úředního postupu či vydání nezákonného rozhodnutí. Samotné řízení bylo skončeno [datum] vydáním usnesení o odložení věci podle § 159a odst. 4 trestního řádu. Co se týče tvrzeného nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. 1 ZN 237/2016, žalovaná opětovně shrnula průběh tohoto řízení, které bylo následně ukončeno [datum], kdy Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] vyrozuměno o vyřízení výše uvedené žádosti žalobcova podání a stížnost na postup policejního orgánu byla vyhodnocena jako nedůvodná. Žalovaná i v tomto řízení dospěla k závěru, že nebyla dána existence odpovědnostního titulu dle OdpŠk a uplatnila též námitku promlčení všech nároků žalobou žádaných, a to s ohledem na data ukončení předmětných řízení a běh promlčecích lhůt dle § 32 odst. 1, 3 OdpŠk.

4. Soud I. stupně se v prvé řadě zabýval vznesenou námitkou promlčení, když žalobce po upřesnění žaloby jednoznačně uvedl, že se domáhá konstatování porušení práva na spravedlivý proces v řízení vedeném před Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. 8 C 71/2013 a ohledně nečinnosti Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věci původně vedené Policií České republiky Krajským ředitelstvím policie Královehradeckého kraje, a jednoznačně potvrdil, že své nároky již dříve uplatnil dne [datum] u žalované postupem dle § 14 a 15 OdpŠk. Výslovně uvedl, že nad rámec shora uvedeného konstatování porušení práva z nezákonných rozhodnutí, respektive nesprávných úředních postupů, žádnou další majetkovou škodu či nemajetkovou újmu odškodnit nežádá. Soud I. stupně vzal za prokázané, že poslední rozhodnutí v řízení, která žalobce uváděl, je rozhodnutí vydané v řízení vedeném před Okresním soudem v Trutnově pod sp. zn. 8 C 71/2013 dne [datum rozhodnutí], resp. rozhodnutí ze dne [datum] týkající se skončení řízení vedeného u Okresního státního zastupitelství. Již ze skutečnosti, že žalobce tyto své nároky předběžně uplatnil u žalované dne [datum], dovodil, že již k tomuto datu musel žalobce nabýt vědomosti ohledně vzniku nemajetkové újmy a kdo za ni odpovídá. Pokud pak žalobu k tamnímu soudu podal až [datum], a pokud se jí domáhal po upřesnění žaloby náhrady nemajetkové újmy ze shodných odpovědnostních titulů jako v žádosti z [datum], subjektivní promlčecí lhůta 6 měsíců dle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk marně uplynula před podáním žaloby a nároky žalobce tak byly promlčeny. Z tohoto důvodu žalobu v celém rozsahu zamítl. Poukázal přitom na judikaturu Nejvyššího soudu, dle níž nelze uplatnění námitky promlčení považovat za výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“), úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení za 3 úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Vytýkal soudu I. stupně, že se nevypořádal s jednotlivými pochybeními, k nimž dle jeho tvrzení v uvedených řízeních došlo, namítal, že Česká republika je plně odpovědná za důsledky zinscenovaného procesu vedeného pod sp. zn. 8 C 71/2013 u Okresního soudu v Trutnově a následné nečinnosti Okresního státního zastupitelství v [obec]. Uvedené skutečnosti byly spáchány organizovanou skupinou soudců Okresního soudu v Trutnově a vyděračskou agenturou Nedbalová/ Tučková/Partne. Žádal, aby tyto skutky byly soudem obhájeny a řádně zdůvodněny. Žádal, aby odvolací soud žalobě vyhověl.

7. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně nevyjádřila, při odvolacím jednání navrhla potvrzení napadeného rozsudku s tím, že žalobce nebrojí vůči závěrům soudu I. stupně ohledně promlčení nároku, žádné relevantní důvody v odvolání neuvedl. Žádala přiznání náhrady nákladů řízení za přípravu na jednání a účast na jednání.

8. Žalobce se k odvolacímu jednání nedostavil, svou neúčast omluvil, odročení jednání nežádal, odvolací soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti.

9. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalobce neshledal opodstatněným.

10. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

11. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že žalobce svůj nárok uplatnil po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby vyplývající z výše uvedeného ustanovení. Všechna řízení, z nichž žalobce dovozoval vznik nemajetkové újmy, skončila ještě předtím, než žalobce dne [datum] svůj nárok předběžně uplatnil u žalované. Soud I. stupně správně dovodil, že pokud žalobce svůj nárok uplatnil u žalované, musel v té době již mít vědomost o vzniklé újmě, i kdo za ni odpovídá. Žaloba byla podána [datum], tedy zcela zjevně po uplynutí 6měsíční promlčecí doby. Žalovaná tak důvodně vznesla námitku promlčení.

12. Z tohoto důvodu soud I. stupně nepochybil, pokud se nezabýval tvrzenými pochybeními, k nimž mělo v daných řízeních dojít, a z nichž žalobce dovozoval vznik nemajetkové újmy. Pokud byl nárok promlčen a žalovaná námitku promlčení řádně uplatnila, nemohl být žalobce se svým nárokem úspěšný, nebyl tedy žádný důvod se žalobou věcně zabývat. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu I. stupně, že uplatnění námitky promlčení nemohlo být posouzeno jako jednání v rozporu s dobrými mravy i s jeho přiléhavým odkazem na související judikaturu Nejvyššího soudu Odvolací soud tedy napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesorického výroku o nákladech řízení.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to paušální náhrada hotových výdajů [částka] za účast při odvolacím jednání. Náklady na přípravu na jednání nebyly žalované přiznány, odvolací soud je neshledal účelně vynaloženými s ohledem na to, že v řízení nedošlo k žádné změně argumentace vyžadující přípravu na jednání.